Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Začalo Pražské povstání
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
P. Staronový 6.5.2020 9:21Asi budou dost unavení, ale už byly nějaké případy vyhazování z oken? |
D. Švik 6.5.2020 9:20Komunistický vir? Kdysi to byl americkej brouk, dnes komunistický vir. Vy bolševici, jste se vůbec nezměnili. :-) |
J. Jelínek 6.5.2020 9:22Proč si vykáte? |
P. Boublíková 6.5.2020 9:29Komunistický virus napadne každého bez rozdílu - každému podle jeho potřeb - tak nějak to myslelo prolhané trdlo Hájkovo. Škoda, že tentokrát zapomnělo, že jde o virus "namodelovaný na člověka" :-):-):-) V Rusku padají lékaři z oken, což je důkazem falšování údajů v Rusku a v Číně - no není to brilantní úvaha? :-) |
P. Zinga 6.5.2020 9:09provokativní otázka: jaký smysl Pražské povstání mělo? Dříve se říkalo, že Němci zdrhali na západ k Amíkům, dnes se tvrdí, že chtěšli z Prahy udělat festung. Proč ta změna? Není to proto, aby se zvýšil význam povstání a snížil význam Sovětské armády? Nešlo spíše o politické hrátky, jako ve Waršavě a Paříži? Koneckonců smírem byl Němcům umožněn odchod (průchod) z Prahy směr Plzeň... |
D. Švik 6.5.2020 9:14Nemělo žádný vojenský smysl. Zbytečné ztráty. Rozumím tomu, že Pražáci "vycítili" příležitost a tak si kopli. Takže taková možná satisfakce a pocit zadostiučinění. To je vše. |
J. Hrdlička 6.5.2020 18:03Ty tisíce padlých si chtěly jen kopnout? Fakt od vás nehoráznost, co vám Pražáci udělali, nějaké trauma? |
V. Mokrý 6.5.2020 9:15Hlavně se k Pražskému povstání vyjadřují ti, kteří ho nezažili, nebyli v té době ani na světě. Že šlo i o politické hrátky, je jasné. Ale o ty šlo mezi spojenci Jalty. |
P. Staronový 6.5.2020 9:27Co to je, "spojenci Jalty"? |
R. John 6.5.2020 9:17Vyprovokováno komoušema... přečti si Smrkovského... ještě se tím chlubil.... |
P. Staronový 6.5.2020 9:23Klidně to mohla být kombinace obou úmyslů. |
P. Staronový 6.5.2020 9:24Nepustit do Prahy Pattona byla průkazně politická hrátka (s pomocí našich komoušů, hlavně Smrkovského). |
D. Švik 6.5.2020 9:27myslím, že naši komouši byli úplně ti poslední, kteří do rozparcelování Evropy mohli Rusákům a Amíkům žvanit. |
P. Zinga 6.5.2020 11:02Co by tam s tím šaškem s pochromovaným koltem dělali? Ten byl tak směšnej, až byl nebezpečnej i Amíkům. Proto ta autonehoda. |
M. Miky 6.5.2020 9:07Nechci nijak relativizovat odvahu a oběti Pražského povstání, ale Festung Prag je ze stejného ranku jako Alpenfestung, tedy pouhá chiméra, autor se zřejmě nechal zmást fantaziemi něm. velitelů a úpornou obranou pruských a slezských měst, která měla ovšem jiné příčiny a probíhala také v jiný čas, zbytky něm.ozbrojených sil ovládal v té době pouze jediný cíl - americké zajetí. Dle mého soudu bylo vystoupení pražských povstalců sice heroické, ale jejich oběti byly z vojensko-politického pohledu již marné. Správně autor připomíná, že se to netýkalo jen Prahy, i mimo hlavní město docházelo ke zbytečným masakrům (provokovaným často sovětskými záškodníky), kdy byly překotně ustupující něm.jednotky, často stále dobře vyzbrojené formace SS, napadány špatně vyzbrojenými civilisty. Viz např. Leskovice, Mnich, Třešť... |
J. Hrdlička 6.5.2020 9:13Škoda jen, že tehdy ani němci nevěděli, že podle současných teorii jen prchali. Pořád se organizovane na frontě branili, pořád maximálně ustupovali za boje. S využitím obcí jakozto opěrných bodů. |
R. John 6.5.2020 9:25Máš opěrnej bod v hlavě... to je strašný nadělení... podle dohod s Národní radou měli zaručen volný odchod na západ... |
J. Hrdlička 6.5.2020 9:28Vaše žvanění je jen únavné. Ta dohoda vznikla až 8.5. . |
J. Jelínek 6.5.2020 9:32Ba, prchali. Tchán mi vykládal, že když v jejich vesnici odzbrojovali nějakou jednotku Wehrmachtu (stalo se na Vysočině) tito unavení strejci jim řekli - My vám flinty klidně dáme, nechte nám povozy a a auta a spánembohem. Ale dejte si velikého bacha a zbraně dobře schovejte, za náma se ženou SS a my v podstatě zdrháme před nima. Ti, jak vás uvidí s kvérem, se s vámi nebudou mazlit. Naštěstí tehdejší Revoluční národní výbor měl dost rozumu a nechal ty rakušáky na pokoji. Takže na rozdíl třeba od Třeště či Velkého Meziříčí proběhlo zde osvobození bez mrtvých hrdinů. Co je lepší? |
J. Hrdlička 6.5.2020 9:35Který den to melo byt, víte to? Před začátkem povstání, v jeho průběhu, po německé kapitulaci? |
M. Miky 6.5.2020 9:45U nás taky hrdinové na poslední chvíli naštěstí nepřevážili. V Mezříči to bylo ještě "vylepšeno" útokem Rudé armády na již svobodné město. |
M. Miky 6.5.2020 9:33Je trochu rozdíl mezi slovem "prchat" a "překotně ustupovat", což nevylučuje, že se místy ústup změnil v úprk. Chtěl jsem jen připomenout, že zabíjet neuniformované ozbrojence a vraždit civilisty nebyl jejich zájem. Opěrné body potřebovali z hlediska logistiky, nikoliv, že by se chtěli v Praze nebo Leskovicích opevnit a svést boj do posledního muže. Němci nebyli Japonci. |
J. Hrdlička 6.5.2020 9:41Jejich zájem byl ještě nějaký čas udržovat souvislý odpor. Což by znamenalo ztráty nejen spojeneckých vojáků, ale i civilistů ( nalety, pozemní boje). Opěrné body z obcí dělali i pro boj, to jsem měl na mysli. |
M. Miky 6.5.2020 9:57Na počátku května už boje nikterak významné, snad s výjimkou Milín/Slivice, kdy se ale něm.jednotky odhodlaly k zoufalému boji až poté, když je Američané odmítli zajmout. Konstrukt, že povstání zachránilo české země před těžkými boji a ztrátami je opravdu dost zajímavý (eufemicky řečeno). |
J. Hrdlička 6.5.2020 10:36Sorry, ale jestli znáte jenom Milin- Slivice, tak to optimální není. Na vychodni a střední Moravě se tvrde bojovalo skoro až do konce. Třeba Olomouc byla osvobozena až 8.5.. |
M. Miky 6.5.2020 11:25Sorry, boje na Moravě se odehrávaly převážně v dubnu. Byly rozhodně těžší než ty v Čechách, protože v té době nebyl rozklad něm.branné moci všeobecný, i když boje měly převážně již ústupový charakter. Proto nelze porovnávat situaci mezi 5-9.(resp.11.) květnem v Čechách vč. Vysočiny a dubnem/květnem na Moravě. |
J. Hrdlička 6.5.2020 12:31Logicky se odehrávaly převážně v dubnu, když kapitulace byla již 8.5. Ale taková Ostrava ležící na vychodni hranici byla osvobozena 30.4. čili teprve v podstatě tam vykročili do Česka. Vsetín 4.5. , Olomouc jsem již zmiňoval. Ale sám priznavate, že na Moravě se bojovalo ještě v květnu. V květnu! To znamená, že německa branné moc ještě organizovany dpor kladla. |
M. Miky 6.5.2020 15:27Ostravsko jistě, viz "ostravsko-opavská ofenziva", ale z jihu od počátku dubna postupoval Malinovského ukr.sbor., který prorazil obranu brna u Ořechova někdy okolo 18.(přesně nevím). Kolem Vyškova (cvičiště) se bojovalo ještě v 8.května. U Milína pak až do 10-11.5., z výše uvedených příčin. Každopádně to asi není úplně náplní debaty, nejsem ostatně historik, podstatné je, že z vojenského hlediska byly povstalecké akce zbytečným mrháním lidských životů na úplném konci války a žádný efekt směřující k uspíšení porážky něm.ozbr.sil a snížení počtu obětí při nějakých fiktivních bitvách, bombardování a náletech nepřinesly. To samozřejmě neznamená, že bychom měli na hroby svých padlých předků naplivat (jako to mnohdy děláme u padlých v první světové), ale po 75 letech už by ten pohled mohl být trochu střízlivější. |
J. Hrdlička 6.5.2020 15:56Dost nechápu, že i když sám uznávat že se na frontě bojovalo až do posledka, tak povstalecké akce oznacujete za zcela zbytečné. Ledaže byste byl názoru, že bojovat mají ti druzí, my si počkáme. Nevím, nechci osocovat. Faktem je, že pri frontovych bojich to odnášeli i civilisté a Ze povstani v zázemí armády pomůže i boji na frontě. |
M. Moravcová 6.5.2020 8:56Opsáno z TW: Přepiš historii a ovládneš přítomnost. Orwell Je to k nevíře, ale ten Hřib asi taky něco přečetl. |