8.12.2016 | Svátek má Květoslava






ROZHOVOR: S Karlem Šlingem nejen o židech

18.1.2016

NP: Začneme tím, že nebudeme předstírat, že se neznáme. Jak bývá často zvykem. Známe se od klukovských let, a tak mi zbývá jen představit tebe. Děti nemohou za své rodiče, ale život rodičů v mnoha případech formuje jejich život. Takže mi pomoz.

Šling: Narodil jsem se v dubnu roku 1945 v Londýně, otec československý žid-emigrant, maminka Angličanka.

NP: No, já tě znám ale jako Čecha přímo z Prahy.

Karel Šling

Karel Šling

Šling: Do Čech jsme přijeli na jaře 1946 v rámci repatriace (vládní program poválečné repatriace a návratu zavlečených osob do ČSR se týkal statisíců osob, které utekly před nacismem, byly zavlečeny do ciziny z Protektorátu a Slovenské štátu - například lidické děti, rodiny vojáků čs. zahraniční armády atd.). Táta už byl v ČSR, přijel do Košic hned po osvobození.

NP: K tomu se dostaneme. Ty jsi vyučený horník, máš hornickou průmyslovku a jsi inženýrem ekonomie z VŠE Praha. Takže žádný „ručičky, nebojte se, vy dělat nebudete“. To, že ses vyučil horníkem, chápu. Jiná možnost z politických důvodů nebyla. Kdo se o dějiny zajímá, ví, že tvůj otec byl popraven v politickém procesu s takzvaným „protistátním spikleneckém centrem vedeným Rudolfem Slánským“. Kde ostatně vystupoval jako takzvaný „svědek“, tedy člověk sám obžalovaný v jiném politickém procesu s tzv. Velkou radou, i můj otec (viz dokumentární televizní film „Svědectví pro výstrahu“, režie Ota Bednářová). My se ale scházíme kvůli něčemu poněkud jinému. Ty a tvoji přátelé chcete podat trestní oznámení.

Šling: Chceme jej podat na Adama Benjamina Bartoše, politického aktivistu pro jeho rasistickou činnost, výroky a publikace zaměřené proti židům.

NP: To chápu, tvůj otec byl spolu s ostatními obžalovanými, odsouzenými a popravenými označován jako „osoba židovského původu“. Byli obviněni ze špionáže, trockismu, titoismu (viz jugoslávský president Tito a jeho roztržka se Stalinem), spiknutí proti republice a záškodnictví. Byli popsáni jako nepřátelé československého lidu a sionističtí, buržoazně nacionalističtí zrádci. Jedenáct ze čtrnácti obžalovaných bylo označeno jako osoby židovského původu.

Šling: Můžeme tedy říci, že to byl politicko-pogromistický proces. Krátce po řádění nacismu se stalinisté zjevili jako agresivní antisemité. To podle mě trvá dodnes, jejich moderní eurolevičáci a následníci v EU pokračují v antisemitismu pod krycím názvem antisionismu. Jenže to je levice. A Adam B. Bartoš je údajně pravičák a nepřítel Evropské unie.

NP: Takže to nevidíš jako nějakou „náhodu“?

Šling: Podle mne židé byli vždy vybráni jako vhodná oběť. Protože se ráj na zemi jaksi nedostavil, tak se musel najít viník. A oni byli vhodný obětní beránek. To platí dodnes.

(Pozn redakce: Pojmem „obětní beránek“ bývá někdy označován konkrétní člověk, nebo i skupina lidí, která je vybrána vládnoucí skupinou za původce všech možných příčin našich vlastních obtíží, osobních chyb či kolektivních nedostatků. Tento termín pochází z Bible, od starých Izraelitů, u kterých šlo o obětního kozla, který na sebe vzal všechny hříchy a viny rodu a byl vyhnán do pouště.)

NP: Myslíš si, že jde vlastně o něco podobného?

Šling: Já si myslím, že jistá část pravice a levice je schopna se spojit na společné platformě antisemitismu, tedy jakoby antisionismu. Takže skinheadi se pokoušeli jít židovným městem se zapálenými pochodněmi jako kdysi nacisté, což jim naštěstí neprošlo. Ve Velké Británii levicová SWP (SocialistWorkers Party) v rámci kampaně proti válce v Iráku vedla velkou kampaň, jak říkala, „proti sionismu“.

NP: A dnes vedení Unie vymýšlí nová pravidla pro označování zboží vyrobeného v židovských obcích v Judeji, Samaří a na Golanských výšinách, ale i v části Jeruzaléma, tedy za tzv. „Zelenou linií“, nálepkami, které lze číst jako „Pozor, tohle vyrobil žid“! Něco jako byly nacistické Norimberské zákony, které zakazovaly „árijcům“ nakupovat v židovských obchodech a už vůbec nakupovat židovské výrobky.

Šling: To vzbudilo u nás v Londýně dost velkou diskuzi...

NP: Zapomněl jsem dodat, že ty žiješ od roku 1984 v Anglii, teď střídavě tam a v Praze. Po tom, co jsme oba podepsali Chartu 77, tě nejdřív zavřeli při pokusu přes Maďarsko odejít do Anglie (s platným britským pasem), pak tě nakonec nechali vystěhovat. Otázkou je, proč ses zaměřil na Bartoše?

Šling: Protože je to antisemita a vypadá to, že veřejnost ani politici v ČR to neberou vážně.

NP: Oni to u nás vůbec neberou moc vážně. Klidně zde vydává své nacistické pamflety nakladatelství Guidemedia etc, bez vážného odporu a zájmu politiků a policie.

