i.h. 6.6.2007 10:33

Re: Problém

Pro lidi pouzivajici podobnych argumentu existuje priklad pro pochopeni problematiky, ktery se jako bilancni hadanka pouziva ve skole: kdyz v uzavrene a tepelne izolovane mistnosti postavim bezici lednicku a otevru u ni dvere ( a necham je otevrene a lednicka bezi dal), co se stane: a) teplota v mistnosti se snizi, b) teplota v mistnosti se zvysi, c) teplota v mistnosti zustane stejna. Co myslite ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 6.6.2007 10:28

bioplyn

To bude něco podobného. V TV byla nadšená reportáž, že Německo už s konečnou platností do budoucna vyřešilo energetický problém. Zbaví se závislosti na zemním plynu z Ruska, protože ho nahradí bioplynem z rostlin, za tímto účelem pěstovanými.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Henry 6.6.2007 10:23

Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

v syntetickém etanolu (u nás se vyráběl přímou hydratací etylénu) samozřejmě rtuť není. Úroveň podílu acetaldehydu představovala max. 50 mg/la (abs. etanolu). Ve skutečnosti je sortiment příměsí u syntetického lihu užší, než u lihu kvasného, což jej spolu s nižšími výrobními náklady činí ideální volbou pro výrobu alkoholických nápojů (snad jen kvůli chuti přidat metanol, jenž v syntetickém etanolu absentuje). Legislativní ustanovení zakazovala používat syntetický etanol pro výrobu alkoholických nápojů zejména proto, aby zemědělci neměli problém s odbytem svého kvasného jemného a velejemného etanolu. Pokud brzy pojdete, jistě ne na konzumaci syntetického etanolu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emp 6.6.2007 10:22

Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

vysušil bych i středoevropské bažinečky, těch komáru, co z nich je, .. je to rozhodně více než žab a mloků, pralesy ani bažiny nejsou offtopic, pokud řešíme globální problém. Bažina je svým způsobem obrovskou zásobárnou uvolnitelného CO2, takže Vám nevadí, že se z nich CO2 uvolní? Pokud ne, tak by Vám nemělo ani vadit vytěžení fosilních zdrojů..

Jediné co zavedeme je "výstavba" sterilních Euro-lesů, s definovanými počty stromů a zvěře

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mackie 6.6.2007 10:15

Vykácením deštného pralesa vzniká poušť

Monokultury lze pěstovat pár let, než se půda vyčerpá a eroduje. Pak je třeba pokácet další prales...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

milanS 6.6.2007 10:13

Jenom z deště a slunička na poli nic nevyroste

Takže BIO paliva budeme pěstovat na polích vyhnojených umělými hnojivy z ROPY.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xury 6.6.2007 10:00

Re: Problém

CO2 - přesněji uhlík využívá rostlina při růstu  - produkci zelené hmoty. Při spalování dochází k oxidaci uhlíku tzn., že by se přibližně všechen uhlík obsažený v zelené hmotě měl spálit a vrátit v podobě nějakého svého oxidu do atmosféry. Spotřeba CO2 na hektar je daná produkcí zelené hmoty. Ovšem vzhledem k tomu, že průmyslově pěstovaná biopaliva se po sklizni spálí je jejich příspěvek nulový a jejich výhodou je jen to, že neuvolňují fosilní CO2 jako klasická paliva. Jak už bylo zmíněno níže je ovšem potřeba vzít úvahu další efekty jako je spotřeba paliv během pěstování, přepravě a zpracování, dále dopad na kvalitu půdy a jejího okolí, vliv na ceny potravin apod. Pokud pak jde o pralesy tak i jejich další biologické funkce ne jen vázání CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Novák 6.6.2007 10:00

Re: Re: Dotaz

Děkuju za pregnantní vysvětlení, ale mně nezajímá výroba alkoholu, ale stanovisko zelených, když na jedné straně brojí proti GMO a současně podporují masivní pěstování nejrůznějších bylin na výrobu lihu.  Já jejich názor neznám a proto se ptám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jasánek 6.6.2007 9:59

