12.12.2017 | Svátek má Simona


ROZHOVOR: Miliardový byznys s migranty

8.8.2017

aneb Neziskovky, pašeráci, pasáci prostitutek...

Italové se rozhodli vyslat k libyjským břehům pět nebo šest vojenských lodí. Aby byla operace úspěšná, je ale potřeba, aby byli příslušníci italských bezpečnostních složek také na palubách plavidel nevládních organizací. A to se zatím dojednat nepodařilo. Většinu migrantů teď na moři zachrání právě neziskové organizace, zejména Lékaři bez hranic. Teď některé tyto neziskovky odmítly podepsat tuto dohodu. Co říkáte na chování těchto konkrétních organizací, které vlastně svým jednáním nepřímo spolupracují s pašeráky lidí?

Po výsleších na břehu řada lidí vypovídá, že pašeráci jim při nasedání na loď řekli, že po čtyřiceti metrech na ně bude čekat nezisková organizace, která je odveze k italským břehům, což mění pohled na fungování neziskovek. Lodě, které mají radar, lokalizují jejich signál, mají na ně přístupy i pašeráci lidí, kteří svoje čluny směřovali tam, kde se lodě neziskovek pohybovaly či pohybují. Je důležité zdůrazňovat, že se řada neziskovek, ať už svojí vinou nebo neúmyslně, začala na pašování lidí podílet. Situace byla jiná před dvěma, třemi lety, kdy odváděly špičkovou práci a zachraňovaly lidi, ale dnes je situace jiná. Libyjská stráž je také zachraňuje, ale odváží je zpět a v tamních táborech fungují neziskové organizace včetně těch českých a evropských s jídlem i pomoci při vyřizování žádostí o azyl. Současní Libyjci sami hlásí, že většina tamních žadatelů jsou ekonomičtí migranti. Tvrdí to už nejen evropské orgány, ale i Libyjci.

Proto se italská vláda rozhodla několik měsíců vyjednávat s neziskovkami a chce, aby na palubě působili styční důstojníci. Nikoliv italští, ale Frontexu – avšak na to nebylo přistoupeno, tvrdí, že to není možné a tak dále. Kvůli tomu jde o nekonečný příběh, protože neziskovky přeberou migranty od pašeráků a dovezou je do Evropy. Dnes už neplatí argument, že by tito lidé zemřeli, libyjská strana už je schopná si je převzít, ale oni je převezou do Evropy. Bez nich by to mnozí pašeráci už vzdali.

Vydělávají obrovské miliardy, které jsou vidět na jejich domech a na jejich arabských účtech. Nedávno na to reportáží o pašerácích upozornila i sama televize Al-Džazíra, jak obchodují s lidmi. Je jim jedno, že ti lidé jsou zabíjeni, znásilňováni, pro ně je to jen kus za kus a jejich bohatství roste. Bez zásahu proti nim není možné s krizí bojovat. Pašeráci mají obrovské finanční prostředky na korupci, úplatky, trestnou činnost, zbraně, drogy a další. To jsou věci, které se italská prokuratura snažila vysvětlit neziskovým organizacím, ale neuspěla.

Mnoho lidí se podivuje nad tím, že se migranti zachránění na moři odvážejí k italským břehům, nikoliv zpět k africkým. Zmínil jste, že pašování lidí je velký byznys. Mohou do něj být zapojeni i někteří politici?

Je to obrovský byznys. Je to byznys, který je v současné době výhodnější než pašování drog a zbraní. Je to byznys, kde v současné době skutečně protékají velké peníze. Když vynásobíte počet lidí přepravovaných k evropským zemím částkou za cestu, pět tisíc eur, tak dojdete k miliardovým částkám a to se prostě musí někde projevit. Vezměte si, že jsou schopni odbavovat stovky lidí týdně, to je neskutečné. Kdyby neziskové organizace viděly tyto souvislosti, zjistily by, že ony migrantům nepomohou. Máme povinnost zachránit ohrožené na životě a můžeme tak učinit loďmi Irska, Norska, Itálie, Francie i Španělska a dalšími. Jsme schopni pomoc koordinovat, ale především musíme začít koordinovat libyjsko-evropskou spolupráci. Proto ta nedávná kritika Tunisanů, aby chycené migranty vraceli do Tuniska a nevozili je na Sicílii.

Italská situace je vážná. Od začátku roku do konce května připlulo k italským břehům o 34 procent víc migrantů než za stejnou dobu loňského roku. Experti uvádějí, že v Libyi se dnes nachází až milion lidí, kteří doufají, že se dostanou do Evropy, tedy de facto do Itálie. Neměla by se z toho pohledu udělat nějaká ještě razantnější opatření?

V současné době se dojednává, že kdokoliv požádá o azyl, musí o něj požádat přímo v Libyi. Evropská azylová agentura měla sídlo v Libyi, ale dodnes měli problém s bezpečností a vypadá to, že se asi dohodneme v řádech měsíců. V tom případě – kdo připluje z Libye do Evropy bez žádosti, porušil pravidla a bude automaticky vrácen. Jde o řešení, které by fungovalo, ale zatím nebylo bohužel možné ho realizovat. Pomohl nový francouzský prezident s aktéry v Libyi, kde se musí jednat asi se sedmdesáti různými kmeny a skupinami, jež tam působí. Vypadá to, že řešení by se mohlo najít. Pro ty, kteří kritizují nečinnost Evropy, mohu jen říci, že za tři roky se v Libyi podařilo se sedmi desítkami partnerů vyjednávat a ta jednání nejsou vůbec jednoduchá. Situace v zemi je velmi složitá.

Libye je rozvrácenou zemí od pádu Kaddáfího, na němž se podílel i Západ. Tehdy se nebál pustit do vojenských akcí, teď ale situaci z vojenského pohledu jen pozoruje. Nemělo by se do hlídání pobřeží zapojit třeba i NATO? A proč se tak neděje?

Západ vše jen nepozoruje a v Libyi působí. Nedávno některé státy přiznaly ztráty na životech při operacích v Libyi proti Islámskému státu, a byly to speciální jednotky. To se děje ve spolupráci s libyjskou vládou a Západ se na operacích podílí. Bohužel, tamní situace je dlouhodobě problematická a i za Kaddáfího lidé přicházeli do Evropy. Taktiku, kterou vymyslel Erdogan, tedy – buď mi pošlete peníze, miliardu, dvě, tři, nebo pošleme více lidí – působila už za Kaddáfího a hranice tehdy nebyla uzavřená. Je mýtus, že dříve nebyli převaděči, ti jsou zde od devadesátých let. Kaddáfí byl schopen se domluvit nebo se vypořádat s kmeny, ale nešlo o to, že migranti nepřicházeli. Počty azylantů za Kaddáfího nebyly výrazně nižší než nyní. Pamatuji si, že když jsem v roce 2002 a 2003 studoval v Itálii, Berlusconi řešil podobnou krizi. Kaddáfí ho vyděsil, že pošle z Afriky do Evropy více lidí, a tak došlo k dohodě.

Chcete říci, že počet migrantů mířících do Evropy se nezvýšil? Pokud vím, státy se například před deseti lety nenacházely v tak svízelné situaci jako nyní. Nebo se mýlím?

Už za Kaddáfího sem mířilo třicet až padesát tisíc azylantů během jednoho roku. Až do minulého roku nebylo mnoho žadatelů zadáváno na seznamy a odváželi je do míst bez registrace. Teprve před rokem začali povinně odebírat otisky prstů. Neměli statistiky, vše se pouze odhadovalo, což byla chyba. Sami Italové jim někdy dali padesát eur a poslali je na sever třeba do Německa. Krize kulminovala v roce 2015 přes Řecko a balkánské země, ale italská cesta zůstává zhruba stejná.

Počet lidí přicházejících do Itálie za posledních deset let se pohybuje mezi padesáti až osmdesáti tisíci ročně, ale teprve tento rok se očekává, že kvůli uzavření řecké hranice a pečlivému registrování bude v počtu žadatelů o azyl poprvé překročena hranice sto tisíc lidí. Celkově se však čeká, že tento rok zažádá o azyl v Evropě menší počet osob, než v předchozích třech letech. Podle Frontexu by oproti roku 2015 měly jejich počty být třetinové.

Čím to je?

Uzavřením různých cest. Pokoušeli se otevřít španělskou cestu, ale Španělé je velmi rychle navrátili zpět. Zkoušeli i další cesty Řeckem, ale tam zasáhla turecká policie. Jediná otevřená je ta italská a Italové se snaží udělat maximum pro to, aby otevřená nebyla.

Takže pomáhají opatření?

Ano. Důležité je vydání kodexu ministrem vnitra a italskými úřady, kde, jak a koho mohou zachraňovat. Italové důrazně varují, že jakýkoliv zásah a ježdění pro ty, kteří nejsou přímo ohroženi, budou poměrně striktně a nekompromisně trestány.

Jaká je situace na Sicílii nyní?

V současné době italská prokuratura poskytuje informace o tom, že na Sicílii se objevují nové gangy. Prodávají drogy a jde především o ekonomické migranty z Nigérie a dalších států, kteří dělají problémy italským úřadům. V Itálii taktéž začala výrazně bujet prostituce.

Jak vnímáte snahu o omezení neziskových organizací financovaných ze zahraničí, jak to nyní zakázalo například Rusko, ale už před ním i jiné státy?

O tuto problematiku jsem se nezajímal, ale domnívám se, že bychom měli vědět, kdo jaká neziskovka je. Ze zahraničí jsou financovány charity obecně a nemyslím si, že by vyvíjely protistátní činnost nebo činnost, která by narušovala jakýkoliv stát. Neziskové organizace je potřeba posuzovat individuálně a vše je nutné vidět v dlouhodobém kontextu. Každý stát má způsob registrace a musí umět říci, jakým způsobem se neziskovky mají či nemají chovat. Je pravdou, že do nich musíme vidět, měly by dodat materiály a finanční zprávy. Tajné služby by o nich měly vědět, jsou schopny rozeznat, zda konkrétní neziskovka plní poslání, jaké má – a zda se nesnaží ovlivnit třeba politické zájmy.

Ptala se Zuzana Koulová, PL, 1.8.2017

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu



Diskuse


V. Kain
15:01
8.8.2017

J. Václavíková
11:00
8.8.2017

M. Prokop
21:19
8.8.2017

E. Vašátko
7:27
8.8.2017

H. Lukešová
7:58
8.8.2017

M. Prokop
8:35
8.8.2017

H. Lukešová
9:37
8.8.2017

R. Morava
12:27
8.8.2017

M. Drašner
10:52
8.8.2017

J. Pražák
6:14
8.8.2017

H. Lukešová
7:44
8.8.2017

počet příspěvků: 26, poslední 8.8.2017 09:19









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.