Šling: Nevím proč, zda je to apatie anebo něco jiného. Když už se tyhle věci dostanou k soudu, dopadne to do ztracena. Jako vydání Hitlerových projevů, v kterých on vyloženě útočí nejen na židy, ale i na český národ. Navíc zde klidně existují webové stránky, na kterých dodnes běží protektorátní propaganda o nutnosti svazku Čech a Říše, a to včetně antisemitské propagandy. (Pozn. redakce: nebudeme je jmenovat a tím jim dělat reklamu.) Otřesná záležitost je znovu vydání knihy „ Co víme o židech?“, která byla původně napsána a vydána za Protektorátu jako český pandán knih vydávaných nacisty. Kde se dokonce citují takzvané „Protokoly sionských mudrců“.

NP: Mně také není jasné, jak je možné, že to prostě projde. I když na druhou stranu prošly výroky soudružky Semelové, jejíž straničtí stalinističtí předchůdci zabili tvého židovského a umučili mého ateistického otce. Bylo by to možné v Anglii?

Šling: V podstatě ano. Tam neexistuje zákon o popírání holocaustu. Ale není myslitelné, aby něco takového prošlo bez vyjádření politiků a médií. V Anglii funguje právní systém jinak. V anglickém právu by jistě byli vystaveni tomu, že by na ně někdo osobně podal žalobu. Viz případ žaloby neonacisty, kdy byla přiznána jako osobní škoda půl penny (viz Mavis M. Hill.L: „Půl penny“, soudní reportáž dvou britských právníků, zachycující proces bývalého vězně osvětimského koncentračního tábora, později dobře prosperujícího londýnského lékaře Deringa proti americkému spisovateli L. Urisovi, autorovi knihy Exodus, ve které tento autor o zmíněném lékaři napsal, že se účastnil sadistických pokusů o masovou sterilizaci). Ovšem Anglie nebyla za války okupována, ale v Německu by už dávno byli odsouzeni. Jako Germar Rudolf, také známý jako Germarem Scheerer, odsouzený německý popírač holocaustu.

NP: Na druhou stranu, až na doslova výblitky malé části diskutujících na netu, je většina Čechů příznivě nakloněna jak Izraeli, tak židům obecně.

Šling: Mám ovšem pocit, že v poslední době právě vzrůstá agresivita hlasatelů antisemitismu. Mám dojem, že po rozpoutání konfliktu na Ukrajině vystupuje část pravice i putinovců silně antisemitsky. Vypadá to, jako by součástí ruského návratu k velkoruskému nacionalismu byla také antisemitská kampaň. Ovšem na druhé straně jsou v Rusku takzvané „Sionské protokoly“ na seznamu extremistické literatury. U nás, tedy v Čechách, antisemistické knihy klidně vycházejí. Je dobře, že nemáme cenzuru, ale společnost se musí bránit proti extremistům. A na to existují právní možnosti, bránit se třeba podáním návrhu na zahájení trestního stíhání extremistů. Proto podáváme toto oznámení.

***

P.S. Nedalo mi, abych nedodal výsledek pátrání redakce po celém jménu muže, který sestavuje soupisky česko-slovenských židů a které zní Adam Benjamin Bartoš. Jméno Adam je jasné. Benjamín (podle kalendáře s dlouhým í, ale častěji psáno Benjamin) je mužské jméno hebrejského (židovského) původu: Vzniklo z hebrejského “ben-já-mín“, což v překladu znamená „milovaný syn“ (doslova „syn pravice“). Zdrobnělina „Ben“ znamená syn.
Příjmení Bartoš je odvozeno z křestního jména Bartoloměj (jedná se o jméno aramejského původu, které je možné vykládat jako „Tolmaiův syn“. Jméno Tolmai má spojitost s hebrejským slovem „telem“ (= brázda); v této souvislosti je také možný výklad jména jako „syn oráče“ (tedy člověk vyorávajícího brázdu), „syn bohatého rolníka“ či syn bojovníka (člověka s mnoha šrámy - brázdami - ve tváři).
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa který hovořil aramejštinou. Což je starý semitský jazyk, jímž původně mluvili Aramejci a který je blízce příbuzný hebrejštině. Je v něm psána část původní Bible, tedy „Starý (židovský) zákon“. Byli též zváni národem Ahlamû („Tuláci“), jsou poprvé zmiňováni v dopisech z „el-Amarnyv korespondenci s králem babylonským.
No a jeden z nejznámějších antisemitů na Západě je jistý Noam Chomsky. Žid jako poleno. Jak říkal, tuším, Benjamin Kuras: „Každý žid má povinnost být chytrý. Ale když se povede blbý žid, to je teprve dílo!“

P.P.S. Douška z citátů Jan Wericha: „Antisemitismus je jednou z největších příčin neštěstí lidstva. A vůbec ne proto, že ubližuje Židům, ale proto, že dovoluje hlupákům, zlým blbcům, nečestným a špatným zbabělcům zbavovat se pocitu méněcennosti. Přitom méněcennosti, která je zasloužená a které se nikdy nezbaví. Antisemita je v podstatě nešťastný člověk. Antisemitismus nezpůsobují Židi, protože nejde vůbec o Židy. Neboť, jak řekl Sartre - nemýlím-li se - kdyby židé nebyli, antisemita by si je musel vymyslet.“

***

Díky za rozhovor.



Diskuse


J. Kanioková
0:06
21.1.2016

J. Ráž
15:42
18.1.2016

L. Severa
15:25
18.1.2016

J. Lancik
19:53
18.1.2016

Z. Švrček
10:59
18.1.2016

J. Bock
6:45
18.1.2016

V. Vlk
10:09
18.1.2016

J. Babicka
3:59
18.1.2016

H. Lukešová
7:32
18.1.2016

počet příspěvků: 14, poslední 21.1.2016 12:06









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.