24.2.2018 | Svátek má Matěj


KLIMA: Sebevražda EU a USA

15.12.2014

V příbalovém letáku některých léků je varování, že jejich užívání může vést k sebevražedným myšlenkám. Od myšlenek není daleko k činům. Lékař tedy pacientovi tento lék nejen nedoporučí, ale přímo zakáže a hledá lék s méně škodlivými následky. Jaké jsou dnešní sebevražedné tendence, ukážu na dohodách současně uzavíraných a připravovaných v globálním měřítku.

12. listopadu byla uzavřen dohoda mezi USA a Čínou o nízkouhlíkově ekonomii (low-carbon economies). Dlouhodobým cílem je snížení globální teploty o 2 oC. Toho se podle tohoto dokumentu v USA dosáhne snížením emisí o 26 % až 28 % do roku 2025. Za základ procentuálního snížení se berou emise z roku 2005. Čína se zavazuje podstatně snížit emise do roku 2030 tím, že sníží spalování fosilních paliv okolo 20 % do roku 2030.

Australanka Julie Bishop kritizovala ve funkci ministra zahraničí 20. listopadu prezidenta Baracka Obamu a jeho argumentaci, že globální oteplování způsobí zánik Velkého korálového (bariérového) útesu. Tento argument není potvrzený výzkumem a není slušně řečeno pravdivý. Tím také zatlačil australskou vládu na některé pozice Číny, Indie a Brazílie.

Indie oznámila 5. prosince v prohlášení svého ministra pro životní prostředí (Jakash Javadekar), že nepodepíše žádnou smlouvu, podle které by se připojila v jednáních v Limě k závazkům, které by ohrožovaly její ekonomický růst nebo by komplikovaly její boj proti chudobě. Ministr řekl, že nejhorším a katastrofickým jevem v životním prostředí je chudoba a ta má být řešena přednostně. Ostatní nedostatky v jeho oboru že jsou druhořadé. Nikdo podle něj nesmí zpochybňovat právo i těch nejchudších členů lidské komunity na přístup k energii. Takto také vystupoval na konferenci v Limě.

Čína odmítla 7. prosince postupy směřující ke snižování emisí CO2. Její argumentace se shoduje s indickou a s argumenty rozvíjejících se, dosud chudých ekonomik. V Timesech je v této souvislosti uveřejněn 8. prosince článek o korupci ve vědě.

Na dvanáctidenní prosincové konferenci OSN v Limě v prosinci 2014 se zcela seriózně hovořilo o konečném cíli úplně zastavit vypouštění skleníkových plynů do roku 2050. Nikdo přitom nemluvil o cenách spojených s těmito opatřeními a o důsledcích pro lidskou civilizaci

Zato indický ministr Jakash Javadekar odhadl náklady v rozvojových zemích pro nejbližší budoucnost na 600 až 1500 miliard dolarů za rok, aby se dosáhlo předkládaných cílů ve snižování emisí. Jako nejpravděpodobnější se v diskusi objevovala částka kolem 1000 miliard dolarů. K požadavkům úplných náhrad se k Indii a Číně připojila z velkých a rostoucích ekonomik také Brazílie. Uvedená částka bude požadovaná od EU a USA. Což je smrtelný úder i pro rozvinuté ekonomiky. Omezování emisí skleníkových plynů by nás v Evropě mělo pak stát zhruba pár stovek miliard dolarů, které bychom se zavázali každoročně dávat rozvíjejícím se státům. Tuto částku je třeba připočítat k nákladům spojeným se zavedením technologií dražších než konvenční spalování fosilních paliv v EU a USA. Tyto technologie mají snižovat emise skleníkových plynů. Já jako ekonomický prosťáček vyžaduji od našich vzdělaných ekonomů a ekonomicky myslících politiků podrobnou analýzu, o kolik se sníží v EU naše produktivita práce a naše životní úroveň v roce 2020 a následujících letech v důsledku boje s klimatickými změnami. Tyto částky představují sebevraždu naší civilizace.

