Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIKA: Bankrot skvělé vědy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Fafa 30.11.2009 22:57Re: Kauzu Lachema Ale vysledky zakladniho vyzkumu se projevi spise globalne. Takze si nemusime namlouvat, ze zrovna cesky zakladni vyzkum bude nejak specialne k prospechu ceskych danovych poplatniku. Pozor, to neni duvod jej nedelat. Ceska republika je z celosvetoveho hlediska velmi bohatou zemi, tak by IMHO mela prispet k zakladnimu vyzkumu pro cele lidstvo. Ale priznejme si, ze z hlediska dnesnich danovych poplatniku to bude velmi pravdepodobne douhodoba nebo dokonce nenavratna investice. |
|
|
P 30.11.2009 22:31Kauzu Lachema jsem pochopil takto, zahraniční investor koupil naši firmu a pak ji zrušil, aby se zbavil případné konkurence. Jde o to, že zde byl aplikovaný výzkum, jehož výsledky si někdo odveze do ciziny. A naše výzkumné pracoviště rozpustí. To by si měli uvědomit ti, kteří preferují více peněz do aplikovaného výzkumu. Tam ať si to hradí firmy, my potřebujeme určité záruky, že výzkumné pracoviště nám zůstane. To může zaručit jen stát. Třeba výsledky kosmického výzkumu se projevily po mnoha letech i v běžném životě. Je určitá historie vědy, kde je víceméně pravidlem, že velké objevy byly "náhodné". Ovšem náhodě se musí pomáhat, aby měla větší pravděpodobnost. Možná 90% výzkumu jsou vyhozené peníze, ale těch 10% úspěchu by mělo zaplatit i ty neúspěchy. Odlehčil bych to vtipem - Žid se modlí k bohu, aby vyhrál v loterii. Bůh mu ve snu říká, ale abys vyhrál, musíš si prvně koupit los. Bez něj to nepůjde. |
|
|
Zen 30.11.2009 22:21Re: vědecké výsledky nejsou vždy bezprostředně aplikovatelné Prodejci radi doporuci a vybere se podle velikosti provize. Vyzkousena cesta ... |
|
|
Solfatary 30.11.2009 20:53Cink Cink-cink, cink-cink, cink-cink, ........... |
|
|
Minutus 30.11.2009 20:20Je to také otázka prestiže. Jen banánová republika nedá peníze na vlastní vědce a to jí možná ještě křivdím. |
|
|
Fafa 30.11.2009 20:02Pane Novy Místo anylýzy, měli získávat informace, tedy bilogický materiál a zdravotní záznamy. Jenže kdo by jim je dobrovolně dal, že. Pane Novy, s tim sberem vzorku se mylite. V islandske populaci byla ochota ucastnit se studii velmi vysoka. Problem je v tom, ze vysledky z podstatne nejsou patentovane a zrejme ani patentovatelne. |
|
|
? 30.11.2009 19:11Po celý život si pan prof. Holý bádal v pohodě ve své chemii a utrácel peníze daňových poplatníků za svou obživu, suroviny, laboratořea a chemické sklo. A najednou jsou na světě nová antivirotika. Myslím, že jakýsi Holý je dokladem, jak byl ten jeho výzkum zhola, ale zhola zbytečný. |
|
|
Minutus 30.11.2009 18:31Kurňa a není tu ten stát náhodou tak trochu pro nás všechny? Proč dává asi 1 mil. Kč za každou zlatou medaili s OH? Proč asi platí Olympijský výbor? Protože nás věchny reprezentují. A to vědci dělají taky. Bez nich budeme jen enklávou nevzdělanosti. Ani těm komoušům to nebylo jedno. |
|
|
Minutus 30.11.2009 18:26Chápu to jen jako filtr Pokud není spoluúčast, šel by do vědy kdekdo a pak by nic nedělal. Jenže .. Ani studium na VŠ není zdarma. Člověk tomu věnuje spoustu času, energie a mohl by v té době vydělávat a namísto toho představuje pro rodinu náklady. Zmínil jste ty lékaře. Moje žena je lékař a ještě i v padesáti dostává nabídky k práci ve Švédsku a v Británii, plat od 7000 € výše + další bonusy. Proč asi tomu tak je? Vypadá to tak, že tamějším lidem se studovat nechce. Mají i tak dost, co by si kazili mládí a oči čtením knížek? Takže pokud se to zpoplatní, budeme muset zřejmě počítat s tím, že nás tu budou léčit Číňané, anebo s tím, že doktorů bude málo a tím pádem budou vzácné a drahé zboží. I takto funguje ruka trhu. Já moc z představy, že mě léčí Číňan nadšen nejsem, vy ano? A z představy, že na doktora nebudu mít už vůbec ne. To samé je o vědcích. Jsou to převážně vysoce inteligentní lidé a placeni zase tak vysoce nejsou. Však kam taky je největší nával? Na právnické fakulty! Kdo by se dřel s vědou za dvacku hrubého, že? |
