25.10.2021 | Svátek má Beáta


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Zlesa 23.9.2021 17:39

V článku o stavbě elektrárny na plyn v Irsku českým podnikatelem je zajímavé číslo o ceně stavby. 300 MW za 2,5 miliardy korun. To odpovídá asi 8 miliónům za MW. To také odpovídá odhadu, že v česku by to mohlo být 3 až 6 miliónů. A z toho se dá dovodit, že za 600 miliard na jaderku by se mohlo po republice postavit 240 takových plynových elektráren s instalovaným výkonem 72 GW. No, za české ceny stavebnictví i více.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdyz-prestane-foukat-zapne-se-kretinsky-stavi-v-irsku-zalozni-elektrarnu-175191

T. Zlesa 23.9.2021 17:59

Napadá mě postavit jich jen dvacet a zbytek peněz použít na palivo nebo přidat důchodcům.

K. Wágner 24.9.2021 13:40

Spotřeba plynu v EU musí být do roku 2030 snížena o 30% a dodávky plynu do obytných budov musí klesat ještě rychleji, o 44%. Nyní ke všemu ještě více než 150 nevládních organizací na základě analýzy Mezinárodní agentury pro energii žádá úplné vyřazení zemního plynu z tzv. Udržitelné taxonomie EU. Připojily se k otevřenému dopisu, který dnes představitelům Evropské unie zaslal Světový fond na ochranu přírody. Z českých organizací dopis podepsalo Centrum pro dopravu a energetiku, Společnost pro trvale udržitelný život a Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.

A třeba v Anglii se už připravují na to, že v blízké budoucnosti přijde zákaz vaření a topení zemním plynem...

J. Novák 22.9.2021 7:55

Dvě věci. Baterie využívající grafen je rovněž lithiovou baterií. A ta druhá základní je, že nikdo neřeší a ani nemá schůdné řešení pro zdroj energie potřebný pro nabíjení, zejména ono superrychlé, velkého množství vysokokapacitních baterií ve velkém množství, kdy pro nabití té grafenové super baterie budete potřebovat pro ono nabití za 15 minut příkon kolem 500 kW až třeba po 1 a více MW. Zkuste si vypočítat potřebné proudy, Ohmův zákon snad znáte.

A ten grafen je pouze příspěvkem k vyšší bezpečnosti baterií. Zahřívat se budou při nabíjení také.

K. Wágner 22.9.2021 9:20

Což nemění nic na tom, že když „v blízkosti Berlína, tedy kousek za hranicemi ČR, roste obrovská továrna Tesly“ , ještě to neznamená, že její auta snad budou potřebovat lithium-iontové baterie, které by „pocházely z ČR“, respektive z plánované „gigatovárny“, kterou hodlá stavět ČEZ.

P. Brich 22.9.2021 13:04

Buďte v klidu, pane Wágnere. Výstavba "gigatovárny" bude nejméně tak rychlá jako dostavba Dukovan a Temelína.;-D

P. Brich 21.9.2021 17:52

Mladý technik v době mého junáctví psal o bezztrátovém přenosu elektřiny z jednoho konce světa na druhý supravodivými dráty. Kdeže loňské sněhy jsou!

Podobně tomu je s výrobou umělého Slunce na zemi, které nám bude dávat bezemisní elektřinu bez radioaktivního odpadu.

A tak nám zbývají jen osvědčené jaderné elektrárny topící štěpením jader uranu - ovšem to je fuj. Ovšem využije-li se plně potenciál EU, tak kromě uhlíkově neutrálního Grýdýlu budeme mít i iontově neutrální grýndýlovou výrobu elektřiny. Větrníky a slunečníky to sice splňují, ale nezvládnou;-(

K. Wágner 22.9.2021 7:04

Auta na baterky nejsou svatým grálem, i když si to naši baterkáři nehodlají přiznat. Snahy jak omezit emise CO2 se ve skutečnosti vydávají dvěma cestami: zvyšování účinnosti spalovacích motorů, nebo přechodem na jiná paliva a pohony.

Zde přímo ze stránek Zpravodajství Evropského parlamentu:

„V debatě o ekologičtějších způsobech dopravy však nelze opomenout ani otázku, jaké množství skleníkových plynů vyprodukuje automobil nejen během svého provozu, ale také nakolik znečišťuje životní prostředí jeho výroba a likvidace. Faktem je, že výroba a likvidace eletkrických aut zatěžují životní prostředí více než běžná auta, a úroveň emisí z provozu závisí na způsobu výroby elektřiny.“

A kdo nevěří, může se přesvědčit na vlastní oči:

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20190313STO31218/emise-co2-z-aut-fakta-a-cisla-infografika

P. Brich 22.9.2021 13:20

Auta na baterky jsou pitomost stejná jako sluneční a větrné elektrárny. Elektřinu sice vyrábějí, ale v době a tolik, kdy a kolik se jim zachce.;-€EU;-O

Na baterky by mohla mít smysl pouze auta dodávková, která by rozvážela zboží po městě a přes noc se v klidu dobíjela. Jinak pro osobní auta dejme tomu Taxi ve městě, možná hybridní autobusy. Kdyby měly baterie kapacitu energie na dálkové jízdy, musely by se postavit mnohapatrové nabíjecí/parkovací domy a vedle Temelín, který by je zásoboval. Ve sci-fi románu by se našlo schůdnější řešení.:-/

H. Paculová 21.9.2021 17:36

Aby toho nařizování nebylo dost, Evropská komise se rozhodla už od příštího roku zařadit nové bezpečností prvky do povinné výbavy. Bohužel, pokud se to nebude týkat jen nově vyráběných vozů, budou si muset lidé a firmy zakoupit nová auta. Některá auta staršího typu požadované bezpečnostní prvky totiž nemají:

https://www.autojournal.cz/evropske-unie-stanovila-novou-povinnou-vybavu/

J. Pokoutný 21.9.2021 17:29

Vzhledem k tomu, že elektromobilita dnes (v Evropě) věří na Svaté Lithium, byly by ty grafenové baterie, resp. jiné způsoby pohonu, zásadní herezí. A to nedopustíme, soudruzi!

P. Milan 21.9.2021 13:48

"Budeme všichni jezdit na baterky?"

Všichni ne, jen ti, kteří na to budou mít. Což je zřejmě cíl soudruhů a soudružek v Bruseli.

V. Kain 21.9.2021 14:01

Desetipatrový panelák o 8 vchodech se stovkami rodin kde má každá auto některá dvě.Před domem 10 nabíjecích stojanů.To by byla mela až by si chtěli všichni dobít svůj elektromobil.

H. Paculová 21.9.2021 15:17

Tady jste uhodil hřebíček na hlavičku... Baterkáři mluví stále jen o těch movitějších spoluobčanech, co mají v domku nebo vilce k dispozici nabíječky, takže ráno v pohodě vyjedou na běžné cesty. Ale co mají pro chudší obyvatele paneláků z našich sídlišť, kteří by se měli co nejdříve zbavit svých aut se spalovacími motory?

Jednalo by se o dobíjení akumulátorů u tolika aut, kolik je parkovacích míst u paneláků na sídlišti, krát počet sídlišť ve městě, měst v kraji, krajů v republice, či jednoduše všech aut u paneláků vůbec. K tomu ovšem výpočty nikde nenajdete... ;-)[>-]

J. Novák 22.9.2021 8:23

Zkuste si spočítat proud pro nabíjecí příkon 600 kW nebo 1 MW a potom se podívejte na váš domovní/bytový jistič. Váš soused by takovou nabíječkou vyhodil pojistky nebo sebral příkon pro celou vesnici, byť jenom krátkodobě. Nechali by jste se po tu dobu dobrovolně odpojit???

J. Černý 21.9.2021 17:17

Každy vyndá ze svého okna prodlužovák a přes noc bude nabíjet své autičko;-D

H. Paculová 21.9.2021 17:48

A co na to naši energetici ?;-)

R. Langer 21.9.2021 23:15

Ti raději mlčí, aby je Zelení bolševici neubili za rouhání. ;-)

H. Paculová 21.9.2021 13:00

Přestože elektrická auta mají v dohledné době nahradit ta se spalovacími motory, kromě výhod mají také své nevýhody. V poslední době došlo také k požárům, které byly způsobeny bateriemi elektromobilů. Celá příčina těchto požárů je už nyní teoreticky známá. Byly způsobeny bateriemi, v nichž se nahromadil lithiový dendrit, jenž se dostal do kapalného elektrolytu a spustil požár. Tento proces představuje poměrně výraznou komplikaci v celé elektrifikaci vozidel, protože stejný problém by mohl nastat téměř u všech elektromobilů. Všechny totiž mají pohon na baterie, u kterých je určité riziko, že nastane stejná nebo podobná situace, jež se zvrhne až v požár celého vozidla:

https://www.autozive.cz/necekane-problemy-s-pozary-elektromobilu/

J. Jelínek 23.9.2021 12:39

..mechanismus vzniku požáru je samozřejmě popsán nesmyslně a autor neměl ani potuchy, o čem píše. Dendrity jsou krystalické výrůstky na elektrodách, vznikající nejvíce při mezních podmínkách využití akumulátoru - pokud dosáhnou jisté velikosti, mohou zkratovat anodu s katodou a tím dojde k vzplanutí článku..

P. Sura 21.9.2021 12:51

Jsou to velmi zajímavé informace. Nicméně je tu i vidět známý problém - Jak si "ouředníci" samosprašných institucí představují, že vývoj nových technologií urychlí tím že staré zakážou. ačkoli je zřejmé a historicky podložené, že všechny inovace se vždycky platí ze zisků starých technologií, protože jinde peníze nejsou..

R. Langer 21.9.2021 23:16

To nejsou žádné informace, ale SPEKULACE. V praxi totiž zatím nic takového neexistuje. ;-)

K. Wágner 22.9.2021 18:22

Jde tu spíše o to, co třeba bude za 10-15 let. Asi jako s tím vodíkem v potrubí, kdy plynaři začínají na transport vodíku připravovat tuzemské plynovody. Tedy i v ČR už vznikají plány, jak vodík existujícími plynovody transportovat :

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/vodik-do-trubek-nejlehci-plyn-se-ma-stehovat-do-plynovodu

J. Ganaur 21.9.2021 11:47

Je zvláštní, že všichni "řeší" dostupnost el.energie, lithia, kobaltu, grafenu, ale nikoho nezajímá neodym nebo samarium.Dokonce i s tou mědí bude problém....:-(:-(:-(

T. Hraj 21.9.2021 11:23

Grafenové baterie? Zní to skvěle. Uvidíme.

Dále autor popisuje výrobu syntetického "zemního plynu" s celkově nulovými emisemi CO2 (nejprve absorbce, potom emise). Technologie se jmenuje Power-to-Gas (PTG) a je známa už celkem dlouho. Myslím, že první projekt tohoto typu mělo Audi ve Švýcarsku před cca 6-7 lety. Předpokládá se při něm výroba H2 elektrolýzou z vody. To je ale energeticky (a tedy i ekonomicky) extrémně náročné. Proto se počítalo, že se budou využívat přebytky elektřiny z německých větrníků (za nulové nebo i záporné ceny - "ekonomika" celého PTG by tedy byla opět zajišťována regulací, tj. nuceným výkupem z větrníků). Dále, "filtrovat" CO2 ze vzduchu (vzhledem k jeho směšnému podílu) má taky svá úskalí. Ale jinak je to myšlenka velmi zajímavá: CO2 emise nula a využití současné infrastruktury a technologie spalovacích motorů. Bohužel jako obvykle, krásný slibný projekt a od té doby ticho po pěšině.

A vodík? Vyřešil někdo jeho levnou výrobu? Jeho extrémní výbušnost (problém při velkoskladování)? Jeho malou molekulu (úniky všemi těsněními)? Skladování (extrémní stlačení, zkapalnění vyžadující energii a speciální nádoby, odolávající tzv. křehnutí kovů, které vodík při těchto podmínkách způsobuje)? Před 10 lety byly toto vše zdánlivě neřešitelné problémy a jeden z důvodů, proč se výrobci obrátili k elektřině. Všude se dnes píše o brzkém nástupu vodíku, aniž bych se dočítal, že se některý ze zmiňovaných problémů uspokojivě vyřešil. Rád se ale nechám poučit.

O. Karen 21.9.2021 11:30

EU se zhlédla v ekonomických nesmyslech, a tak dotacemi ožívá i vodík. Někam ty hromady peněz z emisních povolenek asi musejí upíchnout.

H. Kotaz 21.9.2021 11:13

Někdy možná ano.

Zatím to není tak daleko ( už 100let ), aby to bylo i ekonomicky a ekologicky ( od výroby po likvidaci )/ cenově přijatellné.

V. Kučer 21.9.2021 11:02

Výroba vodíku je zatím drahá a ještě větší problém je jeho uchovávání a transport. Nejekonomičtější by asi bylo začít stavět jaderky čtvrté generace kde vznikají vysoké teploty při kterých vzniká vodík a sloučením s CO2 se může vyrábět syntetický benzin jak to popisuje pan Wágner. Ale to by se musel přehodnotit Green Deal.

H. Paculová 21.9.2021 12:28

V jednom z předchozích článků se o tom už zde hovořilo: řada odborníků v případě náhrady fosilních paliv dnes vkládá své naděje do vodíku. Ti ale již nehodlají ukládat vodík ve vozidlech v podobě stlačeného plynu, ale jako chemicky vázaný v kapalině. V této oblasti spolupracuje řada firem na mobilní aplikaci technologie tekutého organického nosiče vodíku, který je možné čerpat podobně jako naftu a benzín u klasických palivových stojanů. Jedná se o technologii zvanou Liquid organic hydrogen carriers (LOHC), kdy organická nosná kapalina absorbuje vodík a uvolňuje jej pouze v případě potřeby. Vodík je tak chemicky vázán a nemůže uniknout. Tímto způsobem jej lze bezpečně ukládat, nákladově efektivně přepravovat (v cisternách i potrubí) a skladovat. Uchovávání vodíku při vysokém tlaku a nízkých teplotách zde už není potřeba.

H. Paculová 21.9.2021 12:40

Už před deseti lety se toto téma probíralo v odborné literatuře: Omezená dostupnost fosilních paliv a antropogenní změna klimatu vedou ke zvýšenému zájmu o budoucí energetický systém založený na regeneračních zdrojích. Protože tato energie - pocházející např. z větrných nebo slunečních zdrojů - má velmi přerušovaný charakter, jejich integrace do našeho energetického systému vyžaduje systémy pro ukládání energie, které jsou schopné neustále vyvažovat měnící se poptávku po energii a přerušované dodávky. Tekuté organické nosiče vodíku umožňují pohodlné a bezpečné skladování energie po dlouhou dobu. Protože s těmito látkami lze manipulovat v dnešní infrastruktuře ( např. skladovací nádrže kapalin, palivové stanice), existuje široká škála možných aplikací od mobility nebo domácích dodávek energie po funkce stabilizace sítě a vyrovnávání zátěže.

https://pubs.rsc.org/en/content/articlehtml/2011/ee/c1ee01454d?casa_token=DFB76iq4eoYAAAAA:RBIbcl0F9QoATjD3alHhiOUgj0eVs-xwedP6KiLSXXTIOsuW9wHMDUcz065BtXUWAqI-KPPHNAbwTVj_