23.1.2018 | Svátek má Zdeněk








RECENZE: Dan Simmons, Ílion

9.2.2006

ÍlionÓ Die, otče bohů, vládče nesmrtelných, přišel čas, kdy se ti dítka Prométheova postaví. O hněvu Achilleově, tak zhoubném, nám zpívej, ó Simmonsi! Pověz nám, kronikáři, příběh Thomase Hockenberryho, který, byť pouhým pozemským červem, se postavil marnotratným vládcům olympským. Odkryj nám tajemství a sílu lidského ducha. Vyprávěj nám příběh lidem tak známý. Ukaž nám pošetilým velikost lidského odhodlání žít. Nedopusť již, by za své slzy kdy pykal lid danajský střelami božskými. Už nikdy nebudou prosby lidí vyslyšeny bohy. Člověče, pohleď! Na nový Ílion!

Později jsem přišel na to, že přes všechnu svou krásu a sílu je Achilleus poměrně hloupý - něco jako nekonečně hezčí Arnold Schwarzenegger. (str. 26)

Před lety jsme měli možnost číst jeden z nejzajímavějších sci-fi románů posledních let Hyperion od Dana Simmonse, za který mimojiné obdržel Huga. Zkušený autor sklízel úspěch snad s každým svým vydaným románem, což snad může potvrdit i seznam do češtiny přeložených děl. Minulý rok nám Laser přinesl na pult jeden z jeho posledních opusů, první polovinu dilogie inspirované Homérovým eposem, Ílion.

Je snadné být bohem. Když k tomu máte to správné vybavení (str. 124)

Simmons překonal veškeré své kolegy spisovatele komplexním rozborem daného díla, aniž by se uchýlil k pouhému plagiátorství, naopak vše narouboval na notoricky známou fabuli. Čtenář poznává nejenom kouzlo a velikost Iliady, ale zároveň odhaluje nevšední a nezávislý příběh, bohatý, jak svou imaginací, tak přesahem původní předlohy. Ne každý dokáže napsat román, který dokáže poučit a pobavit, přičemž svou dvojsmyslností nutí zvídavého "knihomola" rozšiřovat své dosavadní znalosti předřecké mytologie, současné společnosti a děsivě zvrácené, přesto snadno představitelné (ne však růžové) budoucnosti.

...zadíval jsem se na Helenu v lázni.
Tak tohle jsou ty kozy, kvůli kterým vyplulo tisíc lodí, blesklo mi hlavou a okamžitě jsem si vynadal, že jsem takový idiot. (str. 239)

Autor v "přestrojení" za hlavního hrdinu Thomase Hockenberryho (profesora z 21. století) vylíčil své dětské sny. Ve třech nezávislých dějových liniích prožíváme posledních několik týdnů Trojské války (přibližně tak, jak je popsal slepý básník), obdivujeme velikost ducha pacifistických moravců Mahmuda a Orpha z Ió (zaukolovaných zjistit důvod zvýšené kvantové činnosti na Marsu) a v neposlední řadě také hloupoučkých a v nevzdělanosti udržovaných Pozemšťanů Daemana, Hannah a Harmana.

Doktor filozofie Hockenberry se smířil s tím, že byl po staletích od své smrti znovuoživen řeckými bohy. Bytostmi, které své božkosti věří, hrají si s osudy lidí, překvapují a navíc skutečně disponují mýtickými schopnostmi. Nudící se božstva pozvedli z prachu minulosti všechny znalce dávného eposu, aby zaznamenávali jeho průběh a odchylky od Homérovy básně. Leč rozmary obyvatelů Olympu neznají mezí, stačí špatný pohled, aby byl scholik vrácen do temnoty zapomnění. Hockenberry má tu smůlu, že se stává figurkou v soukromé válce strůjců lidských osudů.

