23.1.2019 | Svátek má Zdeněk


ROZCESTNÍK: Česká Kanada, červenec 2017

26.11.2018


 
V pátek po práci vyrážíme směr Staré Město pod Landštejnem. Má být hezky, tak proč nevyrazit už dneska, když se všechno tak šikovně sešlo. Ještě v 17 h odpoledne docela smaží slunko, takže na silniční start prostě dokonalá kombinace:)

Česká Kanada, Jindřichohradecko, červenec 2017

Nepotkáváme prakticky žádný lidi, zato krásnej měkoučkej les s borůvčím a cestičkama protkanýma kořeny stromů je ta pravá idylka a po asfaltovým startu se teď jde moc dobře. Významná románská zřícenina hradu Landštejn ze 13. století už má zavřeno, přesto hospůdky v jeho okolí jsou narvané turisty.

Landštejn.

Prázdniny… Rychle mizíme pryč, kolem bahnivě smrdutého rašelinového jezírka a hned si dáváme první sekerku. Voňavé lesy se mění na příjemné zelené pastviny pro dobytek a chuť na dobrej bio stejčíček mě provází prakticky nonstop.

Čekají nás zhruba tři kiláky po kolejích úzkokolejky, která jezdí tak 2x denně a určitě ne už takhle pozdě večer, takže vyrážíme vstříc dnešnímu spaní. Pražce nemají ideální rozestup, přesto se po nich jde líp než po běžné trati, a když už začínáme mít rozhozenýho kroku dost, zjevuje se před náma světoznámá zastávka Kaproun, kde byl vystoupen cestující bez jízdenky, Jára Cimrman.

Smrduté bahenní jezírko.

Akorát se stmívá a máme v nohách zhruba 15 km. Místní studánka je vyschlá, ale aspoň špekáčky přijdou vhod, a přestože předpověď tvrdí bezdeštnou noc, fronta na radaru jdoucí z Německa vypadá, že by se snadno mohla dostat až sem. Stavíme celtu a v noci skutečně přichází fronta i s bouřkou a blesky. Ráno nás budí první ranní vlak, zastavující v zastávce s cestujícími, musím říct, že dost uchechtanými, takže definitivně probuzení se chystáme na další cestu. Volnou navigací hustým borůvčím, kletí a cestičkama necestičkama hledáme žlutou a následně Vysoký kámen, nejvyšší místo Jindřichohradeckého kraje. Vysoký kámen byl v 16. století hranicí mezi třemi diecézemi.

Vysoký kámen.

Studánka Pod Vysokým kamenem nevypadá ideálně, ale voda v ní úplně nestojí, a když se odhrne komáří líheň, dá se v ní nabrat dlaň chutné chladivé vody. Míříme k modré značce. Všude tu jsou měkké zelené lesy s velkými skalními útvary a oblast mi hodně připomíná Českosaské Švýcarsko, akorát prakticky bez lidí. No dobře… U útvaru Ďáblův chléb je rodinka s dítětem. Svačíme, chceme si zajímavé místo vyfotit bez lidí, ale poté, co rodinka ani po čtvrt hodině není nabažená mobilních fotek, razíme radši dál, k rybníku Zvůle, založenému roku 1571. Atraktivní chladná čistá voda láká nejen místní, ale i turisty. Nacházíme si klidné místo a pauzujeme, chladíme se a užíváme si parádní vody. Rozhodně by se tu dalo v pohodě strávit odpoledne.

Další studánka s „užitkovou” vodou mě zachraňuje před smrtí žízní, v Terezíně rozhodně není o vodu ve studánce nouze a plním flašky po okraj. Za chvíli nás čeká Ďáblova prdel, kde jsem byla s mužem někdy v roce 2009. Jaký je moje zklamání, když zjišťuju, že k místu vede značka a kolem proudí davy rodinek s dětma a otázkama: „Kdy už budem u prdelky?” Rozhodně kdysi s informací „je to asi kilák pod Valtínovem”, kdy jsme to s mužem asi hodinu museli hledat, to bylo mnohem lepší.

