Začněme zopakováním statistické nepravděpodobnosti či spíš nehoráznosti, že by jen naše planeta mezi miliardami dalších planet měla být ta tolik unikátní, jedna jediná, s životem, o němž tvrdíváme, že je inteligentní.. Existenci mimozemšťanů, úkazy oněch UFO (Unidentified Flying Objects) vzdor jejich početnosti a mnohonásobným svědectvím všechny vládní úřady, aspoň prozatím, popírají.

Přibývá knih, encyklopedií, zrodily se bataliony badatelů. V jednom vysvětlení se vše svádělo na studenou válku: že to jsou zvláštní nové stroje, které Sovětům vymysleli zajatí nacisté a že si Západ nemůže dovolit přiznání, jak je pozadu. Americká vláda vytváří vyšetřovací komise kvůli kdejaké pitomině, ale když přijde na UFO, s něčím se začne, aniž se kdy kloudně dokončí. NASA se rovněž do něčeho takového pouštěla. Letectvo už v padesátých letech oznámilo, že všechna nevysvětlitelná fenomena jsou vysvětlitelná. Tečka. Letectvo najalo významného odborníka, aby existenci UFO vyvrátil – profesor Hynek, jméno dost české, že ano. Skeptický expert Hynek zjišťoval, a čím víc zjišťoval, tím víc váhal a tím míň ho vládní kruhy citovaly. Pak umřel, takže nevíme, zda úplně změnil názor.

Hudson Valley, New York, 1983-1986: spousta lidí opakovaně viděla UFO ve tvaru trojúhelníku.

Area 51, Nevada, 1992: Vojenská experimentální základna, tak tajná, že Pentagon, vzdor přemíře přesvědčivých důkazů, popírá její existenci. Již několikrát – i v pozdějších letech - se UFO nad základnou vznášelo.

Gulf Breeze, Florida, 1987, 1993: fotografické a video záznamy. Bob Oechsler, UFO Investigation Analyst, potvrdil, že technologie pohybovat se takovou rychlostí zde na světě neexistuje.

Kennedy Center, Florida, 1993: při vyslání raketoplánu Columbia, přítomnost UFO na videokamery zachytili nejen amatéři, ale i oficiální NASA. Tamtéž, v září 1991, kamera raketoplánu Discovery rovněž pořídila záznam UFO. John C. Kasher, profesor fyziky, podílející se na vládním programu mimoplanetární obrany (tzv. Star Wars) vyjádřil přesvědčení o naprosté věrohodnosti tohoto důkazu.

Phoenix, Arizona: 13. března, 1977, v 21:30 místního času, tisíce lidí vidělo a velké množství videokamer zaznamenalo na obloze čtveřici světel pohybujících se značnou, dosavadní technologií nedosažitelnou rychlostí. Když požádáni o vysvětlení, mluvčí armády napřed trpěli nedoslýchavostí, poté poskytovali nepřesvědčivé, vzájemně se vylučující verze.

Jižní oblast státu Illinois: 5. ledna 2000 po soumraku, šest svědků popsalo přítomnost obrovského ozářeného objektu ve tvaru dvoupatrové krychle, naprosto bez hlesu, s červeným blikajícím světlem v oknech. Po zavolání na tísňové číslo 911, ve 4 hodiny ráno policista (State Trooper) se po silnici č. 50 v okrsku Lebanon jel přesvědčit. Svůj nález oznámil centrále, kam 22 minut poté přišla táž policejní zpráva z místa Shiloh, následovaná o dalších šest minut z místa Millstadt. Poslední oznámení zastihlo centrálu ve 4 hodiny 37 minut. Všichni svědci nezávisle na sobě udělali a předložili identický nákres spatřeného UFO.

Neil Armstrong a Buzz Aldrin, kteří v červenci 1969 jako první pozemšťané vstoupili na Měsíc, různá UFO též fotografovali.

Traffic controllers – personál řídící leteckou dopravu - již mnohokrát zažil vizuální kontakt s UFO, ale nic se neobjevilo na jejich radarové obrazovce. Rovněž mnohokrát po setkání s UFO se některé přístroje pilotů rozjančily a jiné úplně zhasly.

Úkazy se množí i v jiných částech světa: Mexiko, 1953, videozáznam na letecké přehlídce, jak UFO se připojilo k eskadře helikoptér; 1994, další zážitek v Monterey, Mexiko; Ekvador, 1995, svědectví 500 osob spolu s detailním videozáznamem pohybujícího se objektu ve tvaru šesticípé hvězdy; v roce 1995 úkazy nad Beijingem, Stuttgartem, též v Anglii, kde déle než jednu hodinu trvající přítomnost UFO zachytila videokamera; Quito, Ekvador, 1996; Lima, Peru, 1999. V Kanadě, místě West Carlton, v roce 1991 se na malé farmě podařilo na videu zachytit přistání UFO - disk v průměru osmi metrů. Bob Exler, odborník, dříve ve službách NASA, vyhodnotil tento záznam jako jeden z nejlíp dokumentovaných UFO případů v historii.