Re: Re: Čínský model je docela jednoduchý a chytrý

Už nyní se zjednodušeně dá říci že když některá země se nevejde do povoleného limitu CO2 tak jednoduše nebude  pár let dávat povolenky na narození nových dětí. Výsledkem bude snížení počtu obyvatel a v konečném důsledku i snížení CO2

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jasánek 6.6.2007 9:57

Re: Čínský model je docela jednoduchý a chytrý

Chci ještě dodat že zcela jistě se blíží doba kdy každá země bude mít povolelý limit CO2 ale také povolený limit počtu obyvatel  :)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jasánek 6.6.2007 9:54

Čínský model je docela jednoduchý a chytrý

Čínský model je docela jednoduchý a chytrý. Každé rodině poskytuje státní příspěvek na dvě děti. Když je dětí víc tak už příspěvek se nezvyšuje a je pořád stejný. Lidi se snaží mít jenom dvě děti. To s těmi svobodnými muži nesouvisí s tímto modelem. To si dělají čínské rodiny samy tím že preferují narozní chlapců, nikolv děvčat. Vytrvale opakuji že redukce počtu lidí nesouvisí s jejich likvidací ale s regulováním porodnosti. Takže nemusím jít příkladem jako že se nechám zastřelit nebo tak něco. A děti mám dvě. kdyby takhle fungovaly všechny rodiny na světě tak není problém :)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Henry 6.6.2007 9:53

Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

Metylester řepkového oleje (MEŘO), základní složka bionafty, se vyrábí se rafinačním procesem —  esterifikací, kdy se surový řepkový olej mísí společně s metanolem za přítomnosti alkalických hydroxidů jako katalyzátorů, což může dle zvolené technologie probíhat buď za běžné, nebo i zvýšené teploty. Získaný MEŘO se izoluje od vedlejšího produktu – surového glycerínu – a čistí. Vedlejším produktem výroby metylesteru je surová glycerínová fáze (GVS), kterou lze použít dále v chemickém průmyslu, nebo může být spalována jako alternativní zdroj energie.

Vysoušení bažin a výseky pralesů není činnost jednorázová, nýbrž se provádí postupně. Důsledky takového hazardu s ekosystémem začnou být v nejbližších 5-10ti letech tragické.

Výroba syntetického etanolu v ČR byla ukončena v roce 2005 (Chemopetrol). Počínaje rokem 1992 neumožňují legislativní ustanovení použití syntetického etanolu k výrobě alkoholických nápojů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pozorovatel123 6.6.2007 9:47

Problém

V příspěvcích je opět dost demagogie. JInak to zde asi nejde. Ale zkusme to probrat. Emise co2 je celosvětový problém, Nemůže ho odtranit jedna ekologicky "svatá" země. Výhoda biopaliv je v tom, že při pěstování také část CO2 zaniká v důsledku růstu rostlin. Z hlediska spalování jsem žádnou studii nečetl ale fude to s fodilními palivy asi na stejno. Mám na mysli množství uvolněného CO2 na jeden KJ energie. Otázkou však je co spotřebuje více CO2 z atmosféry zda jedem hektar deštného pralesa nebo tentýž hektar napž řepky olejné nebo palem. Pokud někdo máte seriozní odkaz na doložitelný poměr CO2/KJ při různých způsobech spalování rád bych ho přidal do svých oblíbených.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr 6.6.2007 9:45

Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

Máte úplnou pravdu. I ty deštné pralesy plné všelijakých nebezpečných zvířat, zarostlé lianami a bůhví čím , si nezaslouží nic jiného než vykácet. Je to opravdu úplně jiný les  než náš lesík za městem s prosluněnou pasekou a jahůdkami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xury 6.6.2007 9:42

Re: Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu

Předpokládám, že to myslíte ironicky jinak totiž očekávám, že se hlásíte do té likvidované poloviny.

