1.6.2016 | Svátek má Laura






ARCHITEKTURA: Překvapení v Plasích

12.1.2016

Národní technické muzeum otevírá v bývalém pivovaru novou expozici věnovanou stavitelství

Plasy 3

V posledních dvou letech jsem sledoval zpovzdálí se zájmem, jak přátelé v Národním technickém muzeu připravují otevření nové stálé expozice. Byl to náročný proces, mimo jiné i proto, že měla vzniknout v památkově cenné části významného stavebního souboru v Plasích, asi dvacet kilometrů na sever od Plzně.

To mimořádně významné místo si nejdříve trochu představme. Obec Plasy proslula především cisterciáckým klášterem, který tu byl v bažinatém terénu na dně kotliny, jíž protéká říčka Střela, založen Vladislavem II. ve dvanáctém století. V té době tu vznikla i románská bazilika Panny Marie. Gotika přispěla královskou kaplí, následující husitská éra znamenala ale konec první velkolepé epochy a devastaci. Další významná vývojová etapa následovala po letech stagnace až po skončení třicetileté války, kdy císař Ferdinand II. vrátil budovy katolické církvi a klášter byl postupně obnoven. Opat Ondřej Trojer pak pozval významného francouzského raně barokního architekta Jeana-Baptistu Matheye (v Praze byl mj. autorem Trojského zámku a hradní Jízdárny), který vystavěl novou prelaturu. Došlo k přestavbě baziliky v raně barokním stylu, gotická kaple byla rozšířena a proměněna v sýpku. Cisterciácký opat Evžen Tyttl ve velkorysé přestavbě areálu pokračoval. Byl postaven rozlehlý nový konvent místo původního gotického dle plánů dalšího velikána barokní architektury Jana Blažeje Santiniho-Eichla. Stavba je proslulá i svým založením, neboť spočívá na dubovém roštu, jenž je zčásti podporován pilotami zapuštěnými do bahnité základové půdy. Dochovaný dobový nápis pak upozorňuje, že bez stálé přítomnosti vody v podloží stavby se klášter zřítí, neboť by dřevěné konstrukční prvky ztrouchnivěly. K výstavbě nového velkého kostela, který měl nahradit baziliku, však už nedošlo, neboť císař Josef II. klášter v Plasích zrušil.

Plasy 12
Plasy 2

Nová kapitola začíná příchodem vlivného rakouského kancléře Klementa Václava Lothara Nepomuka Metternicha, který areál koupil a prelaturu nechal přestavět na zámek. Na hřbitově si také zřídil v kryptě kostela sv. Václava rodovou kapli, v níž je pohřben. V roce 1897 vypukl v areálu sousedního pivovaru požár, který poničil část konventu. Po druhé světové válce byl již tak zchátralý areál dále decimován nevhodnými stavebními zásahy a byl využíván jako archív a depozitář. Sám jsem kdysi ten bídný stav viděl na vlastní oči, když jsem byl v Plasích jako doprovod hraběnky Metternichové, pro starou dámu to byl samozřejmě taky pěkný šok. V roce 1995 byl konvent a další stavby prohlášeny národní kulturní památkou. Metternichovský zámek a konvent dnes spravuje Národní památkový ústav, který je postupně opravuje a počítá se snad i s instalací expozice připomínající tento významný šlechtický rod.

Plasy 17
Plasy 1

Hospodářské budovy – z architektonického hlediska rovněž velmi cenné, neboť obsahují románské, gotické, renesanční i barokní partie - a pivovar, jehož dnešní podoba je z roku 1910, získalo Národní technické muzeum, které zde tedy nyní zřídilo stálou expozici Centrum stavitelského dědictví. Nemohlo získat lepší prostory, neboť jednotlivé objekty prošly komplikovaným stavebním vývojem, který tu ovšem záměrně není nijak maskován, neboť je vlastně přirozenou součástí expozice. Jednotlivé místnosti včetně půdy dnes představují vše, co je spojeno se stavěním – od zakládání staveb přes zednické práce, montáž krovů je představena na perfektních modelech, které sloužily jako výukový materiál studentům stavitelství ve druhé polovině devatenáctého století (na půdě je můžete hned porovnat s těmi skutečnými), ale také instalaci různých inženýrských sítí, návrhy schodišť, dveří a oken nebo finální úpravy – střešní krytiny, omítky a podobně. Jsou tu i příklady restaurátorských postupů, např. sondy v historickém zdivu, snímání přemaleb a dokumentace restaurátorských prací. Vše je velmi názorné a pořadatelé slibují, že už příští rok v létě si lidé budou moci na místě vyzkoušet různé práce, jako je třeba hašení vápna, tvoření sgrafit a podobně. Vystaveny budou i různé stavební stroje a na rozlehlé louce u kláštera by mohly postupně vyrůst i další atrakce – napadá mne, že by sem mohly být třeba přeneseny nádherné vápenky, o které se nikdo nestará a hrozí jim zánik, nebo třeba větrný mlýn, vodní pila – prostě jakýsi skanzen technických památek. Expozice je vtipná, interaktivní, využívá řadu videoprojekcí a nechybí ani přednáškový sál nebo herna pro děti s různými typy stavebnic. Navíc si v sousedním tzv. Novém pivovaru můžete dát výborné pivo, které tu přímo před vašima očima uvaří soukromý nájemce. Místní pak mají v části hospodářského objektu knihovnu (obec Plasy se na revitalizaci areálu rovněž podílí).

Plasy 10
Plasy 7

Až bude vše na jaře po zimní přestávce znovu otevřeno, bude to na ideální rodinný výlet nebo školní výpravu. Pro děcka to je skutečně zážitek a doufám, že na některé stavební profese budou moci učňovská střediska hned začít dělat nábor. Jak víme, řada řemesel postupně vymírá a tady by mohl být impuls pro jejich obnovu. Stavební firmy, developerské společnosti i výrobci různých konstrukčních prvků nebo památkáři zde pak najdou důstojné zázemí pro odborné semináře, konference nebo setkání. Na závěr alespoň tři jména, která se o vznik plaské expozice zasloužila především: jsou to Pavel Kodera, hlavní koordinátor projektu a ředitel expozice, Martin Ebel, ředitel Muzea architektury a stavitelství NTM a Karel Ksandr – generální ředitel NTM. Projekt rekonstrukcí je dílem Projektového ateliéru pro architekturu a pozemní stavby, studia Masák & partner a Metroprojektu Praha. Dlužno připomenout, že na celou obnovu významně přispěla Evropská unie.

Plasy 18

LN, 19. 12. 2015

Foto autor

A na závěr pozvánka na dnešní přednášku v břevnovském Kaštanu (kastan.cz). Budu pokračovat v představování pražských pomníků – hezkých i ošklivých – a jejich osudů. Tentokrát po druhé světové válce. Začátek v 18:30.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


P. Princ
11:48
12.1.2016

počet příspěvků: 1, poslední 12.1.2016 11:48









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.