Rok s rokem se sešel a opět máme k dispozici výběr toho nejlepšího, co autoři zaslali do soutěže o Cenu Karla Čapka. 

Mikropovídky

• Martin Heisler: Nepočítání oveček
• Zuzana Minichová: Uspávanka klanu N'Dorov
• Jindřich Rohlík: Metoda

Krátké povídky

• Daniel Klimek: Beštiárium
• Lucie Lukačovičová: Dům smíchu, dům smutku
• Ivan Mls: Poněkud opožděný náklad z měsíce
• Roman Splítek: Bublina co nepraskla
• Anna Šochová: Zlaté české ručičky

Povídky

• Jan Kovanic: Já, Andy
• Jana Rečková: I kdybych měl jít Tajnůstkářovým údolím
• Konstantin Šindelář: Cesty bohů
• Anna Šochová: A Bůh to vidí
• Jana Válková: Sloužit a chránit

Novela

• Tomáš Petrásek: Poslední hlídka  

Kategorie mikropovídek se po loňském ročníku, kdy byla zavedena, posunula o kousek výše v kvalitě. Všechny tři jsou příjemnými anekdotami, pobaví - a to je hlavní vlastnost těchto krátkých útvarů. Každá je ovšem jiná - Martin Heisler se pohybuje v oblasti vědecko-technického žertíku, Jindřich Rohlík využil jedné z notoricky známých kulis fantasy příběhů a Zuska Minichová se svojí zvláštní poetikou zpracovává postkatastrofické téma - a právě ona v této kategorii zvítězila.

Krátké povídky už vyžadují povídkovou strukturu - a ty nejlepší ji mají. Daniel Klimek do našeho světa vypustil fantastický motiv, Lucka Lukačovičová svoji fantazii vypustila spíše na okraj toho, co se obvykle okolo nás děje. Zbývající tři autoři se už pohybují mimo naši současnost. Ivan Mls se jí trochu dotknul - v jeho vzdálené budoucnosti se objeví Gagarin, Roman Splítek vystavěl alternativní společnost a Anna Šochová sáhla do postkatastrofického světa, v němž se toho proti tomu našemu změnilo docela hodně. Opět slavila úspěch neobvyklá poetika, tentokrát z tvůrčí dílny LL. Z ostatních se mi nejvíc líbilo Beštiárium, jak pro nápad (byť ne zcela ojedinělý, něco podobného se objevilo v Jonathanu Strangeovi), tak pro pointu. Anna Šochová - jako obvykle - vytvořila zvláštní atmosféru, Ivan Mls mne zaujal svižným jazykem, na chvostu mého zájmu zůstala Bublina co bohužel nepraskla.

Královská kategorie dlouhých povídek se stala doménou především zkušených autorů. Jan Kovanic tradičně píše hard-sf, tentokrát je hlavním hrdinou jeho povídky robot, či spíše umělá inteligence. Jana Rečková se pustila do kšeftování s orgány - tedy ne doopravdy, ale hodila to na krk hrdinům své povídky. Kosťa Šindelář zase vyhnal svého hrdinu na putování mezi světy a kličkování mezi bohy a jejich zájmy. Dlouhověkost - tentokrát nikoliv klasicky krvepijská - spolu se zvláštní romantickou náplní je dílem Anny Šochové. Jako název své povídky použila Jana Válková heslo geneticky upravených Ochránců, kteří zachraňují lidi před Objekty, bytostmi, které si na nás pochutnávají. I tady zvítězila žena - Anna Šochová zabodovala atmosférou. I ostatní povídky jsou zajímavé a potvrzují výlučnou pozici této kategorie.

V kategorii novela - román žena nezvítězila. Možná proto, že letos mezi autory tu byli jen muži. Vítězná Poslední hlídka vypráví kombinovaný příběh boje osamocené skupinky lidí, střežících opuštěné město během zimního spánku jejich obyvatel, a hledání pravdy o astronomických jevech této podivné planety, které provádí jeden z nich v přestávkách mezi útoky. Přestože se autor poctivě - a celkem dobře - snažil stránky příběhu zaplnit. Chyběl mi tam složitější konflikt, dvě paralelní záhady, které se společně neovlivňovaly, je na román málo.

Antologie Mlok je už řadu let stálicí knižního trhu, fénixem, který se s každým novým ročníkem rodí nový. Byť se s řadou jmen setkáváme opakovaně, pokaždé se obsah mění a žije tak, jak žije CKČ a jak žijí a vyvíjejí se i samotní autoři. Nová jména se zařazují v konkurenci těch známých a zkušených - a tak se vyvíjí i Mlok.

Mlok - nejlepší sci-fi a fantasy povídky roku 2007
editor: Roman Paulík
předmluva: Roman Paulík
doslov: Miroslav Žamboch
Cena Karla Čapka a Nová vlna, 2007
415 stran, 199 Kč, brožované
ISBN 80-239-9624-1