S. Kneifl 28.11.2019 13:17

No jo, ale přečtěte si popisek pod tím grafem - nízká oblačnost má celkově ochlazující efekt, u střední oblačnosti je tento vliv nejistý a vysoká oblačnost má celkově oteplující efekt. Když to posčítáte, je celkový vliv oblačnosti za posledních 20 let jednoznačně oteplující, přičemž v letech 2000-2010 se oblačnost i atmosférická vlhkost měnila pomaleji, což také dokonale koreluje s naměřeným zpomalením oteplování.

Co je ale podstatné je, že vliv mraků snižuje už přicházející energii, tj. množství energie vstupující do následného skleníkového efektu. Proto má ochlazující efekt bez ohledu na to, jak silný skleníkový efekt je. (A že existuje, o to se samouzřejmě nepřu, to je od pana Zingy úlet.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.11.2019 12:22

Máte pravdu - "skleníkový efekt" byl vytvořen "populizátory vědy" (samozřejmě jsou různí) a výsledkem je, že se neargumentuje ověřenými znalostmi. Znalostmi mnohdy i "jen" jedničkářů na gymnáziích.

Výsledkem jest i to, že CO2 jest nyní gaunerským hybatelem všeho dění na Zemi a všechno kolem (vč. Slunce) jen přicmrndává.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.11.2019 12:23

-popularizátor-

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.11.2019 12:25

no jistě, pane Zingo,

čekal jsem, kterej užitečnej idiot dnes vyrukuje s tvrzením, že skelníkový efekt neexistuje. Jen jsem netušil, že to budete dneska zrovna Vy.

Ještě mi, pane Zingo, vysvětlete, zda má vodní pára největší podíl na sklenikovém efektu, když tedy podle Vás ten skleníkový efekt neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.11.2019 12:58

Zde se obávám, že slovíčkaříme.

Zjistil jsem, díky "skleníkovému efektu" a jiným zjednodušováním ...... zejména blondýny nechápou funkci oblačnosti ...... a jiných funkcí vody a její plynné fáze na Zemi. A "skleníkový efekt" považují za nějakou škodlivou kombinaci, uragánu, zemětřesení, potopy, jedovatého plynu CO2, .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.11.2019 13:11

Pane Hašku,

pan Zinga napsal, že "žádný skleníkový efekt neexistuje".

Mohl byste mi to přeložit do češtiny a vynechat z toho blondýnky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.11.2019 13:21

Pane Šejno,

já to přečetl v tom smyslu, že pan Zinga nastínil, "že o nic tak jednoduchého, jako foliák na rajčata - se stran planety Země - nejedná". Volně.

Vynechávám blondýnky ........ ale jednu skleníkověCO2 znám. Já si nepomůžu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 28.11.2019 13:24

Námořník Zinga použil trolí šrapnel opsaný z narativů dezinformačního webu a s trolem Haškem se vzájemě drží a podporují. Co po něm chcete, když podle trolí kuchařky musí odvést téma jinam od pitomosti prvního trola.

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.11.2019 13:45

Faktem, slovníkovým, jest, že vědec Svoboda nám osvětlil rozdíl mezi folií přikrytýma vokurkama a ději na Zemi. Ději, způsobenými asi deset na miliardu zpětnými vazbami každou sekundu ........ dost se toho účastní taky ta pára. A sodovka.

To je ta pára, která utíká z hrnce, nejen ta. Milý Svobodo. Osobně mě vždy potěší, že poněkud neotřele reagujete na moje poznámky.

Leze na mě chřipka, budu pasivně u počitadla, připravte se na moji drtivou, dlouhou, nepravdivou propagandu všeho druhu. Vod norských bájí/mytologie (Troll) až po Putina. K Putinovi to štrejchneme malinko oběma Klausy.

Navrhněte!

Též příjemné podzimní odpoledne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 28.11.2019 15:43

Pardon pane Hašek, ale na vás leze zjevně něco jiného. Usuzuji tak z vašeho zmateného a nekonzistentního projevu, jakéhosi politicko adolescentního gulášovitého rádobyhumoru z jen vám srozumitelných jinotajů říznutých nespisovnou češtinou pro zdůraznění pomatenosti vašeho mozku.

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.11.2019 16:05

No, něco ve Vás přeci je ..... -sohorova- by to formulovala ostřeji.

Jenom neříkejte -jinotaje srozumitelné jenom mně-. Nejste tady sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.11.2019 9:45

pane Ježku,

to se šeredně pletete. Pára se na skelníkovém efektu podílí z 36 až 72%. Z 99 procent ani náhodou.

Největší podíl na skleníkovém efektu má pára v tropických oblastech a nejmenší v oblastech polárních. V polárních oblastech je totiž v atmosfeře vodní páry nejméně a tak tam skleníkový efekt zajišťují převážně jiné plyny.

No a paradoxně v polárních oblastech se otepluje nejvíc. Je to dáno tím, že globální oteplování je způsobeno rostoucím podílem CO2 a nikoli rostoucím podílem H2O.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 28.11.2019 10:26

Podíl vodní páry není 99 %, ale ani podíl CO2 není 99 %. Vodná pára a oblačnost tvoří silné zpětné vazby s velkými nejistotami, které připouští i IPCC. Dlouhodobá změna oblačnosti v řádu procent dokáže vymazat celý vliv CO2.

https://wattsupwiththat.com/2018/11/01/data-global-temperatures-rose-as-cloud-cover-fell-in-the-1980s-and-90s/

Zkuste na chvíli ignorovat původ informace a projděte si odkazy z článku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.11.2019 11:04

Pane Kneife dlouhodobé pozorování ukazuje, že k vymazání vlivu CO2 geofyzikálně nikdy nedošlo. To prostě proto, že vodní pára má dobu setrvání v atmosféře jen několik dní. Snadno totiž kondensuje i při nadnulových teplotách až vymrzá těsně pod bodem mrazu.

Kdežto CO2 setrvává v atmosféře pravidelně mnoho tisíciletí nebot kondensuje při běžném atm talu až při cca -80C. (při zdesetinásonbení tlaku při cca -40C)

Nejistoty ve velikosti vlivů proto sice nutně existují ale globálně jen ohledně velikosti zesilujícího efektu vodní páry. Nikoli globálně ochlazujícího.

CO2 přitom naopak od přízemní vrstvy radiací ochlazuje prostředí v nejvyších strarosférických polohách (kde se vodní pára už prakticky vůbec neuplatnuje) analogickým efektem pro svou schopnost vyzařovat v infračervené oblasti. Viz skleníkový efekt.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.11.2019 11:18

Ano, pane Rado,

pokles globálních teplot ve vysokých vrstvách atmosfery klimaskeptici záměrně ignorují. Dokazuje to totiž teorii AGW, což se jim nehodí do krámu.

Klimatologové už dávno tvrdí, že pokud se zvýší skleníkový efekt, pak se troposféra oteplí, ale horní vrstvy atmosfery ochladí. Přesně toto se děje.

Kdyby se totiž oteplovalo díky rostoucí aktivitě Slunce, oteplovala by se celá atmosfera a nikoli jen spodní vrstvy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 28.11.2019 11:37

CO2 se z atmosféry samozřejmě nedostává primárně kondenzací, ale absorpcí oceány a biologickými procesy. Zbytek viz níže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.11.2019 11:13

pane Kneifle,

to je další kouzlo nechtěného v podání klimaskeptika Tonyho Wattse.

O zpětné vazbě oblačnosti není pochyb. Problém je, že ten graf-obrázek, porovnávající globální teplotu a oblačnost, končí v roce 2008, který byl ve 21.století zatím ze všch nejchladnější. No a kouzlem nechtěného je tam nejmenší pokrýtí oblačností.

Z uvedeného grafu by se tedy dalo napsat, že čím větší oblačnost, tím tepleji. Jenže ono to tak jednoduché není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 28.11.2019 11:34

Naopak, oblačnost a teploty jsou v negativní korelaci. Oblačnost má celkově ochlazující vliv (odráží sluneční světlo), zatímco vodní pára je oteplující (skleníkový efekt). Hlavní nejistota zpětných vazeb je právě v tom, kolik oteplující vodní páry se změní na ochlazující oblačnost. Takže pokud teploty rostou a oblačnost klesá, je to v pořádku. Bohužel jsem nenašel data oblačnosti za poslední roky, jestli je máte, sem s nimi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.11.2019 11:51

Přes horký letní den má oblačnost pravidelně výrazný ochlazující efekt - to asi máte na mysli. Jak je to v noci kdy většina lidí spí pod střechou.. pravidelněji opomíjíme.

