Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
AUTOMOBILISMUS: Budeme všichni jezdit na baterky?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Janotová 21.9.2021 16:38Díky, tohle vypadá zajímavě a hlavně snad i použitelně. Zajímalo by mne co, je tou organickou kapalinou, která na sebe vodík váže, jak je na tom s výbušností a hlavně jaká je cena (je-li to v uvedeném odkazu, tak se za dotaz omlouvám. jen ve volné chvíli nakukuji na Psa). |
|
|
H. Paculová 21.9.2021 17:21To budete muset pohledat odbornou literaturu. Já jenom vím, jak už tady bylo dříve v jednom článku řečeno, že inovativní přístup k přeměně vodíku vázaného v LOHC na elektřinu se objevil již v 80. letech minulého století, kdy došlo k prvním pokusům s toluenem, který je převeden na methylcyklohexan hydrogenací. Základní myšlenka této varianty přišla z USA v roce 1975 a začala být v roce 1979 rozvíjena ve Švýcarsku. Dokonce byl tehdy postaven první prototyp nákladního vozu poháněného vodíkem z dehydrogenace methylcyklohexanu, kdy se již vodík kontinuálně vyráběl pomocí katalytického štěpení methylcyklohexanu na palubě vozu. V roce 1983 byl pak navržen kompletní systém pro skladování a využití energie ve formě kapalného organického hydridu, přičemž všechny technické aspekty patřily mezi ty již v průmyslu zavedené. Jinak řečeno, v koncepci LOHC se vodík vyrábí elektrolýzou vody, katalyticky reaguje s toluenem a přeměňuje jej na methylcyklohexan. Tekutý organický nosič vodíku se z výrobního závodu přepravuje podobně jako nafta a benzín ke klasickým palivovým stojanům, kde se dá čerpat do vozidel. K dehydrogenační reakci pak dochází v katalytickém reaktoru na vozidle. Více bylo již řečeno někde v odborné literatuře, zde je odkaz na původní článek z roku 1983 v International Journal of Hydrogen Energy: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0360319983900678?via%3Dihub |
|
J. Ticháček 22.9.2021 8:47Takže si do auta naleju 50l methylcyklohexanu. Z toho bude během jízdy získáván vodík, zbylý toluen bude skladován v druhé nádrži a při dalším tankování odčerpám z auta 48l toluenu a naleju padesát litrů methylcyklohexanu. To může napadnout jen někoho, kdo se toho toluenu dostatečně načuchal. |
|
K. Wágner 22.9.2021 18:50Tak otázkou tekutého organického nosiče vodíku se zabývají třeba inženýři ze Siemensu, co říkají, že technologie LOHC je vhodná pro výrobu elektrické energie na palubě mobilních aplikací, tedy i u kolejových vozidel. Proto také na vývoji technologie tekutého organického nosiče vodíku pracuje i tým odborníků ze Siemens Mobility, když vodíková technologie má být slibným řešením pro dosažení tzv. klimatické neutrality železniční dopravy. A do vývoje i využití technologie LOHC se zapojila i jihokorejská společnost Hyundai, která je hybnou silou budování infrastruktury pro doplňování vodíku v Asii i Evropě, tudíž LOHC považuje za slibnou technologii pro logistiku a skladování vodíku na čerpacích stanicích. Že by se všichni nadýchali toluenu...? |
|
|
K. Wágner 22.9.2021 18:58Podle techniků ze Siemensu je technologie LOHC vhodná pro výrobu elektrické energie na palubě mobilních aplikací, tedy i u kolejových vozidel. Proto také na vývoji technologie tekutého organického nosiče vodíku pracuje i tým odborníků ze Siemens Mobility, když vodíková technologie má být slibným řešením pro dosažení tzv. klimatické neutrality železniční dopravy. A do vývoje i využití technologie LOHC se s nimi zapojila i jihokorejská společnost Hyundai, která je hybnou silou budování infrastruktury pro doplňování vodíku v Asii i Evropě, tudíž LOHC považuje za slibnou technologii pro logistiku a skladování vodíku na čerpacích stanicích. Že by se tihle všichni nadýchali toluenu...? |
|
|
R. Langer 21.9.2021 23:17Ne, nevypadá. |
|
|
O. Karen 21.9.2021 11:02Ty vodíkové bludy jsou především hrozně drahé a nepraktické. Vodík sám je dost nebezpečný materiál pro rutinní nasazení v automobilu. Baterky jsou ekonomický nesmysl, ale vodíková auta (ať už elektro nebo spalovací) budou ještě dražší. |
|
|
H. Paculová 21.9.2021 10:45V lednu 2021 oznámila automobilka Aion (součást GAC) dokončení vývoje grafenové baterie a znělo to jako sen: superrychlé nabíjení, dojezd 1 000 km, životnost 1 000 000 km. Svět zpozorněl, ale znovu zůstal v klidu – kolikrát už jsme slyšeli o podobných revolucích, ale nikdo takovou baterii ještě nevyrábí. Ale pak přišel 27. červenec a Číňané na Aion Technology Day ukázali baterii v akci:
https://vtm.zive.cz/clanky/svet-zaspal-v-cine-za-mesic-koupite-auto-s-grafenovou-baterii-a-dojezdem-1-000-km-nabije-se-za-8-minut/sc-870-a-211620/default.aspx |
|
|
O. Karen 21.9.2021 10:56K čemu je rychlonabíjení a velká kapacita, když nebude dostatečně kapacitní přívod elektřiny? Tyto vlastnosti (vyšší kapacita, rychlonabíjení), o které vědci tak usilují, paradoxně činí elektromobil méně použitelným a škodlivějším pro elektrickou soustavu. |
|
P. Milan 21.9.2021 12:22Jen aby v té Číně nedošlo k realizačnímu vystřízlivění. |
|
|
J. Vlk 21.9.2021 12:29Taková představa je nesmírně lákavá a při tom přemýšlení a snění se zapomene, že je utopistická. |
|
|
H. Paculová 21.9.2021 21:10Že by další utopie? Grafen je možné přidávat i do asfaltu a tím vylepšovat jeho vlastnosti. Ve Velkém Británii spustili unikátní projekt, první svého druhu na světě, v jehož rámci přidávají grafen do nového povrchu klíčové britské dálnice A1, která spojuje Londýn a skotskou metropoli Edinburgh. V rámci zmíněného projektu dojde k odstranění stávajícího asfaltu na zhruba 5 kilometrovém úseku britské dálnice A1 v její severní části. Pak bude položena nová vrstva asfaltu, do které vmíchají grafen přímo na místě stavby. Odborníci doufají, že populární grafen podstatně vylepší tradiční asfalt, především jeho odolnost a trvanlivost. https://newatlas.com/materials/world-first-resurfacing-graphene-uk-road/ |
Pokud povrch dálnice s grafenem uspěje, mohlo by to znamenat významnou úsporu pro údržbu komunikací:|
|
J. Ticháček 22.9.2021 8:56Jasně. Odborníci doufají. Takže to na kousku dálnice udělali. A teď to budou pět až deset let okukovat a zjišťovat, jestli to opravdu funguje. Nectěte něco, čemu nejste schopna rozumět. |
|
|
R. Langer 21.9.2021 15:17Počkat, a kdo to jako kromě těch Číňanů viděl v praxi? |
|
|
K. Wágner 21.9.2021 16:10Na technologickém dni, kde korporace GAC veřejně demonstrovala ultrarychlé dobíjení nového modelu Aion V, který naplnil grafitovou baterii z 0 na 80 % SoC za 8 minut a ještě po dosažení 80% hranice stále dobíjel příkonem 481 kW, nebyli jen Číňané, ale i řada pozvaných zahraničních novinářů. Ti píšou o tom, že při nabíjecím napětí 855,6 V byl nový model schopen doplnit pak ještě 35,1 kWh za 4 minuty. Aby bylo možné dosáhnout takto krátkých dobíjecích časů, je nutné ovšem také poskytnout dostatečně výkonnou nabíjecí stanici. První byla spustěna ve městě Guangzhou. Jenže první vlaštovka ještě jaro nedělá, že... |
|
|
K. Wágner 21.9.2021 16:12Čína je pro nás moc daleko. Ale grafen je základním prvkem i baterie od Skeletonu. Údajně se dobije za 15 sekund a zvládne několik stovek tisíc cyklů bez výrazných známek degradace. V tom společnost s ústředím v Tallinu a výrobním střediskem v německém Großröhrsdorfu vidí největší výhody oproti lithium-iontovým bateriovým článkům. Firma navíc nedávno oznámila spolupráci na dalším vývoji s Technologickým institutem v Karlsruhe a podepsala prohlášení o záměru investic v hodnotě jedné miliardy eur s jednou z předních automobilek. Zprávu přinesl greencarcongress.com. Cílem dohody je uvést technologii na trh co nejdříve. Pravděpodobně se bude jednat o rok 2023, takže máme velkou šanci se toho dožít. Ale mělo by to být určitě dřív, než někdo u nás dokáže rozjet „gigatovárnu“ se sériovou výrobou lithium-iontovým bateriových článků... |
|
|
R. Langer 21.9.2021 23:17
Kde že se takový akumulátor prodává? |
|
|
J. Ticháček 22.9.2021 9:06A všimla jste si, čím tu srandu nabíjeli? To je jako napsat, že lze postavit výkonnou vodní elektrárnu na malé říčce. Jde to. Stačí třeba stometrový rozdíl výšek mezi hrází a tou turbínou a že dvou kubíků průtoku získáte dost energie. Jenže kde sehnat těch sto metrů pokud možno svislé trubky od hráze dolů? A kde sehnat ten příkon pro to nabíjení? |
|
|
J. Stehlik 21.9.2021 10:40Článek hezký , ale prosadí se technologie s co nejmenšími náklady a největší efektivitou . A to zde v článku není vůbec zmiňováno . To je jak známo na příkladu ameriky třeba vznik pásové výroby automobilu oproti ruční v evropě . Hezká je teď krize bydlení u nás . Když se nastaví systém vzácného zboží (převis poptávky) , tak je logické , že cenu budou určovat bohatí (drahota) . Ale stačí se podívat na řebříček dostupnosti bydlení . https://www.numbeo.com/property-investment/rankings_current.jsp A světe div se. Zase první stovku měst většinově obsazují města v USA . Ostrava na pěkném 189 místě (7,5 ročního platu) . Praha 428 místě s 18 ročním platy. Jaké se nastaví regule , takové vypadnou výsledky a jen konkurence určí vítěze. Obávám se že evropu tohle nezajímá a jede ideologii plýtvání (dotace , regulace - drahota) . Což povede k úpadku. |
|
|
K. Wágner 21.9.2021 9:15Evropská komise chce automobilkám zakázat, aby jejich nové výrobky produkovaly emise oxidu uhličitého. Laik si mnohdy ani neuvědomuje, jaké paradoxy provázejí zavedení tohoto zákazu. Dojde tak i k zákazu výroby některých elektromobilů. Mezi elektromobily totiž patří i automobily s hybridním pohonem, což je označení pro kombinaci několika zdrojů energie pro pohon jednoho dopravního prostředku. U hybridního automobilu se jedná o kombinaci elektromotoru a spalovacího motoru a patří sem HEV (hybridní elektromobil), PHEV (plug-in hybridní elektromobil) i MHEV (mild hybridní elektromobil). Takovéto vozy od koncernů Volkswagen, Renault, Kia, Toyota nebo Hyundai, už v autosalonech nikdo neuvidí. Ovšem to znamená konec třeba i pro Škodu Octavia plug-in hybrid iV. |
|
|
O. Karen 21.9.2021 11:06Hybridy kombinují nevýhody obou technologií. Jediný důvod jejich existence je, aby auto prošlo příslušným testem EUROněco, samozřejmě s nabitou baterkou. |
|
|
R. Langer 21.9.2021 23:18Přesně tak! Klasický hybrid je absolutní nesmysl. |
|
|
I. Pávek 21.9.2021 8:28Pěkný článek pane Wágnere, takový v budovatelském duchu a to vždy někdo ocení. No elektrolýza vody je energeticky nejnáročnější reakce. Pokud je zdroj elektřiny nějak blízko slovu zadarmo a budou k tomu stačit dvě elektrody v kýblu bez dalšího zázemí a předzemí - proč ne. Ale kdyby to tak bylo snadné, už by to dávno bylo. Osobně si myslím, že se v tom budovatelském nadšení všelijak barevných progresívních nositelů pochodní pokroku nenávratně zničí další milióny hektarů zemědělské půdy, protože se rozmáchnou na zelené louce, což je nejsnadnější. A ve výsledku bude ,,rozpačité se škrábání se na hlavě" - tak na to okolo jsme jaksi nemysleli, za tu cenu se to jaksi nepovedlo. Nelze jen zlepšovat, každé zlepšení jde ruku v ruce s nějakým zhoršením. To zhoršení buď momentálně přehlížíme, nebo si ho buď neuvědomujeme nebo v tom nejhorším případě jeho řešení hodíme na příští generace. No mi už je to jedno, já jsem svoje vložil do výzkumu přeplňovaných naftových motorů v 70-80 létech. Osobně si myslím, že v konečné fázi motorizmu bude mít každý řidič i pasažér oválné díry v podlaze a obuv s protiskluzovou podrážkou. |
|
|
K. Wágner 21.9.2021 9:48K těm elektrodám v kýblu: Čeští vědci získali ve Stuttgartu ocenění f-cell award za objev nové technologie v oblasti nanokatalyzátorů pro elektrolyzéry vody , díky níž se sníží náklady na výrobu palivových článků především díky využití menšího množství drahých kovů. Mohou tak zlevnit například automobily na vodík. Uplatnění vynález najde v kterémkoli odvětví, které využívá palivové články, tedy i v dopravě či energetice :
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesi-ziskali-cenu-za-novou-technologii-mohla-by-zlevnit-auta-na-vodik-174883 |
|
|
R. Langer 21.9.2021 15:19Jako fantazie je to pěkné, ale já bych raději počkal až to bude fungovat v praxi. Zatím to totiž bohužel ještě NIKDY neklaplo. |
|
|
H. Paculová 21.9.2021 16:27Ocenění f-cell award se uděluje za fatazie ? Vy jste fakt úplně mimo mísu... |
|
|
R. Langer 21.9.2021 23:19Ne, to tedy NEJSEM. |
|
|
R. Langer 21.9.2021 23:20Jsem jenom praktický pragmatik. |
|
M. Šejna 21.9.2021 10:10No jistě pane Pávku, i já si vzpomínám, jak při hodině chemie, kdy nám učitel ukazoval, jak bouchá vodík, vyrobený elektrolýzou vody, vypadly pojistky v celé ulici. Tak byl ten pokus energeticky náročný. |
|
L. Písařík 21.9.2021 11:19Neuvěřitelný případ. Znamená to, že vlivem výbuchu směsi vodíku se vzduchem došlo k totálnímu zkratu a školní pojistky, podepřené hřebíky, vydržely, ale shořely pojistky na trafu? Nebo, že by byla rána tak silná, že pojistky na trafu vypadly? Víte, že jsem se v přibližně stejných dobách učil ve fyzice, jak drátovat pojistky?( Protože nebyly k sehnání). Sám jsem se pokoušel o samovolnou reakci chloru+vodíku+vzduchu, iniciovanou ultrafialovým zářením, ale nikdy se nepodařilo. Usoudil jsem, že asi Slunce nesvítí dostatečně silně, protože pokus se konal - několikrát - n.v. cca 220 m. Odešel jsem od toho navždy a tak dodnes nevím, jestli to nebyl fejk. |
