Klausovo loučení
Před dnešní Zemanovou inaugurací bylo největší atrakcí televizní loučení Václava Klause po desetiletém působení v čele státu. V projevu byl jeden prvek charakterizovatelný coby pozitivní – nehodlám odejít, já se vrátím. I´ll be back, pravil Terminátor a vjel do policejní stanice náklaďákem.
Jeden moment projevu byl nejnápadnější. Prezident nehodnotil stav země, v jakém ji předává nástupci a v jakém ji přebíral. Hovořil čistě o sobě, jako kdyby se loučil muzikant, který hrál deset let na basu a teď vypráví, co a jak a kde mu nařízli smyčec a kde mu struny polili pivem. Je pěkné se chlubit, kolika vládním krizím zabránil, ale už neřekl, kolik jich vyvolal. Jeho hlavním cílem byla izolace České republiky v evropském kontextu. Tak to se mu povedlo dokonale. Jistě jsou v projevu pasáže, s nimiž nelze nesouhlasit. Nejúčelnější způsob jak čelit korupci je odstranit její příčiny, v tom má Klaus pravdu. Proč dnes nemusíme korumpovat řezníka nebo autoservis?
Odpověď je prostá, protože nejsou státní.
Ovšem odvolávat se na potřebu zeštíhlení státu po čtvrtstoletí působení ve vrcholné politice, to je taky hodně pokrytecký postoj. Copak udělal Václav Klaus pro zeštíhlení státu?
Nic, co by utkvělo v paměti.
Odchází z čela státu jako rozporná osobnost a dnes nastoupí jeho karikatura: ještě větší ego, bohužel neskonale nižší schopnosti.
Máme se na co těšit.
