27.3.2017 | Svátek má Dita






KLIMA: Jak žít s průtržemi

7.6.2016

Povodňové sucho skončilo před dvaceti lety

Mraky se otevírají, přívaly deště dopadají na nepřipravené obce a působí škody. Čteme-li o Paříži, o uzavření části metra a Louvru, připadáme si jako v Praze v srpnu 2002. Jinde je to ještě chaotičtější. Postupuje-li povodňová vlna po řece, lze její průběh modelovat a předvídat. Ale na náhlé přívalové deště lze předem jen obecně upozornit, nelze stanovit, kam přesně dopadnou. Je-li to třeba jen kilometr vedle, už to může být povodí jiného potoka a jiná vesnice. Utrhlo se počasí – neřkuli podnebí jako celek – ze řetězu?

Bylo by zajímavé vědět, co si o tom myslí dvacetiletí, kteří za svůj život jinou zkušenost nemají. Starší lidé vyrůstali a rozum brali za stoletého „povodňového sucha“, které skončilo v létě 1997. I proto jim éra povodní (pluviál) připadá překvapivá a vyvolává potřebu ji jednoznačně zdůvodnit.

Když o průtržích mračen píše Frankfurter Allgemeine Zeitung, už v úvodu zdůrazní, že příčinou je změna klimatu (rozuměj způsobená člověkem). Jistě lze upozorňovat na korelaci mezi růstem teplot a výskytem zdivočelých srážek. Ale dělat z té korelace kauzalitu – jasnou příčinnou souvislost mezi emisemi CO2 a průtržemi mračen – moc nejde. U nás v pěti z celkem dvanácti měsíců připadají naměřená teplotní maxima na začátek 21. století. Ale v případě srážkových maxim je to jen jeden měsíc (srpen 2002 v Českém Jiřetíně).

Úterý přineslo „stoletou průtrž mračen“ do Města Albrechtic u Krnova. Za hodinu tam spadlo 120 milimetrů vody (tedy 120 litrů na metr čtvereční). Je to mimořádný objem, ale stále o ligu nižší než třeba přívalové deště z 25. května 1872. Tehdy spadlo v západočeských Mladoticích 237 mm vody za hodinu a půl (sesuvem vzniklo Odlezelské jezero). Téhož dne byla postižena i ves Hředle na výletní trase ze Zdic na Točník. Tamní cedule stále upomíná na přívalový déšť a jeho 29 obětí (víc než nyní v celé Evropě). Národní listy psaly: „Veliká pohroma stíhla část krajův českých. Povodní uvrženo jest tisíce krajanův našich v žalostné neštěstí.“ Ale bylo to v éře předinformační, takže se žádné emoční záběry nedochovaly – ani hruška ve Hředlích, na níž se zachránili přeživší.

Tím vším není řečeno, že se klima nemění a že změny nepřinášejí hrozby. Jen nemá velký smysl je ideologizovat. S přívalovými dešti byl, je a bude problém. Už proto, že předem nelze stanovit oblasti ohrožení. Lze jen pomalu a zdlouhavě napravovat odolnost krajiny.

LN, 4.6.2016



Diskuse


Š. Hašek
21:32
7.6.2016

J. Prečuch
15:17
7.6.2016

P. Rada
17:37
7.6.2016

J. Kopeček 533
14:00
7.6.2016

P. Rada
17:07
7.6.2016

M. Šejna
8:11
7.6.2016

P. Rada
8:32
7.6.2016

J. Novotný
10:34
7.6.2016

P. Rada
11:16
7.6.2016

J. Novotný
11:35
7.6.2016

P. Rada
13:18
7.6.2016

R. Langer
10:44
7.6.2016

P. Rada
11:33
7.6.2016

R. Langer
11:53
7.6.2016

J. Novotný
12:35
7.6.2016

F. Houžňák
11:13
7.6.2016

Z. Lapil
11:53
7.6.2016

R. Langer
11:56
7.6.2016

Z. Lapil
13:27
7.6.2016

S. Donát
14:14
7.6.2016

M. Šejna
15:10
7.6.2016

M. Šejna
15:06
7.6.2016

Z. Lapil
15:46
7.6.2016

A. Bocek
6:25
7.6.2016

L. Popovský
7:34
7.6.2016

P. Lenc
8:10
7.6.2016

P. Rada
8:45
7.6.2016

A. Bocek
13:57
7.6.2016

J. Novotný
10:37
7.6.2016

A. Bocek
12:12
7.6.2016

J. Novotný
23:39
7.6.2016

V. Křepelka
16:52
7.6.2016

L. Popovský
6:21
7.6.2016

V. Vaclavik
6:05
7.6.2016

počet příspěvků: 52, poslední 7.6.2016 11:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.