Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Babišův kotrmelec
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Holíček 17.4.2018 15:03Re: Svazarmovče Janyško Já se omlouvám všem solidním diskutérům, i vám pane Koláři. Moje motivace je hloupá a v každém připadě jiná než mně přisuzujete.To pan Janyška tady permanentně plevelí mimo téma a bez úcty k ostatním. Tak jsem ho informoval, že mu čas od času naznačím, jak je jeho počínání hloupé. Pravda, moc jsem se se zdrojem (Petr Hájek) nepáral, pokud mně dáte link na jiný web, který by konvenoval vašemu vkusu, rád z něj nějaké texty příště použiji. )) |
|
V. Hájková 17.4.2018 15:16Re: Svazarmovče Janyško A mohl byste uvest- kdy profesor FIALA - vykopnul JANYŠKU z ODS ?? :-))))))))) |
|
|
J. Holíček 17.4.2018 15:43Re: Svazarmovče Janyško Na to se zeptejte Hájku Janyšky, on se tím chlubil. Třeba kecal. Jako ostatně pořád. :-)) |
|
|
J. Novotny 17.4.2018 14:51Re: Svazarmovče Janyško Řekl bych, že Vrbno a okolí zajímá spíše kůrovec, než obecní filozofové. |
|
|
K. Janyška 17.4.2018 13:28JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Takové tvrzení je ale drzé, co ? Většina lidí odpoví na takovou otázku, ano, je. Zorientovaní však, tedy znalci kompozitivní teorie, takto nejvyššího vědeckého popisu a výkladu lidského světa, kteří vědí o čem je řeč, řeknou - není. Je totiž pravdivé. O co tedy jde ? Lidský svět, tedy svět lidí, takto jen terminologická analogie třeba světu koní, tedy koňskému světu, vyrostl samovolně bez zásahu jakékoliv myslící řídící autority, zejména z účinkú z obchodu. Motorem jeho vývoje byla nekoordinovaná aktivita jednotlivců, ne jejich záměry. Kdepak by na to naši prapředkové, ale také naši předkové a my, kde bychom na to vzali rozumovou a inteligenční výbavu a kapacitu ? Ty jsou produktem vývoje, ne jejími autory. A lidský svět je tak složitý a řízený tak složitými spontánními mechanismy, zejména jeho vnitřním spontánním řádem, který ho uspořádává, reguluje a zachovává, že je zcela absurdní si myslet, že tomu všemu, velíme my, lidé. Lidská mysl, lidský rozum a inteligence se vyvíjely v čase a v prostoru souběžně s vývojem lidského světa a je jasné, že se staly také zdrojem poznávání a také teoretického vědění o všem, co lidi obklopovalo. A to vždy jen na úrovni doby, kterou bychom zpětně posuzovali. Dokonce můžeme říci, že staří mudrcové na tom byli podstatně hůře, než my, přesto, že jejich výroky uctíváme dodnes, jakoby by to byly výroky Bohů. Mnohdy jsou však neúplné, zavádějící nebo zcela nepravdivé. |
|
|
K. Janyška 17.4.2018 13:29Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Pozorováním světa a souběžným vývojem výše jmenovaných nástrojů vědění vznikla věda. Tedy systematické zkoumání toho, co je kolem nás a co potřebujeme vědět pro vývoj ještě efektivnější. To je motor vědeckého zkoumání, ne vědění pro vědění, které by nebylo použito v reálném světě a pro užitek těch, kteří takovou činnost kdykoliv tak nebo tak financovali. Věda není pro zábavu, věda byla vždy pro užitek. Systematické vědecké bádání nejen, že posunovalo a posunuje lidstvo vpřed po technické stránce, ale také zjišťuje, a nic jiného a nikdo jiný to nedělá, než vědci, kde by se také vzal, na jakých principech vyrostl a stojí lidský svět a jak vzniklo úplně všechno, tedy také samotný nástroj zkoumání - lidská mysl. Lidská mysl je tedy vědou použita i jako nástroj ke zkoumání sebe sama. Vraťme se však k nadpisu, tedy k tématu článku. Jak souvisí jeho provokativní obsah s tím, co píši ? Zcela zásadně. Vždyť to, co věda předložila lidstvu k jeho vzdělávání není ničím jiným, než jediným skutečným a prověřeným věděním, i když i