30.9.2016 | Svátek má Jeroným, Ráchel






FILM: Avatar

18.12.2009 0:05

AvatarTOPlistPokusit se kriticky reflektovat Avatara pro periodikum založené spíše na běžné než zarytě cinefilní čtenáře je zrádné. Je to totiž film o dvou, respektive třech výrazně odlišných tvářích. Těmto se budu dále věnovat s vírou, že si jednotlivé argumenty v recenzi nebudou příliš protiřečit.

Začněme tváří jednoznačně dominující, technickou stránkou filmu. Reklama slibovala revoluci a nejodvážnější jedinci ještě před premiérou vypracovali pomyslnou historicko-kinematografickou přímku „němý film – zvukový film – barevný film – Avatar“. S čistým svědomím mohu prohlásit, že tato na první pohled přehnaná teze se potvrdila. Opravdu jsme se stali svědky začátku nové fáze kinematografie, žádný podobný film tu zatím nebyl, a vydělá-li si na sebe Avatar, aby měli producenti důvod dále podporovat vývoj, který započal, budou se naopak v příštích letech jistě další filmy snažit přiblížit jemu. O co vlastně jde? Jednoduše o to, že se poprvé v kině nedíváte na film, ale na realitu. Téměř všechny reakce se shodují v jednom: tenhle film jsme nesledovali, tenhle film jsme žili. Nekoukali jsme na plátno, ale byli jsme uvnitř něj. Cameron uchopil 3D, ze kterého dosud filmoví tvůrci dělali jen pozlátko, které mělo přitáhnout do kin víc diváků, a učinil z něj základní kámen svého díla. Zatímco běžné 3D efekty staví na vyskakování věcí z plátna, které je ale ve své podstatě stále ploché, ten samý efekt v Avatarovi jde naopak do hloubky, zlehka a nenápadně dává předmětům opravdové tvary, jaké vidíme kolem sebe v realitě. Není pouhou ozdobou, nikomu se nevnucuje. Úplně první, nejsvrchnější plán filmu se dokonce dá poměrně pohodlně sledovat bez 3D brýlí. Ale když si je nasadíte, stírá se rozdíl mezi světem venku a světem uvnitř. Místo aby přišlo plátno za vámi, vtáhne vás do sebe, jako byste proskočili zrcadlem a zlehka dopadli na hebkou trávu pandorské louky. I bez osobní zkušenosti s 2D promítáním Avatara si dovolím tvrdit, že zřejmě postrádá smysl. Naštěstí odpadá i důvod jít na něj pouze kvůli originálním hlasům s titulky, protože český dabing je mimořádně povedený.

AvatarPo vizuální stránce tedy Cameron vytvořil opravdový nový svět, svět splněných dětských snů. Není ani tak důležité, o čem se v těch snech vypráví, protože v kině rádi opustíte své tělo a spolu s ostatními diváky se vydáte aspoň na chvíli ten svět obývat.

Na druhou stranu, právě s tím, o čem Avatar vypráví, přichází část, u které musím být nejkritičtější. Příběh je kompilací momentů z mnoha filmů, která drží pohromadě na té úplně nejjednodušší mytologické niti a ani na moment nemá ambici čímkoli překvapit. Naprosto celý ho znáte z tříminutového traileru, nic navíc se už ve filmu nestane. Pravdu měly ty komentáře, které říkaly, že jde v podstatě o Pocahontas s přelivem z Pána Prstenů a Matrixu. S tím, že Disneyho Pocahontas je po příběhové stránce mnohem dospělejší a méně pohádková. I tuto složku filmu ovšem mnozí obhajují. Buď tak, že jde o zcela záměrně naprosto archetypální příběh, takový, který sedí k vizionářskému zpracování filmu a který se právě díky té nejjednodušší hluboce mytologické podobě jedině hodí do ultimátního snu, který Cameron vytvořil… anebo tak, že tentokrát, jak tomu při podobných přelomech bylo v historii filmu vždy, musela příběhová stránka ustoupit té technické. Protože ta byla pro tvůrce čímsi zcela novým, a logicky tak musel využít osvědčené filmové obrazy, se kterými si opravdu věděl rady, místo aby se pouštěl do dějových experimentů a musel se těžce soustředit ještě na ně. Srovnávat můžeme třeba s dobou nástupu zvukového filmu, kdy si tvůrci museli zvykat na naprosto nové výrazové prostředky, pomalu se s nimi sžívat a znovu se učit vyprávět stejně kvalitní příběhy, jaké vyprávěli předtím.

Třetí tváří filmu je jeho neskrývaná sympatie k ekologickému aktivismu, která mi ovšem nevadila až do závěru, kde to s ní podle mě režisér už opravdu přehnal.

Zbývá zmínit hudbu Jamese Hornera, která sedí naprosto perfektně, zvláště ve scénách vykreslujících domorodce, se snovými chorály a vším, co k tomu patří. Opravdu tvoří čtvrtý rozměr revolučního trojrozměrného filmu.

Jako mezníku v kinematografii uděluji Avatarovi plných sto procent. Jako film určený k běžné masové spotřebě se ho neodvažuji hodnotit, protože toto hodnocení se může velmi lehce pohybovat od označení za naprostý průměr až k adoraci, podle preferencí každého jednoho diváka. Neoddiskutovatelné nicméně je, že jsme se my všichni mohli ještě dříve než kosmonauti podívat naprosto reálně na cizí planetu a shledat ji úchvatnou.

Avatar
Akční / Dobrodružný / Sci-Fi / Thriller
USA, 2009, 166 min
Režie: James Cameron
Hrají: Sam Worthington, Zoe Saldana, Sigourney Weaver, Michelle Rodriguez, Giovanni Ribisi, Joel Moore, Wes Studi, Laz Alonso, CCH Pounder, Stephen Lang, Dileep Rao, James Pitt, Amy Clover, Peter Mensah, Matt Gerald

David P. Stefanovič


Diskuse


Michaela
16:20
22.12.2009

Holly
22:27
19.12.2009

Mor
20:23
19.12.2009

ludolf
15:28
19.12.2009

DreamChaser
3D
15:13
18.12.2009

Baghíra
9:38
18.12.2009

Mustafa Ibrahim
9:16
18.12.2009

Holly
1:51
18.12.2009

počet příspěvků: 8, poslední 22.12.2009 04:20
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...