21.5.2018 | Svátek má Monika


ARCHITEKTURA: Zapomenutý Wagnerián - a Psí vycházka

24.4.2018

Na sklonku minulého roku uplynulo 130 let od narození a také 45 let od úmrtí architekta Karla Ernstbergera. I on patřil k mnoha projektantům, narozeným a působícím na území Čech, Moravy a Slezska, kteří absolvovali studia na vídeňské umělecké akademii u profesora Otto Wagnera (viz minulý díl - zde). Jeho rodným jazykem byla němčina, a tak dnes patří mezi ty umělce, které jsme po válce jaksi vytěsnili ze své paměti. Naštěstí ne tak docela: v roce 2015 vydal Národní památkový ústav Ernstbergerovu monografii z pera Lubomíra Zemana a Michaela Runda.

Karl Ernstberger

Karl Ernstberger

Karl Ernstberger se narodil v roce 1887 v Malovicích u Stříbra. Studoval na plzeňské průmyslovce a pak na vídeňské akademii. Tam se seznámil se starším kolegou Leopoldem Bauerem, v jehož ateliéru poté pracoval např. na projektech Priessnitzova sanatoria v Jeseníku nebo Průmyslové a obchodní komory v Opavě. Za války bojoval Ernstberger v uniformě císařských myslivců zejména na Bukovině. V roce 1917 získal zakázku na stavbu pomníků padlým, které pak vznikly v Bolzanu nebo v Hijče. To jsou práce ve stylu secesního klasicismu a tomu byl mladý architekt věrný i po válce, kdy však do jeho návrhů postupně pronikají i motivy tehdy populárních stylů art deco a expresionismu a ve třicátých letech i konstruktivismu. V té době měl již svůj projekční ateliér, v němž byl zaměstnán i jeho bratr, stavitel Josef. Společně pak vypracovali projekty desítek staveb, zejména v západních a severních Čechách. Nejvíc realizací se nachází v Karlových Varech, což samozřejmě nepřekvapí, neboť slavné lázně v té době bohatly a probíhal tam stavební boom. Byly to především četné lázeňské vily, jako Titania, Weissenberger, Irene, Mimosa, Minerva, Nürburg, Sonja ad., budované zpravidla na prudkých svazích nad lázeňským centrem v průběhu dvacátých let. Stavby mají mansardové nebo kýlové střechy, četné arkýře, lodžie a dekor ve stylu neoklasicismu nebo art deco. Majitelé v nich okupovali zpravidla jedno patro a ta další pak v sezóně pronajímali bohaté klientele, která dávala přednost těmto intimnějším apartmentům před velkými lázeňskými hotely.

vila Minerva v Karlových Varech

vila Minerva v Karlových Varech

I jim se však bratři Ernstbergerové věnovali. Přímo na hlavní promenádě projektovali třeba známý hotel Central, Grandhotel Bad, lázeňský dům Regina Palace ad. Ty většinou stály přímo na nábřežích říčky Teplá, kde nahradily starší a nižší zástavbu. Na přelomu dvacátých a třicátých let projektovali několik originálně řešených činžáků na úzkých parcelách s motivem na hlavní osu průčelí umístěného arkýře nebo rizalitu, z něhož vybíhají na obě strany balkóny či lodžie (domy Bílý kamzík, Rebenstock, Hebe). Tyto svým pojetím v podstatě konstruktivistické stavby ovšem zjemňují dekorativní prvky. Bez četných Ernstbergerových staveb by Karlovy Vary nebyly Karlovými Vary; známým lázním propůjčily charakteristický vzhled, který ovšem nezapře sice elegantní, ale poněkud konzervativní styl, ovlivněný rakouskými i německými vzory.

kostel v Dalovicích

kostel v Dalovicích

Ernstberger ovšem projektoval i v dalších městech a obcích, jako byly Rybáře, Dalovice (dnes součásti Karlových Var), dále Stříbro, Mariánské Lázně, Planá nebo Boží Dar, kde pravděpodobně přestavěl známý hotel Zelený dům. Architekt navrhl také neorománský kostel Panny Marie Utěšitelky v Dalovicích, jehož vysoká zvonice, prolamovaná vysokými obloukovitě ukončenými okny, prozrazuje vliv Leopolda Bauera a zejména jeho chrámu v polském Bialsku. Vilu Chigirinsky v Dalovicích nebo školu ve Vyšším Brodě pak již můžeme označit za konstruktivistické stavby. Zejména v prvním případě je patrný vliv prací Adolfa Loose a jeho okruhu. Naopak romanticky pojata je dřevěná chata s restaurací a vyhlídkovou věží na Bublavě. Na prahu třicátých let se Karl Ernstberger zúčastnil soutěže na zotavovnu Morava v Tatranské Lomnici ve Vysokých Tatrách, v níž jeho konstruktivistický návrh získal první cenu. Definitivní projekt pak vypracoval ve spolupráci se známým brněnským funkcionalistou a Kotěrovým žákem Bohuslavem Fuchsem, jenž pak býval v české literatuře označován jako jediný autor. Plánová dokumentace však uvádí na společném razítku obě jména. Fuchs ovšem návrh obohatil o nádherný motiv sešikmených pokojů, jejichž stěny vytvářejí originální „pilovitý“ vzhled, jakož i o lecorbusierovské terasy restaurační části.

zotavovna Morava v Tatrách, detail

zotavovna Morava v Tatrách, detail

Ve válečných letech projektoval Karl Ernstberger dělnické bytovky v různých městech západočeského regionu. V roce 1946 byl jako Němec odsunut. Pracoval pak v Sugenheimu, Ansbachu a nakonec v Norimberku, kde v roce 1972 jako pětaosmdesátiletý zemřel. Jeho rozsáhlé dílo i životní peripetie pečlivě dokumentuje výše zmíněná monografie.

Lubomír Zeman – Michael Rund: Karl Ernstberger. Život a dílo zapomenutého Wagnerova žáka / Leben und Werk eines vergessenen Wagner-Schülers. Vydal NPÚ, územní odborné pracoviště v Lokti v roce 2015. 232 stran.

LN, 21. 4. 2018
Repro z knihy a autor

Poznámka: Ve čtvrtek 26. 4. v 18 hodin budu mít ve Sládečkově muzeu na Kladně, Huťská 1375, přednášku o Josefu Hoffmannovi, čelném představiteli vídeňské secese a zakladateli uměleckých dílen Wiener Werkstätte, který rovněž spolupracoval s rodinou Wittgensteinů, zakladatelů kladenské Poldi.

První letošní Psí vycházka se koná tuto sobotu 28. dubna od 10 hodin. Trasa: Třída Jugoslávských partyzánů na pomezí Bubenče a Dejvic. Sejdeme se na rohu Vítězného náměstí a této ulice naproti novému rektorátu ČVUT.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.