23.4.2019 | Svátek má Vojtěch


SVĚT: Morální narcismus

16.4.2019

Zločiny spáchané Západem na pronásledovaných menšinách na Blízkém východě

V západní Evropě odráží debata o právech vracejících se teroristů Islámského státu (ISIS) poněkud znepokojující postoje. Zdá se, že na Západě existuje obrovská starost o blaho lidí, kteří se rozhodli opustit své rodné nebo adoptované země, aby přísahali věrnost Islámskému státu (ISIS), jehož bojovníci spáchali v tomto století tolik hrůzných zločinů.

Nyní, když oddíly podporované Spojenými státy osvobodily město Baghúz, poslední pevnost ISIS v Sýrii, a když byl ISIS v Iráku a Sýrii na hlavu poražen, se džihádisté a jejich nevěsty zřejmě touží vrátit zpět na Západ.

Zdá se, že jen málo lidí na Západě si uvědomuje, že důvodem této touhy nemusí být jen přání znovu si užívat západní pohodlí, ale že se může jednat i o příkaz ISIS. Jeden mluvčí ISIS, Abu al-Hassan al-Muhajer, nedávno „vydal nahrávku vyzývající bojovníky ve všech provinciích ISIS, aby pokračovali v džihádu a rozšiřovali své aktivity proti ‚národům nevěřících‘ a zejména proti Spojeným státům“.

Švédští představitelé vyjádřili svoji starost o vracející se džihádisty ISIS v zajímavých prohlášeních. Například Klas Friberg, šéf Švédské bezpečnostní služby (Säpo), v lednu popsal vracející se bojovníky ISIS jako „zničené lidi, kteří jsou hluboce traumatizováni svými zkušenostmi“, a řekl, že švédská společnost musí „hrát zásadní roli při jejich opětovné integraci do Švédska.“ [1]

Mnoho sporných prohlášení bylo proneseno také o Shamině Begum, nevěstě džihádisty ISIS, která se snaží vrátit do Británie. V nedávném rozhovoru ze Sýrie Begum snadno připustila, že nemá problém s popravami a jinými krutostmi spáchanými jednotkami ISIS, protože „v islámu je to všechno povoleno“. Navzdory tomu Richard Barret, bývalý ředitel boje proti globálnímu terorismu v britské zpravodajské agentuře MI6, prohlásil, že Begum by měla „dostat druhou šanci“ a mělo by jí být umožněno se vrátit domů, i když nemá žádné výčitky svědomí. Barret pak bědoval nad tím, že britská vláda z iniciativy ministra vnitra Sajida Javida zbavila Shamimu Begum britského občanství a nedovolila jí, aby se vrátila do Spojeného království, a podle něj tak projevila „naprostý nedostatek zájmu o její nezáviděníhodnou situaci“. Britská labouristická poslankyně Diane Abbott řekla, že udělat ze Shaminy Begum osobu bez státní příslušnosti je „bezcitné“ a „nelidské“.

Problém je v tom, že o skutečné oběti teroristů z Islámského státu neprojevují ti samí představitelé politického establishmentu ani zdaleka tolik obav. Zdá se, že oběti ISIS byly zcela zapomenuty.

Skutečnými oběťmi bylo velmi mnoho lidí a teroristé ISIS se dobrovolně a s nadšením podíleli na jejich znásilňování, mučení, stínání, topení, upalování, ukřižování nebo střílení jen tak ze sportu. Hrozné utrpení těchto obětí - jezídů, křesťanů, drúzů a „špatných“ muslimů - však je ve veřejných debatách o návratu bojovníků ISIS málokdy zmiňováno. Je to, jako by tyto oběti nikdy neexistovaly. Jediná připomínka, která se stále omílá, je právo teroristů z ISIS vrátit se zpět na Západ, protože jsou občany západních zemí. Asi bychom se divili, kdyby se takový soucit dnes projevoval, řekněme, nacistům, kteří utekli, vraždili oběti v zahraničí a poté, co byli poraženi, žádali, aby jim bylo dovoleno se vrátit domů.

Západ se tímto přehlížením obětí Islámského státu proti nim dopouští dvojnásobného zločinu: za prvé tím, že se v době, kdy byly násilnosti proti nim páchány, nedokázal vzchopit a nepokusil se je zachránit, a za druhé svou sentimentální starostí o teroristy, již byli po těžkém boji poraženi.

Nedávno vyšlo najevo, že jen ve městě Baghúz bylo sťato padesát jezídek. Zdá se však, že ani tento hrůzný objev nepřiměje západní lídry k tomu, aby pomohli najít tisíce jezídek, včetně mnoha mladistvých dívek, které jsou stále nezvěstné. Podle jedné zprávy drží džihádisté ISIS stále jako otrokyně až 3 000 žen a pokud je někdo nezachrání, tak zřejmě budou sexuálními otrokyněmi po celý zbytek svých životů. Předtím, než se jí podařilo uprchnout, byla aktivistka za lidská práva Jezídů a laureátka Nobelovy ceny míru Nadia Murad jednou z tisíců jezídek zajatých Islámským státem a držených jako otrokyně. Nadia Murad nedávno napsala: „Mojí největší noční můrou je, že pokud mezinárodní organizace nic neudělají, tak můj národ jezídů přestane existovat.“

Nadia Murad

Aktivistka za lidská práva jezídů a laureátka Nobelovy ceny míru Nadia Murad (Foto: Erik Valestrand / Getty Images)

ISIS rozpoutal genocidu jezídů v srpnu 2014 a od té doby, již téměř pět let, tomu svět bohužel jen pasivně přihlíží. Někteří z džihádistů se již vrátili zpátky na Západ nebo jsou na cestě. Jedné dospívající jezídské dívce, kterou ISIS prodal do otroctví, se podařilo utéct do Německa, kde byla naprosto zděšena, když zjistila, že tam žije také její bývalý věznitel, který ji bil a znásilňoval:

„Vím o tobě, řekl mi. A vím, kde bydlíš a s kým žiješ. Věděl všechno o mém životě v Německu... Poslední věc, kterou jsem tady očekávala, byla, že se zde setkám se svým trýznitelem a zjistím, že o mně všechno ví.“

Zdá se, že některým médiím hlavního proudu, přinejmenším ve Spojeném království, konečně dochází, že nečinnost britské vlády vůči pronásledovaným menšinám na Blízkém východě je poněkud šokující. Noviny The Sunday Timesnedávno napsaly:

„Organizace Barnabas Fund, která pomáhá pronásledovaným křesťanům v zahraničí, získala díky zákonu o svobodném přístupu k informacím údaje a ty odhalují, že britské ministerstvo vnitra opakovaně nedokázalo poskytnout útočiště v Británii přiměřenému počtu křesťanů, jezídů a drúzů.“

„Toto zjištění, že britská vláda zřejmě upřednostňuje muslimy, může pošpinit Británii v očích zbytku světa. Mezitím britská vláda zahájila přezkum, který nařídil ministr zahraničí Jeremy Hunt, týkající se globálního pronásledování křesťanů.“

„Když Jeremy Hunt tento přezkum o vánocích v roce 2018 oznámil, citoval odhady, podle kterých trpí pronásledováním po celém světě asi 215 milionů křesťanů, a řekl, že Británie není vůči nim dostatečně velkorysá.“

To je ovšem řečeno až příliš zdvořile. Podle novin The Sunday Times, ze 4850 Syřanů přijatých v roce 2017 britským ministerstvem vnitra, bylo 4572 sunnitských muslimů a křesťanů bylo pouze 11. Podle údajů za druhé čtvrtletí roku 2018, bylo z 1197 Syřanů přijatých do Spojeného království 1047 sunnitů a 10 křesťanů. V těchto údajích není vůbec žádná zmínka o jezídech. V roce 2014 byla na jezídech spáchána genocida, když teroristé z ISIS zaútočili na převážně jezídské město Sindžár v severním Iráku a zničili jezídské svatyně. Následovaly brutální vraždy, únosy a znásilňování. 200 000 lidí z města uprchlo a přibližně 50 000 jich našlo útočiště na úpatí hory Sindžár. Dodnes tam tito jezídové žijí ve stanech, v nepředstavitelné chudobě a čekají na pomoc od světa, který na ně zcela zapomněl.

Bohužel se však zdá, že je britské ministerstvo vnitra natolik prohnilé, že je nemožné ho zahanbit natolik, aby se rozhoupalo k činu. Podle deníku The Times zamítlo nedávno britské ministerstvo vnitra azyl Íránci, který konvertoval od islámu ke křesťanství, s odůvodněním, že křesťanství údajně není mírumilovné náboženství:

„Imigrační úředníci Íránci napsali a citovali násilné pasáže z Bible, aby zdůvodnili zamítnutí jeho žádosti o azyl. Zmínili se například o tom, že Kniha Zjevení svatého Jana je ‚plná příběhů pomsty, zkázy, smrti a násilí‘. Předáci anglikánské církve odsoudili „náboženskou negramotnost“, kterou projevili imigrační úředníci poté, co muž upozornil na to, že bude zřejmě v Íránu kvůli své víře čelit pronásledování.“

V celém západním světě se politické a mediální elity denně předhánějí v předstírání toho, jak hluboce jim záleží na lidských právech, a přitom zároveň kašlou na pronásledované menšiny - včetně mnoha muslimek. Asra Nomani napsala:

„Jednou z našich největších výzev v Americe je to, že progresivisté nestojí vždy v jednom šiku s progresivními muslimy, protože v zájmu svobody náboženství, občanských svobod a politické korektnosti nechtějí urazit kulturní zvyky ostatních muslimů. Znám progresivisty, kteří chodí na mezináboženské akce v různých mešitách a vidí třeba, že ženy jsou v suterénu, ale nechtějí o tom s nikým diskutovat, nechtějí nikoho napadat, a myslí si: ‚No dobře, takové jsou vaše zvyklosti.‘“

Je již nejvyšší čas nazvat tuto pózu tím, čím je - morálním narcismem. Je již nejvyšší čas požadovat od našich politiků a od médií sloužících establishmentu - těch, kteří zdánlivě nikdy nepolevují ve svých prohlášeních o lidských právech -, aby vymohli lidská práva pro ty, kteří tuto pomoc skutečně zoufale potřebují.

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a vedoucí spolupracovnice Gatestone Institute

[1] Integrace bývalých bojovníků ISIS do švédské společnosti není příliš úspěšná. Nedávná studie odhalila, že 13 z 29 navrátivších se bývalých bojovníků ISIS bylo ve Švédsku podezřelých nebo usvědčených z trestných činů. Mezi jimi spáchanou trestnou činnost patří závažné fyzické týrání, praní špinavých peněz, obchodování s kradeným zbožím, vydírání, krádeže a drogové přečiny.

Převzato z webu Gatestone Institute



Diskuse


R. Tichý
20:07
16.4.2019

J. Kanioková
19:14
16.4.2019

J. Jurax
19:04
16.4.2019

J. Jurax
19:05
16.4.2019

A. Kotas
13:35
16.4.2019

M. Zdobinský
9:57
16.4.2019

P. Jášek
10:26
16.4.2019

P. Jášek
10:35
16.4.2019

P. Jášek
12:05
16.4.2019

Ś. Svobodová
14:48
16.4.2019

J. Lukavsky
9:38
16.4.2019

počet příspěvků: 20, poslední 16.4.2019 08:07









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.