Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Důvod k znepokojení
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Sedláček 10.8.2011 20:12Re: No tak já teda nevím No právě. Jenže teď je příroda na člověka krátká. Původní skladba lkesa tam ze smrčin nevyroste, Proto ji tam musí navrátit znovu člověk. |
|
S. Lazárek 10.8.2011 20:19Re: No tak já teda nevím No jo, infekce homo sapiens, někdo to tu dneska zmínil. Pane Sedláčku, něco mi říká, že příroda si s člověkem poradí vždycky docela hravě a kdyby se fakt HODNĚ nasrala, netrvalo by jí to ani měsíc. |
|
J. Václavíková 10.8.2011 19:12Pane Sedláčku, nepřestávám žasnout nad silou Vašich protiargumentů, ale k té Šumavě- než příště začnete ostatní poučovat, možná byste si měl o problému i něco zjistit. Tak jako oblast řepná neznamená, že jiná plodina se v onom kraji nevyskytuje, je také označení smrkového pásma odvozeno od nejtypičtějšího představitele tamního lesa, což je smrk. Dalším obvyklým stromem je jeřáb nebo javor. Myslíte, že zvládnete odpovídat k věci, nebo to je utopie? |
|
|
L. Brabencová 10.8.2011 19:18Re: Pane Sedláčku, p.Sedláček je inteligentní člověk,proč ta útočnost? |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:22Re: Pane Sedláčku, tak mu to vysvětlete neútočně (oslovuje hňupe). vysvětlete mu, že pořád mluvíme o klidových zónách. A ty jsou kde? http://www.vesmir.cz/files/file/fid/2792/aid/5563 "....S horním okrajem květnatých bučin (od 1000 m n. m.) se prolínají druhově chudší kyselé bučiny, které tvoří(cca ve výšce 1200 m n. m.) přechod k horským smrčinám (svaz). Jejich stromové patro tvoří výhradně smrk s řídce vtroušeným jeřábem ptačím Této šumavské vegetaci se dnes říká původní.... |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:23Re: Pane Sedláčku, ..o klidových zónách a prvním pásmu... |
|
|
P. Hofman 10.8.2011 19:23Re: Pane Sedláčku, Otázka: Autor: J. Václavíková Datum: 10.08.2011 18:34 Můžete mi prozradit, kde jste přišel na ten objevný nápad, že ve smrkovém vegetačním pásu nerostou jiné stromy? Odpověď: Autor: R. Sedláček Datum: 10.08.2011 18:40 Kličkujete přicmrndávačko! O pásmech tu kecá troll Jílek. Já celou dobu píšu o smíšeném původním pralese na Šumavě |
|
|
J. Láníček 10.8.2011 19:27A zdroj informací aspoň uvedl, já mu to u každého svého příspěvku musím hlásit, jinak jsem prolhaný komouš. |
|
|
P. Boublíková 10.8.2011 19:24Re: Pane Sedláčku, No ale přesně tohle jsme vysvětlovala panu Jílkovi už hodně, hodně dávno, když sem dával mapku vegetačních pásem dle Zlatníka. Pořád nechápal, až když jste mu to vysvětlila nějak víc po lopatě, tak za tento prostý fakt začal bojovat jak lev. Pan Sedláček tohle myslím ví už dávno. Problém (zdánlivý) je v tom, že už je v pokročilejším levelu a necítí potřebu se bavit o banalitách, které uvádí vlastivěda pro 1. stupeň ZŠ. Pan Jílek tuto potřebu naopak cítí velmi často, například když mě včera poučil, že homosexualita není nemoc. |
|
|
J. Václavíková 10.8.2011 19:29Re: Pane Sedláčku, Paní Boublíková, já jsem se bohužel neprokousala vaší plodnou diskuzí, vedenou nedávno na toto téma, takže doposud nevím, o co jste se přeli. Já tu oponuji pojetí pana Sedláčka, který má za to, že pokud ve smrkovém pásmu dokáže existenci jiného stromu, popře tím ono smrkové pásmo. |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:30Re: Pane Sedláčku, tak |
|
|
R. Sedláček 10.8.2011 19:34Re: Pane Sedláčku, Autor: J. Jílek Datum: 31.07.2011 17:47 prostě s výškou se mění teplota atd a ve vyšších polohách smíšený les není přirozený i kdybyste se na hlavu postavila, leda v podobě ojedinělých zákrsků, ať je to Šumava, nebo ty vaše Beskydy |
|
|
P. Boublíková 10.8.2011 19:37Re: Pane Sedláčku, Aha, zase Zlatník. No tak to, paní Václavíková, vidíte - marnost nad marnost. Podle pana Jílka ve vyšších polohách není smíšený les přirozený, ne podle pana Sedláčka. Opravdu jste si spletla adresáta. |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:42jen Zlatník? Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci v okrajových částech parku, nikoli ale v jádrových lokalitách. Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, v nižších partiích smrky nahradily dřívější jedle a bučiny. |
|
|
P. Boublíková 10.8.2011 19:46Re: jen Zlatník? No a ty smrčiny jsou jenom smrky nebo i něco jiného? A jak tam eventuelně něco jiného chcete bezzásahově dostat a obnovit tak původní přirozenost lesa? |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:51Re: jen Zlatník? že by vykácením smrčin? |
|
|
