10.5.2024 | Svátek má Blažena


Ukázka realpolitiky

10.8.2016

Nikdo z nás nebyl jako moucha na stropě v jednací síni při setkání Putin – Erdogan. Oficiální výsledek zní, že dochází k usmíření a napsání nového listu historie. No, ty staré listy historie jsou plné válečných střetů mezi Ruskem a Tureckem, ale budiž, kdo by si přál válku kdekoli na světě.

Viděli jsme fotky obou státníků. Na objímačku to nevypadalo. Erdogan napsal Putinovi omluvu neomluvu za sestřelený letoun a pilot stojí před soudem (za údajnou účast v puči). A Turek jel za Rusem, nikoli Rus za Turkem, i to o něčem svědčí.

Erdogan se hodně ohání reakcí na puč a výrazně oceňuje ruský postoj. Ovšem i západní předáci ho podpořili proti puči a není pravda, že by puč – přinejmenším oficiálně – schvalovali. Co ale budí podiv a pochyby, je masivní čistka ve všech slojích veřejného života a z ní plynoucí otázka, zda puč nebyl jen záminkou k politickému masakru. To jen na okraj.

Schůzka měla konkrétní vyústění, byl učiněn přinejmenším slovní krok k realizaci plynovodu, který by do Evropy dopravoval to z mála, co je Rusko schopné produkovat, tedy plyn. Přinejmenším oficiálně nezaznělo nic o postoji vůči syrské občanské válce, kde obě strany stojí na opačné pozici. Navíc se obě strany angažovaly tak silně, že je za dané situace asi nemožné, aby se jedna nebo druhá stáhla. Znamenalo by to krach pro dosavadního chráněnce, to za prvé, a bylo by to obzvlášť problematické za situace, kdy na bojištích je v podstatě rovnovážný stav. Je tedy možné, že jak Putin, tak Erdogan uvolní stavidla obchodu a jeden i druhý budou dál točit klikou toho strašného mlýnku na maso.

Je to hnusné, je to cynické a jmenuje se to reálná politika.

Aston Ondřej Neff