Ďáblovy hýždě.

Ďáblovy hýždě.

Teď se dala prdel taky vyfotit, ale v podstatě jen lidská, protože ta přírodní s nima byla pořád zakrytá. Ha, pidi sekunda na fotku a radši rychle prcháme na 40 metrů vysokou rozhlednu U Jakuba.  Je z ní pěkný výhled do okolí a dokonce vidíme Rakouský Shneeberg (2075 m).

Protože je dost hodin a v nohách těch kilometrů je podezřele málo, tak odkládáme svačící pauzu na někdy a jdeme dál do Radíkova po Graselově naučné stezce. Hm, tak nic, jdeme do Horního Radíkova, protože značení Graselovy naučné stezky je v těchto místech fakt dost mizerný, a pokud se člověk nedívá co tři metry do mapy, tak z ní sejde velmi snadno. Nakonec se do Radíkova dostáváme jinudy a na obloze je vidět příslib dnešních odpoledních dešťů. Stihneme to do hospody v Českém Rudolci? Stihneme, i když z brýlí stejně stírám nějaké kapky. Restaurace proti poště má krytou zahrádku, sotva dosedneme, spouští se déšť. Než se najíme a odpočineme si, je po něm.

Graselova sluj.

Graselova sluj.

Z Rudolce vyrážíme po úseku dobře značené Graselovy stezky. Šipku na psí hřbitov nemineme, ale krom vytesané hlavy ve skále po hřbitově ani památky.
Procházíme houštiny u potoka a nakonec se vracíme na stezku. U Schillerova kamene si dopřáváme předposlední pauzu dnešního dne, už nemáme kam spěchat a ještě nás čeká několik hodin světla. Posílám dědovi a babičce pěkný večer od daného kamene a v rámci sekund mi dochází odpověď s dědou oblibovanými Jižními Čechami. Musí je mít fakt zmáklé, když to takhle poznal, já o tom kamenu vlastně až doteď neslyšela.

Bivakujeme v místě armád mravenců, ale rána se dožíváme vcelku celí a pokousaní jen decentně. Dnes v noci nepršelo, zato ráno byla hotová prádlena. Taky nás už čeká odhadem posledních 12 kiláků, mj. kolem pevnostního areálu Slavonice. Dopoledne má pršet, ale nakonec z toho je jemné mrholení, které je v dusnu příjemné. Než se před námi otevře výhled na Staré město pod Landštejnem, kde máme auto, už se zpod tmavých mraků dere sluníčko.

Staré Město pod Landštejnem.

Foto: Mawenzi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do pěkné fotogalerie.

Osobní stránky autorky: https://mawenzi.cz/ceska-kanada-21-23-7-2017/

Mawenzi Neviditelný pes


Diskuse


Z. Tora
18:19
26.11.2018

V. Glover
17:25
26.11.2018

T. Zana
19:18
26.11.2018

Z. Maw
20:11
26.11.2018

E. Šusová
16:32
26.11.2018

Z. Maw
20:12
26.11.2018

Z. Asteris
15:20
26.11.2018

Z. Maw
20:12
26.11.2018

Z. Jenny
15:15
26.11.2018

Z. Maw
14:28
26.11.2018

Z. Hanča
13:17
26.11.2018

J. Toman
11:04
26.11.2018

Z. Maw
11:55
26.11.2018

T. Zana
10:56
26.11.2018

Z. Maw
11:53
26.11.2018

T. Zana
15:09
26.11.2018

Z. Matylda
9:47
26.11.2018

Z. Maw
11:53
26.11.2018

Z. Lika
9:24
26.11.2018

Z. Maw
11:51
26.11.2018

Z. Yga
8:00
26.11.2018

Z. Maw
9:15
26.11.2018

Z. Yga
9:40
26.11.2018

Z. Lika
10:24
26.11.2018

Z. Maw
11:51
26.11.2018

E. Šusová
16:33
26.11.2018

Z. Xerxová
6:50
26.11.2018

Z. Maw
7:47
26.11.2018

počet příspěvků: 28, poslední 26.11.2018 08:12









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !