25.8.2016 | Svátek má Radim






ARCHITEKTURA: Hietzing - vídeňská Ořechovka

18.11.2014

Dnes navštívíme opět rakouskou metropoli Vídeň. Po seznámení se se speciální císařskou zastávkou metra (viz zde) nebo secesním pavilonem na Karlově náměstí (viz zde) se tentokrát vypravíme na procházku po Hietzingu – čtvrti, kde najdeme četné zajímavé stavby z první poloviny minulého století, jejichž autoři mají mnohdy vazbu na české země.

Langer

Langer

Foerster

Foerster

Hietzing byl původně malou viničnou obcí, jejíž význam pochopitelně vzrostl, když na jejím východním okraji vznikl areál barokního císařského zámku Schönbrunn s velkým parkem. Později Hietzing integroval další obce v okolí a stal se součástí metropole jako jeho XIII. distrikt, s centrem byl propojen železnicí a nakonec i U-Bahnem. Množstvím zeleně, modelací terénu, který mírně stoupá od severní hranice tvořené říčkou Wien, a samozřejmě skvělou polohou nedaleko centra a v sousedství císařského paláce se stal Hietzing vyhledávanou rezidenční čtvrtí, podobně jako Hohe Warte na opačném konci města. Byla to vlastně taková vídeňská Ořechovka.

Čokoládový dům

Čokoládový dům

Čtvrť zažila velký rozkvět v první polovině dvacátého století, kdy se v této oblasti objevila řada vil projektovaných nejvýznamnějšími architekty. Ve starším domě se tu v roce 1911 usadil také známý představitel vídeňské secese Gustav Klimt (1862-1918). Ten dům ve Feldmühlgasse 11 jsem před lety navštívil. Byla to tehdy ostuda rakouské metropole. Stavba ve zpustlé zahradě, v níž slavný malíř vytvořil svá proslulá plátna, byla totálně zdevastovaná a zdálo se, že ji již nic nemůže zachránit. Přesto pořadatelé konference, jíž jsem se tehdy zúčastnil, neváhali akci zinscenovat právě tam, aby upozornili na bídný stav objektu. Nakonec se operace přece jen podařila; letos v létě jsem se byl v Klimtově domě podívat, byl vzorně opraven a dnes je přístupný veřejnosti. Z části byl rekonstruován i interiér s nábytkem z uměleckých dílen Wiener Werkstätte, navrženým Klimtovým kolegou z vídeňské Secese Josefem Hoffmannem (1870-1956), narozeným mimochodem v moravské Brtnici. Hoffmann pak vytvořil v Hietzingu i další významné dílo: vilu Skywa-Primavesi, kterou najdeme v Gloriettegasse 18. Majitelem stavby, postavené ve stylu klasicizující secese v letech 1913-1915, byla známá rodina Primavesiů, jež působila také v Olomouci, kde jim rodinný dům projektovali vídeňští architekti Franz Krauß a Josef Tölk a na interiérech a výzdobě se vedle Hoffmanna podílel i další významný představitel vídeňské secese Anton Hanak (Hoffmann pak pro bankéřskou rodinu navrhl i letní dům v Koutech nad Desnou, který však později do základů vyhořel).

Vila Skywa

Vila Skywa

Steiner

Steiner

Další významnou osobností, která zanechala stopy v Hietzingu, byl slovinský architekt Jože Plečnik (1872-1957), známý také svými úpravami Pražského hradu. Jednou z jeho raných prací z let 1901-1902 je přestavba původně klasicistního Weidmannova domku na začátku hlavní tepny čtvrti Hietzinger Hauptstraße 6 a půvabná secesní vila Langer ze stejné doby v Beckgasse 30, jejíž průčelí je pokryto štukovým ornamentem, znázorňujícím růže. Podobný motiv – secesní vlys z lístků vavřínu se zlatými bobulemi – zdobí nedaleký dům Plečnikova spolužáka Františka Krásného. Další takové neobvyklé průčelí na nás čeká ve Wattmanngasse 29. Pokrývá ho totiž řada meziokenních tmavohnědých keramických reliéfů s expresívním dekorem (daly také stavbě přezdívku Čokoládový dům). Autorem stavby byl další žák Otto Wagnera z vídeňské umělecké akademie a později profesor vídeňské Uměleckoprůmyslové školy Ernst Lichtblau. Stavba vznikla těsně před první světovou válkou, ale naznačuje již další vývoj směrem k art deco. Autor pravděpodobně nemá s českými zeměmi nic společného, ale potěšit nás může alespoň fakt, že na jednom z domů v sousedství jeho stavby je pamětní deska s bustou hudebního skladatele Josefa Bohuslava Förstera, který zde bydlel během svého vídeňského pobytu.

Weimann

Weimann

Čtvrť Hietzing si oblíbil také brněnský rodák Adolf Loos (1870-1933). V letech 1910-1922 tu projektoval sérii experimentálních vil, jako byl Steinerův dům (St. Veit-Gasse 10), Haus Scheu na Larochegasse 3, Strasserův a Ruferův dům (Kuppelwiesergasse 28, resp. Schliessmanngase 11), či Hornerovu vilu s půlválcovou střechou v Nothartgasse 7. Světoznámý architekt pak tuto velkolepou sérii korunoval v Praze svým domem Františka Müllera na Ořechovce.

Konečně v jihozápadní partii Hietzingu najdeme i obdobu pražské Baby – tedy vzorovou výstavní kolonii funkcionalistických vil a řadových domků, realizovanou vídeňským Werkbundem paralelně s Prahou – tedy v letech 1930-1932. Na projektech jednotlivých staveb se podíleli vesměs světoznámí architekti z řady zemí: vedle Hoffmanna, Lichtblaua a Loose také Rakušané s půvabně českými jmény Oskar Wlach, Oskar Strnad nebo Walter Sobotka, dále Holanďan Gerrit Rietveld, Francouzi André Lurçat a Gabriel Guévrékian, Američan rakouského původu Richard Neutra, světoběžník a olomoucký rodák Jacques Groag (jeho jediná pražská stavba se měla nedáno na Smíchově bourat) nebo Němec Hugo Häring. A také jedna žena: Margarete Schütte-Lihotzky, která mimochodem zemřela v roce 2000 ve svých 103 letech.

LN, 8. 11. 2014
Foto autor

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998




Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.