H. Rybnická 16.5.2020 20:01

Ano, jenže doložitelně v pohraničí vyšší, ti tam totiž neměli zhola nic. Ostatně existuje dost zajímavá reportáž Julia Fučíka, ne ta o té oprátce, ale z první republiky o hladovém pochodu z Freiwaldau. Tak se jmenoval Jeseník. Člověk se musí zabývat dobovým tiskem, ne tím socialistickým.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 19:58

Pane Severa, zajisté německá. Ostatně v Brně se situace německého divadla po pádu monarchie otočila o 180 stupňů, v německém divadle tdy v tom Fellnera a Helmera, postaveného z daní německých poplatníků směli brněnští Němci hrát pouze dvakrát týdně, divadlo bylo zabaveno pro převážně česká představení. Nedivíám se že po vpádu Hitlera zase ti německojazyční jásali. Existuje o tom řada pojednání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 16.5.2020 17:48

Byla to venkovská, či výhradně německá divadla ? Ovšem za Rakouska němečtí radní nedovolili postavit v Brně české divadlo, muselo stačit to "nedivadelní" na Veveří ulici. Po těžkých bojích byli Češi tehdy jen z

části úspěšní, když postavili Besední dům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 16.5.2020 16:29

máte pro toto tvrzení důkazy?

konkretně u Stalina?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 16.5.2020 14:27

Ty nekonečné proudy uprchlíků koncem války s. pamatuji. Koňské povozy, stádečka dobytka, a kupodivu se ozvala i ta typicky ruská nadávka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 16.5.2020 14:22

"... proč asi ti Němci v těch regionech tak nadšeně vítali Hitlera?" I brněnští Němci vítali Hitlera, když přijel do našeho města.. Naše rodina se přátelila s rodinou německou až do roku 1939, kdy otec řekl té německé paní, která byla do té doby u nás pečená- vařená, aby k nám již nechodila. Možná někde k diskriminaci docházelo, bydleli jsme ve čtvrti převážně německé kde o nějaké diskriminaci nevím. Ta spřátelená rodina si vedla velmi dobře. Rodinný dům, výnosné zaměstnání. Než se začal projevovat Hitlerův vliv, tak bylo soužití bez problémů. Na klavírní hodiny jsem chodil k Němce, bratr se o prázdninách zdokonaloval v němčině u německé rodiny v Krnově, zatím co jejich dcerka zlepšovala češtinu u nás. Hitler prostě Němce okouzlil. Od známých, kteří byli totálně nasazeni v Německu, vím, že i tam jich spousta později vystřízlivěla. Že byla v pohraničí bída ? A jinde snad ne? I v Brně. Chodil jsem do stejné třídy se spolužáky z osady Kostivárna. Většinou bosí, roztrhaní, hladoví. S Osinem jsem se dělil o svačinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jášek 16.5.2020 14:09

Tak, mezi námi, to Rusko se z SSSR stalo Ruskem až Stáálinovi teklo do bot! Do té doby všechno ruské bylo likvidováno stejně, jako ti "bývalí" lidé! Od té doby bylo všechno neruské rusofikováno!!!

Není divné, že dnešní prorusáčtí flastenci si rozumí napříč politickýcm spektrem?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jášek 16.5.2020 14:00

Tak 2-3%, většinou mladých mužů zabitých na pár kilometrech jsou propaganda?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 13:43

TAk ještě jednu takovou perličku stenoprotokolů parlamentu, také 1930, také Jaksch:

Nakonec ještě slovo o situaci našeho divadla. Nemáme námitek proti tomu, že se dostává v letošním státním rozpočtu vyšší dotace českému Národnímu divadlu. Avšak poukazuji na to, že naše venkovská divadla jsou ve stejně těžké tísni. Jsou postižena nejen všeobecnou divadelní krisí, nýbrž i nepříznivými zeměpisnými poměry, s nimiž musí počítati. Máme velká průmyslová území, jako na př. průmyslové západní Čechy, kde se v území Karlových Varů nemůže po celou zimu konati divadelní představení; v létě se hraje pro hosty lázeňské. Žádáme, aby trochu umění a osvěžení bylo poskytnuto i našim dělníkům. Proto žádáme, aby se dostalo zvýšené péče i našim venkovským divadlům, aby nám tak bylo pomoženo povznésti kulturní úroveň obyvatelstva a země.

