Ve francouzských volbách podle prvních odhadů podle mne vyhrál prezident Macron a sázka na rozpuštění dolní parlamentní komory mu vyšla, jak to tak zatím vypadá. Nenapsal jsem, že vyhráli macronovci, ti patrně ztratili kolem stovky poslanců, ale není doposud vyloučené, že přesto zůstanou nejsilnější stranou v Národním shromáždění. Strana, kterou prezident založil (respektive volební koalice centristů), sice výrazně oslabila, ale podstatné je to, že vedle sebe stojí tři zhruba stejně silné bloky a žádný z nich nedosáhne na absolutní většinu a tedy nemůže vládnout. Propadák národovců, kteří podle odhadů skončili až třetí, nikdo nečekal. Jestli se potvrdí, bude to největší překvapení druhého kola. Ani Mélenchonova extrémní levice výrazně neuspěla a LFI bude mít, zdá se, méně poslanců, než Macronova strana.

Volby vyhrál konglomerát levice, zelených a extrémní levice, který byl pojmenován Lidová fronta, ale ani ta nesahá na absolutní většinu, vládnout tedy nemůže. Navíc se jedná o volební slepenec a po volbách každá z jeho stran bude bojovat za své zájmy, které nemusí být shodné s ostatními subjekty této kvůli volbám vzniklé koalice. V televizi skoro jako Hitler hřímal Mélenchon, že vyhráli a že má vláda odstoupit a podobně. Prý je nejdůležitější program a jenom program, ze kterého neuhne ani o milimetr. Již se patrně vidí premiérem, ale emotivně to nezvládl a neuvědomil si asi, že jeho strana prostě nevyhrála a koalice, ve které sice dominuje, zdaleka nemá potřebnou absolutní většinu. Vládnout tedy může jen s nějakými koaličními partnery, což znamená kompromisy a zároveň programové ústupky. Jako relevantní koaliční partneři vedoucí k vládní většině mu však zbývají lepenovci, nebo macronovci, no a to jsou dlouhodobě jeho úhlavní nepřátelé, proti kterým se již mnoho let radikálně vymezuje.

Momentálně to tedy vypadá tak, že parlamentní chaos ve Francii bude ještě větší, než byl od začátku druhého Macronova mandátu. Příští volby mohou být až za rok a pokud chce někdo vládnout, musí sestavit nějaký kompromisní projekt, což se mně vzhledem k rozložení sil zatím nezdá realizovatelné. Možná socialisté, Zelení, macronovci se zbytkem centristů bez Mélenchonovy LFI, těžko říct… Ze vzniklého chaosu tak bude jako maják stability vyčnívat prezident Macron, který se musí smíchy úplně prohýbat a který nakonec, když se nikomu nepodaří vytvořit nějakou většinovou vládní koalici, může jmenovat úřednickou vládu odborníků a vyčkat rok, než zase rozpustí dolní parlamentní komoru. Situace se však může do rána ještě o něco změnit, neboť konečné výsledky budou známy až někdy z neděle na pondělí. Poslední slovo ke zdejším volbám jsem tedy ještě nevyslovil.

Skol!