Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIKA: Bankrot skvělé vědy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Hoffman 30.11.2009 14:10Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... Sakra, to nie je trh |
V najlepsom pripade mozete hovorit o konkurencii, ale trh je dobrovolna vymena hodnot, nie len konkurecny boj. Sucast celku nie je celok, chcete snad povedat, ze ked lev strhne antilopu a leopard ostane o hlade je to TRH?? |
|
V. Hoffman 30.11.2009 9:24Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... "kolik navysost uzitecnych veci NEBYLO objeveno jen proto, ze stat ukradl podnikatelum penize, ktere mohli dat na CILENY vyzkum" - No, to by ma celkom zaujimalo. Argumentacia typu "keby stat tie peniaze nezobral a nedal na zakladny vyzkum, tak ich urcite podnikatelia pouziju na vyzkum cieleny /teda aplikovany/" je absurdna od sameho zaciatku. V prvom rade, neexistuje ziadny sposob ako overit, ci by podnikatelia na ten aplikovany vyzkum vobec nejake peniaze dali. V druhom rade, aplikovany vyzkum je investicia ako kazda ina a ja skutocne neplanujem plakat nad tym, kolko budov, zavodov atd. by sa dalo postavit, keby stat neivestoval povedzme do muzei a kniznic. A za tretie, bez zakladneho vyzkumu, ktory je pre podnikatelske kruhy z principu nrerentabilny, by ziadny aplikovany vyzkum nebol. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:44Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... Kdo rozhoduje o tom, že něco je užitečné? Vy? Stát? |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 11:40Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... V pripade zakladneho vyzkumu stat. Takisto ako stat urcuje, ci je uzitocne postavit muzeum alebo kus dialnice. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:45Re: hmmm... zajimava diskuse se rozproudila... Používání freonů v chladících soustavách prá moc užitečné nebylo. |
|
|
R 30.11.2009 3:14zřejmě podcenili náročnost úkolu. Hm, když je Island takovou vzácnou genetickou laboratoří, jaktože do této firmy nesměřovali vědci z celého světa stejně tak jako peníze investorů ? Nebo proč nevznikaly na Islandu konkurenční firmy, které by dělaly totéž? Mně z toho článku vychází, jako by islanďané ten výzkum pro cizí vědce a firmy zablokovali, aby sláva a peníze zůstaly doma, jenže z místních - na Islandu je mám pocit jen asi 350 tisíc obyvatel, prostě nebyli schopni dát dohromady tolik schopných lidí. Prachy spotřebovali, investorům vzdušné zámky naslibovali, ale výzkum zpracovaný do použitelné formy, která by ty investice přinesla zpátky i s příslušným zhodnocením dohromady nedali. |
|
|
mf 30.11.2009 6:45Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. Smankote, zkuste si to precist jeste jednou a poradne. V celem tom clanku jde o to, ze tenhle typ vyzkumu NENI ZRALY pro komercializaci. A ponauceni z toho je jednoduche: zakladni (=zatim nekomercionalizovatelny) vyzkum je nutno financovat prevazne z verejnych prostredku bez striktniho pozadavku na okamzity zisk (samozrejme na zaklade kloudneho peer-review). To, co lze financovat v privatni sfere, je faze vyzkumu uz vyrazne aplikovana - a pri ni jde v podstate o trivialni vyuziti poznatku zakladniho vyzkumu, ktere musel nekdo ziskat, aniz mel nad sebou Damokluv mec "do roka a do dne chci vydelat". To neni slozite. Jen se musi CHTIT tohle pochopit. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:09Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. No ten výzkum na komercionalizaci zralý je, jen ho Islanďané neuměli prodat. Vojáci a zbrojařské firmy by o něj měli jistě zájem. Spíše neměli výsledky, a vydali se ve výzkumu špatnou cestou. Mohlo jít o podvod. |
|
|
sidekick 30.11.2009 10:02Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. A proč si vlastně z daní platíme policii - vždyť kdyby každý investoval své peníze do soukromé armády, třeba by tu bylo bezpečněji, hehe. |
|
|