Na konferenci v Limě se zástupci 196 států nedohodli na ničem jiném, než že se dohodnou během roku 2015 na dokumentech pro pařížskou konferenci v prosinci 2015. Pro bohaté státy jsou finanční nároky chudých států moc vysoké, zatímco ty chudé, resp. chudší státy nehodlají snižovat emise bez výrazného finančního krytí s tím spojených výdajů státy bohatými. Stále tam ale přetrvává představa, že je nutné donutit klima, aby se přestalo oteplovat.

Léčba sebevražedných tendencí by měla spočívat v odmítnutí nesmyslné teorie o tom, že dokážeme měnit klima. Postupujme podobně, jako když lékař zamítne užívání léku nabuzujícího sebevražedné tendence. Když odvrhneme ne-teorii o tom, že globální současné oteplování způsobují člověkem produkované skleníkové plyny, zbavíme se škodlivého léku, který navozuje ekonomickou a civilizační sebevraždu.

Jeden z příkladů, které dokazují nevědeckost, a tedy neúčinnost politického šlágru o oteplování: Profesor Henrik Svensmark je ředitelem dánského Výzkumného centra pro vztahy mezi sluneční aktivitou a pozemským klimatem. Od devadesátých let minulého století postupně prohluboval své poznatky o tom, že pozemské klima je ovlivňováno také změnami sluneční elektromagnetické aktivity, ale nebyl známý mechanismus, kterým by Slunce mohlo tak silně ovlivňovat současné klimatické změny. Svensmarkův výzkum vedl k uveřejnění teorie, že galaktické kosmické záření ovlivňuje také sluneční aktivitu a tím také změny v intenzitě slunečního větru. Tím se podstatně mění oblačnost a teplotní režim na Zemi. Skleníkový efekt není tedy dominantním faktorem v globálním oteplování. Podobně tomu bylo také v geologicky nedávném období holocénu, tedy za posledních 11 500 let, kdy jsme zažili sedm globálních teplých klimatických období nezaviněných člověkem. Číslovka 7 se může mírně lišit o plus – minus 1 v některých regionech. Stále se pohybujeme v klimatickém měřítku, to je průměr meteorologických hodnot nejméně za 30 let, ale podrobnější statistické studie dávají přednost průměrům za sto let nebo i několika set let. Přibližně stejnou analogii najdeme v pleistocénu za posledních 2,6 miliónu let. V obou epochách někdy zapůsobil také skleníkový efekt jako jeden z následků sopečné činnosti, ale to se do atmosféry dostalo o řád (desetinásobek) a i více skleníkových plynů, než je schopná vyprodukovat naše technologická společnost. Snížení produkce CO2 o 20 až 50 % tedy nemůže změnit současnou tendenci ke klimatickému oteplování. Jen nás ožebračí kvůli nevšímavosti našich politiků a v konečné fázi přivodí smrt naší civilizace.

Takže, páni politici, za rok v Paříži se na setkání na nejvyšší úrovni dohodněte, že bojovat s klimatem je blbost a že jste schopni věnovat zhruba 10 % až 20 % z uvedené částky na adaptaci na prokázané škodlivé důsledky globálního oteplování chudým a rozvíjejícím se státům, jako je například vzestup hladiny oceánů. Pomůžete jim tím nejvíce.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


P. Rajman
22:37
15.12.2014

B. Rybák
19:22
15.12.2014

V. Čermák 160
20:30
15.12.2014

B. Rybák
21:26
15.12.2014

M. Prokop
21:29
15.12.2014

M. Prokop
16:12
15.12.2014

Š. Hašek
19:14
15.12.2014

B. Uhlich
22:35
15.12.2014

P. Vaňura
12:13
15.12.2014

Š. Hašek
19:25
15.12.2014

B. Hudzieczek
20:09
15.12.2014

V. Čermák 160
20:35
15.12.2014

P. Joch
9:36
15.12.2014

M. Prokop
11:00
15.12.2014

P. Vaňura
12:06
15.12.2014

B. Rybák
13:11
15.12.2014

Z. Švrček
9:07
15.12.2014

P. Boublíková
4:39
15.12.2014

J. Heincl
7:05
15.12.2014

J. Schwarz
12:15
15.12.2014

J. Heincl
19:34
15.12.2014

V. Čermák 160
20:23
15.12.2014

K. Drábek
7:34
15.12.2014

P. Lenc
8:58
15.12.2014

počet příspěvků: 29, poslední 16.12.2014 09:23









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.