Shrnuji: Němečtí sociální demokrati šli do vlády s poctivou vůlí pracovati, zejména v oboru školství, v oboru kulturním. Dejte nám možnost tuto vůli uskutečniti. Neházejte nám do cesty malicherné překážky. Podaří-li se nám uvolniti zde jednou cestu pro přátelskou spolupráci národů, podaří-li se nám učiniti dobrý počátek v oboru školství a kulturní politiky, jsem přesvědčen, že činnost této vládní většiny nepřejde v dějinách tohoto státu beze stopy. Ve směru formálním prohlašuji, že budeme hlasovati pro tuto rozpočtovou kapitolu. (Potlesk

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 13:39

Chlapče, chlapče. V Brně se odjakživa hovořilo česky a německy, v rodinách, obchodech, školách, všude. Stejně na Moravě. podívejte se do historie své vlastní rodiny, dokumentace atp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 16.5.2020 13:24

Němci prchali před Rudou armádou v děsu, není se čemu divit a také Polákům nedali žádné důvody k vděčnosti.

A co se týká Protektorátu, nelze vládnout několik let stupňujícím se terorem a nevzbudit obrovskou nenávist.

Protože vím, jak velká byla u nás nenávist proti Rusku po srpnu 1968, dovedu si představit, že v květnu 1945 to muselo být mnohem horší.

Vylízané německé palice se dopouštěly zvěrstev ještě 9.5.1945 ač jim muselo být jasné, že vystupňují nenávist proti Němcům obecně...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 16.5.2020 13:17

Přečtěte si Peroutkovy články Dynamický život (duben 1939, k Hitlerovým padesátinám) a hlavně Češi, Němci a Židé (únor 1939, ještě před Protektorátem...).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 16.5.2020 13:09

Ty jatka jsou fakticky propaganda. Británie ztratila 2% obyvatel, Francie 3,3%. Ztráty Německa a Rakousko Uherska byly kolem 3,5% a o žádné "ztracené generaci" se tam nemluvilo, nebereme li v úvahu Remarqua.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 16.5.2020 13:02

"Československo bylo jediným nástupnickým státem, který se alespoň pokusil řešit národnostní otázku." (c) Paul Johnson, dějiny 20 století.

On ten základní nepoměr byl v tom, že Němců je hodně a bylo "pod jejich úroveň" učit se česky.

Viz Badeniho jazykové zákony, proti kterým Němci nedemonstrovali jen v Čechách, ale dokonce až v Vídni. Požadavek, že "v národnostně smíšených oblastech se má úřední záležitost vést v jazyce podání" byl pro ně nepřijatelný. Pro c. k. českého úředníka bylo normální, že kromě češtiny musí umět německy slovem i písmem. Chtít ale po německém úředníkoví, aby se učil česky, byl "nesnesitelný útlak..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jášek 16.5.2020 11:52

Tak po těch jatkách, co zažili Angličani a Frantíci, by politik co by chtěl s Německem znovu válčit rychle vyřazený z chovu!

Navíc, odchod USA z poválečných jednání v Evropě nechal Frantíky aby se věnovali své pomstě na Habsburcích za likvidaci jejich pokusu světovlády ve východní Evropě. A tak nástupnické státy brali jako své kolonie. Bohužel, našim politikům to nedošlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jášek 16.5.2020 11:43

Tak o té češtině, pane Salajko, bych opravdu chtěl více informací protože mám pocit, že kecáte. Mám doma odvodní lístky předka z našeho domu a mezi lety 1856 a 1876, byly psány napřed německy, potom česky a německy a ten poslední o vyřazení ze záloh byl jenom česky.

Střední Morava, Haná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 11:25

To je všechni jistě pravda, jenže prezident Masaryk ohromil svět svým "Ceskoslovenský Švýcarskem" které se prostě nekonalo. Nejde jen o tento malý úryvek. V první republice byli Němci soustavně diskriminování. Obsazování pracovních míst, školství, osobní diskriminace, dotace kulturních zřízení, nezájem vlády o ekonomickou situaci severních Cech kde nezaměstnanost byla desetkrát vyšší než ve vnitrozemí atp.dá se o tom číst stovky stránek těsnopiseckých záznamů parlamentních debat první republiky. Ostatně i tisku. Vysokoškolští diplomandi technické univerzity z Brna odcházeli do Německa, protože v Brně nesehnali adekvátní zaměstnání. Tato byla přednostně obsazována českými uchazeči i z dalekého okolí, až ze slovenského pomezí.Jen jednoduchá otázka, proč asi ti Němci v těch regionech tak nadšeně vítali Hitlera? POkud by byla politika první republiky opravdu švýcarská by to určitě probíhalo jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 16.5.2020 10:58

