15.12.2017 | Svátek má Radana, Radan


FEJETON: Genocidy

1.5.2017

Ve středu ráno jsem dostala e-mail od jednoho svého arménského kamaráda, který mi gratuloval k tomu, že český parlament přijal rezoluci o uznání genocidy proti arménskému národu. Překvapilo mě to, do té doby jsem vůbec netušila, že se v českých politických kruzích vede nějaká diskuse o tom, co se před sto lety dělo v osmanské říši, ale všechno člověk jaksi nestihne. Pročetla jsem tedy úterní záznam z jednání sněmovny – a opravdu: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území osmanské říše v období první světové války, jakož i další genocidní násilí kdekoliv na Zemi a vyzývá mezinárodní společenství k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky.“ Je to doprovodné usnesení k zákonu o státních svátcích a významných dnech ČR. Diskuse se k tomu bodu moc nevedla, 104 poslanci usnesení schválili.

Sama jsem podobných diskusí zažila poměrně dost, o vině osmanské říše není pochyb, stačí připomenout deportační zákon z konce května 1915 a to, že osmanský Senát přijal tzv. zákon o opuštěném majetku (arménském) a tento majetek byl rozdělen mezi Turky. Slušelo by se ovšem také připomenout, že v únoru 1919 byl v Istanbulu zřízen tribunál, který vznesl obvinění z deportací a masakru, a dřívější kabinet, který tu hrůzu rozpoutal, byl odsouzen k smrti.

Nic proti tomu – kdo by neodsuzoval genocidní násilí kdekoli na světě? Jen mi není jasné, proč si poslanci vybrali zrovna ty nešťastné Armény a neodsoudili jmenovitě jiná zvěrstva, třeba to, co se dělo ve druhé polovině 70. let minulého století za vlády Pol Pota v Kambodži, vyvražďování Hutuů ve Rwandě v roce 1994 nebo hladomor na Ukrajině ve 30. letech.

K tomu, že tohle usnesení rozhodně nenadchne Turky a může poškodit české obchodní zájmy v Turecku, se už vyjadřovali jiní. Jsem člověk, jak vidím, staromódní, lidské životy a lidská svoboda pro mne stojí výš než obchodní zájmy. Dodám jen, že reflexi turecké společnosti usnesení českého parlamentu nijak zvlášť nepomůže – té nepomohla ani někdejší dobrá vůle, s níž byla zřízena komise tureckých a arménských historiků, jejíž výsledky, žel, nikam nevedly. Jediná skutečná reflexe národa, který se provinil hromadným vražděním, je, pokud je mi známo, reflexe německá. Tam ovšem po válce Němcům k denacifikaci pomohly okupační velmoci. Nebyla snadná.

A tak jen tiše sním o tom, že někdy ve 40. letech tohoto století možná přijde turecký (nebo arménský) parlament s návrhem odsoudit to, čemu cudně říkáme „odsun“ sudetských Němců po druhé světové válce. Anebo nejen těch sudetských, poválečné vyhnání Němců zasáhlo víc než dvanáct milionů lidí.

LN, 28,4,2017



Diskuse


počet příspěvků: 4, poslední 1.5.2017 04:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.