Dosavadní regulace kouření nefunguje. Ani v Austrálii

Celosvětově vedená kampaň proti kouření bohužel zatím přináší jen samá negativa. Pakliže by přitom byl výsledkem reálný pokles počtu kuřáků, daly by se administrativní zásahy do trhu, problémy legitimních prodejců cigaret či propady příjmů státních rozpočtů pochopit – jenže spotřeba cigaret neklesá. V některých zemích, mezi které patří i Česká republika (ale i země, které se o regulace pokusily, například Belgie), dokonce spotřeba cigaret stoupá. Od roku 1989, kdy nebyl prodej cigaret nijak regulován a kouřit se mohlo prakticky všude, stoupla průměrná spotřeba cigaret na osobu a rok v ČR zhruba o 200 kusů na necelých 2000 kusů, tedy asi o deset procent. Zhoršila se navíc struktura kuřáků – zvýšil se totiž podíl zřejmě nejrizikovější skupiny obyvatel, totiž mladých žen před porodem.

Pokrytectví a populismus Veřejnost se ale bohužel o nezdarech regulací nedozví. Zřejmě i proto vyzvalo minulý týden 16 ministrů zdravotnictví zemí EU k přijetí takzvané tabákové směrnice, jejímž cílem je přísnější regulace prodeje tabákových výrobků, zejména ale cigaret. Stále oblíbenějších doutníků všeho druhu se přitom regulace téměř netýká, ačkoli i to jsou produkty tabákového průmyslu. I v tom spočívá pokrytectví a populismus navrhovatelů tabákové směrnice. Principem regulace prodeje tabákových výrobků není totiž zakázat kouření, ale vytvořit v zásadě jednotné "eurokuřivo", tedy ponechat na trhu jen cigarety stejně dlouhé, stejně široké, bez příměsí a s téměř jednotným obalem, neboť 75 procent plochy obalu cigaret mají tvořit grafické prvky poukazující na následky kouření.

Evropský parlament má o návrhu předloženém zdravotním výborem hlasovat již v úterý a obě strany, tedy zastánci i odpůrci návrhu, proto finišují s argumentací. Obě strany se také obviňují z manipulací: Zatímco německá europoslankyně Rebecca Harmsová obvinila výrobce cigaret – společnosti Philip Morris, že v rámci lobbingu proti navržené podobě směrnice zvala na obědy v luxusních restauracích "asi" třetinu europoslanců, zpravodajka tabákové směrnice Linda McAvan uspořádala tiskovou konferenci a následný seminář k ní s tím, že novinářům bude hrazena cesta a ubytování ve Štrasburku. Možná i proto se laická veřejnost zatím nedozvěděla některé důležité informace dokazující, že reálně dosavadní metody regulace tabákových výrobků nefungují.

Poučná je zejména zkušenost Austrálie, která loni tvrdou regulaci (ještě tvrdší, než připravuje EU) zavedla a zkušenosti z této regulace poprvé minulý měsíc vyhodnotila, byť zatím jen z pozice prodejců cigaret. Z oficiální tiskové zprávy Australské asociace obchodníků (AAO) vyplývá, že po zavedení regulace vzrostl nelegální obchod s cigaretami, který má negativní dopad na čtyři z deseti obchodníků. Jako vždy v těchto případech také v Austrálii nejvíce dopadá regulace na nejmenší podnikatelské subjekty – podle uvedené zprávy AAO viní 83 procent malých obchodníků australskou vládu, že je znevýhodnila v porovnání s velkými řetězci. Spotřeba cigaret ale podle všeho – neklesla.

Riziko růstu nelegálního obchodu s cigaretami je také zřejmě největším negativem připravované regulace. Alespoň podle studie výzkumného střediska univerzit v Miláně a v Terstu (Transcrime), která se zabývá dopadem směrnice na příležitosti v nezákonném obchodu. Podle tohoto dokumentu mohou státy EU ročně ztratit až dvě miliardy eur na daňových příjmech, přičemž zákaz mentolových a slim cigaret může vygenerovat až 17,8 miliardy nelegálních cigaret. Naši zemi by pak mělo zajímat, že regulace tabákových výrobků nejvíce zasáhne sousední Polsko, kde má kvůli tomu dojít až k více než šedesátiprocentnímu podílu nárůstu nelegálního obchodu s cigaretami v EU. Což v praxi znamená, že místo u nás vyrobených cigaret se budou v ČR kouřit nelegální cigarety z Polska – jsme přece jen hned "vedle". Ostatně Polsko spolu s Českem, ale také Německem patří mezi země, které výzvu k přijetí tabákové směrnice nepodepsalo.

Tudy cesta nevede

Snahy o omezování kouření a rizik z kouření vyplývajících jsou přitom v principu správné. Všechny dosavadní pokusy jsou však postaveny na principu zákazů či omezování dostupnosti cigaret a tudy evidentně cesta nevede. Kudy jinudy by mohla vést, zatímnikdo z regulátorů nezkoušel. Minimálně za pokus by proto stálo uvažovat při antikuřáckém tažení trochu jinak – totiž jakým zdravějším způsobem kuřákům jejich zlozvyk nahradit. Kouření samo o sobě není totiž "jen" o vdechování škodlivých látek. Je to rituál, při kterém je pro kuřáka složení cigaretového kouře až to poslední, na čem mu záleží. Možnou prevencí kouření by proto mohla být náhrada rituálu, podobně jako byly nahrazeny klasické telefonní přístroje mobilními telefony, které na jedné straně volání usnadnily, na straně druhé zůstal zachován rituál přijetí a absolvování hovoru spolu s praktickým cílem s někým se na něčem domluvit.

Již klasický slogan říká, že cesta do pekel je dlážděna dobrými skutky. Pakliže projde zdravotním výborem europoslanců navrhovaná podoba tabákové směrnice, budeme tak peklu zase o něco blíž.

LN, 8.10.2013

Autor je agrární analytik