Jinak čínský model vyprodukoval cca 20 milionů svobodných mužů, kteří jsou ve značném sexuálním stresu, takže možná budou ochopni posloužit jako kanonenfuter a tím zprostředovaně přispět ke snížení počtu obyvatel Země. I když asi jinou cestou než jste měl na mysli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šerlok Homeless 6.6.2007 9:41

Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

1. Váš dojem je jen Váš dojem. Analogie Biolíh - LTO sedí přesně.

2. Článek není jen o zákonu, který schválil náš parlament.

3. Tropická bažina si nezaslouží, než vysušit - je to Váš názor a máte na něj jistě právo.

4. Mloci nežijí v středoevropských bažinečkách, ale v okolí lesních potůčků, v nichž se vyvíjejí jejich larvy. Tamtéž ovšem žijí i bodavé muchničky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xury 6.6.2007 9:38

Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

Nemyslím si, že by autora ta možnost zneužití biolihu tak moc trápila, konečně dotkl se toho okrajově. Ten článek hovoří o využití biopaliv obecně a ne jen o schvalovaném zákonu resp. zákon byl spíš jen impulsem k napsání této úvahy, proto jsou tam zmíněny tropické oblasti. Jinak nevidím nic tak zásadně odlišného na indonéské bažině "plné malarických komárů" a není jiho nebo středomoravském luhu plném našich "zdravých" komárů - mám na mysli samozřejmě z ekologického hlediska. Mimochodem je zajímavé, že jste nereagovala na tu likvidaci tropických pralesů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Antonín Hrbek 6.6.2007 9:33

Dovoluji si upřesnit

Za první republiky byla zákonem nařízena pohonná směs benzin - líh - benzol (nejenom agrárníci, ale i uhlobaroni chtěli vydělat). Existovaly i stroje (závodní), které jezdily jen na etylalkohol a dokonce na metylalkohol. Přísada lihu podporuje chlazení vnitřku motoru a zvyšuje okatanové číslo. Líh však adsorbuje vodu, která může v zimě při rozražení směsi zmrznout a zvyšuje korozi motoru. Také motor hůře startuje. Metylakohol (prudce jedovatý) nebo ethylalkohol se dají vyrábět i synteticky, například z "vodního plynu". K výrobě je však třeba uhlíkatá surovina (např. koks).

Výroba lihu nebo oleje pro pohonné směsi ze zemědělských produktů kvasným způsobem je sice možná, ale je to jen malá náplast na velký problém. Základní funkcí zemědělství je výroba potravin a ne výroba pohonných hmot nebo paliva. Zemědělská výroba je stále energeticky náročná a bez dotací není schopna konkurence. Příklad pěstování řepky jako monokultury "zachraňující" naše zemědělství a naši dopravu je víc než odstrašující a ekologicky nesmírně škodlivá. Řepka je agresivní rostlina, která v současné době začala ovládat okolí (například na jaře byly příkopy zapleveleny řepkou) a ničit původní ekosystémy. Po dlouhých letech, kdy se podařilo vypěstovat bezerukovou řepku pro potravinářské účely budeme teď zase muset vypěstovat řepku pro výrobu pohonných hmot. A obilí proto, abychom je mohli spalovat v uhelných elektrárnách nebo kvasit v lihovarech. Vrátit se zpět k lihovarnickým bramborám, atd.

Pokud se nemá naše krajina pěstováním plodin na výrobu pohonných látek zničit, je třeba řada dalších nákladných opatření, která nakonec zase zaplatí daňoví poplatníci. I současná výroba bude dotována a benzin i nafta budou dražší. O možné korupci, daňových únicích a podvodech nemluvě. Je to chytání lva za ocas. Namísto toho, aby stát podporoval snížování spotřeby pohonných hmot, toleruje stoupání této spotřeby a ještě ji napomáhá. Zdroje přece jsou!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Šerlok Homeless 6.6.2007 9:32

Re: Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu

Čínský model - jako rozebírat občany na součástky a ty exportovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.6.2007 9:32

Re: Re: Dotaz

To se dela pomoci Zymomonas mobilis, kvasinky jsou tady prezitek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jasánek 6.6.2007 9:26

Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu

Znám docela jednoduchý způsob jak snížit emise CO2 o polovinu. Stačilo by snížit počet obyvatel zeměkoule o 50 procent. Pozor, nemusí to být válkou, stačil by čínský model. Současně s tím by se snížily i všechny další nežádoucí věci o polovinu  :))) 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jkotek 6.6.2007 9:25

Re: Dotaz

Nedelej ze sebe hloupejsiho nez jsi. Sam dobre vis, ze GMO je zlo (v podani Zelenych).

A navic GMO se ma pouzivat i pro zpracovani ne-GMO plodin na biopaliva druhe generace. GMO kvasinky umi prezit vyssi koncentrace alkeholu, takze se usetri na destilaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavla B. 6.6.2007 9:20

Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

No, na mě totiž působí autor tak trochu dojmem, že moc neví, o čem píše. Typicky například když mu právě ten "biolíh" k výrobě alkoholických nápojů leží v hlavě

Jinak ten zákon, který schválil náš parlament, se skutečně týká pěstování plodin pro výrobu ethanolu u nás a plky o deštných pralesech jsou zcela off topic.... Kromě toho, tropická bažina plná malarických komárů a dalších nadělení si nezaslouží nic jiného vysušit, je to opravdu biotop trochu jiného charakteru než naše malebné středoevropské bažinečky s mloky a rosničkami.. ale to jen tak na okraj

• reagovat
• nahlásit příspěvek

fox 6.6.2007 9:19

Re: Další alchymista

Stavte další jaderky,než bude pozdě!!!!!!!!!!!Se.te na rakušáky,Buchtovou a Kursíka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.6.2007 9:06

Re: Re: situace je mnohem horsi

Nahradite maximalne 5 %, a to jenom kdyz nebudete pestovat nic jineho nez repku. Viz nahore.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michal 6.6.2007 9:04

Re: Ono to vše

To mi připomnělo půvabné rozdělení duševních chorob. Jedna část ví, že 1+1=2, a vadí jim to, a druhá část ví, že 1+1=3, a nevadí jim to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.6.2007 9:02

Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

- methylester mastnych kyselin C16-C22, ktere jako estery s glycerinem jsou hlavni soucasti repkoveho oleje. Velmi zjednodusene receno, vari se repkovy olej s methanolem a tece z toho rozpoustedlo pouzivane v chemickem prumyslu, ktere se da taky spalovat v dieselmotoru. Na zacatku produkce "biopaliva" je poradna klasicka chemicka fabrika.

- kdyz vysusim bazinu, znicim cely ekosystem. Najednou to holt nevadi lidem, kteri jinak kvuli jedne zabe jsou ochotni nechat pobit spousty lidi. A z hlediska produkce CO2 se to nevyplati nikdy, protoze do produkce "biopaliva" musim nacpat vic energie, nez pak spalenim dostanu.

- v CR snad ne, ale kdyz kupuju palmovy olej z Indonesie, kaci a vysouseji tam. A my pratele prirody prece vime, ze je uplne jedno, kde se kaci a vyssousi, ne ?

- samozrejme ne, chlasta se jenom ethanol kvasny. V syntetickem ethanolu je rtut a acetaldehyd. Pit se da, ale brzo pojdete.

A co se bilance "biopaliva" tyce, kouknete se na muj spodni prispevek. Je to vsecko zhruba na dve veci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavla B. 6.6.2007 8:43

Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv,

ale na autora tohoto článku, který prezentuje biopaliva jako jednoznačně negativní záležitost, mám s dovolením několik dotazů:

- Do nafty se bude přidávat methylester čeho? (Methylester "z řepky olejné" je samozřejmě nesmysl.)

