Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ARCHITEKTURA: Pětkrát na téma knihovna
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
RomanL 3.2.2009 15:26Re: Co tady chybí ... Je mi líto, ale já prostě rozdíl mezi originálem a digitalizovanou podobou díla také nejsem schopen rozlišit. Jsem totiž kulturní barbar a technokrat, kterému jde pouze o obsah a nikoliv o formu... A mládež už taky zdaleka nejsem. |
|
|
RomanL 3.2.2009 15:21Re: přesvědčit všechny majitele autorských práv, aby se jich vzdali... Jaké nosiče vydávali umělci ve 14 století? |
|
|
pra 3.2.2009 14:58Re: A jak je to s těmi novými knihovnami? O knihovnu zde vůbec nejde a nešlo. Šlo zde zejména o peníze a to z podvodně zakomponované veřejné zakázky na dodávku celé stavby. To je protizákonné -- stanovisko Evropské komise. Chtěl bych jenom ještě podotknout, že fasáda obchodního domu svým členěním připomíná Novou scénu Národního divadla, zavěšené zakrytí návrhu knihovny zase bylo aplikováno při zastřešení olympijského stadionu v Mnichově. Onehdá zveřejněný návrh rodinného domu v rouře od Kaplického, už byl též realizován při stavbě rodinného domu arch.Pragera. |
|
|
šakal 3.2.2009 14:27...Jéje, pane - zdravím!... ... |
|
|
chk 3.2.2009 14:26Re: přesvědčit všechny majitele autorských práv, aby se jich vzdali... To bohužel vtip není. Dřív hudebníky živilo vydání nosiče, dneska se neuživí bez šňůry koncertů. |
|
|
JaS 3.2.2009 14:23A jak je to s těmi novými knihovnami? Jde tam ještě vůbec o knihy? Nebo jen o to, jak ta stavba vypadá? |
|
|
chk 3.2.2009 14:23Re: "Jeho osud je však nejistý”?!? Myslím, že se mýlíte. Gaudí SF převzal již jako rozestavěnou novogotickou stavbu, ze které se ihned rozhodl udělat něco zcela jiného. Ten základ však zůstal. Gaudího problém byl v tom, že byl génius konstrukcí. Příliš se nezatěžoval statickými výpočty, ale své konstrukce navrhoval s citem, takže při přepočítání moderními metodami by zcela zjevně vyhověly. Z jeho návrhů se však zachovala jenom kresba bez detailů, pokud vím, proto bylo tak těžké pokračovat. I tak je to stavba zcela unikátní. |
|
|
krmič 3.2.2009 14:00Re: přesvědčit všechny majitele autorských práv, aby se jich vzdali... "uzivit se muzikou je diky tomu ted vice mene nemozne" - tak to byl vtip? |
|
|
mlg 3.2.2009 13:45Re: ...Ale prd, tetičko!... naprostý souhlas; jen bych k panu Ježkovi doplnil onoho tehdejšího dozorujícího ředitele odboru (nebo výše?) na MK ... |
|
|
Dr. Lusciniol 3.2.2009 12:41"Jeho osud je však nejistý”?!? pokr. Jak jiz zde prede mnou tak dobre znazornil kolega “sakal”, o navrhu ktery vzesel z tak neuveritelne nedbale pripravene souteze, s vysledkem vyvolavajicim tolik otazniku, si odvazuji tvrdit, ze jeho osud by byl naprosto jisty i kdyby jeho tvurce tak neocekavane neukoncil svoji pout na teto zemi. Proste navrh pana Kaplickeho byl jeste za jeho zivota jiz jak politicky (osobni “poradce” Pablbka) tak hospodarsky (nalezeni x miliard na prahu krize stoleti) ne li take nakonec i technicky (alespon v navrzene podobe) naprosto nepostavitelny. Simply: "Dead as a dodo". |
|
|
Dr. Lusciniol 3.2.2009 12:39"Jeho osud je však nejistý”?!? Chyba “dostavby” Sagrada Familia byla zcela zjevna jiz v roce 1987, kdyz jsem to misto tehdy navstivil. Co tam Gaudi zapocal bylo zprvu v te dobe (konec 19. stoleti) bezne novogotice, ale postupne se to v jeho hlave promenovalo ve stale osobitejsi tvaroslovi. Takto osobni praci po smrti jejiho tvurce neni mozne dokoncit v jeho (dosud jeste ne plne rozvinutych) zamererech. Kdo vi, jak by Gaudi dal sve dilo rozvijel, kdyby jej (v ostatne jiz pokrocilem veku) neporazila tramvaj? Nikdo. Proto poslednich par desetileti probihajici prace na Gaudiho nedokoncenem dile mi take pripadaji naprosto marne a zcestne. Lec, porovnani tak osobiteho navrhu, jako je Gaudiho Sagrada Familia, navic dokoncovaneho vice nez pul stoleti po tvurcove smrti a naprosto jinou technologii, s navrhem mnohem mene osobitym, kde konecny tvar (priznejme si, oproti prirovnavanemu prikladu,celkem banalni) byl jiz zcela dotvoren pri zahajeni stavebnich praci a dostaven (bez jakehokoliv preruseni, nebo technickych zmen) dva roky po smrti sveho tvurce, mi pripada podobme marne a scestne. V pripade pana Kaplickeho se jedna take bezesporu o velmi osobity navrh. Lec toliko v uplnem zarodku. Jeho zhmotneni (jestli vubec mozne) nebylo asi jeste ani v hlave sveho tvurce. Jinak by nas vsechny o tom jiste jiz davno poucil. Navic, Future System byl Jan Kaplicky a jeste pred jeho neocekavanym skonem jeho firma prochazela celkem bolestnym rozpadem. Pochybuji, ze nekdo z jeho par zamestnancu (co s nim meli zustat) by byl schopen jeho navrh patricne rozvinout a navic uskutecnit. Proto jiz z tohoto hlediska mne zarazi zminka pana kolegy Lukese, ze : “. Jeho osud je však nejistý”.