Poslední pokus o zrovnoprávnění češtiny v Rakousko-Uhersku se odehrál punktacemi na konci 19.stol. Pro Moravu byly formálně přijaty v roce 1905. Všechny země Koruny česká však musely ve vnitřním úředním povinně používat jenom němčinu a ve vnějším styku byla čeština - jazyk většiny obyvatel potlačována. Česká menšina ve Vídni představovala 200 ooo duší a o rovnoprávnosti si mohli nechat zdát. Dobrou ilustrací německé velkorysosti je postavení lužických Srbů, které se neměnilo za trvání NDR. Ani dnes nesmí mít vlastní instituce, jen smí na velikonoce jezdit na koních. Árijská rasa není dobrý učitel národnostní snášenlivosti. Pro mně jestli skoncovat s národovectvím, tak s tím německým, poněvadž to přivodilo katastrofu světové války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 16.5.2020 10:24

Měl bych jedinou připomínku: jakkoli jsem se tímto obdobím nijak zvlášť nezbýval, mám načteno docela dost anglické i francouzské beletrie z období po WW1, abych mohl tvrdit, že nechuť k válce byla mezi populací obou zemí silně rozšířená, což rozhodování vlád obou zemí silně ovlivnilo. Churchill byl v té době označován za válečného štváče a jeho popularita byla nízká.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 16.5.2020 9:43

Stalin považoval za vhodnou dobu útoku na Německo chvíli, kdy bude oslabeno dlouhodobým bojem s Francií a Velkou Británií. Proto se tak vyděsil, když Francie padla fakticky za dva týdny. Pak se plazil před Hitlerem, aby získal čas k přezbrojení armády a pročesání věznic a gulagů, aby našel kvalifikované velitele. Rusko se ubránilo ne díky Stalinovi, ale přestože mělo v čele Stalina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 16.5.2020 9:33

Asi se jich báli po trojím dělení Polska, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 9:27

V Dolní Huti je jedno české dítě; pro tuto menšinovou školu byla najata světnice za roční nájemné 6.000 Kč, německý učitel platí za tutéž světnici ročně 600 Kč. V Pleši není žádné české dítě. Tam se koupí dřevěná chata za 30.000 Kč, která má podle tamějších poměrů ceny snad 15.000 Kč, je adaptována týmže nákladem, a to jenom proto, aby tam příslušný propagátor menšinové školy mohl postoupiti na místo školníka.

Zjišťujeme-li takové případy, musíte nám přiznati, že nejsme při tom vedeni momenty národnostními. Je však prostě nesnesitelné, aby vedle toho v Horšovském Týně existovala obecná dívčí škola se 60 dětmi, kde nemůže býti dosaženo paralelky. Je to výchova k bezcharakternosti, když se prostě licituje: Půjdeš-li do této školy, dostaneš oblek a o pár bot více, když se využívá nerozumu rodičů; ti měli spor s německým učitelem, poněvadž dal špatné vysvědčení, poněvadž trvá na tom, aby dítě bez omluvy nevynechávalo vyučování, a z pomsty dají rodiče dítě do školy druhé. Co nás při tom nejvíce bolí, je to, že tu jde o děti nejchudších, o děti vesnického proletariátu, ty přijdou do světa a budou musiti prožíti život jako nádeníci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 9:26

TAkže nám paní Hahnová zase jednou vysvětluje, že se diskriminace německých občanů v pohraničí nekonala a pohyb asi 12 milionů německých občanů z východného Pruska byl naprosto v pořádku a o odsunu nemáme rý již dále diskutovat. Jen jednu perličku z diskuze parlamentu CR únor 1930, bohužel na dvakrát, nechci nic vynechávat hovoří poslanec Jaksch:

