Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996BEST OF HYENA: Obřad v předsíni
Není pravda, že starého psa nenaučíš novým kouskům. Je to snad měsíc, co jsem zavedl povinné sušení tlapek. Přijdeme do předsíně a postupně Noře i Gari osuším tlapky, ať je sucho mebo mokro, teď je pořád sucho (začíná to bejt blbý…) a teprve pak poběhnou do kuchyně k miskám.
No a výsledek? I když dveře z předsíně zůstanou otevřené, pejskové stojí a čekají na obřad sušení tlapek. A to je Noře už osm (to to utíká) a Garince pět (to to utíká). Co je ale zajímavé: i když je sucho, Nora vždycky přijde s mokrými tlapkami. Jak to ta holka dělá, to ví pánbu.
Zpátky z cest
Velikonoce jsme strávili s Ljubou v Římě a o pejsky se starali Anna s Radkem a Eliáškem. Tomu je dneska rok! Pejskové si péči o chlapečka dělili. Nora ho hlídala, aby se k němu nedostal někdo s nedobrými úmysly a to by mohl být prakticky kdokoli. Gari je element hrací. Eliášek už pobíhá po čtyřech a objevuje svět, nejvíc ho zajímá svět pozavíraný v šuplatech. Ten je taky v okruhu zájmu naší Gari a ta by byla moc ráda, kdyby Eli ta šuplata pozotvíral. Takže to bylo docela napínavé, která vůle se prosadí. K trvalým škodám nedošlo, ani věcným, ani osobním, takže se dá říct, že vše dopadlo dobře a vrátilo se to do normálních kolejí bez dramatických zlomů.
Ještě tlapky
Naučil jsem pejsky, že se po návratu mají sušit tlapky. Výsledek? I když třeba spěchám, jako dnes, přijdeme domů z ranní procházky a já se hrnu ke skříni, kde je piksla s granulemi, abych dal pejskům snídani. Kdepak jsou?
Čekají v předsíni, sedí a nechtějí dál, protože jsem jim neusušil tlapky. Nebudu jim vysvětlovat, že je sucho, zřejmě ještě horší než loni… Sucho nesucho, tlapky dlužno otírati.
Prolínání
Přes Velikonoce byli u nás Anna s Radkem a maličkým Eliáškem, v úterý mu byl rok a v sobotu jdeme slavit! No a včera, koukám, v kuchyni leží plyšová myš. Čípak je to hračka? Eliáškova nebo našich pejsků?
Samozřejmě Eliáškova. Pejskové mají svoje plyšáky v košíku nahoře v pracovně: fialovou krávu Milku, krokodýla od Vaška Větvičky (nezničili ho, po – snad – pěti, šesti letech pořád ještě píská), Batmana… Zatím se nestalo, že by brali Eliáškovi jeho plyšáky. Nicméně nastane ta chvíle, kdy Eliášek košík v pracovně objeví a začne plyšáky tahat a pejskové usoudí, že plyšáci jsou obecně tahací a budou si brát jeho plyšáky a dojde k průniku majetkových plyšákových práv.
Ono se to nějak srovná. A je třeba mít na paměti, že vědci zjistili podstatně větší imunitu u dětí vyrůstajících společně s pejsky, než jakou mají děti piplané v prostředí přísně sterilním.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena