28.5.2016 | Svátek má Vilém






ASTRONOMIE: Ještě o kousek blíž

4.2.2013

aneb Generálka na Apophis

Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2013 naváže na předchozí dva astronomické články, jež jsem věnoval neobyčejně velkému "dopravnímu ruchu" v okolí Země (zde a zde). Začněme ale tím, co bude v nejbližších týdnech vidět na obloze.

Z planet uvidíme Merkur, Jupiter a Saturn, dalekohledem máme šanci vyhledat Uran. Ostatní se skrývají u Slunce a jsou nepozorovatelné. Merkur v lednu a počátkem února prochází mezi Zemí a Sluncem. Jeho zdánlivý pohyb je tudíž velmi rychlý. Na konci ledna byl ještě nepozorovatelný, ale už 16. února se dostane do největší východní elongace. To znamená, že bude v největší úhlové vzdálenosti od Slunce a bude dobře pozorovatelný večer nad západním obzorem. Paradoxní je, že tato maximální elongace Merkuru bude z hlediska úhlové vzdálenosti od Slunce mezi těmi letošními nejmenší (pouhých 18°), ale pokud jde o viditelnost planety na obloze, bude nejpříznivější. Naopak při letošní rekordní maximální elongaci Merkuru v březnu (28° od Slunce) bude planeta bez dalekohledu zcela nepozorovatelná. O její viditelnosti totiž rozhoduje kromě zdánlivé vzdálenosti od Slunce ještě několik dalších faktorů. Například jasnost, která musí překonat jas světlého pozadí. Merkur je pozorovatelný vždycky jen v červáncích, a ty slábnou na jaře mnohem pomaleji než v zimě. Ještě horší to bude samozřejmě v létě. Kromě toho, že se v únoru rychle stmívá, je další výhodou poloha Merkuru a Slunce vůči obzoru a hvězdnému pozadí. Zcela neastronomicky a navíc severocentricky*, ale myslím, že srozumitelně, vyjádřeno: v únoru bude Merkur na obloze "nad Sluncem" a v březnu "pod Sluncem". V březnu bude tedy Merkur vycházet pod nepříznivým úhlem a vůbec jej neuvidíme, zatímco v únoru jej uvidíme dobře, protože bude zapadat na relativně rychle tmavnoucí obloze pod strmějším úhlem k obzoru. Období viditelnosti Merkuru potrvá od začátku měsíce přibližně do 24. února.

Následující graf ukazuje viditelnost Merkuru během roku 2013. Tmavě modré plochy představují astronomickou noc (říkejme jí "úplná tma"), světle modrá plocha je soumrak, bílá plocha představuje období, kdy je Slunce nad obzorem (den). Žluté plochy představují období, kdy je Merkur nad obzorem po západu Slunce. Na grafu je vidět, že v únoru večer a poté ještě v listopadu ráno se žluté plochy dotknou astronomické noci. Merkur je v těchto obdobích viditelný na nejtmavším pozadí a tudíž nejlépe.

Graf viditelnosti Merkuru v roce 2013

V době, kdy se bude Merkur z červánků teprve vynořovat, 8. února 2013 v 18:57, dojde k jeho těsnému setkání (konjunkci) s Marsem. Úhlová vzdálenost bude 0,26° – asi polovina zdánlivého průměru kotouče Měsíce! Těsnější přiblížení planet už letos ze Země neuvidíme. Problém je, že necelou půlhodinu před tím obě planety zapadnou pod obzor, ale už v době jejich viditelnosti bude jejich úhlová vzdálenost menší než 0,3°. Horší je, že Mars bude slabší než Merkur a v červáncích se zcela ztratí. Konjunkce je tedy pozorovatelná pouze pomocí dalekohledu, ale měl by stačit větší triedr. Vzhledem k opravdu malé úhlové vzdálenosti planet od sebe se do zorného pole dalekohledu bez problémů vejdou obě najednou. Hledejte 8. února po západu Slunce nad západním obzorem:

Merkur a Mars nad západním obzorem 8. 2. 2013

Z dalších planet je v únoru pozorovatelný Jupiter v první polovině noci – večer vysoko nad jihem a postupně se přesouvá k západu, kde se po druhé hodině ranní zanoří pod obzor. Nachází se v souhvězdí Býka, podobně jako v lednu se k němu přiblíží Měsíc (18. února) a tím se vytvoří zajímavá skupinka Jupiter – Aldebaran (nejjasnější hvězda z Býka) – Plejády – Měsíc – (a v dalekohledu opodál pozorovatelná trpasličí planeta Ceres a planetka Vesta).

