28.7.2016 | Svátek má Viktor






VĚDA: Záhada kruhů v obilí objasněna?

31.12.2011

Od 40. let minulého století pozornost mnoha vědců přitahovaly v atmosféře naší pla­nety se vyskytující nejrůznější pohybující se objekty, v době jejich pozorování neurčeného původu, jimž se roku 1953 dostává pojmenování Unidentified Flying Objects (UFO), tedy "neinetifikované létající objekty" (NLO), které se po jejich přesnějším určení stávají identifikovanými létajícími ob­jekty (ILO).

Samozřejmě se to­hoto tématu ujaly bulvární plátky po celém světě, Českou republiku posléze nevyjímaje, kdy naši novináři, neznalí dané pro­blematiky a často i anglického jazyka, si obyčejně pletou "objekty" s "před­měty" a termín "neidentifikované" zaměňují za "neidentifiko­va­telné". V roce 1947 se v souvislosti s neidentifikovanými létajícími objekty v USA objevují tzv. "léta­jící talíře", které se rychle zabydlely v žurnalistickém slovníku po celém světě - ovšem s vědou ne­měl tento termín, považující UFO za koráby mimozemských civilizací, vůbec nic společného. Pro­blém UFO a problém mimozemských ci­vilizací jsou dvě různé otázky co do výchozího přístupu i metod vědeckého zkoumání. Zatímco pátrání po mimozemských civilizacích je od počátku pojí­máno jako snaha o navázání kontaktu s nimi, problém UFO představuje výzkum všech neidentifi­kovaných létajících objektů, které jsou pozorovány v zemské atmosféře a v blízkém kosmickém prostoru. Spojování těchto dvou pro­blémů je nejen nekorektní, ale především ne­správné.

Neidentifikované objekty pochopitelně přitahovaly pozornost meteorologů, neboť se některé z nich zdály sou­viset s poněkud záhadnými kruhy v obilí. Jeden z prvních popisů kruhů v obilí ve vědecké literatuře pochází z července roku 1880, kdy jej publikoval J. Rand Capron (The reference is Na­ture, volume 22, pp 290-291, 29 July 1880). Kruhy nebyly meteorology po celém světě pozorovány jen v zemědělských plodi­nách (pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, řepka, hořčice, cukrová řepa, fazole, špenát, tabák, rýže), ale i v jiných porostech (tráva, rákos), dokonce i v písku, na sněhu či v ledu zamrzlých rybníků a jezer (kruhy v ledu se u nás zabýval například RNDr. Jaromír Vaňura). Tento anomální jev byl ozna­čen termínem Cirkles Effekt, tedy "kruhový efekt". Byly tak nazvány kruhové či prstencové útvary objevující se bez zjevné příčiny v terénu, přičemž nejlépe pozorova­telné byly na polích (jejich průměr se pohybuje obyčejně zhruba od 1 do 50 metrů), kde jsou mo­delované polehlým obilím či jinou zemědělskou plodinou a kde je provázen je­jich vznik nejrůzněj­šími zvuko­vými, svě­telnými, magnetickými a elektrickými jevy.

Pro jejich zprvu záhadný či mysteriózní charakter začaly být kruhy v obilí vyhledávány nejrůzněj­šími záhadology, mystiky, přírodními léčiteli, ale i všelijakými senzacechtivými zvědavci a rece­sisty. A tak nejenže se nejrůznější nadšenci chodili do kruhů modlit a "nabírat energie", záhy začali tyto kruhy též napodobovat a vylepšovat. Obzvláště poté, co se v 70. letech minulého století obje­vily v USA i západní Evropě prvky výtvarného směru zvaného Performance Art, se kterým se se­tkáváme i v Čechách. Mo­tivy a objekty tohoto uměleckého hnutí jsou tak rozmanité jako jejich autoři sami, přičemž zde platí zásada, že výsledné umělecké dílo není na prodej. To může být jak tajemné či humorné, tak i šokující nebo děsivé, ale nezáleží na tom, které z těchto přídavných jmen je charakterizuje - hlavně musí být zapamatovatelné. A tak je pochopitelné, že se dnes na lukách a polích vedle nenápadných kruhových či prstencových útvarů objevují i důmyslné obrazce všelijakých rozměrů a různých forem (označované za agrosymboly), od složitých pikto­gramů až po mapy světa či matematické vzorce, ve kterých performeři našli další možnost sebere­alizace. A i když se některé performance mohou zdát pobuřující či veřejnost matoucí, je třeba si zde připomenout výrok známého performera prof. Milana Knížáka, jenž před časem v souvisloti s neprofesionální výtvarnou tvorbou pro­hlásil: "Lepší než se nudit a brát drogy nebo přepa­dávat v parku důchodce."

V roce 1974 fyzik George Terence Meaden, odborník v oboru nízkých teplot a studeného plazmatu, zakládá spolu s mezinárodně uznávaným časopisem Journal of Meteorology též organi­zaci TORRO (Tornado and Storm Research Organisation) v jejímž rámci začíná v Anglii působit i oddělení CERES (Circles Effect Research Unit), které na konci sedmdesátých let zahájilo syste­matické monitorování a zkoumání anomál­ního jevu zvaného kruhový efekt. Journal of Meteoro­logy uveřejňoval odborné články především o výsled­cích výzkumů v oblasti atmosférických vírů, tornád a kulových blesků. Do roku 1989 se v něm objevily zhruba dva tucty článků o kruhovém efektu, ale od roku 1991 se časopis věnoval tomuto tématu častěji, což bylo dáno především sys­tematickým pozorováním anomálního jevu v rámci projektu CERES. Dr. Me­aden, působící před založením této výzkumné organizace jako profesor fyziky na kanadské univerzitě v Halifaxu a jako asistent na Oxfordské univerzitě, přichází roku 1989 s monografií zevrubně popisující kruhový efekt [1], přičemž byl i jedním z organizátorů první mezinární konference věnované tomuto jevu [2]. Dr. Meaden, osobně zkoumající více než 500 kruhových efektů v místě je­jich výskytu, dochází ve své publikaci k závěru, že původ a příčina tohoto pro laiky záhadného fe­noménu ve skutečnosti tkví v elektrizovaných vírech, v nichž je určité procento atomů a molekul vzdušné hmoty a vodních par ionizo­váno. Víry, v nichž prach a ostatní částice jsou nositelé jak negativních, tak i po­zitivních iontů, mohou vyka­zovat elektrostatický charakter. Rychle rotující plazmový vír vytváří in­tenzivní elektrické a magnetické pole, doprovázené dobře pozorovatelnými zvukovými, optickými a elek­tromagnetickými jevy. Po zániku plazmo­vého víru pak v terénu přetrvává výsledek vlastního me­chanického působení víru ve formě kruhového efektu.

To je tedy důvod, poroč se na místech vzniku kruhových efektů objevují tajemné zvuky, popiso­vané jako syčení, skřípání, bzučení, kňučení, či kvílení. Optické jevy mohou mít kulovou formu, která se pod vlivem různorodých fyzikálních podmínek může měnit přes formu protažených elip­soidů až k diskovité formě, což vedlo v Anglii náhodné pozorovatele mnohdy k tomu, že označovali tyto přírodní jevy za "létající talíře". Elektromag­netická aktivita (podobně jako je tomu u vírů torná­dového typu) se projevuje vyzařováním elektromagnetic­kých vln schop­ných rušit činnost rádio­vého, televizního i radarového zařízení. Byly zaznamenány též případy, kdy magnetické složky těchto fyzikálních polí ovlivňovaly činnost kompasu, elek­troniku motorových vo­zidel, dokonce i me­chanizmus elektronických (quartzových) náramkových hodinek (podobně jako byly poruchy tako­výchto hodinek v červenci letošního roku na Sicílii způsobeny elektromagnetic­kými jevy před­chá­zejí­cími erupci sopky Etny).

A tak všem, kdo projevují o kruhy v obilí hlubší zájem, doporučuji nahlédnout alespoň do publikace Circles from the Sky [3] nebo si přečíst články, které publikovali spolupracovníci doktora Meadena, např. profesor John Snow (Purdue University) a dr. Tokio Kikuchi (Kochi University), nebo Yoshi­hiko Ohtsuki, profesor fyziky na univerzitě Waseda v Tokiu. Pak také pochopíte, jak produkce per­for­merů coby falzifikátorů tohoto pří­rodního jevu, na počátku 90. let poutající zájem médií, vlastně ohrozila seriózní výzkum. Nutno zde závěrem podotknout, že Stephen Hawking, jako jeden z nejslavnějších a nejuznávanějších fyziků, který se dnes vážně zamýšlí nad případným kontaktem s mimozemšťany, roku 1992 prohlásil: "Kruhy v kukuřici jsou buď falešné, nebo je tvoří víry pohy­bujícího se vzdu­chu." A jak se v následujících letech ukázalo, obě tyto verze řešení záhad kupí­cích se kolem kruhového efektu plně vystihují realitu.

Doporučená literatura:

[1] G. T. Meaden - The Circles Effect and Its Mysteries. Bradford-on-Avon, Artetech 1989.

[2] Circles from the Sky: Proceedings of the First International Conference on the Circles Effect at Oxford, Hardcover - 27 Jun 1991.

[3] Circles from the Sky: Proceedings of the First International Conference On The Circles Effect At Oxford edited by Dr. George Terence Meaden. Published by Souvenir Press (Educational & Aca­demic) Ltd., London 1991.

http://karelwagner.blog.idnes.cz



Diskuse


P. Rudolf
17:28
1.1.2012

K. Wágner
16:27
4.1.2012

T. Heřman
a
23:32
31.12.2011

V. Vérosta
6:58
31.12.2011

počet příspěvků: 6, poslední 4.1.2012 04:27









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.