|
|
|
.. 3.2.2009 12:38Vážený pane profesore Jste architekt, knihovny Vás, zdá se, zajímají především jako stavby. Státní technickou knihovnu, která se dosud tísní v Klementinu, nazýváte Národní technická knihovna - ta teprve vzniká sloučením STK dalších subjektů. Asi nebudete vyložený knihomol. Přesto by mě hodně zajímal Váš podrobněji vyslovený názor na novou budovu NTK. Je kolem ní mnoho problémů organizačních. Vzniká sloučením fondů Státní technické knihovny a fondů knihoven ČVUT, resp. VŠCHT. To je první problém - 3 právnické osoby, 3 vlastnické subjekty ... Dále se ukázalo, že stavba je energeticky tak nehospodárná, že se jí už nyní ony zmíněné subjekty štítí. V době elektronických odborných knih, periodik a databází je největší objem transakcí prováděn formou vzdáleného přístupu - z práce, z domova. A proto, nebylo by lepší ponechat výstřední dílo architekta, který novinám sděloval, že "bude soud", popř. že tahle země si "dlouho neškrtne", historii? Připomínat soutěž je z výchovných důvodů dobře. Byla sehrána tak, že její předsedkyní byla dlouholetá životní i profesní družka vítěze, která "nepoznala" anonynymně podaný návrh tvůrce, jehož tvorba je rozpoznatelná i laikem - jde o manýru v krystalické formě. Ale blob vedle Hradu? - prosím NE. Stačí obludné vyústění tunelu Blanka. |
|
|
konet 3.2.2009 12:26Co tady chybí ... Co v Česku chybí, je fundovaná veřejná diskuse o kultuře obecně. Přestože by se měla odbývat především ve veřejnoprávních médiích, tak tam je kultura bita. Pak by ubylo lidí s vkusem zaseknutým v hodnotách 19. století. Svůj neblahý podíl na věci má i školství, které evidentně nedokáže nastavit ani po 20 letech kulturní standardy. Proto mládež nedokáže rozlišit mezi originálem visícím v galerii a digitalizovanou podobou díla na 17" displeji. To se týká i knih - nedovedu si představit, jak si vleže v posteli držím jednou rukou display a druhou mydlím myší po peřině ... Navíc se nabízí i otázka, co si která skupina představí pod pojmem kniha - mám na mysli obsah díla - ale to by byla už ta diskuse ... |
|
|
R.J. 3.2.2009 12:23Re: ...Ale prd, tetičko!... Ač nejsem odpůrce blobu, musím souhlasit se Šakalem, trefné. |
|
|
R.J. 3.2.2009 12:19Re: Funkci knihoven je třeba přehodnotit Ano, to je stránka věci, která je ve všech diskuzích v pozadí, funkčnost, ta by měla být na prvním místě, z toho pak nakonec vyjde nějaký tvar budovy. Souhlas Tise. Když jsem se ptal, kde si v "blobu" uschovám svoje kolo, koukali na mě jak na idiota,chápu, že knihovna řeší hlavně "knihu a službu", ale přeci jen, knihovna pro třetí tisíciletí? Aby to nedopadlo jako "Tančící dům", jak tu psali občas "uživatelé" , uvnitř bordel, kape voda, klimatizace stojí za drek a pod. Přitom je to hezký barák, mě se líbí, ale je to podle pořekadla, "navrch huj, uvnitř fuj". |
|
|
yorik 3.2.2009 12:08Kaplického knihovna nebude možná tak Kaplického socha, jako smírčí kříž. |
|
|
R.J. 3.2.2009 12:08Re: Nebotřebujeme budovy, potřebujeme digitalizaci To by nebylo špatné, ale pořád to neřeší tu prvotní potřebu pro zhruba dvacet milionů knih. |
|
|
Kamil P. 3.2.2009 11:49Re: přesvědčit všechny majitele autorských práv, aby se jich vzdali... tak trochu ty vase nazory pripominaji doby nedavno minule, kdy vsechno jako patrilo lidu (presto se ale muselo za vsechno platit). diky digitalizaci se uz podarilo rozkrast podstatnou cast hudby, a uzivit se muzikou je diky tomu ted vice mene nemozne. a nyni by to podle vaseho vkusu melo volne prejit i na rozkradani tistenych textu, na nez pozadujete jako sebevedomy uzivatel internetu, (ktery preci plati flat-rate) take neomezeny pristup. popripade pristup za poplatek mensi nez maly. doufam, ze takovi chytrolini jako vy budou muset jeste dlouho cekat! |
|
|
qwert 3.2.2009 11:41Re: Nebotřebujeme budovy, potřebujeme digitalizaci Trend je takový, že vznikají volně přístupné databáze knih ve formátu pdf a knihkupectví a univerzity se začínají vybavovat mašinami, které vám na počkání (do 10-15 minut) vyrobí ze zvoleného pdf výtisk, který automaticky sešijí či slepí do formátu klasické knihy. |
|
|
qwert 3.2.2009 11:36Nebotřebujeme budovy, potřebujeme digitalizaci Za ty peníze by se všechny ty knihy daly převést do digitální podoby. S autorskými právy není problém, poplatky jsou hrazeny v každé okopírované stránce či v každém CD/DVD nosiči. |
|
|
jkotek 3.2.2009 11:08Liberecka knihovna je hnusna! ...protoze ji nestavel Syner. (a proto mela jeji reditelka opletacky s policii...) |
|
|
Saul 3.2.2009 11:07Re: ...Ale prd, tetičko!... Šakale, tohle jste napsal výborně. Myslím, že není co dodat. |
|
|
LJG 3.2.2009 11:05Re: ...Ale prd, tetičko!... Ano. Výstižné shrnutí.S improvizací a pěti poučkami z rychlokurzu pro manažery u tak velkého projektu nevystačíte. A tak to krachlo a rozplizlo se to. |
|
|
chk 3.2.2009 10:57Prosba na autora Nemohl byste napsat článek o nové knihovně v Káhiře? Koneckonců je to také dílo architekta českého původu, působícího v Norsku. Mohlo by to být poučné. |
|
|
chk 3.2.2009 10:53Re: Ano i ne "Kaplického blobu". Nevěřím tomu, že by to někdo při dané technologické složitosti (především té podzemní části) postavil jenom za čtyři miliardy. Jinak souhlasím |
|
|
chk 3.2.2009 10:51Re: Velcí umělci V knihovně ve Vancouveru jsem byl. Vzhledem k tomu, že v tom městě je nejstarší stavba asi dvěstě let stará (tuším skupina malých dřevěných domků) a v drtivé většině se jeho architektura skládá spíše z "funkčních" staveb, beru jeho knihovnu jako dobrý architektonický počin, přinášející městu jistou tvář, asi jako Canada place dole u vody a vyhlídková věž na Harbour centru. |
|
|
Ladislav N 3.2.2009 10:51Re: přesvědčit všechny majitele autorských práv, aby se jich vzdali... Tak jo. Než se dohodnou na pravidlech a ceně, tak se bude všechno distribuovat po síti prakticky bezplatně. To je podobné, jako když se najde dost velká parta idiotů, kterým je moc 30 Kč za lék "zdarma", tak holt budou mít omezené služby. Já jsem ochoten za digitalizovanou knihu zaplatit rozumný poplatek přímo autorovi či vydavateli, ale musí to být snadné přes počítač odkudkoliv. Knihovnu "zdarma", která mi neposkytne ani placenou službu s odvoláním na "ochranu autorských práv", vlastně na nic nepotřebuju. Je to zcela zbytečný mezičlánek. Samozřejmě vývoj nesmí nabrat absurdní směr jako v hudbě, kde vám distributor nabízí hudbu ve formátech se ztrátovou kompresí (a tedy ve snížené kvalitě) v ceně vyšší, než stojí CD v kamenném obchodě.... |
|
|
chk 3.2.2009 10:46Re: Chybička je možná tady To že jsou ty paneláky vidět ještě neznamená, že to nikomu nevadí. Ale za komančů, když se ta paneláky stavěly, by mohli také za podobný názor (vyslovený nahlas a svobodně) pěkně skřípnout. Naštěstí je pražský smog po většinu roku natolik milosrdný, že povětšinou splývají s jeho šedivou clonou |
|
|
Tis 3.2.2009 10:39Funkci knihoven je třeba přehodnotit Vědecký pracovník v současné době kupuje minimum knih a skoro žádné vědecké časopisy. Všechno najde na internetu. Než by se Kaplického knihovna postavila byla by zastaralá. Počkal bych až jak bude fungova nová technická knihovna v Dejvicích. Páni archtekti by měli především hledět na funkčnost a pak na vzhled, což se dá docela dobře skloubit. |
|
|
JH 3.2.2009 10:37Máte sice teoreticky pravdu pane Ladislave N., ale aby se to ubíralo tímto směrem, tak nejde v podstatě o techniku, ale o to, zda se vám podaří 1. přesvědčit všechny majitele autorských práv, aby se jich vzdali, 2. nebo čekat 50-70 let až vyprší, 3. přesvědčit někoho nebo nějakou instituci, aby budoucím autorům platila za sepisování knih místo nakladatelství. Když to dokážete, tak klobouk dolů! :-) |