|
|
Stredocech 30.11.2009 18:18Re: Jsem daňový poplatník, Jenže, pokud jde někdo do jiného oboru, často k tomu to vzdělání stejně potřebuje. Pokud odchází špičky jinam, kde mají lepší podmínky, výsledky jejich práce se stejně vrátí třeba v podobě nových léků. Stát vyhazuje peníze oknem a šetří na nepravém místě. |
|
|
Stredocech 30.11.2009 18:11Re: vědecké výsledky nejsou vždy bezprostředně aplikovatelné Až na to, že bez domácích odborníku nebudete ani vědět, CO nakoupit. |
|
|
Stredocech 30.11.2009 18:09Re: Genetický drift ochuzuje genom Darwinismus to nevyvrací. Je to zákon množství. |
|
|
Antonín Hrbek 30.11.2009 18:09Re: Jsem daňový poplatník, Vážený minutusi! Pokud ekonomická návratnost studia je pro běžnou rodinu diskutabilní, je patrně diskutabilní i z hlediska celé společnosti. Pokud rodiče investují do vzdělání svého dítěte, tak ne proto, aby se oni měli lépe (jako tomu bývalo dříve), ale proto, aby se dítě mělo lépe. To se na ně pak často zcela vykašle. Také zmizely a dosud se neustavily bývalé rodinné podniky, které mohly z vyššího vzdělání budoucích majitelů profitovat. Mám dost tvrdé stanovisko - pokud chce někdo za každou cenu něco studovat (třeba výskyt škrkavek u Křováků), tak ať na to alespoň připlácí. Nebo ať si sežene někoho, kdo mu na to bude přispívat. Dám příklad - pokud se někdo zaváže, že po studiu bude určitý čas pracovat ve státním zdravotnickém zařízení, byť třeba za nižší plat a ne tam kde by chtěl (bývalá umístěnka), tak ať stát za něj hradí náklady. Pokud studuje se záměrem být v soukromé sféře nebo odejít do ciziny, tak ať platí, včetně atestací. S pozdravem |
|
|
Stredocech 30.11.2009 18:06Re: pane autore Váš přístup je podoben přístupu člověka, který utrácí v hospodě a "šetří" na pojistce bytu. Dokonce i když má hluboiko do kapsy, šetřit na pojistce se nevyplatí. |
|
|
Stredocech 30.11.2009 18:03Re: Další snaha o dojení společné kasy za "bohulibým" účelem. Bez vědy byste nejspíše už dávno chcípnul. Věda je něco, na čem se teprve dá postavit technologie, medicína atd, ale pro praktické uživatele je to příliš daleko, aby do toho investovali. To je zcela ZÁSADNÍ rozdíl od čehokoliv jiného v ekonomice. Ekonomie a sociologie znají efekt, kterému se říká "společná pastvina." Pro jednotlivce je výhodné ze společné pastviny vyzískat co nejvíc, ale když to udělají všichni, pastvina se zničí a všichni umřou hladem. No a rozvoj vědy je něco na úrovni přihnojování té společné pastviny. Tedy přispívat do společné pokladnice lidstva, ze které berou ti, kdo to dokáží a užitek mají skoro všichni. Neumíte si představit, na jak odtažitých věcech základného výzkumu z fyziky a chemie stojí třeba současná medicína. Mimochodem, život na dluh je svým způsobem roven nadměrnému spásání té společné pastviny. |
|
|
Antonín Hrbek 30.11.2009 17:53Re: Jsem daňový poplatník, Vážený pane Hoffmane, Vaše argumentace platila v uzavřené ekonomice, kde se investice do vzdělání více či méně vrátily zpět. V současné době zůstává v oboru, který vystudovali jen cca 25 až 30% absolventů vysokých škol. Většina odchází někam zcela jinam nebo do ciziny. Takže prostředky na jejich vzdělání jdou pro stát do ztracena a užitek má někdo jiný. S pozdravem |