"Jak se cítíš?"
"Lepší otázka by možná byla, kde jsem," zabručel Orphu. "Vyškubl jsem se z oddílu. Nejsem si ani jistý, jestli jsem pořád v Černé dámě. Jestli jsem, trup je tady narušený - jsem ve vodě. Ve slané vodě. Počkej, možná jsem se jenom počúral.
(str. 212)

Přátelé Daemon a Mahmud jsou specializovaní kyborgové, inteligentní "mašinky", uzpůsobené životu v nelidských podmínkách a milující umění původních lidí (zvláště spisovatelů). Simmons je pojmenoval moravci, zcela zjevně na počest Hansu Moravcovi, jednomu z předních robotiků a transhumanistů současnoti, který věří, že umělé vylepšení člověka (zejména technického rozšíření našich pomalých mozků) bude v blízké budoucnosti nevyhnutelné. Tito "moravci" přežijí překvapivý útok Olympanů na oběžné dráze Marsu a stanou se význačnými aktéry v Trojské válce společně s MZM (malými zelenými mužíčky).

"Okamžitě se svlékni a dej mu svoje!" zaburácel trójský velitel. "Ale nejdřív zabij vši. To je rozkaz." (str. 679)

Na zemi žije pozůstatek lidstva, nyní negramotného a šťastného ve svém pohodlí, dostatku a nevědomosti. O jejich bezpečí a pohodu se starají nezemští, robotičtí Voynixové. Lidská zvídavost nám však zůstává v genech a Harman organizuje křížovou výpravu, aby odpověděl na své otázky, našel živou legendu Věčnou Židovku a s její pomocí také kosmickou loď, která ho dopraví do centrálního faxového uzlu na orbitě Země a svůj hlavní cíl.

Jak sami vidíte, tento sedmi set stránkový román oplývá košatou dějovou línií (vlastně tři téměř nezávislé akty), šokujícími vizemi, jež dokáže um Dana Simmonse barvitě vylíčit. Autor dráždí neustálým pokládáním, jen pozvolna odkrývaných, otázek a v neposlední řadě také inteligentním humorem (viz ukázky z textu), který nijak nesnižuje pečlivě budovanou tísnivou atmosféru světů, kde není všechno v souladu s naším viděním kulturních a společenských měřítek.

Nejhoršího zločinu a největšího daru zároveň se nám dostalo právě monstrózním rozsahem tohoto projektu. Tři dějové linie, ač nepokrytě stejně dobře promyšlené, mohou čtenáře pouze zmást, protože se dají číst úplně zvlášť a na výjimku se neovlivňují. Čtenáře také může pobouřit čekání na vydání následujícího pokračování, protože mu nejžádoucnější otázky zůstaly nezodpovězeny. Občasné rozebírání textů Shakespeara (popřípadě Prousta) nebo filozofování nad věcmi, které jsou hrdinům, stejně jako nám, utajeny, nemusí bavit každého. Na druhou stranu se vám při druhém čtení přestanou zdát být pouhým natahováním délky textu. A že budete číst minimálně dvakrát nepochybuji...

"Vzdejte se teď hned," odpoví Achilleus, "a my ušetříme životy vašich bohyň, aby nám mohlly dělat otrokyně a kurtyzány." (str. 694)

Už jen kvůli péči, kterou věnoval autor všem realiím a studiu starověké mytologie, náročnému překladu Petra Kotrleho, kvůli němuž strávil mnoho bezesných nocí a konzultací s dalšími odborníky a v neposlední řadě pečlivé práci Heleny Šebestové a úsilí celého nakladatelství Laser, aby kniha mohla vyjít.

Ílion Dana Simmonse musím doporučit všem fajnšmekrům kvalitní literatury (pro scifistu se zmíním o povinnosti), protože kdybych tak neučinil, vyčítali byste mi to.

Já nikam nejdu, vzkázal Orphu. Ale ty si v tom spěchu nezvrtni nějaký servomechanismus. Myslím, že vím, kdo ti chlapíci jsou. (str. 661)

Ílion (Ilium, 2003)
Autor: Dan Simmons
Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Petr Kotrle
Obálka: Garry Ruddell
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2005
Počet stran: 720
Cena: 295 Kč
ISBN: 80-7193-198-5

Jan Pechanec


"Nikdo vás nevytočí jako vlastní dítě," potvrzuje psycholožka
"Nikdo vás nevytočí jako vlastní dítě," potvrzuje psycholožka

Jak na dětskou výchovu, řeší psycholožka v rozhovoru pro eMimino.cz













Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...