Polská vláda Donalda Tuska chce své předsednictví EU využít k prosazení změn Green Dealu. Emisní povolenky pro budovy a dopravu (ETS 2) jsou pro Poláky „absolutně nepřijatelné“.

Donald Tusk je obecně vnímaný jako probruselský premiér. Přesto se jeho vláda chystá příští rok pustit do sysifovské snahy alespoň zmírnit Green Deal. To znamená i soubor opatření Fit for 55 a zavedení emisních povolenek na vytápění budov a dopravu, známé jako ETS 2. Pozici Polska by v této snaze mělo posilovat to, že si ji naplánovalo na dobu, kdy bude předsedat EU. S odkazem na materiál z webu money.pl (zde), o tom informoval deník Epoch Times (zde).

ETS 2 po svém spuštění v roce 2027 zdraží pohonné hmoty, plyn i uhlí. To by třem milionům polských domácností znatelně zvýšilo platby za vytápění. Průměrná polská rodina, která topí plynem, by kvůli ETS 2 v letech 2027 – 2035 zaplatila navíc zhruba 24 tisíc zlotých (cca 139 tisíc korun). V případě, že topí uhlím, by průměrná rodina za uvedené období zaplatila až 39 tisíc zlotých (225 tisíc korun). Podle ministryně financí a regionální politiky KatarzynyPełczyńske-Nałęcz chce Polsko tuto otázku otevřít již na příštím zasedání Evropské rady.

Cílem našich severních sousedů má být odložení startu ETS 2 o jeden až dva roky. A také to, aby se braly v úvahu rozdílné situace v jednotlivých členských státech, jež by měly dostat prostor na hledání vlastních cest k tomu, aby splnily klimatické cíle.

Z českého pohledu je to ideální situace na to, najít s Poláky společnou řeč. Důvody k tomu česká vláda nemusí hledat. Je jich celá řada. Například jsou u nás příští rok na podzim parlamentní volby. A v průzkumech si vláda Petra Fialy nevede valně, takže nějaký prokazatelný krok ve prospěch Čechů by se jí hodil. Nejde však zdaleka jen o volby.

Jde i o stav státní pokladny. Protože na kompenzace následků zavedení ETS 2 jistě nebudou stačit jen dotace klimatických fondů unie. (Ty navíc plní právě emisní povolenky, které již způsobily zdražení energií a další zdražení způsobí při zavedení ETS…) Například letos český stát již v květnu téměř vyčerpal schodek, plánovaný pro letošní rok (zde). Mínus rozpočtu totiž dosáhl v květnu 210 miliard korun, když schválený celoroční schodek je 252 miliard. Nyní má sice následovat období vyšších příjmů rozpočtu, ale i tak analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek považuje současný stav za rizikový. Přesto však vláda na konci června ohlásila další dvě miliardy dotací (tentokrát zvaných kompenzace) za drahé energie (zde). Dotace se týkají odvětví, která by mohla kvůli vyšším nákladům přesunout svou výrobu do zahraničí, kde jsou menší regulace spojené s vypouštěním emisí oxidu uhličitého. Vzhledem k tomu, že očekávat levnější elektřinu je zhůvěřilost, nebudou tyhle dvě miliardy jistě poslední.

Ceny energií přitom těžce dopadají i na domácnosti. Podle aktuální studie o stavu energetické chudoby, do jejích chapadel jen za poslední dva roky spadlo přes 400 tisíc lidí (zde). Zasažení důchodci přitom z většiny nepobírají příspěvky, které pro takové případy stát nabízí. Jenže i bez toho stát na sociálních dávkách již letos zaplatil o 22 miliard víc, než loni. Celkem již energetická chudoba dopadla na 1,33 milionu Čechů. Netýká se přitom jen důchodců a samoživitelek, ale také rodin s dětmi. A rok 2027 a ETS 2 se kvapem blíží.

Takže odklad, revize a zmírnění alespoň ETS 2 by lidé jistě přivítali s povděkem. S ještě větším povděkem by však přivítali výrazný pokles cen elektřiny. K tomu vede cesta přes revizi či zrušení samotných emisních povolenek a také přes omezení bezbřehé podpory občasných zdrojů energie. A také přes to, že si státy půjdou za oněmi klimatickými cíli vlastní cestou.

Dokáže Petr Fiala využít polského odhodlání a alespoň jej hlasitě podpořit? Nebo je stále přesvědčený o tom, že udělal dobře, když za českého předsednictví pomohl protlačit soubor opatření Fit for 55?

Psáno pro server iUhlí.cz