6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Co je to zač, ta ODS?

5.10.2009

Ovšem s ODS to v posledních dnech není jisté prakticky s ničím. Vždyť ani nevíme, kdo je ten Blb z Horní Dolní. Je to místopředseda ODS David Vodrážka nebo není? A jak je to s Petrem Nečasem, který řekl, že to Vodrážka nemůže být, protože nebydlí v Horní Dolní, nýbrž v Praze 13? A Praha 13 se bouří, protože prý v důsledku aféry s blbem jí jdou ceny nemovitostí dolů?

Podstatné jsou ale jiné věci. Rozštěpení ODS kolem Lisabonské smlouvy je zásadní a principiální a je do nebe volající skandál, že toto těleso se pořád ještě tváří jako jedna strana. Václav Klaus, hlavní sabotér evropské spolupráce, měl aspoň tolik noblesy, že ze strany vystoupil. Jeho nohsled Pavel Bém měl zase tolik fištrónu, že se ulil ze stranické demonstrace "proti irskému referendu". Václav Klaus samozřejmě má jako soukromá osoba právo myslet si o EU cokoli a hlásat cokoli. Je však hlava státu a ústavní činitel: vše by napravil abdikací, to by byla ta nejprospěšnější věc, kterou by mohl pro blaho vlasti vykonat.

A co Topolánek
Exposlanec a pořád ještě předseda této "strany" nyní vytáhl proti Fischerově vládě - jablkem sváru je ministr vnitra Martin Pecina. Veřejnost se nedozvěděla nic přesvědčivého, co by mělo přimět premiéra Fischera, aby Pecinu vyhodil. Příčinou je handrkování kolem obsazení náměstkovských míst. Za situace totální nedůvěry v čistotu státní správy vnitro nevyjímaje je třeba na všechny podobné rvačky hledět s krajní nedůvěrou. Stejně jako se ptáme, čí je ODS, musíme se ptát, čí je vláda? ODS nebo ČSSD? A čí je tento stát? Jak to tak vypadá, rozhodně ne občanův. S pochmurným zadostiučiněním musím konstatovat, že se naplňuje moje předpověď. Ano, kompromis kolem Janotova tzv. úsporného balíčku (který ale i tak stojí hlavně na vyšších daních, které žádná vláda, která přijde, už nikdy nesníží, ani když se konjunktura vrátí, jako že se vrátí - bez přičinění těchto pánů) byl poslední bod dohody. Nechutná a vysilující rvačka bude pokračovat až do voleb, které skončí plichtou, jelikož sobecké a nespolupracující partaje nejsou schopné se dohodnout na volebním zákonu, který by zajistil bezpečnou většinu pro - byť těsného - vítěze. Vždyť by ten poražený mohl přijít o deset koryt, to přece nejde připustit!

Kdo cítí z těchto řádků znechucení a hořkost, nemýlí se. Podotýkám, že jsem až dosud vždy volil ODS, protože jsem svým založením liberál a konzervativec. O to větší je moje znechucení nad stavem této takzvané politické strany.

Klaus a fotbal
Klaus samozřejmě zuří nad výsledkem irského referenda a aby ho pošpinil, vyjádřil se v tom smyslu, že opakované referendum je nefér, jako kdyby se fotbal hrál znovu, protože se někomu nelíbil výsledek.
Zaprvé: někdo by měl citlivě prezidentovi vysvětlit, jaký je rozdíl mezi fotbalovým utkáním a referendem.
Zadruhé: opakované referendum je stejně fér nebo nefér, jako opakovaná obstrukce půl-ODS proti Lisabonské smlouvě u Ústavního soudu. Ten přece už jednou shledal LS v pořádku. Opakované podání má smysl obstrukční, zdržovací, aby se proces prodloužil a stihlo se vítězství konzervativců v Británii. Ti pak euroskeptikům dají tu správnou sílu.

Jenže, připojení Česka k britskému izolacionistickému konzervativismu se staletou tradicí je plán asi tak reálný, jako byly za Rakouska sny o ustavení Českého království s ruským velkoknížetem na trůně.