21.10.2017 | Svátek má Brigita


EVROPA: Možná řešení migrační krize

31.3.2017

Varuji čtenáře: Nebude to povzbudivé čtení. Leč tuto otázku vlastně řešíme všichni, ať už přímo či nepřímo. S touto otázkou souvisí případné prohry či výhry tzv. „populistů“, tato otázka je předmětem mezinárodních jednání, ovlivňuje život celé Evropy a někdy zasahuje i do našeho soukromí, protože bývá předmětem sporů i mezi nejbližšími příbuznými.

Vidím několik scénářů tohoto řešení.

Ten, kterého se mnozí z nás nejvíc bojí, je zánik západní civilizace v Evropě. Migrantů přijde tolik, že se zhroutí systém vlády, sociální systém, nastane ekonomická katastrofa, prudce se zvýší zločinnost, ovšem mnoho zločinů zůstane nepotrestaných, přestane fungovat justice atd.

Druhý možný scénář je rekolonizace částí Afriky, případně Blízkého východu.

Třetí možný scénář je důsledná izolace Evropy od Afriky, Blízkého východu a Turecka.

Konečně čtvrtým scénářem – jediným opravdu pozitivním – je jakési probuzení Evropy, kdy jednotlivé státy začnou důsledně uplatňovat zákonnost na svém území, kdy se budou problémy jasně pojmenovávat a kdy nastane celospolečenská diskuse, které se podaří překonat nynější propast v evropských společnostech.

Zatím se jako nejpravděpodobnější jeví scénář první. Druhý a třetí scénář je – přinejmenším zatím – z morálních důvodů pro velkou část společnosti nepřijatelný, ale i kdyby odpadla morální zábrana, je málo pravděpodobný, protože Evropa by neměla dostatek odhodlání toto řešení nejen zvolit, ale i uskutečnit.

Čtenář uhodne, že bych si přál, aby nastal scénář čtvrtý, nicméně jsem natolik realista, že je mi jasné, že pokud se smýšlení Evropanů zásadním způsobem nezmění, je málo pravděpodobné, že by vývoj šel touto cestou.

Nyní si dovolím uvést několik myšlenek, které považuji za relevantní.

Evropa Africe velmi pomohla. Díky evropské (a pochopitelně i americké) medicíně dramaticky klesla dětská úmrtnost. Díky očkování a jiným preventivním opatřením se dramaticky omezily vražedné epidemie a výrazně se prodloužila délka života. Důsledkem bylo, že počet obyvatel v Africe začal dramaticky růst. Problém je ale v tom, že v těchto zemích jsou špatné vlády (často velmi špatné vlády), ne-li dokonce anarchie. Řada afrických zemí by byla schopna své obyvatele uživit, kdyby v nich nevládla nepředstavitelná korupce a kdyby se v nich dodržovaly elementární normy spravedlnosti.

Přinejmenším některé země, které mají relativně dobrou vládu, se dokázaly z bídy zvednout. Jako příklad nám může sloužit Botswana nebo Kapverdské ostrovy. Není náhodou, že se jedná o země poměrně malé a přehledné. Snáze se vládne v dvoumilionové Botswaně než v devadesátkrát lidnatější a etnicky pestré Nigérii.

Obávám se, že „dobré vlády“ se v těchto zemích neobjeví samy od sebe. Je tedy malá pravděpodobnost, že se v těchto zemích začne lidem dařit lépe. A pokud se jim lépe dařit nebude, můžeme čekat, že se budou chtít přestěhovat do Evropy. To, co jsme zakusili v roce 2015, je jen závdavek.

Nechceme-li tedy, aby se do Evropy přestěhovaly miliony Afričanů, bylo by namístě postarat se o dobrou vládu přímo v jejich vlasti. Chápu, že takový nápad vzbudí veliký odpor – vždyť by to znamenalo novou kolonizaci!

Ano, znamenalo. Mějme ovšem na paměti, že kolonizace může být vražedná a loupeživá, což byl případ Belgického Konga na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století, nebo hojivá a vedoucí k prosperitě, což byl případ Japonska, jemuž několik let po jeho porážce v roce 1945 vládli Američané.

V každém případě platí, že nemáte-li lepší nápad a tuto možnost odmítáte, de facto hlasujete pro scénář číslo jedna.

Problémem evropských vládních a akademických elit je, že se tváří, že naplňuje scénář čtvrtý, a nechtějí si přiznat, že vše směřuje k vývoji podle scénáře prvního.

Po každém teroristickém útoku se západní vlády a liberální intelektuálové dušují, že si nenecháme vzít naše svobody, naše hodnoty – že se nenecháme zastrašit. Zní to pěkně, nicméně kontrastuje to s realitou. Pokud by někdo uplatnil svobodu slova a zesměšňoval islám, zle narazí, a to zdaleka nejen u muslimů. Křesťany lze ostouzet bez obav, a židy můžete ostouzet také ... tedy pokud jste muslim. Mezi nemuslimy se to zatím nesmí dělat otevřeně. Antisemitismus musíte skrývat za antisionismus. Zatím.