V zimním třeskutém marazu znamená nasunutí obačnosti nad dříve vyjasněnou oblast opak v ovlivnění přízemní teploty a to zejména v noci. Vždy záleží jak na geogragické poloze tak na dynamice předešlých přenosů tepla (např inverze, oceánské proudy... - tedy na aktuální situaci a bilanci toků tepla a radiačních.

Právě proto píši o globání teplotě u zemského povrchu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 28.11.2019 11:58

Ne, to opravdu na mysli nemám. Jde o to, že odraz slunečního záření od mraků snižuje celkovou energii, která na Zemi od Slunce přichází. Ne o to, že by se místo nás ohřál jen nějaký slunečník nad námi a celková bilance zůstala stejná.

Jistě, že lokální efekt mraků na povrch je různý ve dne a v noci, to je ale zcela irelevantní, já mluvím o celkové energii přicházející ze Slunce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.11.2019 12:20

Pane Kneifle,

samozřejmě, že máte poravdu v tom, jak popisujete vliv oblačnosti. Píšete totiž to samé, co já.

Jenže ten odkaz od Wattse, na který se odvoláváte, ukazuje úplný opak, než který popisujete. A to jsem se Vám snažil vysvětlit. Zdá se, že zbytečně.

Watts dost často ve své snaze popřít skleníkový efekt a vliv oblačnosti, vyvrátí nakonec sám sebe, což se klimaskeptikům stává dost často.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 28.11.2019 12:27

Asi vám nerozumím. Podle grafu v tom článku oblačnost klesá a teploty stoupají, což je přesně to, co tvrdím. Koukal jsem do zprávy AR5 a přestože tam novější měření oblačnosti nezařadili, uvádějí, že pokles oblačnosti v nedávné době (ISCCP) je podezřelý. Takže korelace patrně sedí i pro současnost, když ti správní klimatologové musí hledat vysvětlení, proč naměřená data neodpovídají jejich předpovědím... ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 28.11.2019 12:22

Ještě malá perlička - novější výsledky měření globální oblačnosti podle ISCCP nenajdete ani ve zprávě AR5, je tam pouze zmínka, že klesající trend globálního pokrytí oblačnosti podle tohoto měření je podle některých studií pochybný. Můžete a nemusíte z toho vyvodit, že pokles oblačnosti, který by vysvětloval část současného oteplování jinak než vlivem CO2 oteplování, se klimaalarmistům nehodí do krámu. ;-)

Ale to už by byla příliš divoká konspirační teorie. Nakonec ještě nikdy se nestalo, že by se klimatologové snažili ad hoc vysvětlovat nepříjemná fakta, třeba neoteplování Antarktidy nebo zastavení oteplování v letech 1999-2015... ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.11.2019 13:15

Antarktida se otepluje. A data si můžete najít napřiklad u americké NOAA.

Do roku 2015 ale rostlo zalednění oceánu kolem Antarktidy, což byl opravdu zajímavý jev. V současnosti už ale klesá i ta plocha zalednění.

Pokud jde o pokrýtí planety oblačností, píšu o tom nahoře v dikuzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 28.11.2019 10:51

Paradoxně, ve studených oblastech oteplování vadí jen hrstce magorů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 28.11.2019 11:16

Naopak!. Tání permafrostu brání dopravě v celých rozlehlých bažinatých oblastech. "Magoři" v mírných oblastech o tom ale zřejmě skoro nic nevědí ačkoli to bývá předmětem denních zpráv...

https://www.lidovky.cz/svet/na-sibiri-rychle-taje-permafrost-puda-odhaluje-zbytky-zivocichu-jejich-rozklad-produkuje-velke-mnozs.A191009_150135_ln_zahranici_ele

Kdekdo ale právě v mírných oblastech pozoruje zvýšenou dynamiku změn podnebí proto, že tání polárních oblastí navozuje změny polárního vortexu a toto proudění významě spoluovlivnuje mírné šířky a tedy i klima u nás.

Vloni např došlo k pronikání arktidského vzduchu na jih USA zatímco Aljaška a oblasti severného pou byly naopak podstatně teplejší.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%A1rn%C3%AD_v%C3%ADr

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/minus-padesat-stupnu-ameriku-sevrel-polarni-vortex-vychyleny-horkem-z-maroka-40269632

• reagovat
• nahlásit příspěvek