|
|
Stredocech 30.11.2009 17:47Re: Ona organizace udělala základní chybu Máte, bohužel, pravdu. Jiná varianta by mohlo být akutní ohrožení biologickou zbraní, kterou vyvíjí nevím kdo. |
|
|
Stredocech 30.11.2009 17:45Základní výzkum je něco, co přispívá celému lidstvu a žádná firma jej nebude platit, pokud to nebude skoro jediný hráč na hřišti. Tak byly Bell Laboratories, kde byl mimo jiné vynalezen tranzistor!!! jako pracoviště základního výzkumu zlikvidovány americkým antimonopolním úřadem, který donutil jejího vlastníka k rozdělení na několik menších firem, které si už "luxus" základního výzkumu nemohly dovolit. To "přispívá celému lidstvu" je třeba ovšem brát jako "je to k dispozici každému, kdo má na to to využít." Jaderné štěpení bylo publikovaným jevem (1939), ale k praktickému využití je dovedla jen mobilizace vědeckoprůmslového potenciálu USA za WW2. |
|
|
tis 30.11.2009 15:50Re: Genetický drift ochuzuje genom Jenže to vyvrací darwinismus |
|
|
Okrouhlík 30.11.2009 15:45Re: Kašlu na nějakou firmu deCode. To o vteřině po Velkém třesku si vymysleli novináři. Vědcům jde o to poznat podstatu hmoty, aby se dala ovladnout. |
|
|
Palava 30.11.2009 15:44pane autore Rozumím vaší obavě o Vědu v ČR , dokonce bych rád k vašemu úsilí přispěl i soukromou finanční částkou . Důvodem proč to nemohu vykonat je můj dluh , který jako občan ČR mám . Dluh ve stejné výši mají moje děti i vnuci . Vývojový trend tohoto dluhu je při volebních preferencích politických stran uveřejňovaných v našich médiích jasný . Nemám potřebu chovat se při svém hospodaření tak , jak to předváděla vámi jmenovaná islandská firma . Přesto bude vývoj směřovat k řešení , které levicové strany aplikovaly v hospodářství naší země již v roce 1953 . Předcházel mu projev v němž bylo řečeno slavné "naše měna je pevná " . Na tom žádné spektakulární nepřijetí ocenění nic nemůže změnit . Ani deset bohuželů . |
|
|
JJ 30.11.2009 15:43Investori tady vsadili na ryhly rozvoj a excluxivitu a investicni zajem nevysel. Je pravdepodobne, ze k tomu prispela i zmena legislativy kolem genetickych modifikaci a genetickych informaci. Nic vic, nic min. |
|
|
ranbow 30.11.2009 15:18Re: vědecké výsledky nejsou vždy bezprostředně aplikovatelné Ta příměra s koupí licence je správná. Na to abych si jí moh koupit, musím mít prachy. Samozřejmě je možné nemít žádnou národní vědu, a peníze věnovat na koupi licencí. Nebo můžu mít vědu na světové úrovni v jednom oboru a zbytek dokupovat. Prodám vlastní licenci (dejme tomu z genetického výzkumu), koupím lincenci na výrobu ,třeba lékařského přístroje. Fajn. Samozřejmě úplně nejblbější je mít a platit si národní vědu, bez střednědobých výsledků, utěšovat se, že v dlouhodobém měřítku se nějak zhodnotí, a všechny licence nakupovat v zahraničí... |
|
|
Pepek 30.11.2009 14:55Re: Vážený pane Petře, Souhlas, priority společnosti se během let obrátily. Nejvíce podporovaní jsou ti, co jen odčerpávají. Hyperhumanita nás nenese nahoru, ale táhne dolů. O tzv. solidaritě nemluvě. |
|
|
Minutus 30.11.2009 14:52Re: Jo korelace ... Trošku jsem to zlehčil .. ovšem proto, že mám pocit, že to zjednodušujete .. souhlasím, že ne všechno musí být zkoumáno na drahých přístrojích .. Také možná bude lepší, když budeme mít špičky v několika oborech, než když průměrně pokryjeme všechno. Ovšem hranice mezi univerzalitou a specializací není zase tak jasná. Dáváme mnohem více peněz na větší kraviny, než jsou některé exotické výzkumy .. |
