Globalizace, národní identita, etnicita, multikulturalismus, lidská práva, kapitalismus,... To jsou pojmy, které velkou měrou určují ducha současnosti; v těchto pojmech přemýšlejí všichni od hospodských štamgastů přes bloggery a novináře po politiky a společenské vědce. Jenže je velký rozdíl mezi tím, jak s těmito pojmy operuje svědomitý zástupce společenských věd (sociolog, etnolog nebo kulturní antropolog) a jak s těmito pojmy operuje kdokoliv jiný.

Významová mezera plynoucí z odlišného způsobu zacházení s těmito pojmy páchá nejvíce škody ve chvíli, když sociální vědec k laickému publiku hovoří o problematice fenoménu spojeného s jedním z těchto pojmů. Zatímco sociální vědec si například pod pojmem globalizace představuje analyticky vystavěný koncept, publikum si představuje obecný význam daného pojmu. Možnost jakéhokoliv vzájemného porozumění a diskuse je v takové situaci nulová. Jeden o voze, druhý o koze.

Není jistě žádoucí, abychom všichni byli sociálními vědci. Přesto by však neškodilo, kdyby více novinářů stejně jako bloggerů, hospodských štamgastů a politiků čas od času vynaložilo alespoň trochu úsilí hlouběji se obeznámit s některými koncepty společenských věd. Ve svém vlastním zájmu (a v případě politiků i v zájmu nás všech).

Jednou z knih, která by mohla aspirovat na prostřednictví mezi laickou a odbornou veřejností a přemostit tak rozdíl mezi kozou a vozem, je Etnicita a nacionalismus: Antropologické perspektivy z pera erudovaného sociálního antropologa Thomase Hyllanda Eriksena. Kniha, kterou do českého jazyka přeložil tým pod vedením českého sociálního antropologa Marka Jakoubka, se zabývá problematikou etnicity. Vedlejší témata pak představují identita, nacionalismus, globalizace, rasismus a multikulturalismus.

V devíti kapitolách představuje Eriksen různé pohledy na fenomén etnicity. I když je kniha koncipována jako učebnice pro studenty vysokých škol, její obsah ocení i laická veřejnost. Ta nalezne jistě mnoho velmi zajímavých příkladů z celého světa: od obrozeneckého hnutí severoamerických Huronů k tomu, co to znamená být Sámem v Norsku, od aspirací indického hnutí hindutva k diskriminaci bretonského jazyka Francií, od nepřehledné etnické situace karibských ostrovů k londýnským burzovním makléřům!

Asi hlavním poselstvím oněch devíti kapitol je skutečnost, kterou sám Eriksen v úvodu zmiňuje: že etnicita není sebevysvětlující (s. 16). Myslel-li si čtenář před čtením Etnicity a nacionalismu, že etnicita je něco pevně daného a neproblematického, musí být knihou vyveden z omylu. Zdroj tohoto zmatení by však čtenář neměl hledat v tendenci společenských věd věci zbytečně komplikovat. Naopak, měl by se zamyslet nad možností, že svět je někdy mnohem komplikovanější místo, než jsme běžně ochotni si připustit.

Jedna z kapitol je věnována vztahu etnicity a multikulturalismu. V případě chápání pojmu multikulturalismus je situace podobná jako v případě pojmu etnicita, ne-li horší. Eriksen velmi trefně zmiňuje, že odpůrci multikulturalismu mají tendenci asociovat jej buď s přehnanou tolerancí zvyků a přesvědčení, nebo s nekritickou podporou jakékoliv imigrace do země, která dává imigrantům řadu práv, ale málo povinností (s. 236). Toto je velmi zjednodušený pohled na multikulturalismus. Multikulturalismus, jak s tímto pojmem zacházejí společenské vědy, je slovo, které může nabývat řady odlišných významů. A mezi uživateli slova multikulturalismus z řad společenských vědců je velmi málo takových, kteří by se přihlásili k tomuto zjednodušenému vymezení. Bohužel, lidoví kazatelé učinili ze slova multikulturalismus vyprázdněného strašáka.

Lze doufat v to, že řada lidí v sobě nalezne alespoň částečnou motivaci sebevzdělat se v problémech, o kterých vynášejí jednoznačné soudy, ale o kterých často příliš neví. Pokud se nerozhodnou jít cestou sebevzdělání, neměli by zapomínat, že i zdrženlivost a mlčenlivost mohou být výtečnými ctnostmi. Jsou na místě obavy, že by se debaty týkající přistěhovalectví a kulturní rozmanitosti v ČR mohly časem zvrhnout v to, co se nedávno stalo s jednou čapí rodinkou v Jedovnici na Blanensku. Řada občanů totiž měla pocit, že čápům rozumí mnohem lépe než studovaní ornitologové.

ERIKSEN, T. H.: Etnicita a nacionalismus: Antropologické perspektivy. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. Překlad Marek Jakoubek a kol. Doslov napsal Marek Jakoubek.