lesov 30.11.2009 11:16Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. To by ti ale stát nedovolil, stejně jako vydávat vlastní peníze, bohužel. |
|
|
R 30.11.2009 13:03Re: zřejmě podcenili náročnost úkolu. Já se ve světě výzkumů nepohybuji, ale co je mně známo, tak zajímavá výzkumná témata za prvé přitahují vědce z celého světa. To znamená, že na Island by různí vědci z různých zemí sami chtěli a chtěli by tam na tom problému pracovat. V článku se o ničem takovém nepíše. Za druhé funguje i opačný efekt. Jestli je nějaké výzkumné téma zajímavé, tak vzniká kolem něho určitá celosvětová komunita specialistů z různých univerzit a různých výzkumných ústavů a podobných institucí. Výzkum pak probíhá hodně paralelně na více místech na světě, v rámci spolupráce, kdy se data získaná na místě, na Islandu, vzájemně vyměnují i v rámci konkurence, kdy jednotliví badatelé mezi sebou soutěží. Z tohoto pohledu je krach jedné výzkumné firmy absolutně nezajímavý a práci na objevu maximálně o nějaký rok zpomalí. Vědci z krachující firm prostě odejdou jinde a budou pokračovat. O tom v článku taky nic není. Takže zbývají skutečně dvě možnosti. Buď ten výzkum není pro světovou vědeckou veřejnost tak zajímavý, jak se píše, potom to nafoukli sam islanďané s cílem mít nějakou "národní" vědu nebo islanďané skutečně nepustili k těm informacích nikoho neislandského. Nebo je vlastní článek nesmysl a obhajuje podvod či tunel. |
|
|
BERAN 30.11.2009 1:39Jistě to někdo bude farmulovat přesněji Přírodní vědy a společenské vědy mají trochu jiné přínosy pro společnost. A TO I DLOUHODOBĚ. Má-li být zavedeno hodnocení, jako podklad pro financování, pak parametry nemohou být stejné. Na druhou stranu se nelze divit, že i na "vědě" je třeba šetřit. Zejména, když do rozpočtové kapitoly Akademie věd spadá takový Ústav státu a práva, se svými "rychloučiteli" Kidl a spol. Nebo když se UK chlubí "DŽENDROSTUDOVÁNÍM" |
|
|
Tomas Pansky 30.11.2009 0:55Omlouvam se, ale jeden obrat je naprosty logicky nesmysl ... "Pro výsledky tohoto špičkového, důležitého a prospěšného výzkumu zatím neexistuje trh." Kdyz pro to neexistuje trh, kdo tedy rika, ze je to prospesne a dulezite? ... Presne tuto rozpravu jsem mel pred nedavnem se svou znamou, ktera mi predstavila jeji vyzkum. Hrozne se rozcilovala, ze na to nemuze sehnat penize. Na jednoduchou otaku: k cemu to bude - nemohla odpovedet. top0625top@hotmail.com |
|
|
Radim Špaček 30.11.2009 1:12Užitečnost výzkumu Inu, víte, pane Panský, kdybyste se před cca 45 lety zeptal jakési pomatené party fyziků, k čemu může být dobrý jejich výzkum zesilování světelného paprsku pomocí stimulované emise záření, asi by Vám taky nedokázali odpovědět. Jenže už po pár letech bylo zřejmé, že Light Ampliffication by Stimulated Emmission of Radiation, zkráceně LASER, má docela zajímavé možnosti využití...Dnes byste si bez něj nepřehrál ani cédéčko, o dývku ani nemluvě.... Nebo ti dva blázni, co se patlali s bakteriemi E. Coli a zjišťovali, proč se DNA z kmene K dá přenášetzase jenom do kmene K a ne do kmene B. A když zjistili, že tu DNA z jiného kmene úplně rozhadrujou jakési enzymy, které označili jako restrikční endonukleázy, byl to čistě teoretický poznatek, o jehož možném využití by taky nedokázali říct ani půl slova. Jenže objev těchto enzymů umožnil další obrovský rozvoj genetického výzkumu a vůbec vznik genetického inženýrství. Takže bych doporučoval nebýt tak přísný na vědce, když vám nedokážou odpovědět, k čemu bude možno jejich výzkum využít... |
|
|
R.J. 30.11.2009 1:33Re: Užitečnost výzkumu Naprostý souhlas. |
|
|