|
|
Minutus 30.11.2009 14:45Re: Jsem daňový poplatník, Taky si vás vážím, ovšem k tomuto bych nějaké námitky měl. Odkud víte, kolik si můžeme dovolit? Dejme tomu, jněkdo platí svému dítěti 2000 na soukromý gympl, další dva a půl vyplázne za její bydlení v Brně, 500 na cestovné atd... s dalšími výdaji ho stojí cca 10 000 Kč měsíčně. Dobrá, jelikož on ani žena nejsou lempli takže vydělájí společně dejme tomu 80 k měsíčně, je to 1/8 jejich příjmů, což je 12,5%. Ekonomická návratnost takového v kladu do dítěte je pochybná pro investora, ale pro společnost i pro dítě to vypadá nadějně. 12,5% ... někdo dává i větší procento.. A naše výdaje na vědu jsou údajně 0,6% .. tedy z HDP, mám dojem, není to moc přesné .. Nejsme chudí, to v žádném případě. A zeptám se takto: Jde všech zbylých 99,4% do něčeho efektivnějšího, potřebnějšího? Pokud ano, nevyplatilo by se nám kvůli tomu i zvýšit daně? Co takhle těm lidem zaplatit tak, aby sem šly mozky a umělci z ciziny? Černí basketbalisté tu hrají běžně .. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 14:43Re: Jo korelace ... To jo, ale ono vlastně jen o korelaci nejde. Jde o příčinnou souvislost. Pokud gen nemoci existuje, pak se v souboru vyskytuje v poměru kolikrát lidi na tu chorobu onemocněli. |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 14:36Re: No nejdřív měli přemýšlet Prepacte, ako sa kategorizuju anomalie v pripade statistickeho vyskytu chorob? A ako najdete zodpovedajuce anomalie vo vlasovej DNA, ked tie vlasy nemate rozdelene podla akychkolvek kategorii, ktore by zodpovedali kategoriam v statistike chorob? Mate hromadu vlasov, podstatne vacsiu hromadu genetickych informacii a dalsiu hromadu chorob, roztriedenych podla pohlavia, veku, rasy atd. atd. Je predsa nezmyselne pouzivat netriedeny zdroj DNA na skumanie toho, ci mi konkretna geneticka anomalia koreluje z konkretnou chorobou /x mnoznymi chorobami/, ked sa to iste moze podstatne presnejsie a lacnejsie robit s genetickym materialom pacientov trpiaciach danou chorobou. Sorry, ale idete na to uplne obratene. Inac vas optimizmus je pekny, ale kapku nevedecky, ludsky genom je mimoriadne zlozity. |
|
|
Kilmore 30.11.2009 14:31Re: Další snaha o dojení společné kasy za "bohulibým" účelem. Přesně tak! Tohle povídání o špičkové vědě jen jiná verze toho, co zemědělci předvádějí s mlékem, hrozeb krachu bankovního systému, pro který tam musíme nacpat spousty peněz, anebo třeba zestátněných automobilek. Všechny tyto skupiny se chovají tak amorálně, že mnohdy i ti, kterými běžně pohrdáme jako spodinou, projevují více ctnosti. Kupříkladu štětky, když už si nevydělají, odcházejí od fochu bez srocování se na náměstích, transparentů a plamenných článků na Neviditelném psu nazvaných třeba: "Bankrot skvělé rozkoše". |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 14:21Re: Užitečnost výzkumu Pardon, a ako potom s premisou "vsetko sa predat" pracujete, ked sa nieco predat nepodari? Mozno trochu predbieham, ale silne mi to implikuje "vsetko sa da predat, ked je predajca dost schopny". No a potom cdelkom jednoducho vyhlasite, ze ked sa nieco predat nepodari, tak predajca nebol dost schopny. A premisa nam pekne ostava zachovana. Viete, pripomina mi to tie reci o slobodnom trhu ako nastroji na spravodlive stanovenie cien a vyradenie "falosnych" hracov. Vzdy ked upozornim, ze na tom ktorom trhu su ceny zjavne deformovane a falosni hraci maju zatvu, odpovie sa mi, ze ten trh nie je dostatocne slobodny. Ale KEBY BOL...tak potom URCITE.. |
Ver a viera tvoja ta zachrani.
