28.9.2016 | Den české státnosti






ŠKOLSTVÍ: Je pořád ještě "učitelka" diagnóza?

1.7.2014

Postavení učitelky ve společnosti je dnes zcela jiné, než bylo před 23 - 25 lety. Zpravidla měla u žáků a jejich rodičů respekt. Dnes je to člověk bojující o autoritu na třech frontách. Ubitý tímto marným zápasem, je otloukánek. První fronta je obrana proti žákům. Křičí, baví se mezi sebou, učitelku v podstatě ignorují, mají silnější hlasy než ona. Učitel, muž, je v tomto směru na tom trochu lépe. Mívá silnější hlas a robustnější postavu, která umožňuje potenciálně nějaký ten pohlavek.

Druhou frontou jsou nadřízení učitelky. Jsou vázáni zájmem, aby škola měla dost peněz, a to stále ještě závisí nikoliv hlavně na kvalitě vzdělání, které škola žactvu poskytne, ale na počtu žáků, kteří školu navštěvují. Žáci ji dnes opravdu rádi „navštěvují“, poněvadž vědí, že tam bude rodeo. Strach ze špatných známek mít nemusejí. To už zařídí jejich rodiče.

Snad nejnáročnější frontou je obrana proti rodičům. Ti jsou často přesvědčení, že jejich dítě je po nich, tedy geniální. Rozčílí se, když jejich syn nebo dcera má dostat dvojku. Místo aby svého potomka měli k větší píli při učení, prohlásí: „Nic si z toho nedělej, já už to té krávě vytmavím.“ Rodičovská sdružení, kde učitelka stojí osamělá proti bojové jednotce rodičů, bývají pro učitelku noční můrou.

Nejhorší důsledek této situace je, že škola vzdělává žáky ke schopnosti adaptovat se korupčnímu prostředí. Odměnu lze získat bez práce - manipulacemi s lidmi, kteří jsou na nich závislí. Má-li někdo schopnost vyhnout se práci, bohatě ji využívá.

Možná vidím situaci příliš černě a moc generalizuji. Jsou jistě školy, kde tomu je jinak. Třeba některé soukromé školy, které mají zájem, aby jejich žáci obstáli při přijímacích zkouškách na vysokou školu, a kde i rodiče žáků chtějí, aby se jejich potomek učil, protože „do toho vrazili desetitisíce“.

To se týká problematiky maturit, které stojí milióny. Nevím proč. Vzpomínám na dobu „reálného socialismu“, kdy ministr školství přečetl maturitní otázky v rozhlase. Jistěže i tehdy to bylo poznamenáno korupcí: důsledky úspěšné nebo neúspěšné maturity se korigovaly podle třídního původu a výsledků kádrování. Naší výhodou v tomto směru je dnes svoboda médií a možnost veřejně proti tomu vystupovat.

x

Ještě k pojmu diagnóza. Neznamená už a priori něco patologického. Psychiatr musí diagnostikovat i člověka tzv. „normálního“. Formuluje to zpravidla opatrně, tj. že během dvou- až tříhodinového rozhovoru, ani z písemných podkladů nenašel u vyšetřovaného nic chorobného.

Každé zaměstnání se podpisuje na rysech osobnosti. Jsou to relativně stálé vlastnosti a schopnosti člověka. Dnes víme, že jde o možné změny morfologické struktury mozku. Např. londýnští taxikáři mají o 15 % větší hippocampus, což je nervová struktura sloužící orientaci v prostoru. Dnes to řidičům poskytuje navigace.

Funkce vytváří orgán. Hráč rugby má jiný mozek a jiné rysy osobnosti než úspěšný miliardář, policista kaplan nebo úředník finančního úřadu.

I naše společnost potřebuje učitelky a učitele, kteří mají autoritu a respekt.

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Diskuse


L. Severa
11:42
1.7.2014

J. Gogo
12:44
1.7.2014

J. Lepka
11:11
1.7.2014

R. Langer
12:28
1.7.2014

V. Němec
9:04
1.7.2014

počet příspěvků: 8, poslední 2.7.2014 01:49









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.