- Vysoušení bažin pro pěstování kokosových palem je jednorázová záležitost typu jakési investice anebo se musí provádět opakovaně? Pokud jde o jednorázovou věc, výhledově (dejme tomu během 10-15ti let podle údajů, které uvádíte) by se i z hlediska produkce CO2 mohlo vyplatit...

- Hlavně však vysoušení bažin ani kácení deštných pralesů kvůli pěstování plodin produkujících biopaliva není v ČR nutné, takže tyto připomínky jsou v našich poměrech zcela irelevantní. Stejně jako jídelníček Mexičanů.

- Vyrábí se u nás vůbec ještě ethanol synteticky? Používá se k výrobě alkoholických nápojů skutečně syntetický ethanol?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 6.6.2007 8:36

Pár poznámek

1) Už tu byla zmínka, že za 1. republiky se jezdilo (a snad i létalo) na lihobenzinovou směs. Doplňuji: Lihobenzinová směs obsahovala (snad až) 30 pct lihu, který byl vyráběn z brambor.

2) Pro stát nemající klimatické podmínky pro pěstování kukuřice  "kukuřičná cesta" není řešení. V úvahu by ale přicházely brambory.

3) Nejsem zemědělec, ale mám tušení, že kdysi kdesi  jsem četl, že řepka je rostlina nejvíc vyčerpávající půdu. Něco podobného tu ale už někdo napsal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 6.6.2007 8:35

Pro priznivce biomasy opakuji

uz po nekolikate vysledky prakticke studie a naslednych vypoctu z knihy Anaerobic Digestion, Stafford, Wheatley, Hughes (Eds.), ASP London, 1979.

Jedna se o vyuziti biomasy na vyrobu elektricke energie, konkretne o zpracovani kukurice na bioplyn (v danych podminkach nejvyhodnejsi dle srovnavaci studie), Novy Zeland, 2 sklizne do roka. Produkovany bioplyn se cisti a spaluje v motoru nebo dodava jako zemni plyn. Sklidi se 20 tun susiny z hektaru, cili 4250 m3 methanu rocne z hektaru. Z 1 m3 CH4 se vyrobi 3 kWh elektriny a 6 kWh tepla (vyuziva se castecne pri vyhrivani digestoru). 1 hektar kukurice tak poskytne 12 MWh, neboli vykon 1 MW na pul dne. Na 1 MW celorocne potrebuju 730 hektaru. 1000 km2 kukurice tak poskytnou - v idealnim pripade, kdy se kukurice na vetsi vzdalenosti premistuje sama - 1000 MW po dobu 50 dni, je na to potreba 142 digestoru po 5600 m3. Vse za predpokladu 100 % spolehlivosti vseho. Na 1000 MW po cely rok tak potrebujeme neco pres 7000 km2 kukurice a 1000 digestoru. Ovsem pri dvou skliznich do roka, tedy v Evrope potrebujeme 15000 km2 kukurice na 1000 MW po cely rok.  Zduraznuji, kukurice se na vetsi vzdalenosti premistuje sama a vsechno bezi bez poruch, a pomijim energeticke naroky skladovani kukurice mezi skliznemi a samovolny pokles jeji energeticke hodnoty v teto dobe.

Z bilancniho hlediska je uplne jedno, jestli pestuju kukurici nebo nejake drevo, ktere pak spaluju primo, treba vrbove proutky. Oficialni bilance pro Nemecko pravi, ze kdyby Nemci vsude pestovali repku a delali z ni "biodiesel", pokryji si jenom 5 procent spotreby nafty.

Proto taky Nemci (a ostatni Evropane, treba Svedove) drancuji a nici zivotni prostredi na celem svete tim, ze jsou ochotni platit vysoke ceny za "energeticke plodiny", tedy repku, soju ap. To vede ke kaceni destovych a jinych pralesu, vysouseni mocalu, vyhaneni a niceni drobnych zemedelcu velkoproducenty. Coz ovsem jinak strasne odsuzuji a nadavaji na zle emericke imperialisty a nadnarodni spolecnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek