J. Vintr 2.5.2020 23:06

Řekl bych, že začinat válku je blbost vždycky, ale začínat ji když vám docházejí peníze je blbost na druhou. Válka samotná stojí fůru peněz a návratnost (i když ji vyhrajete) je hodně nejistá a v každém případě dlouhá. To, co se dá se dá okamžitě sebrat na dobytém území, nestojí za řeč a zisk z ekonomického využívání můžete mít jen když se tam vyprodukuje víc, než stojí režie a víc než spotřebuje domácí obyvatelstvo. Ani kolonie v zemích třetího světa, kde byla spotřeba domácího obyvatelstva velice nízká, se ekonomicky nevyplácely a proto se jich také koloniální velmoci nakonec s radsostí zbavily.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:40

Značný souhlas s tím, že Němec (krom wurstů, BMW a čistoty) je ničema evropský. Vašimi slovy - possrat kde co.

Zjednodušeno, už procesoruju od rána.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:36

Já zažil jen rozdělenou Evropu Hitlerem.

Za delší konec tehdy tahal Brežněv. Hodně mu dodal sil jistý Dubček, se Smrkovským.

Za Novotnýho byla poněkud jiná situace (1965).

Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.5.2020 21:36

Jak spolupracoval?

Spíš bych řekl, že obchodoval. Techniku za suroviny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:32

Máte podobný náhled jako moje manželka. Po třicetiosmi letech. Mně to neva, to si zvyknete razdva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:29

Řekl bych,

poněkud nesměle, že problém byl (a je) CO S NĚMECKEM?

Uznávám, že Polsko lákalo kdekoho. V roce 1938 Hitlera a natěšený německý sedlácký lid. Sovětský lid řešil elektřinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 21:26

To už je na mne příliš zjednodušeno či infantilizováno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:25

Ale jo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:23

Vím, pane Juraxi.

Děkuji za Vaši poznámku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 21:19

Začátkem a smluvně i Talijány. Turci ovšem nebyli příliš přínosní spojenci.

Ta otázka spojenců byla dost dlouhodobá a Němci v ní possrali co se jen dalo. Dát dohromady tradiční rivaly Francii, GB a Rusko, to mohla způsobit jen velmi hloupá politika (a způsobila). Přitom spojenectví Prusko/GB bylo v historii docela časté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 2.5.2020 21:19

Vaše neuvěřitelné hlášky o tom, co (ne)znamená stát, nechávám z již zmíněných důvodů stranou. Většina obyvatel českých zemí si Československo nepochybně přála (a to u nás ve staletých hranicích českého státu), jinak by nevzniklo. Takže vyřešeno, každé volby byly referendem. Osobnost, která by chtěla to neživotaschopné obrany neschopné torzo, kterým je zbytek českých zemí po odtržení Sudet, by opravdu byla osobnost, to je zase fakt.

Ale patrně chce někdo tvrdit, že kdyby se Sudety odtrhly po roce 1918, tak by se tím perfektně zabránilo jejich odtržení vo 20 let později. Vskutku geniální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 21:16

Od Štětiny jsem nic takového neslyšel, od těch ostatních také ne. jen od různých komoušů a těm já nevěřím. No a ten sovětský (ruský) imperialismus už jsem zažil na vlastní kůži, takže těžko mi něco nakecat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 21:13

Ano. Pármilionové a v sousedství, není divu, že se německého napadení (v obou případech plány existovaly) obávaly a snažili se Němce moc nedráždit.

S mírou sovětské spolupráce nesrovnatelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.5.2020 21:12

V první světové měli Němci za spojence ještě Turky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 21:11

Není to buď/nebo, BUĎ německé imperiální a kořistné zájmy NEBO sovětské (ruské). Utěšeně se to doplňovalo, tedy, dokud si Hitler nemyslil, že zvládně válku na dvou frontách. O jakou dobu předstihl Stalina, který měl nejspíš v úmyslu totéž, to už bez ruských archlívů nezjistíme.

Jenže při vašich už známých názorech a předpojatostech prostě budete opakovat některé věci jako mantru, aniž byste k tomu měl podklady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.5.2020 21:10

No jo, no, tak tu sdělte Vaši verzi echt nekomunistickou. Ať se poučím ... ale pozor, dost jsem si toho nastudoval a načetl, neb mně to zajímá ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:06

No, nenechal si poradit od Pitharta.

Ale benzín měl Josif v autě. Áda se na něm pekl.

Zjednodušeno. Nikoliv pro ČT09.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 2.5.2020 21:04

Taky byl SSSR největší zemí na světě. Ale pármilionové Švédsko a Švýcarsko se snažily taky dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 2.5.2020 21:03

„Pokud na nás zamíříte své rakety, zamíříme my ty své na vás.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 21:02

Podle Štětiny/Pehe/Pekar (to je blbost, spěch můj, ta neví, vo co de) jest imperialismu schopna jen kapitalistická velmoc před zánikem. Takovej ten cyklus, dle Marxe a Lenina/NěmcovéODS.

Tak je, kórva, Rusko bolševismu nebo kapitalismu futrál??? Bacha na Čínu a její trička!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 21:00

" takže na nějaké protihitlerovské ujednání se SSSR nebyla na Západě - tedy ve tehdejších evropských velmocech Francii a Británii velká vůle."

Problém byl, co s Polskem. Přímá účast SSSR v boji s Německem by pro Poláky byla za všech okolností smrtící.

Polsko mělo smlouvu o neútočení s Německem i Moskaly. Obě marně, obě byly porušeny (ne Polskem).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.5.2020 20:57

Ad bod 4 - víte, USA měly v roce řekněme 1941 jen velmi nepočetné pozemní síly na profesionálním základě (v roce 1938 mělo početnější pozemní armádu i Československo a taky mělo víc tanků), nemělo vycvičené zálohy pozemních sil a zanedbatelně tanků nepříliš dokonalých. Ve srovnání s Německem, natožpak se SSSR.

Měly silné a moderní loďstvo a relativně moderní, avšak celkem nepočetné letectvo.

Což ale nebyla vhodná skladba armády k velké vyloďovací operaci a pozemní válce. Navíc neměly ani rozvinutou zbrojní výrobu; měly ovšem obrovský průmyslový potenciál. Tedy vycvičení početných pozemních sil a jejich vyzbrojeni si vyžádalo určitý čas a jejich přeprava přes ponorkami zamořený Atlantik taky. Ostatně v severní Africe se Američané vylodili už v roce 1942.

SSSR byla v roce 1941 kontinentální velmoc s obrovskou armádou a vycvičenými zálohami, obrovským množstvím tanků, z nichž mnohé byly s německými srovnatelné, obrovským množstvím letadel převážně ale zastaralých, s masivním vojenským průmyslem, orientovaná na pozemní válku. Zato sovětské loďstvo bylo nepočetné a až na výjimky ne příliš moderní. A tedy i přes obrovské ztráty počátkem války sovětské pozemní síly měly schopnost se regenerovat, rozlehlost země umožnila přesunout zbrojní výrobu mimo dosah německého letectva a pracovní síly v tom průmyslu byly ochotny, resp. musely pracovat v podmínkách v Británii, natož v USA zcela nemyslitelných. A sovětští technici byli schopni vytvořit v oboru pozemních zbraní techniku na tehdejší poměry špičkovou a uzpůsobenou podmínkám východní fronty. Dtto u letadel, byť zde s materiálovým omezením nedostatku duralu. A v neposlední řadě SSSR dostal od konce roku 1941 nezanedbatelnou pomoc ve zbraních, autech, potravinách a surovinách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 20:56

Per huba vymezoval, v praxi spolupracoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 20:55

Nebyl v tom sám, ale rozdíl je v měřítku. Tolik, jako SSSR, nikdo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.5.2020 20:54

S těmi důvody to bylo taky dost barvité: Před první válkou se Němci asi dost vážně obávali, že časem tehdejší spojenci zesílí natolik, že je ohrozí, takže na to vletěli (údajně) preventivně, dokud byla nějak naděje na vítězství. Ale rozhodně na to neměli všichni Němci stejný názor, ani generalita a císař. Taky se báli o Rakušany, jediného spojence, který jim zbyl.

Druhá světová, to už byla křeč, dílem fanatická, dílem ekonomická, německému (národnímu) socialismu docházely peníze. Poprvé to sanovali židovským majetkem, podruhé válkou. A těch s imperiálními ambicemi bylo také dost.

Ruský imperialismus se jen přejmenoval na sovětský, dnes znovu ruský.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 20:51

No,

říšští (nevím, zda velké Ř) to chtěli vzít zgruntu, festověji, šířeji, na tisíc let.

Nepovedlo se. Dobře jim tak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 20:46

Obdivujete Vy. Já jen konstatuji.

Obdivuji západ Slunce. Nebo skvostný štrůdl.

Bacha na Rusáky, to je skoro jako nadávat novovůdcům - Němčourům. Nemyslíte? Nemyslíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 20:43

Jde o to, pane Juraxi,

jaké číselné hodnoty přiřadíme jednotlivým dějstvím/předehrám v historii Evropy.

Už se asi blbě opakuji, ale jistý Kolář se probouzí a vstává s Koněvem. Asi jméno Hitler považuje za nepodstatnou "předehrávku".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.5.2020 20:25

No, Sověti chtěli rozšířit spravedlivý řád po celém okršleku zemském. To mimochodem chtěl a chce leckdo. Ale oni pod tím rozuměli vítězství dělnické třídy nad vykořisťovateli a komunismus, což se posléze, jak už to s šířením nejspravedlivejších řádů bývá, projevilo jako veliký průser.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.5.2020 20:19

1. Až po tom, kdy oficiální Francie a Británie označily Třetí Říši za největšího mírotvorce od namíchání prvoka na Zemi.

2. Uznávám, že z mojí strany poněkud emotivní. To, že Kolář jest obecně hejhula, na tom trvám.

3. Procenta nevím. domnívám se jen, že vše (skoro) bylo zahájeno na základě nedávných (pouze pár let starých událostí německého dělnického socialismu). Faktem je, že Fučík něco mlel o kolchozech.

4. Předpokládám, že stejnou shovívavost, stran výcviku, peněz, času, menáže, čistého prádla ......... poskytnete i Rudé Armádě v červnu 1941. Zkráceno.

Možno bylo všecko. Stalo se, že Koněv byl v Praze. A Sověti si namazali Hitlera na chleba. "Vůdce tváří v tvář bojoval se sovětským mužikem". Nebo ne??????????????

• reagovat
• nahlásit příspěvek