samotná věda se vyvíjí a jejím skutečným posláním je vyvracení hypotéz a teorií. Do doby, než jsou vyvráceny, jsou považovány za obecně platné. Kdyby takový vědecký postup neexistoval, nebylo by ani vědeckého pokroku, tedy vyššího a vyššího vědění. Z toho také samozřejmě vyplývá, že ne všechno, co lidi vědou nazvou jí také je. Viz marxismus, který nebylo možné v době jeho vzniku vyvrátit prostě proto, že se zdálo, že když vyhovuje lidským primitivním instiktům a naivním představám, že platný být musí. Tehdy chybělo to, co víme dnes. Lidský svět je neodvolatelně spontánním řádem. Marxova teorie byla tedy vědou, kompozitivní teorií, vyvrácena. |
|
|
K. Janyška 17.4.2018 13:29Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Ano, bylo potrzeno znovu sdělení v nadpisu. Jen věda nám může říci, co si máme myslet. A to obě její základní větve. Tedy přírodní i společenská. Vždyť ze závěrů prvně jmenované jsou děti a studenti všech věkových kategorií zkoušeni až do konce života. 1+1=2. I to je vědecký závěr. A miliony dalších. Nikdo se nad tím nepozastavuje. Je skutečně tristní, že výsledky relevantní vědy společenské, tedy kompozitivní teorie, do škol zatím nepronikly. Platí totiž pro ně totéž, co v případě 1+1=2... Dzp. |
|
R. Neveselý 17.4.2018 13:41Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. 1+1=2 není vědecký závěr, ale axiom, vole. Naproti tomu kompozitivní teorie je pavěda, vole :-)) |
|
|
K. Janyška 17.4.2018 13:42Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Vole, to je jedno. Úplně. Axiom a vědecký závěr je jedno a totéž. Ovšem, pakliže jde o vedeclý závěr správný a platný... Dzp. |
|
|
R. Neveselý 17.4.2018 14:01Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Vole, axiom je předpoklad a ne závěr, natož vědecký závěr, vole :-)) |
|
|
J. Jelínek 17.4.2018 14:24Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Žeň vola do Paříže, vrátí se ti hovado. |
|
|
K. Janyška 17.4.2018 19:23Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Vy jste se právě vrátil ? Dzp. |
|
|
M. Berka 17.4.2018 14:04Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Hmmm, a není třeba 1 + 1 = 10??? Nebo taky může být 7 + 1 = 10 a taky múže být třeba 9 + 1 = A a taky 8 + 8 = 10 a mnoho jiného. Prostě ono to záleží, jak leží,že? :D |
|
|
J. Holíček 17.4.2018 15:06Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Mám rád Formanovy filmy v mnoha směrech. Jak ty starší, které dělal ještě v 60. letech minulého století v Československu, tak ty americké. Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus a další a další. A vždycky jsem je sledoval nejméně ze dvou důvodů. Tím prvním je, že mě samozřejmě zajímala tvorba českého režiséra v kontextu světové kinematografie. A Miloš Forman se v tomto ohledu úžasně prosadil. Na jeho tvorbě mě lákalo také to, že adaptoval literární díla, což nebývá úplně obvyklé u filmů, které najdou širší okruh publika. No a pak je tam další věc, která mě u Formana vždycky fascinovala a kterou pokládám za důležitou: jeho filmy jsou také obhajobou nebo vyjádřením touhy po svobodě. Po individuální svobodě. Ale nejenom to. On vlastně zkoumá také hranice a podmínky takové svobody. Ať už jde o postavení jedince vůči systému, vůči válce, v sexuálních otázkách nebo v umění a jinde. A to si myslím, že je na tvorbě Miloše Formana cenné. Pojďme k politice. Kam by musela situace dospět, aby občanští demokraté nejen začali uvažovat o předčasných volbách, ale současně se je pokusili prosadit? Na to je poměrně jednoduchá odpověď: bude to tehdy, až budou vyčerpány všechny možnosti, jak sestavit vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Je potřeba říct, že jsou předčasné volby tím úplně posledním krokem. Ostatně tak to také předpokládá ústava - nejprve se musí vyčerpat všechny pokusy a možnosti. Ale je tu jeden mýtus, na který musím upozornit a který bych chtěl vyvrátit. Zní takto: buďto bude Andrej Babiš premiér a vy ostatní mu to musíte nějak umožnit, anebo budeme mít předčasné volby, ve kterých budeme volit tak dlouho, dokud Andrej Babiš nebude zase premiér. (P.Fiala webOds) |
|
|
J. Holíček 17.4.2018 13:32Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Studená válka se už nemůže přestat ohřívat, až dříve či později dojde ke kritické hranici, za níž je jen tma „Operetní“ americký, britský a francouzský útok na Sýrii má řadu aspektů, které zatím jen stěží dohlédat. Zdá se jako velký úspěch, že díky silnému postoji Ruska „zatím“ nespustil rozsáhlou konfrontaci, která by nutně musela vyvrcholit jadernou konfrontací velmocí. Někdo si možná dokonce řekne – máme to už alespoň za sebou. Jenže tam opět patří to slovo „zatím“. Protože po této další zpackané demonstraci síly máme naopak bohužel teprve všechno před sebou. Úzkostlivá snaha agresorů vyhnout se přímého střetu s Ruskem vede povrchní komentátory k mylnému závěru, že vlastně dohromady o nic nešlo. Američané a Britové, aby „neztratili tvář“ si prostě trochu zastříleli – a zase se rozejdou na ubikace. Neznámý počet jejich raket (spíš bude platit, že jich bylo dvojnásobně než před rokem, tedy něco kolem stovky) z nichž zhruba třetinu syrská protiraketová obrana sestřelila, dopadl na města suverénního státu. Podle perverzního slovníku útočníků šlo o agresi „jednorázovou“ – a „byla ukončena“. |
|
|
H. Omar 17.4.2018 13:36Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Pokud jich byly stovky tak sestřelili tisíce, to je přeci jasné. :) Agresor neprojde. :) |
|
|
J. Holíček 17.4.2018 14:46Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. O to mně vůbec nejde. Jde o to, že furt prochází ten popleta co opisuje Hájka, který je tu za Hájkovou. :-)))) |
|
|
H. Omar 17.4.2018 14:55Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. No hrůza... |
|
|
K. Janyška 17.4.2018 13:44Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Vy jste agresor. USA musí bránit nárůstu vojenské necivilizované síly všude na světě. A dělají to. Kvůli sebeobraně a také kvůli nám, civilizovaným... Dzp. |
|
|
A. Goldbergová 17.4.2018 14:33Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Co máte, pane Holíčku, za nutkání kopírovat sem cizí části příspěvků z tak profláklých webu jako je Nová republika nebo Protiproud? |
|
|
J. Holíček 17.4.2018 15:55Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Už jsem objasnil. Naposledy jsem pro změnu okopíroval web ODS. :-)) |
|
|
M. Kolář 17.4.2018 14:47Re: JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET. Studenou válku ohřívá výhradně Putinův režim, ten napětí a obraz nepřítele potřebuje zcela nutně ke svému přežití .. Západní demokratické instituce nic takového nepotřebují. Je to dobře vidět právě v Evropě, kde až do ruské agrese proti Ukrajině byl celý východní okraj prostoru států NATO zcela nechráněný,s prakticky nulovou dislokací sil. Je to Rusko které začalo ohrožovat tento prostor a NATO pouze dosti vlažně reaguje.. Dle mého názoru reaguje až nedostatečně ... Pokud jde o akci v spojenců v Sýrii, byla zaměřená na položení alespoň nějaké meze zločinecké kampani sil Asada, Ruska a Íránu.. |
|
J. Václavíková 17.4.2018 13:21Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: https://technet.idnes.cz/sarin-syrie-analyza-experti-opcw-dqj-/vojenstvi.aspx?c=A170410_160316_vojenstvi_kuz Upozorńuji na pasáže ohledně rozkladu sarinu při vysoké teplotě (výbuch), uchovávání prekurzorů (nemusely být uskladňovány vedle sebe), pravděpodobnost vzniku účinné látky při výbuchu. Mimochodem, je komické, jak se tu někdo holedbá zkouškami z chemie, a přitom ho vůbec nenapadne, že sarin je uhlovodík, tudíž bude pravděpodobně při vysokých teplotách výbuchu oxidován :-) Co se omývání týká, při zasažení chlorem je přímo uváděno v zásadách první pomoci, u sarinu je otázka koncentrace zásadní, primárně účinkuje po vdechnutí, přes kůži až druhotně a v závislosti na koncentraci. Kterou právě voda naředí. |
|
|
K. Janyška 17.4.2018 13:23Re: Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: A co tím chcete říci ? Dzp. |
|
|
J. Václavíková 17.4.2018 13:34Re: Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: To je pro různé rusojehovisty, co tu bohapustě fabulují a dezinformují. |
|
|
P. Boublíková 17.4.2018 13:45Re: Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: Sarin není uhlovodík, nýbrž organofosfát. Koukám, že zrovna vás skutečná fakta moc neberou. |
|
|
J. Fialová 17.4.2018 14:05Re: Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: Ono i to "bude pravděpodobně při vysokých teplotách výbuchu oxidován :-)"... Oxiduje mi i stříbrný náramek. Mám za to, že důležité je že sarin je hořlavý, a při vysokých teplotách se rozkládá :) |
|
|
P. Boublíková 17.4.2018 14:09Re: Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: Při vysokých teplotách výbuchu zoxiduje fšecko. I paní Václaviková se svou kobylou by zoxidovala a nebyl by to hezký pohled. |
|
M. Varadinková 17.4.2018 14:18Re: Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: Jenže ty "vysoké teploty" můžete zajistit třeba v uzavřeném reaktoru, ale určitě ne při běžném zásahu budovy raketou. Možná v samotném epicetru výbuchu, ale určitě ne v celém objemu té budovy. Ta budova (včetně toho, co je uvnitř), bude poškozena především mechanicky. Jak píšou experti v článku, na který dala hloupá Václavíková sama odkaz, část toho sarinu se možná rozloží a zoxiduje na nějaké další, nejpíš rovněž jedovaté produkty, část sarinu se ale vypaří (jenže to pak zase při běžné teplotě ovzduší zkondezuje, že), část se roztýlí do ovzduší jako aerosol. Tím vznikde jedovatý mrak, který pak může zasáhnout mnohem větší území, než kdyby jen někdo tu chemickou munici jednotlivě použil. |
|
|
M. Varadinková 17.4.2018 14:05Re: Koho zajímají skutečná fakta, ne fabulace: Je to vůbec možné, abyste byla až tak moc blbá?:-))))) Nejen, že netušíte, co je po chemické stránce sarin (to není uhlovodík!), ale ten Vámi odkazovaný text dokonce přímo popisuje vznik jedovatého mraku po zásahu skladiště chemických zbraní! cituji z něj: .... ....Kdyby šlo o zásah výrobny, v závislosti na síle výbuchu a dosažené teplotě v místě exploze by zčásti došlo k tepelnému rozkladu sarinu. Část látky by se vypařila (teplota varu je okolo 150 °C) a zbylá část by byla do okolí rozmetána ve formě aerosolu nebo drobných kapek. Další chemikálie, které by mohly být teoreticky při explozi skladu uvolněny do vzduchu, jsou prekurzory z výroby, pomocné látky, jako jsou rozpouštědla pro chemické reakce, stabilizátory a zplodiny hoření těchto látek a na místě přítomných materiálů (např. stavební konstrukce, vybavení, apod.) Tyto látky mohou být při vdechování v menší míře rovněž toxické, i když samozřejmě méně než sarin Vzniklý oblak by byl unášen ve směru větru do určité vzdálenosti a než by došlo k jeho rozptýlení, mohl by u zasažených osob způsobit otravu. Vzdálenost od místa vzniku, kdy je oblak ještě toxický, závisí kromě jeho velikosti převážně na rychlostí větru, profilu terénu, teplotě a dalších atmosférických jevech..... |
