Čtrnáct nominovaných příspěvků soutěže o Cenu Karla Čapka, z toho čtyři vítězné - to je asi ta nejkratší charakteristika tohoto sborníku. Pokud to chcete mít delší, pak je to jedna novela, tři mikropovídky, pět povídek krátkých a pět dlouhých. A pokud chcete znát obsah, pak tady je:

Mikropovídky:

• Tereza Kovanicová: Konkurence
• Julie Nováková: Bezpečnost nade vše
• Petr Plaček: Ťuky, ťuky

Krátké povídky:

• Martin Koutný: Zádušní mše za Supermana
• Ivan Mls: Nebe na útěku
• Julie Nováková: Ve znamení Štěstěny
• Roman Splítek: Terakotová armáda
• Daniel Sterzik: Stryga

Povídky:

• Jan Kovanic: Maximální andělé
• Vladimír Němec: Lepší svět
• Petr Plaček: Šamanův úkol
• Jana Rečková: Nebylo ráno
• Daniel Tučka: Zkratky

Novela:

• Jana Rečková: Se svědomím i bez

Než se pustím do vlastní recenze, požádám vás o malé poshovění. Nemohu totiž s čistým svědomím tvrdit, že pro CKČ je účast dvou členů jedné rodiny premiérou, ale Kovanicovi jsou první, jejichž práce vstoupily do téže řeky, totiž do téhož Mloka, a to si určitě zaslouží zvýraznění. Ale teď už k jednotlivým příspěvkům!

V mikropovídkách jsou tři víceméně vyrovnané anekdoty, z nich však měla nejlepší zakončení Konkurence Terezy Kovanicové, pointou její příspěvek totiž končí a dál nepokračuje. Což se nedá říci ani o jedné z obou zbývajících mikropovídek - Ťuky, ťuky Petra Plačka (vítěze v kategorii) a Bezpečnost nade vše Julie Novákové (třetí), které pointy mají změkčené následným textem. V krátkých povídkách suverénně vede Zádušní mše za Supermana Martina Koutného (vítěz kategorie), i když podobné téma před ním zpracovali Simon R. Green a Neil Gaiman. Druhý Ivan Mls popsal Nebe na útěku - a jeho humorný styl se mi velmi líbil. Třetí povídka - Terakotová armáda Romana Splítka - je velmi zvláštní, název prozrazuje trochu z pointy, ale jako celek má něco do sebe. Čtvrté místo obsadila Ve znamení štěstěny Julie Novákové, což je velmi dobře napsaný příběh o pokeru, můžete si tam vychutnat jednotlivé finesy a figury této dnes již méně rozšířené hry, ale jako příběh o člověku je slabší. Pátá povídka kategorie - Stryga Daniela Sterzika - má velmi zvláštní poetiku a je navíc i dobře vypointovaná, v jistém smyslu se o ní i dá říci, že to je povídka psychologická spíše, než fantastická.

V kategorii povídek (spíš bych měl psát "dlouhých povídek" nebo alespoň "delších povídek") se vítězem a držitelem Mloka stala Jana Rečková s povídkou Nebylo ráno, kterou by mainstreamový nakladatel určitě označil jako technothriller. Příběh se z počátečního volného tempa postupně dostává do obrátek, atmosféra houstne, z poklidné kosmické stanice se stává loď hrůzy typu, jaký si nedokázali přestavit ani piráti z Karibiku. Druhé Zkratky Daniela Tučka jsou pro čtenáře záhadou časoprostorovou, pro recenzenta záhadou vůbec. Maximální andělé Jana Kovanice se už při porotním čtení prozradily prostředím, ve kterém se odehrávají, ale Šaman do této povídky vložil i něco navíc, a získal tak třetí pozici. Čtvrtý Lepší svět Vladimíra Němce je postkatastrofickým příběhem, který je založen na atmosféře a na boji s autoritou, a je okořeněný troškou romance. Pátý Šamanův úkol (neplést s přezdívkou Honzy Kovanice!) Petra Plačka je spíše příběhem pro dospívající mládež, než pro dospělé. Vítězná novela Jany Rečkové Se svědomím i bez je příběhem, mixujícím kyberpunkové i fantasy motivy. Jana se navíc inspirovala i současnými snahami o regulaci internetu, a přidala k tomu zápletky velmi kriminální a velmi akční, čimž dohromady vytvořila velmi čtivý příběh. To vše ještě doplňuje předmluva Jiřiny Vorlové, současné administrátorky CKČ, a velmi zajímavý doslov Vladimíra Šlechty, který vám určitě přinese nové pohledy na to, co jste si předtím přečetli.

Vkus poroty s tím mým se v některých případech nesešel, ale s tím nic nenadělám, leda bych příští rok porotcoval alespoň pod pěti pseudonymy. Přesto, bráno čistě statisticky, okolo devíti desetin objemu Mloka 2009 zabírají povídky, které se mi velmi líbily nebo alespoň líbily. Výsledné hodnocení, které jsem Mlokovi dal, není ani o té nejlepší povídce, ani o té nejhorší, odpovídá mému pocitu po přečtení většiny ze všech čtrnácti příspěvků. Pokud si Mloky kupujete pravidelně, určitě oceníte práci, kterou na jeho výtvarném výrazu odvádí Mirek Dvořák.

Hodnocení: 60 %.

sborník Mlok 2009
obálka: Henning Ludvigsen, grafická úprava: Mirek Dvořák
Nová vlna a CKČ, 2009
456 stran, 229 Kč, brožované
ISBN 978-80-85845-17-4

(ve zkrácené podobě vyšlo v časopise Pevnost 10/2009)