10.5.2024 | Svátek má Blažena


HISTORIE: Ohlédnutí za výročím starým 370 let

4.5.2012

Někdy člověk při uvažování nad různými výročími, podlehne skeptickým úvahám, které si radši druhý den nepřipomíná. Leč, někdy se proti tomu nedá nic dělat.

Posuďte sami. V roce 1947 nabídl rektor Univerzity Karlovy Bohumil Bydžovský vynikajícímu, tehdy již světově známému vědci, astronomu a astrofyzikovi Zdeňku Kopalovi (1914-1993) katedru astronomie na UK. Ovšem v té době přijmout bývalého stipendistu Harvardovy nadace do služeb komunistického státu nepřipadalo v úvahu. NASA měla díky tomu o jednoho vynikajícího odborníka více.

Kdybychom zůstali u Harvardu, měli bychom také vzpomenout lingvistky a spisovatelky Milady Součkové (1899-1983). Ta se do komunisty ovládané země po roce 1948 vrátit nemohla, protože od roku 1945 pracovala jako kulturní atašé našeho konzulátu v New Yorku. A tak v letech 1950 – 1962 na Harvardu přednášela českou literaturu. A od roku 1963 byla knihovnicí této prestižní americké univerzity, založila zde fond české literatury a odkázala mu i svůj majetek.

O Harvardské univerzitě jsme se toho za totality téměř nic nedozvěděli. Takže nám zůstala bohužel utajena jména Zdeňka Kopala a Milady Součkové, ale i řada jiných věcí. Například to, že univerzita byla založena již 8. září 1636, že je dnes jednou z nejprestižnějších, ale i nejbohatších škol na světě. Dnes má 14 fakult, muzea, galerie, vlastní banku, koleje, hudební tělesa a jednu z největších knihoven světa. Univerzita je bohatá díky darům jejích úspěšných absolventů, proto polovině studentů školné ve výši 40 000 dolarů odpouští (sic!). Mimochodem jejími absolventy je osm amerických prezidentů a její pracovníci či absolventi získali celkem 38 Nobelových cen.

Tohle všechno se kdysi v Rudém právu nepsalo, konec konců i dnes taková fakta pro jistotu nezveřejňují ani Haló noviny. Co kdyby někdo začal opravdu hodnotit a porovnávat naše vysoké školství. I přesto jsme tehdy tušili, že Harvard je skutečně něco. A tak když krátce po sametové revoluci předložil národu jistý absolvent Harvardu svoji teorii o jistotě desetinásobku, vrhali jsme mu miliony do jeho bezedných kapes. Mnozí netušili, že během bakalářského studia na Harvardu se nedá s jistotou rozpoznat, že je někdo budoucí podvodník. Nepoznali to tenkrát ani mnozí z těch, kteří se dodnes prezentují jako nejchytřejší a nejvzdělanější Češi. Ale Harvard v myslích Čechů zabral a rázem jsme přišli i o lodní flotilu. Tedy nejen o ni.

Osobně jsem žádnou kupónovou knížku nikdy nikde neuplatnil, protože mi již tenkrát bylo jasné, že byly vymyšleny mimo jiné pro spřátelenou a narychlo založenou firmu, která do nich dodala zcela v tichosti všechny propisovací tužky. Takže jsem panu Koženému, ani Borisovi, jeho vostrému společníkovi, s ničím nepomohl. Proč tedy na to všechno vzpomínám?

comenius

Nějak jsem si připomněl, že je tomu letos přesně 370 let, když se v Londýně potkali dva muži. Jedním z nich byl v Evropě a ve světě uznávaný český pedagog Jan Ámos Komenský. V roce 1641 vyhověl žádosti anglického parlamentu a zúčastnil se v Anglii hojnému zájmu se těšícího přednáškového turné. Právě se rozhodl Anglii opustit. V té době, počátkem roku 1642, dostává nabídku zcela nečekanou. Navštíví ho John Winthrop (1588-1649). Angličan, který v roce 1630 odešel do Nového Světa, protestant a nyní guvernér Masachussetts. Nabízí mu místo rektora školy, u jejíhož založení byl kazatel John Harvard. Comenius s díky odmítá. Zdá se mu, že by šlo o příliš velké dobrodružství. A tak se prvním rektorem Harvardské univerzity mohl stát Čech. Asi bychom se později v totalitní škole učili, že ho do této funkce zlákali nezodpovědní američtí puritáni. Nebo bychom se o Komenském neučili vůbec. A tak mě napadlo, zda se budou moji vnuci pravdivě učit o době Viktora Koženého, bakaláře harvardského a podvodníka pražského. Myslíte, že to do té doby někomu dojde?