23.4.2019 | Svátek má Vojtěch


IZRAEL: Před volbami do Knesetu

26.3.2019

Proč budou volby?

Volby do 21. Knesetu by se vlastně měly konat teprve v listopadu 2019. Na jaře 2015 sestavil premiér Benjamin Netanjahu koalici s jednašedesáti ze sto dvaceti poslanců Knesetu. V létě 2016 se ke koalici připojil Avigdor Lieberman s pěti svými kolegy ze strany „Izrael, náš domov“ a stal se ministrem obrany.

Na sklonku roku 2018 Lieberman z koalice opět vystoupil, protože mu Netanjahu nepovolil tvrdší zásah proti Hamásu v Pásmu Gazy. Vláda měla v parlamentě, stejně jako na začátku jeho funkčního období, ještě stále většinu jednašedesáti oproti devětapadesáti. Přesto se rozhodla vypsat na 9. dubna 2019 nové volby.

Neprůhledná džungle

Na stránkách ústředního volebního výboru Knesetu[1] kandiduje ve volbách třiačtyřicet stran. Volební právo má přibližně šest miliónů Izraelců.

Krom etablovaných stran se mohou rozhodnout pro „Nový obzor s důstojností“, „Odpovědnost vůči zakladatelům“, „Sociální jistotu“, „Sociální spravedlnost“, „Pravou demokracii“, „Naději a změnu“, „Jednotu synů Smlouvy“, „Věčnou smlouvu“, „Piráty“, „Most“, „Identitu“, „Vzdělání“, „Reformu“, „Lidskou důstojnost“, „Ochranný štít“, nebo také jen pro „Prostě lásku“ či „Tebe a mne“ - anebo se jim též dostává jasných signálů, že stojí na „Křižovatce“, že by však měli začít „Od začátku“ a jít „Přímo“, že jsou coby „Celý Izrael bratři“ a že „Celý Izrael nám patří“.

Všechny výrazy v uvozovkách, které čtete v této sáhodlouhé větě, jsou názvy oficiálních izraelských stran. Mimo to pak jako politické strany vystupují ještě „Rovní“, „Důchodci“ a řada arabských a ortodoxně židovských seskupení.

Orientační pomoc pro zahraničí

Pomoci zahraničním zájemcům o Izrael – udělat jim v této politické džungli židovského státu jakýsi průsek – se v angličtině snaží stránka www.israelvotes2019.com. Najdou zde vysvětlení, co je to Kneset, kdo jsou rozhodující hráči , co jsou různé politické strany zač a proč se právě teď budou konat nové volby.

„Israel Votes 2019“ - domácí stránka věnovaná volbám – jako „klíčové otázky“ letošních voleb uvádí „náboženství a stát“, „hospodářství“, „osady“, „budoucnost Jeruzaléma“, „Izrael a Blízký východ“ a „palestinský stát“. Porovnáme-li to s debatou, jež v Izraeli skutečně probíhá, mohlo by nás napadnout, že cílem té stránky je připomenout izraelským voličům, co by těmi klíčovými otázkami mělo být podle představ západní ciziny.

Témata volebního boje v Izraeli

Velkými mediálními platformami v samotném Izraeli hýbe už celé měsíce především jedna otázka: kdo může Netanjahua vyhodit ze sedla? – Bezpochyby je to právě Benjamin Netanjahu, kdo byl v dějinách moderního státu Izrael ministerským předsedou nejdéle. Rovněž je nesporné, že Izrael je státem demokratickým. Tím je však také řečeno, že je Netanjahu nejpopulárnějším šéfem vlády, jakého Izrael kdy měl.

Vystoupit proti „Bibimu“, jak se Netanjahuovi lidově říká, znamená dokonce – jak sebekriticky konstatuje jeden levicový izraelský deník – riziko stát se podezřelým z demokraticky maskovaného vojenského puče. Bojechtivě, zčásti v kožených bundách a s jaksepatří chmurným pohledem, který nepřipouští žádné humorné zlehčování, pózují ke skupinové fotografii na Golanských výšinách bývalí šéfové generálního štábu Benjamin Ganc, Gabi Aškenazi a Moše Ja‘alon. V pozadí Sýrie zmítaná občanskou válkou. Ve vedoucím týmu nové strany „Modrobílých“ je i někdejší „mistr šou“ - Ja‘ir Lapid. Pokud izraelská levice, liberálové, míroví a lidskoprávní aktivisté doufají, že je tohle trio Rambů [podle hrdiny amerického dobrodružného filmu z roku 1982 – pozn. překl.] spolu s politickým klaunem svým úderem osvobodí od krále Bibiho, pak si zřejmě nedělají starosti s tím, že upadnou do podezření z militarismu a autoritářství.

Výtky kvůli úplatkářství

Výtky z korupce namířené proti Netanjahuovi jsou už sotva aktuální. Rozhodnutí, zda dojde k jeho obžalobě, bylo s konečnou platností odsunuto až na dobu po volbách. K zármutku všech proroků Netanjahuova zániku všichni koaliční partneři Likudu již předem ohlásili, že oni, i kdyby Netanjahu usedl na lavici obžalovaných, jsou připraveni vést koalici dál.

Trhovci na židovském bazaru Machane Jehuda vtipkují o tom, jak dlouho a především jak rychle (s ohledem na velké sucho ve Svaté zemi) by musel Netanjahu kouřit v zájmu důstojné likvidace všech těch doutníků, kterými ho prý zahrnuli za uveřejnění jisté údajně pozitivní zprávy na zpravodajských stránkách YNet (ovšem podle prodejců nikdy žádné nedostal). Média, to říkají trhovci jako jeden muž, dělají, co mohou, jen aby oblíbeného premiéra potopila...

Arabové, ortodoxní Židé, ženy, homosexuálové a marihuana

Pátráme-li po tématech, která zaměstnávají izraelského voliče, vynoří se otázka, zda může národní stát izraelského lidu být současně i státem pro všechny své občany. „Arabové, to nejsou žádní voliči druhého řádu,“ napomíná státní prezident Re‘uven Rivlin úřadujícího premiéra, který se až příliš ochotně nechává strhnout k projevům, jež není těžké vykládat rasisticky.

Lidé zpochybňují nadvládu ortodoxních Židů jako představitelů židovstva v Izraeli. A novináři v honbě za náměty spekulují, zda volby zdvojnásobí počet homosexuálních poslanců parlamentu ze dvou na čtyři, nebo zda by mohlo mezi členy Knesetu dojít k poklesu podílu žen.

Zcela neobvyklé, nové fronty vznikají v izraelském parlamentě kvůli otázce, zda legalizovat marihuanu nebo ne. Pravicově radikální strana Zehut (Identita) se znenadání ocitá ve společném táboře s komunisty ze stran Merec a Chadaš, kteří jsou pro legalizaci, proti arabským stranám, Sjednocení pravicových stran a Sjednocenému židovstvu Tóry.

Mírový proces a dvoustátové řešení

O otázkách z evropského pohledu ústředních – mírovém procesu, vztahu k Palestincům, dvoustátovém řešení – se nedebatuje vůbec. Stanoviska politiků, kteří mají reálnou šanci na zvolení, se v tomto směru prakticky neliší.

Neexistuje Izraelec, který by byl rád okupantem. Střelba z Pásma Gazy není podle nikoho v pořádku. Nikomu nedělá nuzná situace tamního obyvatelstva radost. Nikdo také doopravdy neví, jak by se mělo skoncovat s obsazením, dokud se postoj Palestinců k „těm Židákům“ nezmění.

Orientační pomoc pro izraelské voliče

Oficiálně je cílem rozjezdové stránky www.israelvotes2019.com vysvětlit světu situaci v Izraeli. Možná je ale tato webová stránka také jen zoufalým voláním ze strany izraelských voličů k mezinárodnímu společenství o pomoc s orientací v národním politickém chaosu. Alespoň že je rozhodujícím rysem stránky možnost, aby neizraelští návštěvníci na stránce sami hlasovali.

Srovnáme-li seznam stran na www.israelvotes2019.com s oficiálním seznamem stran od ústředního volebního výboru Knesetu, překvapí nás nápadný rozdíl, který lze stěží vysvětlit bez propagandistických myšlenek v pozadí.

Tak například strana Joava Gala Tamira je představena jako „Da’am – Socialistická strana práce“, jako silně levicová židovsko-arabská strana bojující za práva dělníků, soužití Arabů a Židů a za genderovou rovnost. U ústředního volebního výboru je naproti tomu označena názvem „Zelené hospodářství – Jeden stát“, přičemž druhá část názvu vyjadřuje jasné odmítnutí dvoustátového řešení.

Strana s oficiálním názvem „Země Izrael patří nám“ se na IsraelVotes24 objevuje pod označením „Pro občany druhého řádu“. Ze způsobu představení není úplně jasné, zda strana chce být silnou oporou občanům druhého řádu, starým, obětem teroru či obyvatelům odlehlých území – nebo zda jí jde o to prohlásit obyvatele, jimž země Izrael (podle její vlastní definice) nepatří, za občany druhého řádu.

Biblický blok

„Strana biblického bloku“ (jak je uvedena na stránkách ústředního volebního výboru Knesetu) je na IsraelVotes24 označena slovem „Kec = Konec“. Je nejasné, zda tato strana je zastánkyní konce světa, konce Spojených států nebo konce amerického židovstva. Orientační pomoc pro zahraniční zájemce o Izrael každopádně podává tento výklad: „Strana Biblický blok se připravuje na hromadné přistěhovávání amerických Židů, až se v USA dostanou k moci islámští džihádisté.“

V čele této strany stojí ortodoxní Žid, arabský křesťan, izraelský křesťan s holandskými kořeny a mesiánský Žid.

Džihád na Západě

Šéf strany Dennis Avi Lipkin sepsal už v devadesátých letech pod pseudonymem Victor Mordecai knihy s názvy jako „Znamená fanatický islám ohrožení celého světa?“ nebo „Křesťanské probuzení pro přežití Izraele“. To, že se jeho strana na IsraelVotes24 objevuje pod názvem „Kec“, označuje za „hloupou správní chybu“ bez jakéhokoli hlubšího významu. Jeho strana také neprorokuje žádný převrat v USA ze strany islámských fundamentalistů.

Je ovšem správné, že předvídá pro západní svět Svatou válku („džihád“), který podnítí především americké Židy k přistěhování do Izraele. Na to je podle něj nutno být připraven.

Lipkinův stranický kolega dr. David Friedman je první mesiánský Žid v dějinách moderního státu Izrael, který se uchází o mandát v Knesetu. Stěžuje si na „prudký nárůst antisemitismu po celém světě“. Tento jev lze podle něj pozorovat obzvláště v „Belgii, Anglii, Německu, Švýcarsku, Švédsku, Nizozemsku, Francii, Dánsku, USA a Kanadě“.

Zdravotnictví v dezolátním stavu

Friedman jménem své strany požaduje v Izraeli veškerá práva pro křesťanské společenství, mesiánské Židy a Drúzy a propaguje politiku, která se nevzdá žádného území. „Biblický blok“ se angažuje proti zkorumpovanosti politické soustavy v Izraeli a pro reformu zdravotnictví.

Friedman označuje „potraty na objednávku“ jako prostě „nemorální“ a stěžuje si: „Naše přední nemocnice ubytovávají až patnáct procent svých pacientů na chodbách. Poměr počtu ošetřujícího personálu a pacientů je děsivý. Sestry jsou přepracovány. Jídlo je špatné a toalety příliš často nefungují.“

S otřesnou přesností líčí Friedman, který na zvolení do Knesetu nemá žádnou šanci, jeden z nejpalčivějších problémů moderního židovského státu. Zdá se, že světově proslulé izraelské zdravotnictví je tak účinné jen proto, že každého izraelského občana, který je toho ještě schopen, zažene před pobytem v nemocnici na útěk. Žel to ale také není volební téma pro ty, kteří by skutečně mohli něco změnit.

Překlad Ivana Kultová

[1] https://bechirot21.bechirot.gov.il/election/Candidates/Pages/default.aspx (14.03.2019).



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.