Američtí aktivisté z ekologické organizace Global Energy Monitor asi své české kolegy nepotěšili. Ve své studii totiž potvrdili, že osud boje s klimatickou změnou nezávisí na Česku, ani Evropské unii, ale na Číně. (Více zde.)

„Pokud chceme zabránit klimatickému kolapsu, zdejší uhlí musí zůstat pod zemí.“ Tímto heslem se zaštiťovaly aktivistky, které nedávno okupovaly rypadlo v lomu Vršany. Každý rozumně uvažující člověk už tenkrát věděl, že jde o nesmysl. Teď ale přišlo potvrzení přímo z řad nevládního ekologického sektoru.

Zmíněná studie je potvrzením toho, jak nedomyšlená je orientace evropského klimatického šílenství. Ta je totiž orientována výhradně dovnitř, na členské země, jejich obyvatele a firmy. Právě těm se totiž zvyšují náklady na výrobu i koupi elektřiny, ale logicky i spoustu dalších věcí. Nejrůznější nařízení či zákazy se negativně projevují ve státních rozpočtech, snižují konkurenceschopnost firem i životní úroveň obyvatel. Dopad na globální klima je však minimální, což je šílená kombinace.

Nyní z úst ekologických aktivistů samozřejmě zazní argument, že Evropa je bohatá, může si to dovolit, dokonce je povinna, protože zbohatla na úkor zbytku světa i životního prostředí. Ten prý bude našeho příkladu následovat.

Tahle argumentace určitě není nesmyslná. Dokonce bych řekl, že je správná. Ovšem pouze v jakémsi ideálním světě. V tom ale bohužel nežijeme. Miliony lidí hladoví, další miliony trpí nejrůznějšími ozbrojenými konflikty, řada zemí bez uzardění porušuje lidská práva i nejrůznější mezinárodní dohody. Realita je taková, že žijeme ve světě, kde se tvrdě bojuje o vliv, území, suroviny, ekonomickou i vojenskou převahu. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v nejbližší době změnit.

Příkladem budiž i zmíněná Pařížská dohoda. Zatímco Evropská unie tlačí na členské státy, aby přijaly ještě tvrdší závazky, USA od dohody už oficiálně odstoupily. Například Čína a Rusko oficiálně tvrdí, že ji hodlají dodržet, ovšem důvěryhodnost tohoto slibu určitě neatakuje výškové rekordy.

Nyní by aktivisté nepochybně vznesli argument, že přece nemůžeme být jako oni. A znovu mají pravdu. My skutečně máme být lepší a moudřejší. Nepřestat o životní prostředí dbát jen proto, že na to kašlou i jiní.

Ovšem pokud jsme moudřejší, tak bychom se měli přestat chovat hloupě. Sebepoškozováním totiž klimatu nepomůžeme. Naopak se stáváme stále lákavější kořistí v očích dravců.