Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIKA: Bankrot skvělé vědy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
lesov 30.11.2009 11:16Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. To by ti ale stát nedovolil, stejně jako vydávat vlastní peníze, bohužel. |
|
|
jk 30.11.2009 11:15Re: Užitečnost výzkumu Pane Novy, pokud pod my myslite Cesko, tak vezte, ze to toho moc nekoupi ani kdyby chtelo. I dobri vedci jsou drazi, nemluve o tech spickovych. Navic existuje dost jinych kupcu. |
|
|
Vlado Z 30.11.2009 10:57Re: Vážený pane Petře, Otázka zní jinak: je třeba zlepšit organizaci základního výskumu a kontrolu jeho výsledků(byť bezprostředně komerčně nevyužitelných), nebo je třeba základní výskum zrušit? Protože to je dilem, před kterou nás vládní Rada pro výskum a vývoj staví,když hodnotu základního výskumu jako takého prakticky bagatelizuje. Jinak v USA kromě státu základ financují taky početné nadace -jenže tam mákdo do nich přispívat.Každopádne stát a soukromý sektor se ve financování výskumu spíše doplňují, než by se měli vylučovat. |
|
|
sidekick 30.11.2009 10:02Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. A proč si vlastně z daní platíme policii - vždyť kdyby každý investoval své peníze do soukromé armády, třeba by tu bylo bezpečněji, hehe. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:53Re: No nejdřív měli přemýšlet No je to jednoduché, ta korelace existuje. To je fakt. To zaprvé. Zbytek je už jen o nalezení způsobu jak ji využít, je to otázka nalezení vhodných matematických metod. A dále postupovat jak jste naznačil, vytipujete si podezřelé části DNA, no a pak se už zaměříte na konkrétní nemocné s cukrovkou. Nejprve můžete hledat snadné úlovky, tam kde korelace bude silná, ne zrovna cukrovku, kde korelace může být slabá. Dobrý je každý úspěch. |
|
|
Jenda 30.11.2009 9:53Re: Vážený pane Petře, A jaky uzitek vznikne podporou Pecinky a dalsich pijavic prisatych na statni rozpocet? Jaky uzitek vznika podporou mnozeni opalenych spoluobcanu? |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:45Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... Používání freonů v chladících soustavách prá moc užitečné nebylo. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:44Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... Kdo rozhoduje o tom, že něco je užitečné? Vy? Stát? |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:43Re: Užitečnost výzkumu Je, vždycky je. On chce prodat, a my nemusíme koupit. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:42Re: Užitečnost výzkumu Fermi ale místo bomby postavil jaderný reaktor. Jinak atomová bomba zabránila mnoha válkám. Změnila svět k lepšímu. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:41Re: LASER je pěkný příklad, Navíc LASER byl tak komerčně využit ještě před jeho vlastním vynálezem. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:40Re: LASER je pěkný příklad, Ale dalo. Člověk, který něco zkoumá by měl přemýšlet i o důsledcích svého objevu. |
|
|
I-Worm 30.11.2009 9:38Re: Užitečnost výzkumu třeba atomová bomba je takovým výsledkem. |
|
|
Antonín Hrbek 30.11.2009 9:30Vážený pane Petře, pokud skutečně bojujete za základní vědu, která nemá za cíl konkrétní výsledky, tak nebojujte slovem ale skutkem. Založte nadaci na podporu AV a vložte do ní alespoň několik set tisíc. Ale nerozdávejte peníze daňových poplatníků, kteří mají svaté právo vědět, jaký užitek vznikne za jejich peníze. A pečlivě rozlišujte vyhledávací základní výzkum a cílený základní výzkum. Pokud se podíváte do nedávné historie, tak např. atomová energetika, kosmonautika, protiinfekční chemoterapie, atd. byly výsledkem cíleného základního výzkumu a to v poměrně krátké době. A to je obrovská práce, vyžadující týmy spolupracovníků a dobrou organizaci práce. Současná vládnoucí struktura není ovšem schopna zadat základnímu výzkumu nějaký cíl (například významně snížit úmrtnost na novotvary) a tak je roztříštěn do řady zájmových oblastí jednotlivých pracovníků. Nedávno se tady s obhajobou základního výzkumu prezentoval pan Šesták. Nebyl však schopen uvést, jaké zcela praktické výsledky měl jeho čtyřicetiletý základní výzkum. Chápu, že pan Petr není panem Wichterlem, měl by si však alespoň přečíst jeho paměti nebo vzpomínky jeho syna. To by se divil. |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 9:26Re: LASER je pěkný příklad, No dobre, a co ma byt? To plati aj pre lietajuce stroje a podmorske plavidla, ale neznamena, ze sa pri skumani konkretneho fyzikalneho javu dsalo povedat, ze sa v konecnom dosledku bude dat vyuzit na zostrojenie laseru. |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 9:24Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... "kolik navysost uzitecnych veci NEBYLO objeveno jen proto, ze stat ukradl podnikatelum penize, ktere mohli dat na CILENY vyzkum" - No, to by ma celkom zaujimalo. Argumentacia typu "keby stat tie peniaze nezobral a nedal na zakladny vyzkum, tak ich urcite podnikatelia pouziju na vyzkum cieleny /teda aplikovany/" je absurdna od sameho zaciatku. V prvom rade, neexistuje ziadny sposob ako overit, ci by podnikatelia na ten aplikovany vyzkum vobec nejake peniaze dali. V druhom rade, aplikovany vyzkum je investicia ako kazda ina a ja skutocne neplanujem plakat nad tym, kolko budov, zavodov atd. by sa dalo postavit, keby stat neivestoval povedzme do muzei a kniznic. A za tretie, bez zakladneho vyzkumu, ktory je pre podnikatelske kruhy z principu nrerentabilny, by ziadny aplikovany vyzkum nebol. |
|
|
X 30.11.2009 9:18Y Půlnoční chřipkový pošťák. |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 9:12Re: No nejdřív měli přemýšlet Lacne, bezpecne a absolutne zbytocne. Ako koreluje populacia navstevujuca holica s populaciou, na ktoru sa vztahuje statistika chorob? Ako odlisite skupiny podla pohlavia, veku, rasy, prostredia, genetickych predispozicii? A hlavne - ako si to "porovnanie" DNA s chorobami vlastne predstavujete? Povedme ze mate z CR 1 000 000 vzoriek a viete ze incidencia cukrovky typu A je 1 k 500. Takze ked najdete 20 000 vzoriek s castou DNA totoznou, vyhlasite, ze ide o cast DNA, ktora zodpoveda prave za cukrovku typu A /nie za lavorukost, zelenookost, prenosenie v tehotenstve alebo lubovolnu inu pricinu/. Vysvetlite mi to, prosim, ja tu vasu metodiku vobec nechapem. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:12Re: Užitečnost výzkumu A které to byly? |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:11Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... No, stát tu byl až potom. První vynálezy vytvářel a šířil trh. Například oheň. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:09Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. No ten výzkum na komercionalizaci zralý je, jen ho Islanďané neuměli prodat. Vojáci a zbrojařské firmy by o něj měli jistě zájem. Spíše neměli výsledky, a vydali se ve výzkumu špatnou cestou. Mohlo jít o podvod. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 8:59LASER je pěkný příklad, zapomíná se na to, že LASER, paprsky X, tu existovaly v literatuře a komiksech dávno před vynálezem laseru. |
|
|
Václav 30.11.2009 8:56Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... Sakra chlape, když už o něčem vím kulové, tak držím hubu a nesnažím se házet machry, neboť v takovém případě jsem zákonitě za vola. Kdyby se lidstvo v minulosti řídilo těmihle Vašimi bláboly, tak sedíme v chatrčích u ohně a ne u počítačů. Nejste Vy náhodou poradce někoho z těch "expertů" rady po vědu a výzkum? Skoro by to na to skoro vypadalo. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 8:54Re: Užitečnost výzkumu Prodat lze úplně vše, jen se to musí umět. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 8:52Re: No nejdřív měli přemýšlet No máte statistická data o nemocech populace, stačí tedy sbírat vlasy u holiče, a hledat korelace mezi DNA a nemocemi. A to prosím naprosto anonymně. Levné a bezpečné. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 8:50Re: Užitečnost výzkumu No to ani nemuseli sami vysvětlovat, každý voják zavětří hned po první větě vašeho příspěvku, tehdy i dnes. |
|
|
BOMBON 30.11.2009 8:36Re: Pokud si autor mysli, naprosto presne.... jenze ti "poctivi, uprimni a solidarni" hlavne presne vedi, co se ma udelat S PENEZI NEKOHO JINEHO!!! oni jsou prece poctivi, uprimni a solidarni, stat musi dohlizet na ty odporne sobce, co by chteli ostatnim davat penize jen tehdy, kdy chteji oni sami, nikoliv tehdy, kdy se obdarovavany rozhodne, ze uz ma zese narok.... |
|
|
Mgr. Milda 30.11.2009 8:21Mám podobný přííklad z Německa tam zase skomírá atmosférický výzkum, založený asi před 14 lety skupinou tehdy mladých fyziků z Garchingu. Založili vlastní měřící síť senzorů, umístěných od Bialystoku, Košic, Debrecína, Terstu až po atlantické pobřeží a daří se jim, lokalizovat nejenom každý blesk s přesností desítek metrů ale i určit, jakého druhu ten blesk byl. Jenomže existuje podobná síť mnohem starší, pod vedením velké firmy, ta má smlouvy třeba s pojišťovnami nebo řízením letecké dopravy. Druhou, třebaže mnohem přesnější, síť už nikdo financovat nebude, ti starší mají přece také právo na existenci. Takže občas ti noví dostanou menší částku, vystačující sotva na provoz počítačů, senzory musí udržovat a financovat příznivci projektu bez nároku na odměnu. Praktický význam projektu je zřejmý, z velmi husté statistiky lze třeba vytvořit mapy s hustotou výbojů, ty lze srovnávat s epidemiologickými daty nebo se statistikou škod atd. Dále lze díky vysoké přesnosti i vysledovat dlouhodobou tendenci, což bude ovšem tím významnější, čím déle se systém udrží na životě. Vyhlíží to však na nezájem na opravdu exaktních datech, ta se totiž neřídí politickými potřebami. |
|
|
ranbow 30.11.2009 8:15nicméně připomeňmež Že i ta sklárna, i ta sirkárna, jakož i poslední dělník ve fabrice a student na brigádě, si tu oficiální vědu platí, a to ze svých daní. A je jen a jen věcí vlády a parlamentu, aby určilo, kolik z těch peněz půjde na armádu, kolik na školství, kolik na dálnice, kolik na platy a výdaje úředlníků.,a kolk na vědu. A i uvnitř sektorů může diferenciovat, a hledat prioriry. Takže se připomeňme, že v rámci školtsví si platíme i proslulá plzeňská práva, vzpomeňmež na podobně proslulý projekt Indoš, že naše dálnice jsou 2x předražené než v okolníc státech.A pak dojdeme ke vědě, kde sice můžeme arumentovat několika málo světovými objevy, zato se v nich objevuje spousta položek, jejiž důležitost, z hlediska rozvoje vědy je sporná.... |
|
|
Curious 30.11.2009 8:07Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila...
|