R. Sedláček 10.8.2011 19:57Re: jen Zlatník? Hlavní typy ekosystémů CHKO Šumava -Bučiny a jedlobučiny Bučiny a jedlobučiny zaujímaly v posledních tisíciletích největší plochu z přirozených ekosystémů Šumavy. Vždy v ních ovšem významnou úlohu hrál smrk, například v Boubínském pralese v polovině 19.st. smrk převažoval nad jedlemi a méně hojnými uky, v současné době dosahuje cca 50% zastoupení. Na sylikátových podkladech převládaly tzv.kyselé bučiny a jedliny, dnes dochované jen ve zbytcích, neboť byly z větší části přeměněny zejména na smrkové porosty...... |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:37Re: Pane Sedláčku, no......Vegetační stupeň smrkový - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. |
|
|
P. Boublíková 10.8.2011 19:33Re: Pane Sedláčku, No pan Jílek strašně dlouho tvrdil, že bezzásahovostí se dosáhne původního lesa, jenže ze samých smrků vyrostou zase jen smrky, není-liž pravda. |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:36Re: Pane Sedláčku, ne, psal jsem, že bezzásahovistí se v zonách přirozených smrčin dosáhne kvalitnějšího a odolnějšího víceletého lesa. Celou dobu se bavíme o prvních zónách |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:30Re: Pane Sedláčku, a co jste mi vysvětlila, že ve smrkovém pásmu je nepřirozený smrk, který zde naopak zcela dominuje? Vegetační stupeň smrkový - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. pod ním je vegetační stupeň smrkobukojedlový - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Vy jste tu razila myšlenku, že v 1. zónách není přirozeným lesem les smrkový, ale smíšený. |
|
|
P. Boublíková 10.8.2011 19:35Re: Pane Sedláčku, No ano, a tu myšlenku razím dál:-) Obávám se, že jsem vám nevysvětlila vůbec nic, že je vše nad vaše síly:-) |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:44mě? Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci v okrajových částech parku, nikoli ale v jádrových lokalitách. Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, v nižších partiích smrky nahradily dřívější jedle a bučiny. zkuste ty rozumy mluvčího lesů pana Boublíka vysvětlit přírodovědcům a pak něco tlachejete o vlastivědě ZŠ |
|
|
J. Václavíková 10.8.2011 19:50Re: Pane Sedláčku, Pokud tím smíšený nemyslíte termín pro les v nižších partiích: Vegetace ve smíšených lesích je bříza, smrk, lípa, osika, buk, jedle a v listnatých javor, buk, dub, bříza, jilm, topol, vrba. |
|
|
R. Sedláček 10.8.2011 19:27Re: Pane Sedláčku, Nekličkujte a nezkoušejte zde pod zástěrkou zákeřné slušnosti odvádět téma mimo mísu. Jílek zde jasně a opakovaně tvrdil, že nad 1200m.n.m. rostou jen smrky, že tak tomu bylo vždy a co se asi tak dělalo s kůrovcem před 200-500 lety. Celou dobu mu já i paní Boublíková tvrdíme, že smrk není tím pravým původním porostem a že Šumava byla smíšeným pralesem. Jeho lži, které vydatrně podporujete svým překrucováním jsou okaté i když kluzké, jako jejich autor. Další lež je, že za smrk na Šumavě může sklářství. Pro hutě se kácely zejména buky lesní, pro svou výhřevnost. Na odlesněném prostoru se objevily usedlosti a tzv, Horský sedlák, pastevec. Smrkové porosty na Šumavě jsou výhradně výsledkem hospodářského lesnictví, ve kterém měli prsty už Schwarzenbergové. Teprve po jejich vysazení se začal kůrovec jevit jako malý problém. Malý proto, že se kácelo, odváželo a vysazovalo. |
|
|
J. Václavíková 10.8.2011 19:32Re: Pane Sedláčku, Opět mícháte dohromady různá pásma. I Šumava jich má několik. Pro jím udávanou výšku je skutečně typický smrk, což ovšem neznamená, že tu nenajdete i jiné stromy. |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:34Re: Pane Sedláčku, nikoliv, já tu s trpělivostí sobě vlastní dokazuju, že jsou na Šumavě pásma, kde je přirozeným lese les smrkový, že tam rostou jen smrky jsem nepsal, anžto jsem vám uváděl, jak ta pásma jdou po sobě a které dřeviny se v nich přirozeně vyskytují http://www.enviwiki.cz/wiki/Vegetační_stupňovitost#Popis_jednotliv.C3.BDch_vegeta.C4.8Dn.C3.ADch_stup.C5.88.C5.AF |
|
|
R. Sedláček 10.8.2011 19:36Re: Pane Sedláčku, viz. výše lháři |
|
|
J. Jílek 10.8.2011 19:45Re: Pane Sedláčku, co viz výše? Vy to nějak vyvracíte? :-))))) |
|
M. Varadinková 10.8.2011 19:45Re: Pane Sedláčku, To máte marné, pane Sedláčku. S paní Václavíkovou-Jílkovou je totiž domluva asi jako v této pohádce: "Osobo, neviděla jset tudy jít dvě děti?....."Pleju len". "Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti."....."Až vypleju a uzraje, budem trhat." "Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."......"Po vymočení prostírat a v peci sušit." ....... a tak dál:-) |
