Zpráva z denního toku novinek – ekoteroristé přelezli plot, vnikli do farmy na norky, postříkali je růžovým sprejem, poškodili norkům oči a třináct zvířátek zahynulo. Smutný případ, leč poučný.

Smutný proto, že třináct zvířátek zahynulo a to mrzí asi mnohé z nás, kdo máme zvířátka rádi. Složitější je otázka norkových kožichů. Norkový kožich, to je kůže z norka. Bota, aktovka nebo pásek, to je kůže z krávy nebo prasete. Abych měl na noze koženou botu, musel někdo nějak zabít prase nebo krávu. Totéž, pokud jde o pásek v mých kalhotách. Kvůli kožichu chovají norky, jako jinde chovají krávy na maso a mléko a kůži. Má snad norek větší právo na ochranu života než kráva nebo prase? Je v chovném zařízení. Velmi pravděpodobně by se nenarodil nebo jako mládě nedožil dospělého věku, kdyby nežil v chovné stanici. Kdyby žil ve volné přírodě, vedl by hodně drsný život a zahynul by s největší pravděpodobností za okolností tak krutých, že se o nich zdráhám psát a pochopí to hlavně ten, kdo někdy viděl, jak vypadá to zabíjení zvířat zvířaty.

Je to zašmodrchané a asi nemá moc velký smysl se tím zabývat. Ale jedno je zřejmě jisté.

Když se řekne aktivista, a tito aktivisté norky postříkali a zabili, tak se vyloupne vize člověka, který je přesvědčen o své pravdě, a tudíž se cítí být oprávněn své vize realizovat za jakoukoli cenu.

V čemž vražda norků hodně souvisí s Islámským státem.

Zde se vraždili norci, Islámský stát vraždí lidi.

Principiálně jde o totéž – o brutální, bezohledné, nekorigované prosazování vlastní vize.