29.8.2016 | Svátek má Evelína






ARCHITEKTURA: Dobřichovická villegiatura

6.5.2014

Často zaměřujeme svou pozornost na architekturu velkých sídel a uniká nám, že některé skvosty se cudně ukrývají v nenápadných lokalitách, takřka "za humny". Přitom každá metropole měla ve svém okolí satelitní obce, kde si stavěli své víkendové a letní rezidence ti úspěšní, kteří chtěli alespoň na čas uniknout z města do přírody. V případě Prahy to byly Roztoky, Černošice, Zbraslav, Jevany, Nespeky nebo třeba Všenory a Dobřichovice.

A právě tomu poslednímu místu je věnována obsáhlá kniha, doprovázená řadou plánů a původních i současných fotografií. Jmenuje se Letní rezidence Pražanů. Dobřichovice a vilová architektura 19. a 20. století. Připravil ji kolektiv autorů, vedený editorkou Šárkou Koukalovou a redaktorem Vladimírem Czumalem, a vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Středních Čech. Dobřichovice jsou nevelkou obcí, ležící na jihozápad od Prahy kousek za Černošicemi při řece Berounce. Krásná zvlněná krajina, přítomnost vodního toku i malá vzdálenost od metropole (odhaduji hodinu jízdy kočárem z centra, dnes půlhodiny autem) byla ideální lokalitou pro vznik tzv. villegiatury, tedy letní pobyt ve venkovském sídle poblíž města. Moderně pojaté vily, vhodné právě k tomuto účelu, se objevily v satelitech Prahy v šedesátých a sedmdesátých letech devatenáctého století. Největšího rozkvětu se tento druh architektury dočkal na přelomu století devatenáctého a dvacátého. V té době již bylo v metropoli dost bohatých lidí, kteří toužili trávit víkendy nebo letní dovolenou ve zdravém přírodním prostředí. Stavěli si často honosná sídla se schodišťovou halou, obývacím pokojem a kuchyní v přízemí a ložnicemi s terasou v patře. Někdy byla dominantou takové vily i věž. Vzorem byly pohodlné anglické domy a obdobné stavby v Rakousku-Uhersku nebo Německu. Projekty byly často zadávány renomovaným architektům, stavby pak bývaly obklopeny romantickou zahradou.

Dobřichovice

Šlo ovšem o letní bydlení, proto se moc nepočítalo s topením a okna mívala jednoduché zasklení. To platí i pro moderní letní domky, které se pak v pražských satelitech stavěly v meziválečné éře, zpravidla již v daleko civilnějším hávu, tedy jako funkcionalistické hranoly se střešní terasou a okenními pásy. Problémy pak bývají s přizpůsobením těchto objektů dnešním potřebám současných majitelů, kteří již počítají s celoročním provozem, domy zateplují, vybavují ústředním topením a vyměňují stará okna, často bez citu k původnímu stylu stavby. K tomu jistě přispívá i fakt, že jsme dnes daleko méně otužilí, než bývali naši předkové. Najít proto dnes dům v autentickém stavu bývá spíše výjimkou.

Dobřichovice

Sám mám z dětství hezké vzpomínky na takovou příměstskou letní vilu. Jako kluka mne občas rodiče posílali na víkendy k jedné starší paní do Řevnic. Ta chodívala uklízet do romantické neorenesanční vily s rozlehlou zahradou a brávala mne s sebou. Dům patřil jedné zchudlé šlechtičně a byl notně zchátralý, zahrada pak zarostlá, ale pro sedmiletého kluka úžasná romantika, připomínající dosti Trnkovu slavnou pohádkovou Zahradu. Bylo tam vše, co k takovému místu patří: rozpadající se jezírko, staré sochy, balustrády a besídky zarostlé břečťanem, nebo růžové záhony prorostlé kopřivami. Stavba sama připomínala spíše kulisu k nějakému hororu, omítka opadávala, štuková dekorace rovněž, nábytek byl zpuchřelý…

Ale zpět do Dobřichovic. Kniha se lokalitou zabývá velmi podrobně. Šárka Koukalová zpracovala historii obce i osudy významných osobností, Vladimír Czumalo přispěl statí o architektech a významu jejich tvorby, oba společně (s kolegy Martinou Flekačovou, Evou Novotnou a Radoslavou Schmelzovou) pak zpracovali podrobný katalog vil. Nechybí ani kapitoly věnované zahradní architektuře (Stanislav Svoboda) nebo osudům jednotlivých staveb po válce a rozhovory s některými majiteli (Václav Kratochvíl, resp. Šárka Koukalová a Eva Novotná). To je zvlášť cenné, protože moderní historie bývá často velmi dramatická.

Dobřichovice

A kteří významní architekti se na projektech villegiatury podíleli? Je jich celá řada: Kamil Hilbert, známý jako architekt, který dokončil dostavbu svatovítské katedrály, projektoval v letech 1903-1904 vilu dr. Franty ve stylu romantického historismu s prvky lidové architekty i secese. Maternovou secesní vilu s útlou věží navrhl tvůrce Obecního domu Osvald Polívka v letech 1906-1907. Z meziválečného období vyniká střízlivý dům sester Honzákových od prof. Theodora Petříka a Milady Pavlíkové-Petříkové (první absolventky architektury na technice v Praze). Z funkcionalistických vil je třeba především zmínit letní dům ředitele Zemské banky Záveského, jehož autorkou byla jeho dcera - žačka Pavla Janáka Hana Kučerová-Záveská, jedna z autorek vil ve známé kolonii na Babě. K pozdnímu, tzv. emocionálnímu funkcionalismu patří pak stavby Karla Kotase, Karla Honzíka nebo Ladislava Machoně – tedy dalších hvězd meziválečné architektury. Nechybí ani domy současných projektantů, např. Markéty Cajthamlové nebo Milana Raka a Libora Rydla. U mnoha zajímavých objektů je bohužel uvedeno jen "neznámý projektant" nebo jméno stavitele, který signoval plány, skutečné autorství tedy není dosud známo, a jak vím z vlastních průzkumů, není snadné je zjistit, ač se jedná často o stavby doby nedávno minulé. Komunistická éra zkrátka přetrhla přirozený vývoj, domy přišly o své původní majitele a mnohé údaje jsou zkrátka dnes již nedostupné.

Dobřichovice

Na závěr bych rád projevil přání, aby obdobným způsobem byly zpracovány i další pražské satelity, bylo by to velmi záslužné a jistě by to napomohlo záchraně řady ohrožených objektů. O jednom takovém – vilce prof. Votočka - ostatně napíšu někdy příště.

LN, 3. 5. 2014
Foto z knihy

Na závěr pozvánka na další přednášku do břevnovského Kaštanu (www.kastan.cz): Koná se dnes, tedy v úterý 6. května v 18:30. Představím významné pražské architekty, kteří se podíleli na tváři metropole především v meziválečném období, vesměs někdejší absolventy studií u Otto Wagnera ve Vídni, především pak Bohumila Hübschmanna, Františka Roitha a Antonína Engela.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.