Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BIOPALIVA: Všelék, nebo jed?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Petr 6.6.2007 9:45Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Máte úplnou pravdu. I ty deštné pralesy plné všelijakých nebezpečných zvířat, zarostlé lianami a bůhví čím , si nezaslouží nic jiného než vykácet. Je to opravdu úplně jiný les než náš lesík za městem s prosluněnou pasekou a jahůdkami. |
|
|
Emp 6.6.2007 10:22Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, vysušil bych i středoevropské bažinečky, těch komáru, co z nich je, .. je to rozhodně více než žab a mloků, pralesy ani bažiny nejsou offtopic, pokud řešíme globální problém. Bažina je svým způsobem obrovskou zásobárnou uvolnitelného CO2, takže Vám nevadí, že se z nich CO2 uvolní? Pokud ne, tak by Vám nemělo ani vadit vytěžení fosilních zdrojů.. Jediné co zavedeme je "výstavba" sterilních Euro-lesů, s definovanými počty stromů a zvěře |
|
|
Pavla B. 6.6.2007 10:43Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Šerlokovi, Petrovi a vám - totéž co jsem psala Xurymu. Máte nějaký odkaz na bažinu coby zásobárnu CO2? Jakým způsobem vznikají v bažinách obrovská množství CO2, můžu se zeptat? |
|
|
mark999 6.6.2007 12:00Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, V bažinách samozřejmě vzniká orčité množství CO2 aerobním rozkladem biomasy, v mnohem větší míře v ní však převažují anaerobní procesy (be přístupu vzducho) jejichž produktem je metan a jeho účinek jako skleníkového plynu je výraznější než u CO2. Další zdoje metanu jsou rýžová pole a trávící trakt přežvýkavců - tady tzv. rozvojové země předčí produkci CO2 v těch průmaslových |
|
|
Pavla B. 6.6.2007 12:21Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, No to já vím, ale ptala jsem se přispěvatele, kde vzal tu informaci o bažinách jako zásobárnách CO2? Zřejmě pro někoho hodinky jako holinky |
|
|
Emp 6.6.2007 12:46Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, v drtivé většině bažin žije a roste nespočet živočichů a rostlin, Po odumření rostliny dojde v bažině k anaerobním procesům za vzniku huminových kyselin, část uhlíku vázaného v organismu se uvolní, část přechází do huminů, které se postupně (s miliony let) mění na uhlí. Pokud tento řetězec porušíte, bažinu vysušíte, dojde Vám k uvolnění CO2 z bioty, který by jinak uvolněn nebyl a byl pomalu zakomponováván do fosilií |
|
|
terra 6.6.2007 12:48Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Chce to číst pozorněji. Ne každá bažina, ale bažina, ktará se vysouší pro pěstování bioplodin. Ta vysušená rašelina se totiž dílem rozkládá a dílem spálí. A protože obsahuje velké množství uhlíku, rozkládá se a spálí na - správně, kysličník uhličitý. Tedy převážně. Ale to v článku je, Pavlo. |
|
|
Pavla B. 6.6.2007 13:32Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, V tom případě lze považovat za "svým způsobem obrovskou zásobárnou uvolnitelného CO2" (Emp) prakticky cokoliv (organického). |
|
|
Magda Č. 6.6.2007 14:25Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Samozřejmě i my lidé jsme Pavlozásobárnou CO2. v porávnání s rašeiništěm či bažinou ovšem poněkud krátkodobě funkční... Ale pokud porodíte více dětí než 2, myslím, že jste pro fixaci vyššího množství CO2 udělal dobrou věc |
|
|
Emp 6.6.2007 14:55Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Magdo, s tím "roděním" moc nesouhlasím ... přecijen člověk neváží mnoho v porovnání, kolik CO2 přímo či nepřímo za svůj život vyprodukuje :) |
|
|
Emp 6.6.2007 14:50Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, jistěže, ovšem pokud je organika spálena či ponechána svému osudu na vzduchu, uvolní do ovzduší obsažený uhlík ve formě CO2. Pokud však nebude vystavena vzduchu (bude ponořena v bažině, izolována v podzemí atd... , bude uhlík "konzervován" , alespoň do té doby, dokud někdo nezačne bažiny vysoušet , či těžit rašelinu a jiné fosilie |
|
|