V Británii je zákonem zakázána ženská obřízka. Přestože se praktikuje každoročně na stovkách (a možná tisícovkách) malých holčiček, po dobu platnosti tohoto zákona nebyl nikdo ze spáchání ženské obřízky obžalován, natož odsouzen. Takto vypadá právní stát?

Obyvatelé západního světa hledají, s čím by se mohli identifikovat. Logické by bylo identifikovat se s národem. To prý ale vede k nacionalismu, který byl v minulosti příčinou mnohého zla.

Ve skutečnosti je národ a identifikace s národem něco v zásadě neutrálního, čemu teprve dodáváme určitý obsah. Pokud národ podlehne pýše a začne se povyšovat nad jiné národy, je to opravdu zlé. Nicméně v dějinách máme i jiné příklady, a to dokonce v našich vlastních dějinách.

Předpokládám, že kdyby se obyvatelé Podkarpatské Rusi mohli v roce 1990 v nějakém hlasování vyjádřit k otázce, zda by si přáli být součástí Ukrajiny, Maďarska nebo Československa, volili by tuto třetí možnost. Tehdy ještě žili pamětníci, kteří věděli, jaké to bylo na Podkarpatské Rusi před vypuknutím druhé světové války. Tehdy Češi Podkarpatské Rusi hodně pomohli, ostatně hodně pomohli i Slovensku.

V každém případě je třeba nejprve pojmenovat problém. Společnost zůstane rozdělená, pokud se neshodneme alespoň na formulaci otázky. Jen pokud si položíme jasnou otázku, můžeme hledat správnou odpověď.

Pokusím se tedy otázku položit: Hrozí skutečně scénář číslo jedna? A pokud ano, co s tím uděláme?



Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Diskuse


L. Popovský
14:26
31.3.2017

V. Klepetko
21:09
31.3.2017

J. Řezák
12:42
31.3.2017

J. Vintr
13:12
31.3.2017

J. Jurax
13:52
31.3.2017

J. Řezák
14:04
31.3.2017

J. Jurax
15:35
31.3.2017

J. Řezák
16:45
31.3.2017

J. Jurax
18:47
31.3.2017

J. Nový
11:52
31.3.2017

J. Řezák
12:40
31.3.2017

V. Kotas
14:08
31.3.2017

Jiří_K
16:20
31.3.2017

P. Aron
16:21
31.3.2017

J. Nový
11:38
31.3.2017

J. Vintr
11:55
31.3.2017

V. Kotas
12:13
31.3.2017

J. Řezák
12:40
31.3.2017

R. Dubravský
10:39
31.3.2017

M. Valentová
11:54
31.3.2017

P. Aron
16:23
31.3.2017

Č. Berka
9:19
31.3.2017

J. Vintr
12:04
31.3.2017

V. Kotas
12:15
31.3.2017

V. Kotas
12:16
31.3.2017

J. Vintr
13:32
31.3.2017

V. Kotas
14:11
31.3.2017

J. Vintr
20:31
31.3.2017

J. Pražák
9:03
31.3.2017

P. Rudolf
9:01
31.3.2017

I. Schlägel
8:54
31.3.2017

M. Drašner
9:38
31.3.2017

I. Schlägel
10:11
31.3.2017

T. Hraj
8:42
31.3.2017

Š. Hašek
8:33
31.3.2017

M. Krátký
8:52
31.3.2017

P. Lenc
9:22
31.3.2017

M. Těhanová
9:22
31.3.2017

I. Mertl
Joj
8:32
31.3.2017

P. Lenc
9:20
31.3.2017

I. Mertl
10:10
31.3.2017

P. Rudolf
10:17
31.3.2017

M. Vondráček
11:58
31.3.2017

P. Lenc
10:20
31.3.2017

P. Lenc
10:26
31.3.2017

J. Farda
12:36
31.3.2017

I. Mertl
13:46
31.3.2017

D. Polanský
7:10
31.3.2017

J. Lukavsky
8:01
31.3.2017

R. Tichý
6:47
31.3.2017

R. Tichý
6:53
31.3.2017

P. Sulc
3:29
31.3.2017

J. Sinnreich
3:07
31.3.2017

J. Jurax
3:03
31.3.2017

P. Dvořák
4:10
31.3.2017

J. Jurax
13:00
31.3.2017

J. Vintr
1:26
31.3.2017

J. Lukavsky
8:33
31.3.2017

J. Vintr
11:12
31.3.2017

J. Jurax
13:42
31.3.2017

P. Dvořák
1:05
31.3.2017

M. Těhanová
7:56
31.3.2017

počet příspěvků: 78, poslední 31.3.2017 09:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.