Musím ještě mluviti o kapitole, která je bohužel velkou překážkou dohody národů tohoto státu v oboru školství, to jest o školství menšinovém. Je vlastně zbytečno konstatovati, že my jako mezinárodní sociální demokrati nestavíme se zásadně proti zřizování menšinových škol, naopak my přejeme každému českému dítěti, aby bylo vyučováno ve své řeči mateřské. Avšak samozřejmě požadujeme i pro své děti v menšinovém území menšinové školy. Proti čemu se však bráníme a musíme brániti s veškerou silou, to jest zřizování škol vysloveně odnárodňovacích. Jsme přesvědčeni, že v tomto směru je již překročena přípustná míra. Mluví-li se o kapitole menšinového školství, bojuje se při tom s momenty národnostními. Líčí se to tak, jako by zde byly oprávněné národnostní požadavky na jedné straně a národnostní šovinismus na straně druhé. Chci uvésti několik fakt, jak se z menšinového školství nedělá otázka národnostní, nýbrž spíše obyčejný obchod.

Ve Starém Hamru založena česká škola menšinová, ač tam nejsou české děti. Ale založení bylo umožněno tím, že byla za tamní místnosti nabídnuta činže mimořádně vysoká pro tamní poměry. Za obyčejnou světnici bylo placeno ročně 5.000 Kč nájemného, za posluhu 2.000 Kč, přitom bylo nájemné zaplaceno na tři roky předem. Tutéž místnost měla německá škola, když byla přestavována, i s posluhou za 700 Kč ročně. Vidíme tedy, že náklad byl zdesateronásobněn. V Dolní Huti je jedno české dítě; pro tuto menšinovou školu byla najata světnice za roční nájemné 6.000 Kč, německý učitel platí za tutéž světnici ročně 600 Kč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 16.5.2020 9:10

Pane Navrátile, protože Hitler i Stalin, v podstatě měli shodné plány na ovládnutí světa svou ideologií, Hitler nacizmem a Stalin komunizmem, oba věděli, že dříve či později spolu svedou "boj na život a na smrt". Proto otevřenou otázkou bylo pouze to, který na druhého udeří jako prvý... Zdravím!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 16.5.2020 9:03

Aniž bych si činil nějaké iluze o Stalinových motivech, nutno podotknout, že podpisu paktu Molotov-Riebentrop předcházela jednání s emisary Velké Británie a Francie. Kvůli nekompetentnosti zástupců Velké Britanie a Francie, ale také kvůli odporu Polska, byla tato jednání ukončena. Hitler byl ochoten dát Stalinovi cokoliv a hned.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 16.5.2020 8:56

O Benešovi jsem psal včera nebo předevčírem, nemám na svém vyjádření cokoliv měnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 16.5.2020 8:52

Polska

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 16.5.2020 8:51

Naivní Beneš byl největší paktoman v Evropě, věřil, různé smlouvy pomohou zachránit ČSR. Vždy to ale tak bylo a bude, že když dojde na lámání chleba, všechny smlouvy jdou obvykle bokem. Také by to chtělo napsat o polsko-německých vztazích před válkou. O tom se u nás ví velice málo. Kupříkladu, že Německo proti potenciální agresi ze strany Německa postavilo východní val.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 16.5.2020 8:06

Perfektní!

Potřebná fakta!

Nutno připomínat, zvláště dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 16.5.2020 6:47

Pro utváření svého úsudku favorizuji fakta, nikoliv emoce a článek mé zmíněné priority dosti uspokojuje. Co je ale, nejen z něj, historicky zcela nepochybné, že paranoidního, nevzdělaného, antisemitizmem duševně postiženého, vysloužilého desátníka Adolfa Hitlera, respektovali nejen jeho "soukmenovci", byť do Německa přivandroval z rodných Rakous, ale i všichni evropští západní státníci, o Pepovi Džugašvillijů alias Stalinovi, který s ním na úrovni ministrů zahraničí přikázal dokonce uzavřít přátelskou smlouvu o míru a spolupráci, ani nemluvě...

Aktuální poučení z historie lze shledat mj. i v zamyšlení nad "moudrostí" našeho současného nejvyššího státního představitele, který vede známý veřejný soudní spor o údajném adorování Hitlera Ferdinandem Peroutkou, kterého se celoživotně počestný demokratický publicista údajně měl dopustit, v dosud nikým neobjeveném časopisu, ale dle úřadujícího pana presidenta zcela určitě na jeho některé stránce "vlevo dole"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek