30.7.2016 | Svátek má Bořivoj






VE VZDUCHU: Čechoviny 88

1.7.2010

Diskuze kolem havárie polského speciálu nekončí. Z valné části to jsou ptákoviny nekonečného kalibru. Poslední hovadinou, kterou jsem zachytil, jsou výškoměry. Už za komunistů měly všechny ruské mašiny výškoměr ocejchovaný ve feetech, jinak by se nemohly pohybovat nad většinou světa. Stejně jako se všude v letecké dopravě vztahuje čas k GMT, nebo zulu, což je jiné označení pro totéž. My jsme v létě od tohoto času -2 hodiny, v zimě -1 hodinu.

Rozdílem v nastavení výškoměru bylo nastavení tlaku. V zemích Varšavské smlouvy se výškoměr nastavoval na nulu podle tlaku na cílovém letišti (QFE), čili plocha letiště byla nula, i když byla třeba v nadmořské výšce 1200 metrů. Všude jinde ve světě se výškoměry nastavují podle tlaku na hladině moře, čili na absolutní nule (QNH). Nevím podle čeho v současnosti létají Rusové, ale většina bývalých zemí komunistického bloku přešla na západní standardy. Ostatně nízko nad zemí ukazují výškoměry stejně kraviny, takže se sestup při nízké viditelnosti dělá podle přístrojů, například ILS nebo MWLS. Ovšem pro oba systémy musí být adekvátní zařízení na zemi a takové zařízení na továrním letišti leteckých opraven nebylo.

Úžasná hloupost byla také výpověď „očitých svědků“, kteří slyšeli po dopadu letadla na zem střelbu. Dejte si tlakovou láhev naplněnou kyslíkem do ohně a za chvíli uslyšíte také pěknou šupu - a budete rádi, když vám to nenamlátí teletinu. A těch kyslíkových lahví je na palubě letadla nejméně deset, ale u vládního speciálu jich asi bude nejspíš víc - plus velká lahev pro posádku. Nevím jestli měli Poláci v letadle namontovány chemické vyvíječe kyslíku, které jsou již léta standardem ve všech dopravních letadlech na Západě. Nebo jestli mají jednu centrální láhev pro cestující, jako to měl například Boeing 727 blahé paměti. V těchto lahvích je tlak kolem 1700 Psi. A ty už dají pěknou ránu!

Čechoviny 88 a

Dostal jsem předběžnou zprávu o nehodě v ruštině. Tam se uvádí, že se dohlednost na letišti začala prudce zhoršovat po deváté hodině. Kolem desáté provedla přiblížení na letiště IL 76 Federální ochranné služby a pro nízkou dohlednost přerušila pokus o přistání a divertovala na záložní letiště; a to byla posádka, která toto letiště dobře znala! Díky řece Dněpr, která teče velmi blízko letiště, se zde mlhy vyskytují velmi často. Rychle se vytvářejí a rychle mizí. Po dvanácté hodině v ten den nebylo již po mlze ani památky. Nevím, proč se kolem celkem jasného důvodu nehody vyrojily takové ptákoviny. Jsem asi ten poslední, kdo by po čtyřicetileté zkušenosti s Rusy jim ještě fandil, ale vidět za vším spiknutí je také hloupost.

Konečně zveřejnila vyšetřující komise fakt, že těsně před nehodou byl v kabině někdo další, kdo nebyl členem posádky. Nejspíš to byl vrchní velitel letectva. Moc bych za to nedal, že přistání dal posádce rozkazem. A tak byl rozkaz splněn… Takže to je asi všechno k nehodě. Během psaní tohoto článku Poláci zveřejnili záznam hovorů v pilotní kabině. Sami můžete posoudit, jak moc jsem se mýlil.

Dostal jsem prohlášení CZALPA, což je profesní sdružení dopravních pilotů, kde protestují proti uveřejnění přepisu rozhovorů v pilotní kabině. Jednak je to proti všem mezinárodním předpisům zveřejňovat tyto záznamy, když není uzavřeno vyšetřování nehody, o etice nemluvě. Dovolil bych se k tomu také připojit. Nad tím, že to Poláci zveřejnili, zůstává rozum stát. Že to potom ochotně převzala senzacechtivá média, která do té doby psala většinou o nehodě kraviny, to se dá pochopit.

Měl jsem noční a měnili jsme kolo na Boeingu 737. Letadlo nám přitáhli před hangár abychom na to viděli. Dnes byla další deštivá a chladná noc. Naštěstí ve chvíli, kdy jsme kolo měnili, zrovna nepršelo, takže jsme se nemuseli válet ve vodě. Déšť a mraky ve dne nepřispějí k dobré náladě. Člověka bere depka a má dojem, že všechno stojí za prd. A k tomu ještě u mne přispělo, že když jsem vypisoval papíry po výměně kola v kokpitu letadla, koukal jsem kolem sebe a na stojánce vedle stál jeden Airbus A310 a druhý byl vidět otevřenými vraty hangáru. Oba jsou již v bílém, loga a barvy ČSA zmizely. Smutný konec dálkové flotily ČSA. Obě letadla čekají na přelet k novým majitelům. ČSA létalo dálkové linky od roku 1957. Až moderní manažeři dokázali z jedné z nejstabilnějších společností v Evropě udělat regionálního dopravce živořícího na pokraji zájmu.

Čechoviny 88 b

Foto: Michal Slabý, planes.cz

Když jsem viděl před volbami vedle Paroubka stát usmívajícího se Tvrdíka, vzpomněl jsem si na svůj umírající podnik. Vzpomněl jsem si také na to, jak jsem se vracel po půlnoci z práce, na svodidle na starém letišti balancoval bavorák a vedle něj stál tentýž člověk, který se stejně přiblble usmíval. Pak se nehoda vyřídila domluvou, protože Tvrdík chodil do stejného bordelu jako Staník, jeho největší kamarád. A tak, když „Luftjarda“ poslal Aerolinku ke všem čertům poté, co nesmyslně objednal neuvěřitelné množství Airbusů (že by za skromný příspěvek na předvolební kampaň ČSSD?), odešel držet deštník svému guru. Když jsem ho poslouchal, jak zasvěceně vypráví o úplatcích, začal jsem řvát na skleněnou obrazovku: „Ty bys v normálním státě seděl za mřížemi!" - Tady bych si dovolil poznámku, že po volbách i Paroubek poznal, že jeho držák na deštník dosáhl svého duševního maxima, když vydával ručníky ve vojenských lázních. Další funkce, jako ministrování a vedení aerolinky, byly něco jako science fiction, prostě nad jeho síly.

Po Tvrdíkovi nastoupili supermanažeři MBA, kteří neustále prezentovali zejména sami sebe. Vyhlašovali bojová hesla jako “Pomozte nám roztáčet motory!“, „Budeme společně šlapat do pedálů!“ a podobné kraviny a kromě monstrózních sebeprezentací, jakými bylo dvojí setkání s prezidentem, podávání zmrzliny (dokonce se zpěváčky z Těžkého Pokondru, kteří zapěli všemi zaměstnanci oblíbenou píseň „Dřou fest“) a křty letadel s umělým kouřem a s Terezou Maxovou, za které vyhodili milióny oknem, nic kloudného neudělali. Zrušili dálkovou dopravu, přestože hned po nástupu do funkcí tvrdili, že prioritou je vyřešení dálkové dopravy. Ano, vyřešili jí tím, že ji zrušili. A bylo!

A tak jenom můžeme s úžasem koukat na to, jak stejný čas, co se vracely mašiny z New Yorku a z Montrealu, po čtyřiceti létech obsadila Delta. Můžeme jenom závidět Malevu a LOTu jejich 767, jak létají vesele dálkové linky. Dodnes mi nikdo nedokázal vysvětlit, jak mohla prodělávat linka plná cestujících, kteří za letenku zaplatili - a rozhodně to nebyla cena na úrovni „low cost“. Sice nějaký ekonom vyprávěl v televizi, že typ A310 není dálkovou mašinou a že tudíž, i když je plný cestujících, je prodělečný, ale proč tedy se stejným typem létá do Evropy soukromá kanadská společnost AirTransat ? Že by ji financoval nějaký filantrop? Já tomu nerozumím asi proto, že dělám na letišti teprve čtyřicet let…

Tak nám opustily Ruzyň tmavomodré mašiny s nápisem Fischer na trupu. Kupodivu, opustily letiště vzduchem, což považuji za čin hodný členů společnosti přátel bezdechého vzrušení. Po pěti létech stání ve vlhku a dešti, kdy podmínky pražské Ruzyně jsou na hony vzdálené podmínkám v Marana Air Park, kde je sucho s stálá teplota. Oba tyto Boeingy 737- 300 zakoupila v dražbě jakási společnost Aersale Inc. z Floridy. Letadla stála na Ruzyni pět let, většinu času bez jakékoliv konzervace. Ještě, když se někdo o ně staral, tak byly sundány a uskladněny motory. Ale opět bez konzervace. Všechny elektrické zástrčky a trubky od systémů, které spojují drak letadla a motory, byly jenom zabaleny do igelitových pytlíků, což vlivem povětrnostních podmínek brzy vzalo zasvé. O tom, jak vypadal interiér nevětraného letadla, snad ani nemusím vyprávět. Američané koupili v aukci letadla za celkem směšnou cenu; mám dojem že za parkování na Ruzyni zaplatí víc než za letadlo, protože parkovací poplatky za letadla nikdo neplatil a tuším, že za tento typ letadla to dělá 1200 USD za 24 hodin!

Čechoviny 88 c

Američanům se finanční požadavky ČSA za generální opravu zchátralých letadel zdály přemrštěné, a tak si tuto opravu objednali v Rumunsku, prý za poloviční cenu.. Jestli je to u stejné společnosti, u které měly aerolinie také tuším jednoho Boeinga na generálce, tak musím říci, že to jsou odvážní hoši. Asi je to levná firma, ale generálka se potom dodělávala několik dní ještě v Praze, protože na letadle byly fatální závady. Rumunští mechanici nicméně čtrnáct dní pilně pracovali na uschopnění letadel pro technický přelet do Bukurešti. Letadla mají málo nalétáno, vyrobená byla v roce 1997 a uzemněná v roce 2005. Myslím si ale, že zub času u takto skladovaných letadel napáchá víc škody, než kdyby létala každý den. Dost možná, že se s nimi ještě v Praze setkáme!

***********

knihy Honzy Čecha
Knihy si můžete objednat zde

Převzato z Planes.cz se souhlasem autora



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Diskuse


L. Ott
15:40
1.7.2010

J. Pašek
14:57
1.7.2010

J. Hanzal
9:18
1.7.2010

J. Valenta
6:53
1.7.2010

počet příspěvků: 5, poslední 1.7.2010 03:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.