20.4.2019 | Svátek má Marcela






SOLARIS: legendární sci-fi kniha ožívá na divadelních prknech v BURANTEATRu

4.2.2010 9:05

Buranteatr SolarisTOPlistLemův román z roku 1961 bývá řazen do škatulky sci-fi literatury, mnohem více je však strhujícím moralizujícím románem propojeným s filozofující esejí. Jeho děj je vyprávěn optikou vědce Krise Kelvina, který v blíže neurčené budoucnosti přilétá na planetu Solaris, jejímž jediným obyvatelem je inteligentní oceán. Osazenstvo tamější výzkumné stanice je v troskách. Ukazuje se, že oceán dokáže působit na paměťová centra lidského mozku a zhmotňovat lidské vzpomínky – tak i Kelvin začne být brzy navštěvován vytěsněnými postavami své minulosti...

Režisér Matěj T. Růžička přiznává, že spíše než knihou samotnou byl k volbě této látky inspirován filmovou verzí Andreje Tarkovského z roku 1972 („Tarkovskij na knihu myslel dříve a jistě i lépe než já, byť sám nebyl posléze spokojen. Snad já budu. Zatím jsem.”). K důvodům svého výběru předlohy dodává jen: „Já si poslední dobou často stýskám jak se mi blbě žije a co furt mám za problémy, co všecko jsem zvoral a ještě zvořu...no děs...sám jsem si tím protivnej... A pak je tu ejhle příběh o vinách v našich minulostech a vyrovnávání se s nimi. Tak mi to sepne. „Co tady blbneš??!! Je přece tolik báječných věcí, přátel, okamžiků, žena, děcka, sníh..““

Růžičkova pohostinská režie je přelomová pro BURANTEATR i pro něj samotného – BURANTEATR poprvé přizval ke své práci hostujícího režiséra mimo členy souboru a M. T. Růžička poprvé od doby, kdy se stal uměleckým šéfem Divadla v 7 a půl, hostuje v jiném divadle. Podotýká však: „Já poněkud neskromně považuji Buran za svoji pátou kolonu, takže se nikam moc daleko nevydávám. Navíc jsou Buranisti ochotní a pracovití. Takže já jsem vpodstatě na svém a furt tentýž kverulant. A je dobré, že jsou tu pořád ještě divadla, kde jeden nemusí poslouchat zástupné nesmysly o návštěvnosti a repertoiru a vkusu publika a já nevím co...”

Scénografem inscenace je jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků, pětaosmdesátiletý brněnský konceptualista Dalibor Chatrný. Jak získal tohoto výtvarníka světového jména, který s divadly spolupracuje jen výjimečně, ke spolupráci, komentuje Matěj Růžička slovy: „Povedlo se to až možná příliš jednoduše... Léta se zná s mou mámou...tak jsem to zkusil, protože mi bylo jasné, že na tuto látku nelze našroubovat „klasického scénografa”. Chatrný si nechal příběh povyprávět, vzal skicu a bylo to přesné. Takhle je to báječné. A pravda, je to světová extratřída a já si toho zatraceně vážím, že byl ochoten s důvěrou dát všanc svoje mistrovství mé průměrnosti a obyčejnosti.”

Buranteatr Solaris Lukáš RiegerAutory dramatizace jsou Simona Petrů a Matěj T. Růžička, hudební spolupráce Karel Albrecht, šaty pro postavu Hari vytvořila Babka. V ústřední roli Krise Kelvina se objeví Lukáš Rieger, další postavy ztvární Kamila Zetelová (Hari), Michal Isteník (Snout), Jaroslav Matějka (Sartorius), Pavel Riedl (Gibarian) a Tomáš Kadlec (komorník, Berton a vědec). Premiéra bude v BURANTEATRu 12. února 2010 v 19:30, reprízy jsou plánovány na 14. a 16. února.

Nezávislý divadelní soubor BURANTEATR působí v Brně od roku 2005, Solaris bude jeho patnáctou premiérou – ze stále uváděných titulů jmenujme jen McDonaghova Pana Polštáře, Williamsův Skleněný zvěřinec nebo autorský text Burani. Věnuje se zejména současné komorní psychologické dramatice. Od listopadu 2008 sídlí v prostorách Knihy Dobrovský „na čáře proti hodinám“. V sezóně 2009/2010 Solaris předcházela původní česká komedie Tomáše Baránka Jak sbalit ženu, následovat bude černá komedie Friedricha Dürenmatta Komplic a současné anglické drama Martina Crimpa Venkov.

Planetu Solaris pokrývá oceán. Nikdy v něm nebyly nalezeny známky života, ale tento sirupovitý aspik stabilizuje oběžnou dráhu nebeského tělesa…jak, to nikdo neví…celý oceán byl ale prohlášen za organický útvar...nazvat jej živým se nikdo neodvážil...plazmatický mechanismus, útvar, podle našich kritérií snad i neživý, ale schopný účelného jednání…v klasifikační tabulce je po pořádku uvedeno: druh – polytheria, řád: syncitialia, třída: metamorpha...jako kdybychom znali bůhvíkolik exemplářů tohoto druhu. Ve skutečnosti je znám pouze jeden, i když o váze sedmnácti bilionů tun. Lidé touží po vesmírném oceánu Solaris, chtějí si ho podmanit, chtějí s ním experimentovat, chtějí ho ovládnout.Lidé jsou z planety země. Planeta země je modrá. Moře a oceány pokrývají 70 procent jejího povrchu a obsahují 80 procent jejího života. Lidé znají jen asi pět procent svého oceánu. nechtějí ho znát. chtějí si ho podmanit, chtějí s ním experimentovat, chtějí ho ovládnout. i za cenu jeho zničení. oceán oplývá větším množstvím života než pevnina. je tu ale nerovnoměrně rozmístěn… schovává se a putuje prostorem, je to svět neustálého ohrožení,nekonečný koloběh: zrození, smrti a obnovy poznávat se odváží jen hrstka nejodvážnějších a nejzkušenějších. Obrovské rozlohy zůstávají neprozkoumané. Nikdo neví, co tam dole leží. svět jaký nikdy nikdo neviděl. svět s vlastními zákony. křehký svět plný nebezpečných tvorů. svět plný krutých zázraků.

(oficiální anotace k inscenaci)

Další informace o BURANTEATRu jsou dostupné na stránkách www.buran.cx.

Neváhejte nás oslovit se žádostí o další informace.

Kontakt:

  • BURANTEATR,
  • Joštova 6, 602 00 Brno

Tiskový mluvčí

  • MgA. Jan Šotkovský,
  • sotkovsky@buran.cx,
  • tel. 608 720 552

PR manager

  • MgA. Kamila Zetelová
  • zetelova@buran.cx
  • tel.: 773 662 131
Kamila Zetelová


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...