Saturn je na obloze naopak ve druhé polovině noci. Okolo půlnoci se objevuje na východě a do rána stoupá nad jihovýchodní a jižní obzor. Uran lze vyhledat dalekohledem v souhvězdí Ryb večer nad západním obzorem.

Neptun je zcela nepozorovatelný, 21. února je v konjunkci se Sluncem. Ještě doplním, že na Marsu nastává 23. února slunovrat – na severní polokouli Marsu začne astronomická zima. A vrátím se k pozemským starostem.

V lednu proletěl okolo Země asteroid Apophis, který se na přelomu let 2004 a 2005, krátce po objevu, proslavil dosud rekordní pravděpodobností srážky se Zemí. Ve skutečnosti šlo, jako vždy, o nedostatečnou znalost dráhy. Další měření pohybu asteroidu postupně vyloučila srážku v roce 2029 a letošní pozorování s jistotou vyloučila i srážku v roce 2036. Jisté ale také zůstává, že 13. dubna 2029 proletí Apophis ve vzdálenosti okolo 30 tisíc kilometrů od povrchu Země. Podrobnějším výpočtům jsem se věnoval v minulém článku "O něco větší kousek…" Letos v únoru si můžeme vychutnat generálku na Apophis. Dosud bezejmenný asteroid označovaný kódem 2012 DA14 proletí 15. února 2013 v ještě menší vzdálenosti. Nejtěsnější přiblížení k Zemi (z geocentrického hlediska) nastane ve 20:25 SEČ, od středu Země bude asteroid vzdálen 34 099 km, od povrchu tedy jen přibližně 27 720 km. To bude nejen blíž než družice na geosynchronních drahách, ale také o 4000 km blíž než Apophis v roce 2029. Na druhou stranu, 2012 DA14 měří odhadem necelých 60 metrů, je tedy podstatně menší. Stejně tak by byly menší následky hypotetické srážky – to prosím, berte jako odpověď na (zbytečnou) otázku, kdy byla bývala položena. Z našeho česky topocentrického pohledu (z průsečíku 50. severní rovnoběžky s 15. poledníkem na východ od Greenwiche) bude 2012 DA14 nejblíže ve 20:40 a vzdálenost asteroidu od nás bude činit něco přes 34 000 km. I kdyby byl nad naším obzorem, nebude pozorovatelný pouhým okem.

Ještě doplním fáze Měsíce: Na začátku února je Měsíc na obloze ve druhé polovině noci a ráno. 3. února ve 14:56 nastává poslední čtvrť, a 10. února v 8:20 bude Měsíc v novu – s tím souvisí také čínský Nový rok. Ve druhé polovině února bude Měsíc na obloze večer, na konci měsíce pak celou noc. První čtvrť nastane 17. února ve 21:31 a úplněk 25. února ve 21:26. Všechny časové údaje v tomto článku jsou ve středoevropském čase.

Na úplný závěr ještě stav očekávaných komet roku 2013. Jak se dalo čekat, v případě komety C/2011 L4 PanSTARRS astronomové neočekávají takovou jasnost, jak původně očekávali. V lepším případě dosáhne druhé hvězdné velikosti, ale spíš jen třetí. Každopádně (zatím) zůstává v platnosti tvrzení, že ve druhé polovině března a v dubnu bude vidět i bez dalekohledu. Kometa C/2012 S1 ISON je ještě od Slunce tak daleko, že upřesnění očekávání můžeme v jejím případě očekávat až během léta. Od komet však obecně lze očekávat neočekávané, nejlepší je však neočekávat vůbec nic :-)

* Vysvětlení severocentrismu a topocentrismu najde čtenář v článku Kdo je tady vzhůru nohama?, který jsem na tomto blogu zveřejnil v dubnu 2012.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.