4.12.2016 | Svátek má Barbora






RECENZE: Neal Asher, V pavučině

9.11.2006

V pavucineV pořadí druhý u nás vydaný román Neala Ashera V pavučině (původně mu ale předcházel) nemá žádnou, opakuji žádnou, souvislost s knihou Stahovač, snad kromě stejně velké dávky akční hard SF zábavy a společného univerza, ale o tom až níže. V prvé řadě se seznámíte s novými postavami a odplujete do zálivu plného autorovy fabulace a imaginace. To vše v trochu jednodušeji rozvrstveném příběhu o pomstě.

Úvodní slova nás seznámí s technikem Freemanem, který byl v nesprávnou dobu na nesprávném místě, což ho v důsledku stálo život, řekněme, že měl smůlu, která rozvíří zájem nejenom mnoha UI, ale samozřejmě také čtenářovu. Freeman se při runsiblovém přenosu na planetu Samarkand stane termonukleární hlavicí o síle minimálně třiceti megatun, rozhodně však nejevím zájem přepočítavat tato čísla, pro představu si zkuste představit člověka vrženého proti zemi rychlostí o zlomek nižší, než-li je ta světla. Kromě několika tisíc mrtvých na ledové planetě Samarkand (ohřívané na pokojovou teplotu právě přebytky energie z runsiblů) to vyvolá zájem Řádu a jeho výkonné moci - Zemské bezpečnostní centrály (zkráceně ZBC).

Zápletka je nastavena a přichází čas na seznámení se s živoucí legendou agentem Ianem Cormacem, který se, o pár set světelných let dále, nabourává do separatistické organizace na Cheyne III. Shodou okolností zabije sestru vůdce těchto radikálů Angelinu a z vyšších míst je povolán právě na Samarkand. Smrt Angeliny včak namíchne jejího bratříčka Ariena Peltera k nepříčetnosti a vydá se vykonat svoji osobní vendetu. Cormac mezitím musí vyšetřit příčinu nehody runsiblu, přijde o své plné připojení k síti (něco jako galaktický internet), jenž mu rozleptávalo mozek (byl připojen déle, než je zdrávo), zvláštní to pocit po třiceti letech myslet a cítit. Do hry vstupuje neznámá v podobě mysteriózní entity zvané Drak (Představte si čtyři koule biotechnologií - každou o průměru kilometr - které se tváří jako jedinec), vrhající na celou záležitost stín pochybností.

Celkem příjemně plynoucí děj člověka osloví přibývajícím počtem postav, bitek, intrik a fanatického odhodlání. Za zmínku stojí právě práce s charaktery a tak se stane, že se ocitnete v situaci, v níž se nejoblíbenější postavou nestane trochu citově rozhozený a zkušený agent Cormac, ale postavy na hraně mezi dobrem a zlem. Prvním případem je nájemný zabiják John Stanton, žoldák a profesionál, jemuž se zrůdné nápady Ariana příliš nelíbí - víc prozradit nemohu. Za výborně zpracovanou musím označit postavu pana Jeřába - bojového androida v rukou separatistů. Ač pouhý nástroj v mnoha situacích vás mile překvapí. Nesmíme zapomenout na Horace Blegga, o kterém se dozvídáme pouze báchorky, láká nás svým šibalským úsměvem a aurou tajemství. Vedlejší postavy pak dokáží zaujmout svým vzhledem a vybavením.

Srovnáme-li pak Stahovače s románem V pavučině, zjistíme, že pan Asher provedl velký krok kupředu v práci s textem a zápletkou (ve Stahovači už je znát, že se vypsal). Také postav nalezneme ve Stahovači více a lépe vystavěných. Za povšimnutí stojí, že záporáci jsou ve světě Řadu ztroskotanci, nacházející nezvyklou zálibu v sadismu a utrpení druhých. Za nedostatek považuji rozvoj technologií v obou příbězích, jež od sebe dělí přinejmenším půl století. Skoro to vypadá, že vývoj degraduje. Z nových entit a myslí se ukázal Drak, nejspíš vytvořen géniem Skaidonem, zato o sršních ani zmínky.

Petr Kotrle pracuje na překladu třetího románu a slibuje opět "neopakovatelný" zážitek, snad se brzy dočkáme konspirujících UI, kdo ví. Zaručuji vám, že se přes několik nedostatků dokážete přenést a řešit je budete teprve, až vydechnete na poslední stránce. Na závěr si neodpustím optimistickou citaci:

Cormac si šokovaně uvědomil, že ta trubička je cigareta a Gant kouří. Neviděl nikoho kouřit od doby, kdy byl před dvanácti lety naposledy na Zemi. Byl to tenkrát vrchol módy. Všiml si, že Mika a Chaline si vojáka ohromeně prohlížejí. Gant věděl, že se na něho všichni dívají, když vyfoukl voňavý obláček tabákového dýmu.
"Promiňte." Znovu balíček vytáhl a nabídl jim. Mika a Chaline odmítly, nikoli hrubě - ti, kteří tomuto zvyku, nyní už neškodnému, holdovali, nebyli vystaveni žádnému společenskému ostrakizmu - ale spíš překvapeně.
(str. 92)

Neal Asher,
V pavučině
(Gridlinked, 2002),
Brož. cca 360 str.,
velký formát,
překlad P. Kotrle,
obálka Steve Rawlings,
vydal Polaris,
Frenštát p. R. 2005,
358 stran,
239 Kč

Jan Pechanec


Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?













Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...