Petr Vileta, balík z Plzně :-) 30.11.2009 1:34Re: Užitečnost výzkumu Pane Spacku, domnivam se, ze vedec, ktery nad necim skutecne uzitecnym bada, ma vzdycky alespon mlhavou predstavu, k cemu to muze byt dobre. Pokud jenom bada a tuto predstavu o uplatneni nema, pak je to "Patlámo matlámo". |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 2:36Re: Užitečnost výzkumu No, v tomto pravdu nemate. Mnoho vedeckych objavov, ktore zasadne zmenili svet, zacalo skumanim empiricky pozorovaneho alebo teoreticky podlozeneho javu, bez toho aby sa vedelo, naco to vsetko vobec bude dobre. A mnohokrat to nebolo vobec na nic, slepa ulicka. Ale niekedy sa to vyplatilo tak, ze to bohate pokrylo vsetky "neproduktivne" naklady. To sa vopred urcit jednoducho neda. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:12Re: Užitečnost výzkumu A které to byly? |
|
|
I-Worm 30.11.2009 9:38Re: Užitečnost výzkumu třeba atomová bomba je takovým výsledkem. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:42Re: Užitečnost výzkumu Fermi ale místo bomby postavil jaderný reaktor. Jinak atomová bomba zabránila mnoha válkám. Změnila svět k lepšímu. |
|
|
R 30.11.2009 13:11Re: Užitečnost výzkumu Badatel Dick Feynman se chtěl po práci na atomové bombě za války odreagovat a v rámci toho začal tvořit matematické rovnice popisující chování talíře, který akrobat v cirkusu roztáčí nad sebou na tyčce. Vytvořil je a pak se přišlo na to, že ty rovnice se hodí na popis čehosi ve vědě elementárních částic, už nevím čeho. Feynmanovi to hodilo nobelovku. |
|
|
mf 30.11.2009 6:48Re: Užitečnost výzkumu No a pak jsou lidi, kterym ten vedec za boha nemuze vysvetlit, k cemu to jeho badani bude v budoucnu dobre - a problem neni v nem... |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 9:43Re: Užitečnost výzkumu Je, vždycky je. On chce prodat, a my nemusíme koupit. |
|
|
jk 30.11.2009 11:15Re: Užitečnost výzkumu Pane Novy, pokud pod my myslite Cesko, tak vezte, ze to toho moc nekoupi ani kdyby chtelo. I dobri vedci jsou drazi, nemluve o tech spickovych. Navic existuje dost jinych kupcu. |
|
|
Minutus 30.11.2009 12:48Re: Užitečnost výzkumu Jedna věc je, že věří, že je to pro lidi dobré a druhá věc je, jestli už má průzkum trhu a spočítanou návratnost. To jste tak posedlý tím trhem, že ani tohle vám nedochází? je to těžce dogmatické. |
|
|
Tomas Pansky 30.11.2009 3:19Re: Užitečnost výzkumu Pane Spacku, spatne jste me pochopil. Badani jako takove je skutecne mnohdy tapani ve tme ci mnoho veci byly objeveny cistou nahodou. To je naprosto v poradku. Nad cim jsem se ovsem pozastavil bylo konstatovani, ze tento vyzkum je uzitecny, ale nikdo ho nechce platit. Je cemu se divit? Investori chteji videt zuroceni svych penez. Stat investuje do nekterych oblasti nezbytnych pro fungovani statu. Nekteri investori investuji do lidi, kteri uz prokazali urcite predpoklady, ze z nich neco vypadne a to se vyplati. ... Jenze u tohoto vyzkumu se investori rozhodli, ze by penize mohli ztratit. Je to dobry vyzkum? Z hlediska investoru ne. Ale to neznamena, ze vysledky se nekdy v budoucnu neuplatni. A o tom to je. Hledisko investora a hledisko vedce casto nejsou totozna. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 8:54Re: Užitečnost výzkumu Prodat lze úplně vše, jen se to musí umět. |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 12:04Re: Užitečnost výzkumu Jo, a v pripade ze sa to nepreda, tak to holt predajca "neumel" Q.E.D. To je ta krasa dokazovanie v kruhu, prakticky nikdy nemozete prehrat. |
|
|
Ivan Nový 30.11.2009 14:07Re: Užitečnost výzkumu No, v kruhu to není, zbankrotoval, kruh se neopakuje. |
|
|
V. Hoffman 30.11.2009 14:21Re: Užitečnost výzkumu Pardon, a ako potom s premisou "vsetko sa predat" pracujete, ked sa nieco predat nepodari? Mozno trochu predbieham, ale silne mi to implikuje "vsetko sa da predat, ked je predajca dost schopny". No a potom cdelkom jednoducho vyhlasite, ze ked sa nieco predat nepodari, tak predajca nebol dost schopny. A premisa nam pekne ostava zachovana. Viete, pripomina mi to tie reci o slobodnom trhu ako nastroji na spravodlive stanovenie cien a vyradenie "falosnych" hracov. Vzdy ked upozornim, ze na tom ktorom trhu su ceny zjavne deformovane a falosni hraci maju zatvu, odpovie sa mi, ze ten trh nie je dostatocne slobodny. Ale KEBY BOL...tak potom URCITE.. |