Nejedná se o pouhé spatření UFO, ale také jejich posádek: Lidí, kteří tvrdí, že se setkali s mimozemšťany, jsou už tisíce. Nelze vyloučit množství bláznů, všelijakých pošuků, ale jak třeba poznamenal známý UFO badatel Larry Lowe, mezi svědky jsou lidé z různých zemí, různého věku, vzdělání, inteligence, náboženství a přitom totožně popisují své zážitky. Už v roce 1954 tři osoby ve Venezuele dost přesvědčivě popsaly setkání s posádkou UFO. Vzpomínám na televizní dokument z Kanady, interview s farmářem jménem Meyer. Mluvil se silným německým přízvukem, tvrdil, že s mimozemšťany hovořil, aniž se ale svěřil, jakou že to bylo řečí, a reportér se ho na tuto zajímavost zapomněl zeptat.

V roce 1992 se na hodně prestižním učilišti Massachusetts Institute of Technology konala konference o Abduction Alien Phenomena - nejen o setkání s mimozemšťany, ale jejich pokusy o únos.

Každému z nás se ve spánku ledacos zdá a tolik prapodivná svědectví se snažili ověřovat psychologové. Svědky dostali do hypnózy a ti v ní své zkušenosti opakovali.

Dva případy, oba notně bizarní. První, ze státu Maine, je znám jako Alegash Abduction – únos v divočině téhož jména. Čtyři muži v dospělém věku (Charlie Foltz, Chuck Rak, Jim Weiner, Jack Weiner) odjeli na pár dní tábořit a rybařit. Usadili se u liduprázdného jezera a rozdělali táborový oheň, aby tak měli orientaci, až se budou po jezeře vracet z nočního rybaření. Seděli kolem ohně s pocitem, že se na ně za zády někdo dívá. Poté, když usedli do kanoe a pádlovali, objevil se nad nimi ozářený objekt, zcela bez hlesu. Když se objekt zastavil a začal klesat, rybáři rychle pádlovali zpět ke břehu. Nastalo jakési vakuum s amnézií, oheň, který měl hořet ještě několik hodin, byl najednou u konce, a čtyři muži, aniž by se pustili do rozpravy o svých zážitcích, s pocitem podivné euforie šli spát. Po deseti dnech se vrátili do svých domovů, vyprávěli, co se jim přihodilo, a nikdo jim nevěřil. A po delší době všichni čtyři začali mít noční můry, sny tak obtížné, že se rozhodli jít k psychoterapovi a podrobit se hypnóze. Psychiatr John E. Mack pak o jejich zážitcích napsal knihu Abduction („Únos“). V hypnóze totožně vypověděli, že se ocitli na vzdušné lodi, tam byli vysvlečeni do naha a členové posádky, jejichž vzhled popsali přesně tak, jak kdysi popsala ošetřovatelka v Roswellu, jim odebrali vzorky kůže, krve, jiných tekutin a současně je konejšili, aby neměli strach. – Poté co došlo rozhodnutí podrobit se psychoterapii, čtveřice si dala závazek mezi sebou nemluvit, až teprve celá procedura bude u konce. Když se tak stalo, každý z nich si důkladně ulevil po zjištění, že se nezbláznil, že ona jejich UFO zkušenost byla identická. A autentická: tak potvrdil polygraph – lie detector.

K druhému bizarnímu případu došlo ve státě Colorado. Jakási Janet Cullenová začala tvrdit, že jela automobilem v noci z Denveru a mimozemšťané ji unesli. Takových tvrzení bývají tucty, ale tentokrát byl k dispozici hmatatelný důkaz. Podle její verze ji únosci podrobili operaci a vskutku, roentgenový snímek zaznamenal v zápěstí kovový předmět v délce necelého centimetru. Dr. John Mastriciano, chirurg, který ji operoval, dr. Roger Leir z Los Angeles, specializující se na takové podivnosti, a dr. Irene Revenko souhlasně potvrdili, že odstraněný předmět neznámé substance viděli v životě poprvé.

Stát Colorado registruje značný podíl UFO úkazů. Mezi nejpodivnější lze počítat již řadu let se opakující mystérii s mrzačením dobytčat. Ken Storch, policista z Denveru, ve službě již 26 roků , vypovídal, že takových případů jsou již sta, ne-li tisíce, a k tomu předložil fotografické důkazy vysoké kvality o umných řezech laserem a odstraňování vzorků tkáně.

„Cogito, ergo sum.“ A také „dubito, ergo sum,“ dalo by se říct, vlastně s dost příjemným pocitem, že vše ještě na tomto světě není vysvětleno a pravděpodobně nikdy nebude.

K O N E C

První díl zde.

Neoficiální stránky Oty Ulče