Henry 6.6.2007 10:23Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, v syntetickém etanolu (u nás se vyráběl přímou hydratací etylénu) samozřejmě rtuť není. Úroveň podílu acetaldehydu představovala max. 50 mg/la (abs. etanolu). Ve skutečnosti je sortiment příměsí u syntetického lihu užší, než u lihu kvasného, což jej spolu s nižšími výrobními náklady činí ideální volbou pro výrobu alkoholických nápojů (snad jen kvůli chuti přidat metanol, jenž v syntetickém etanolu absentuje). Legislativní ustanovení zakazovala používat syntetický etanol pro výrobu alkoholických nápojů zejména proto, aby zemědělci neměli problém s odbytem svého kvasného jemného a velejemného etanolu. Pokud brzy pojdete, jistě ne na konzumaci syntetického etanolu. |
|
|
i.h. 6.6.2007 10:35Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, No, mozna neni, ale tradovalo se to. Treba byla driv. Aspon nas "cisty" syntak se pit nedal (tedy - byl organolepticky nevhodny), i kdyz quasinky ho zraly, a na vyrobu lihovych napoju jsme fasovali pouze lih kvasny. |
|
|
mark999 6.6.2007 11:49Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Kvasinky se živí cukry, kvasný produkt (líh) je splodinou metabolizmu, je pro ně jedovatý a při určité koncentraci je zabíjí. Jiné kvasinky jsou potom schopné získat energii prřměnou "lihu" na "ocet". |
|
|
i.h. 6.6.2007 12:00Kvasinky a lih ale houby, anaerobne je to cukr -> lih, aerobne sezerou vsecko, co se da zoxidovat, zreba ten spiritus nebo metanol nebo vsecko mozne. Ocet se dela Acetobacterem, to je zase bakterie. Mate v tom trochu hokej neboli informacni nedostatky. Vemte si hrnec, nalejte tam jednoprocentni spiritus, dejte do toho drozdi a foukejte do toho vzduch. Za par hodin vam kvasinky vsecken spiritus sezerou. |
|
|
MLOK1 6.6.2007 14:40Re: Kvasinky a lih i.h. "foukejte do toho vzduch".... to mi připomíná zjištění mého zbožňovaného Cimrmana: "Foukáním cigaretového dýmu do vody, v níž se vařily buřty zlato nevznikne." Příklad pokusu se záporným vysledkem, který je ovšem dobrý k tomu, že všem ostatním, kteří by stejný pokus chtěli zopakovat říká: "Pozor přátelé, tudy cesta nevede!" |
|
|
Pavel 6.6.2007 12:07Re: Re: Re: Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, No, já si vzpomínám na blahé doby ožírání se počítačovým lihem (tedy syntetickým lihem). To se to naředilo na polovic vodu z vodovodu a přidal se tam tonikový prášek pro chuť. A ráno byla hlava čistá, jako po žádném jiném, ani tom nejkvalitnějším, alkoholickém nápoji. |
|
|
i.h. 6.6.2007 13:26Syntak No, treba se jatra jeste ozvou ... |
|
|
Henry 6.6.2007 9:53Re: Ne že bych byla vášnivým zastáncem biopaliv, Metylester řepkového oleje (MEŘO), základní složka bionafty, se vyrábí se rafinačním procesem — esterifikací, kdy se surový řepkový olej mísí společně s metanolem za přítomnosti alkalických hydroxidů jako katalyzátorů, což může dle zvolené technologie probíhat buď za běžné, nebo i zvýšené teploty. Získaný MEŘO se izoluje od vedlejšího produktu – surového glycerínu – a čistí. Vedlejším produktem výroby metylesteru je surová glycerínová fáze (GVS), kterou lze použít dále v chemickém průmyslu, nebo může být spalována jako alternativní zdroj energie. Vysoušení bažin a výseky pralesů není činnost jednorázová, nýbrž se provádí postupně. Důsledky takového hazardu s ekosystémem začnou být v nejbližších 5-10ti letech tragické. Výroba syntetického etanolu v ČR byla ukončena v roce 2005 (Chemopetrol). Počínaje rokem 1992 neumožňují legislativní ustanovení použití syntetického etanolu k výrobě alkoholických nápojů. |
|
|
Kanuk 6.6.2007 8:36Pár poznámek 1) Už tu byla zmínka, že za 1. republiky se jezdilo (a snad i létalo) na lihobenzinovou směs. Doplňuji: Lihobenzinová směs obsahovala (snad až) 30 pct lihu, který byl vyráběn z brambor. 2) Pro stát nemající klimatické podmínky pro pěstování kukuřice "kukuřičná cesta" není řešení. V úvahu by ale přicházely brambory. 3) Nejsem zemědělec, ale mám tušení, že kdysi kdesi jsem četl, že řepka je rostlina nejvíc vyčerpávající půdu. Něco podobného tu ale už někdo napsal. |
|
|
i.h. 6.6.2007 8:35Pro priznivce biomasy opakuji uz po nekolikate vysledky prakticke studie a naslednych vypoctu z knihy Anaerobic Digestion, Stafford, Wheatley, Hughes (Eds.), ASP London, 1979. Jedna se o vyuziti biomasy na vyrobu elektricke energie, konkretne o zpracovani kukurice na bioplyn (v danych podminkach nejvyhodnejsi dle srovnavaci studie), Novy Zeland, 2 sklizne do roka. Produkovany bioplyn se cisti a spaluje v motoru nebo dodava jako zemni plyn. Sklidi se 20 tun susiny z hektaru, cili 4250 m3 methanu rocne z hektaru. Z 1 m3 CH4 se vyrobi 3 kWh elektriny a 6 kWh tepla (vyuziva se castecne pri vyhrivani digestoru). 1 hektar kukurice tak poskytne 12 MWh, neboli vykon 1 MW na pul dne. Na 1 MW celorocne potrebuju 730 hektaru. 1000 km2 kukurice tak poskytnou - v idealnim pripade, kdy se kukurice na vetsi vzdalenosti premistuje sama - 1000 MW po dobu 50 dni, je na to potreba 142 digestoru po 5600 m3. Vse za predpokladu 100 % spolehlivosti vseho. Na 1000 MW po cely rok tak potrebujeme neco pres 7000 km2 kukurice a 1000 digestoru. Ovsem pri dvou skliznich do roka, tedy v Evrope potrebujeme 15000 km2 kukurice na 1000 MW po cely rok. Zduraznuji, kukurice se na vetsi vzdalenosti premistuje sama a vsechno bezi bez poruch, a pomijim energeticke naroky skladovani kukurice mezi skliznemi a samovolny pokles jeji energeticke hodnoty v teto dobe. Z bilancniho hlediska je uplne jedno, jestli pestuju kukurici nebo nejake drevo, ktere pak spaluju primo, treba vrbove proutky. Oficialni bilance pro Nemecko pravi, ze kdyby Nemci vsude pestovali repku a delali z ni "biodiesel", pokryji si jenom 5 procent spotreby nafty. Proto taky Nemci (a ostatni Evropane, treba Svedove) drancuji a nici zivotni prostredi na celem svete tim, ze jsou ochotni platit vysoke ceny za "energeticke plodiny", tedy repku, soju ap. To vede ke kaceni destovych a jinych pralesu, vysouseni mocalu, vyhaneni a niceni drobnych zemedelcu velkoproducenty. Coz ovsem jinak strasne odsuzuji a nadavaji na zle emericke imperialisty a nadnarodni spolecnosti. |
|
|
Saša 6.6.2007 8:33Biopaliva lžou už svým názvem. Celé je to lživá kampaň, jejímž cílem je namastit kapsy několika výrobců. A báječně se na tom přiživí také mafie, protože daňové úniky lihu jsou velmi zajímavé. |
|
|
Pavel 6.6.2007 8:17Ono to vše je o zákonech - "zachování hmoty a energie", jinak též - platí zdravý selský rozum. To platí universálně. Řada lidí však ještě má deformace "poručíme větru, dešti", nebo-li v duchu demagogie, jednou červené, zelené ..., obrací vše naruby a popírají, že 1 + 1=2, tam výsledek zavísí, jak se dohodne nějaké ÚV či politbyro ... |
|
|
Michal 6.6.2007 9:04Re: Ono to vše To mi připomnělo půvabné rozdělení duševních chorob. Jedna část ví, že 1+1=2, a vadí jim to, a druhá část ví, že 1+1=3, a nevadí jim to. |
|
|
honzak 6.6.2007 7:00výroba biopaliv má smysl jen tAm, kde jde o využití již existujících odpadů z jiné výroby. Nebo v tvrdých diktaturách, kde veškerou potřebnou energii na vypěstování, sklizeň a transport dodají lidé (otroci) a zvířata. Všude jinde je to jen švindl na oblbnutí mas a jejich peněženek. Jak říkám už dlouho, kuchtoidní bursíky je třeba ŘEZAT,ŘEZAT A ŘEZAT! |
|
|
Jenda 6.6.2007 11:14Re: výroba biopaliv Ovsem s pouzitim pouze ekologicke lidske sily! |
|
|
kudlaj 6.6.2007 13:33Re: Re: výroba biopaliv Rád pomohu přitlačit na pilu 8-) |
|
|
Jura Jurax 6.6.2007 13:47Re: Re: výroba biopaliv Ekologické lidské síly opatřené násadou od krumpáče .... |
|
|
Novák 6.6.2007 6:33Dotaz Lihobenzinová směs se používala již za první republiky, dokonce i letecké notory na to běhaly. Tehdy to prosadili agrarníci aby se spotřebovával přebytek výroby lihu. Jinak mám dotaz. Při intenzivním pěstování kukuřice, či dalších plodin by asi bylo výhodné sáhnout po geneticky modifikovanřch odrůdách, které by daly vyšší výnosy při menších nárocích na ošarřování. Co na to zelení mužíčkové? Ví to někdo? |
|
|
jkotek 6.6.2007 9:25Re: Dotaz Nedelej ze sebe hloupejsiho nez jsi. Sam dobre vis, ze GMO je zlo (v podani Zelenych). A navic GMO se ma pouzivat i pro zpracovani ne-GMO plodin na biopaliva druhe generace. GMO kvasinky umi prezit vyssi koncentrace alkeholu, takze se usetri na destilaci. |
