Jiří Šustr 9.1.2008 0:23

nejak som to prehnal s tou dĺžkou príspevku:)

Naštudujte si viedenskú arbitráž, kedy na maďarskú žiadosť čsl. minister Chvalkovský podpísal za asistencie nacistov skoro 1/3 Slovenska (alebo slovenského územia) v prospech Maďarska...Možno ho donútili, možno sa nemal chuť obetovať... bohvie...  To nie sú komplexy, u starších ročníkov len trpká pachuť v ústach. Slovenský štát uznalo množstvo krajín vtedajšieho sveta, tak čo riešite. Rozhodne nemám preto nejaké komplexy, alebo presnejšie by som chcel niekoho obviňovať. Výstižnú paralelu vidím v rámci predstavenia Cimrmmanovského predstavenia "Dobytí severního pólu" - "My jsme Češi, ja jsem Němec." Veľmi pekne podané tzv. čecháčkovství. Krásny sarkazmus. Viete aj my tu na Slovensku, špeciálne v Martine (centrum národnej kultúry) máme dosť blbcov, ktorí sú strašní národovci, ale miesto označenia Česi (čo je po slovensky) hovoria Češi. Keď ich na to upozorníte taktne, tak vám netaktne odpovedia. "Ty ko..t.". Mne sa najviac páči výrok I. Orkényho - "Národ bude dospelý vtedy, keď sa naučí smiať sebe a ešte i tomu, čo niekedy bolo k plaču a desivé." Osvojil som si to a nie preto, že to bol špičkový maďarský spisovateľ. To máte ako s vašim pivom, že sa skôr varilo na území Čiech - no pochopiteľne, pivo na Slovensku pili kedysi iba roľníci, viete si predstaviť ako maďar pije pivo, však pili víno, aké prosté...(viď. publikácia od P. Cabadaja - Slovenské pivovarníctvo v toku času). Nečudujte sa teda, že sa niektorí Slováci naštvali a akosi potisli myšlienku osamostanenia sa, samozrejme to je širšia problematika. To však dnes možno nie je žhavá téma, aspoň mňa už nezaujíma, že Čechom ostala vlajka, že aj Slováci dávali góly na MS v hokeji. Nás tu niektorých štvú iné veci, ale to možno na budúce... s úctou, Mgr. Jiří Šustr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří Šustr 9.1.2008 0:23

pokrač.

Pokr. Takže - všetko závisí od miery skreslenia na základe osobného nastavenia a iracionálnych presvedčení. Každý má svoju osobnú históriu, preto ani ja nemienim posudzovať Čechov ako takých len na základe toho, že môjho starého otca "sundali" z funkcie vedúceho pošty v Mošovciach, pretože tam prišiel český úradník. Ale ak máte čas, mám na mysli len prispievateľov, čo sú na pomerne malom priestore "odborníkmi" zo sociológie, histórie, gastronómie a pod., no notoricky známe je, že určitý čas bol jediný jazy uznaný maďarský, zákaz iného školstva, zavretie Matice slovenskej, slovenských gymnázii, konkrétne v Kláštore pod Znievom ho zavreli na pokyn vtedajšieho českého ministra školstva. Pamätná tabuľa pri Rybárskom námestí v Bratislave na pamiatku odvlečenia slovenských detí na pomadarčenie do Maďarska hovorí tiež niečo iné...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří Šustr 9.1.2008 0:21

je tu jeden drobný detail

No tak som si to trochu zbehol, tie názory, čo sú tu prezentované. Dovolím si predostrieť pár poznámok. Umelý národ sa vytvoril, mám na mysli ten "československý", to bol teda počin... Ten pán, ktorý hovorí o "tom národe slovenskom" tak trochu asi v sarkastickom duchu, no - čo na to povedať, hádam študuje históriu, alebo študoval, dúfam, že poctivo chodil na prednášky, ak nie a má čas a chuť, nech sa do toho pustí. Vyjadrenia typu, bylo jich kolem 5, to je roztomilé... Áno Benedikt z Nedožier, aj jaj, to nemohol prehltnúť ani môj otec - Čech, ale šiel dokonca ďalej nemali sme kráľov, jazyk, kurnikšopa, čo sme to tu vôbec mali... Musím sa nad tým stále pousmiať. A vyjadrenia, čo ako a prečo Klaus a Mečiar - vy ste tam všetci, čo o tých rozhovoroch medzi nimi tak zaniete hovoríte, boli...? Ja nie, strašne Vám závidím...:). To by chcelo viac kritického myslenia, odporúčam najlepšie kritické myslenie od prof. Bačovej z Prešova, je to iba pár bodov, verte aj mne pomohli...:). Je to prosté, keď sme realizovali výskumnú úlohu, ako vnímajú Slováci Maďarov a opačne, došli sme k záveru, že čím sú od seba viac vzdialený, geograficky, tým na seba viac nadávajú, takže NAJ Slováci sú na Kysuciach napriklad. Zaujímalo by ma, odkiaľ sú tí ľudkovia, čo tu píšu o ubliženosti, jemne naznačenému vzťahu medzi "žranicou v Bavorsku a emancipáciou národa (akéhokoľvek), myslím že komplexov je na oboch strán dosť. Viem o čom hovorím, moja matka hoci si vzala Čecha - z času načas poznamenala, aby ho vytočila, až levitoval od zúrivosti "Čecha do mecha a mech do vody". Moja teta na Děčínsku, presnejšie na Šluknovském výběžku - občas zase kontrovala výrokmi typu "Jirko a to vy tam žijete normálně, nebo jsou na tom Slovensku jenom Cikáni".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Magor Milda 3.1.2008 18:54

Nehledejme tragédie nebo katastrofy, kde žádné nejsou.

Vstupem do Schengenu se vše vrátilo, jak bylo před rozdělením. S tím rozdílem ,že si Slováci za vše odpovídají sami, i my v Česku neseme odpovědnost za to, co si tady sami odhlasujeme.

Jinak nějaká hranice už zase není, jenom taková pomyslná. Je to tak nejlepší, komu se to nelíbí, ten ať nám .... políbí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucifer 2.1.2008 21:06

nezapěli

Alespoň já jsem si v prvních vteřinách slovenskou hymnu ani slokou nezapěl, a to mám mezi předky Slováky. Ale broukal jsem si Ódu na radost. Jsme v Schengenu a Slováků je v Praze možná ještě víc jak za TěžkoSlovenska. V tom určitě není problém. Mají svojí stoličku, jak chtěli, a jsou u nás často víc doma než na Spiši. Nic proti Slovákům - jak říkám, mám též slovenské příbuzné, ale třeba západočechům jsou dnes bližší bavoráci. A proč ne. Mají kupříkladu kuchyni mnohem kompatibilnější s českou než Slováci. Krátce po vypuknutí Schengenu jsem jel ochutnat bayerische kuche do Regensburgu. Je to jednoduché. Vyjeli jsme na D5, která začíná kousek od našeho domu, a za pár desítek minut jsme byli v Bavorsku. Bayerische kuche - alias knedlo, vepřo, zelo - byla výborná a do soumraku jsme byli zpět na rozvadovské spojce.

No, nevím, jestli je to k věci, ale v každém případě ty těžkoslovenské reminiscence a sentimenty mi připadají tak nějak už v propadlišti dějin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

BERAN 2.1.2008 17:31

Brežněv ho okamžitě umlčel. Nechtěl, aby se o tom diskutovalo veřejně.

Ta myšlenka je pro mne PODSTATOU ČLÁNKU! Navazuje na předchozí věty: "Tehdejší fýrer z NDR na zasedání navrhl, aby se proti nám použila "slovenská karta". To jest oslabení ČSSR vnitřním sporem se Slováky."

Když to porovnám s většinovým nadšením pro referendum o radaru v Brdech...

Schválně si dosaďte, kdo měl zájem o rozeštvávání tenkrát a kdo dnes. Není pravda, že Rusové měli tehdy jiné starosti, jak tu také někdo psal. Ruský imperialismus nespí, i když doma lidé umírají hlady.

Když na Ukrajině po válce OPĚT hladomor kosil tisíce žen a dětí (mužů po válce bylo málo), vozil k nám Stalin vlaky obilí. Podmínkou ale bylo, že nechceme americkou pomoc.

Kolika lidem to dnes připomíná tlak na odmítnutí naší účasti na americkém ochranném deštníku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tonda 2.1.2008 15:55

můj názor

Problém byl v tom, že si Češi a Slováci představovali pod pojmem "federace" oba úplně něco jiného, takže referendum by nemělo žádný smysl. Slováci chtěli pod tímto pojmem volnou konfederaci postupně rozvolňovanou do úplné samostatnosti a to jim Klaus nesežral, za což mu náleží nehynoucí díky (šlo o jeho největší státnický čin).

Nicméně hlavním problémem bylo již umělé vytvoření slovenského národa v 20 stol. Ještě v 19.stol. existovala jen několik intelektuálů, kteří tvrdili, že jsou Slováci (konkrétně jich bylo asi 5). Do té doby nikdo nikdy o žádném slovenském národu, ani o žádném Slovebsku, neslyšel a to v jakékoliv formě a definici (v horách přežívalo slovansky mluvící obyvatelstvo). Slováci a Slovensko byly utvořeni zcela umělě, doslova od nuly, a to Čechmi, kteří potřebovali protiváhu proti části Čechů, kteří se prohlásili za Němce. Češi tedy podpořili vytvoření a rozšíření "slovenského jazyka" a vytvořili Slovensko, které následně vojensky dobyli na Maďarsku (1918-1921). Potom přišli neskutečné lidské a finanční injekce, které vytvořily slovenskou kulturu a průmysl. Základní chybou bylo již to, že se slovanské obyvazelstvo v Horních Uhrách neprohlásilo prostě za Čechy, pak by zřejmě s nějakými Slovákmi nebyl problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lerak 2.1.2008 14:22

Souhlas s jedinou výjimkou,

rozdělení federace nepovažuji za prohru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Homolka tobolka 2.1.2008 14:04

kdyby ryby....

Je pravda,že řeči o "vlastní stoličce a hvězdičce v EU"  začal Čarnogurský, ale záhy ho převálcovaly těžší váhy v osobě Mečiara a jeho lidí(Zelenay,Gašparovič ale i Kňažko),kteří vsadili na nacionální vlnu.Dost pravděpodobně by se separatistickým snahám zabrániilo,kdyby funkce federálního presidenta byla nabídnuta V.Mečiarovi.Asi by pak nebylo většího federalisty.

Jinak taková perlička,počátkem devadesátých let doporučoval Zbigniew Brzezinski,ex poradce presidenta Reagana,aby se Československo a Polsko spojily.Takový stát s cca 55 mil obyvatel by měl v Evropě dost velkou váhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sibi 2.1.2008 13:50

první náznaky před rozdělením

Ve mně prvně zatrnulo, když Havla vypískali v Kanadě kanadští Slováci. Rozdělení mi původně vadilo, ale teď mi to připadá, že to vzájemným vztahům prospělo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

lucina (pes) 2.1.2008 13:48

kdo dnes nostalgicky vzpmíná

měl by si vzpomenout, jak Slováci po každé vstřícné dohodě přišli s novými požadavky, začali pomlčkou, končili hvězdičkou a stoličkou... , chtěli společnou měnu, ale vlastní státní banku a právo tisknout peníze, a další a další zcela nepřijatelné podmínky setrvání ve spplečném státě. Tehdy po nekonečném jednání, které vedlo jen k eskalaci požadavků, řekl KALVODA, šéf ODA: Tak ať jdou, když chtějí! Ten výrok byl doslova osvobozující. Když nakonec rozdělení technicky projednal Klaus (o němž se už tenkrát říkalo, jak je nafoukaný, má jen svou pravdu atd.) s Mečiarem (to musela být lahůdka, s ním jednat a něco dojednat!), většině Čechů se ulevilo, jako by yse odstěhoval nepříjemný soused. Teď sice Slováci (někteří, hlavně ti, co žijí v Praze)vykládají, že jsme se dělit neměli a že oni to nechtěli, ale pamětníci vědí své...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Babák 2.1.2008 11:37

Několik vzpomínek

Jsem pamětník, takže:

1) K referendu. Referendum neprošlo Federálním shromážděním. Ze slovenské strany bylo jasně řečeno, že na Slovensku nemají federální orgány co vyhlašovat referendum. Jedině slovenský prezident. I kdyby se referendum podařilo vyhlásit a mělo stejné a stejně chápané otázky v obou republikách, je otázka, kdo by prosadil jeho výsledek, pokud by se někomu nelíbil.

2) Jednotný stát. Po hradech a zámcích se pohybovaly delegace dvou republik, které se dohadovaly o tom, jakou část svých pravomocí předají fedrální vládě. Zástupce federálu byl trpěn jako pozorovatel. Tehdejší předseda české vlády Petr Pithart na to přistoupil, i když pak byl jedním z nejhlasitějších kritiků rozdělení. Federální prezident Václav Havel neměl šanci na další zvolení ze slovenské strany. O výsledcích jednání jsme se nikdy nic nedověděli, jenom to, že jednání budou pokračovat. Jen občas pronikly výroky o dvou křeslech v OSN, nebo že slovenská armáda nebude bránit československé území, do kterého jí nic není.

3) Náš vztah ke Slovensku. Nesouhlasím s tvrzením, že jsme se chovali ke Sovensku jako ke kolonii. Skutečně jsme asi nechápali, o co Slovákům jde, ne ale pro náš panský postoj, ale protože to pochopit nešlo. Troufám si ale tvrdit, že mnoho těch, kteří hlásají, že se měl společný stát udržet, si ve skutečnosti myslí, že Slovensko bylo naše a že nás o něj připravili. A myslím, že by byli ochotni použít hodně tvrdých prostředků, aby udrželi pořádek. Možná jako Francie v Alžíru, který byl také součástí státu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Von 2.1.2008 10:35

Mluvíte mi z duše -

pane Kovanici - děkuji!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Antonín Josef F. 2.1.2008 9:49

K rozdělení nemělo dojít

K rozdělení nemělo dojít - to je však pouze formulované přání. Muselo k němu dojít právem sílnějších: 1. SSSA = spojených států severoamerických proti slabšímu SSSR = destrukcí Sojuzu. 2. SRN = spojením BRD a DDR proti destrukci ČSFR a SFRJ. Až  se změní poměr sil ve světě, bude možná náprava a pak se třeba i Kurdové či Baskové dočkají téhož, co nám vybojoval Masaryk se Štefánikem před 90 lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 2.1.2008 9:36

Moji milí Slováci

Zapomeňme na bolístky z minulosti, a berme situaci tak, jak je. Spolu nám to klape a Slováci jsou naši nejbližší a nejmilejší cizinci. Vzpomínáte na tu radost, jak jsme spolu posbírali zlato a stříbro z hokejového MS? Emanicpace jim hrozně prospěla a zmizel pocit ublíženosti na jedné straně a povýšenost na straně druhé, které se nepřímo objevoval i v rozhovorech dobrých kamarádů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pišta 2.1.2008 7:43

Nic nového pod sluncem

  4.6.1938    Demonstrace Hlinkovy strany v Bratislavě za autonomii Slovenska.      6.-14.10. 1938 Ustavena slovenská Tisova vláda.       22.11.1938  Přijat zákon o autonomii Slovenska.    14.3.1939   Slovenský sněm odhlasoval vytvoření Slovenského štátu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

rolandszewczyk 2.1.2008 5:55

opět

to je článeček jen tak napůl,nebot tzv. československo jsme utrpěli již v 1918,což se jaksi částečně napravilo před čtrnácti dny tím "šéngeném"

• reagovat
• nahlásit příspěvek